VYBRANÉ PARAMETRY ZDROJŮ V PROJEKTU OBNOVY ZDROJŮ ČEZ Michal Říha, ČEZ, a. s. 29. listopadu 2005.

Slides:



Advertisements
Podobné prezentace
3 Separace SO2 a CO2 ze spalin reálné elektrárny Pavel Machač
Advertisements

BIOMASA-BIOPLYN Úvod 1. Obnovitelné zdroje jsou takové, které se v přírodě obnovují (rostou) např. stromy a můžeme je používat stále, protože je nemůžeme.
Princip a popis jaderných reaktoru
Organický Rankinův cyklus
Hnědé uhlí v České republice: DNES a ZÍTRA
Životnost výroben energie na tuhá paliva
Výroba a distribuce elektrické energie
ZDROJE TEPLA - KOTELNY PŘEDNÁŠKA Č. 11.
Tisková konference TEPLOFIKACE LEDVIC 12. září 2013 Ing. Vladimír Gult předseda představenstva a generální ředitel.
Ochrana Ovzduší Přednáška 3
Hodnocení elektráren - úkolem je porovnat jednotlivé elektrárny mezi sebou E1 P pE1 P E1 vliv na ŽP E2 P pE2 P E2 vliv na ŽP.
MODERNÍ ENERGETICKÉ SYSTÉMY
Topení biomasou Vypracoval: Pavel Bárta
Spalovací zdroje a paliva
Výroba kyseliny sírové
Ing. Jiří Štochl, technický ředitel, TEDOM-VKS s.r.o
FAKULTA TECHNOLOGIE OCHRANY PROSTŘEDÍ Ústav plynárenství, koksochemie a ochrany ovzduší Emisní charakteristiky vodíku se zemním plynem SEMESTRÁLNÍ PROJEKT.
Tepelné motory.
Oddělení vodíkových technologií
Česká energetika na rozcestí Návrh nové Státní energetické koncepce České republiky s výhledem do roku 2050 Ing. Tomáš Hüner náměstek ministra Ministerstvo.
Progresivní technologie a systémy pro energetiku
JUDr. Ing. Ing. Mgr. Petr Měchura
Brand Energie CZT Brandýs nad Labem.
Elektrárna Počerady Leží v severozápadní části České republiky, přibližně uprostřed trojúhelníku měst Louny, Žatec a Most. Vlastní výstavba probíhala.
Uhlí Výroba paliv a energie.
VŠB - Technická univerzita Ostrava, Výzkumné energetické centrum Výzkum energetického využívání kontaminované biomasy Jan Najser.
Ekonomické aspekty fotovoltaiky A5M13FVS-12. Ekonomické hodnocení PV systémů Cena elektřiny vyrobená nějakým systémem (např. fotovoltaickým) se obvykle.
Koncentrace znečišťující příměsi v ovzduší
Tepelné elektrárny.
Projekt: UČÍME SE V PROSTORU Oblast: Stavebnictví
Progresivní technologie a systémy pro energetiku1 V001 Analýza rozhodujících uzlů oběhů parních elektráren Doc. Ing. Michal KOLOVRATNÍK, CSc.
Vliv topného režimu na emise krbových kamen spalujících dřevo
Změna Státní energetické koncepce a priority České republiky k zajištění bezpečnosti zásobování elektřinou Ing. Tomáš H ü n e r náměstek ministra © 2008.
Tepelná elektrárna.
Ing. Tomáš Baloch ZEVO Praha Malešice
SCHÉMA FUNKCE VAKUOVÉ TERMOLÝZY
Energetické a ekologické scénáře pro přípravu aktualizace energetické koncepce Poděbrady
Odvětví průmyslu Česka
1 Tvůrci energetické politiky ? Hodnocení variant - ukazatele Vychází se z tzv. analýzy životního cyklu LCA, to je přístup zohledňující náročnost na zajištění.
__________________________________________________________ VŠB - Technická univerzita Ostrava, Výzkumné energetické centrum Emise oxidu uhličitého z energetických.
INOVACE VZDĚLÁVACÍCH PROGRAMŮ
Výroba elektrické energie - obecná část
Progresivní technologie a systémy pro energetiku1 V001 Analýza rozhodujících uzlů oběhů parních elektráren Doc. Ing. Michal KOLOVRATNÍK, CSc.
Vývoj trhu s pevnou biomasou Ing. Jan Habart, Ph. D. CZ Biom, předseda.
Energetika Most 2015 Dopad legislativy EU v oblasti ochrany ovzduší na možnosti využití hnědého uhlí v ČR Ing. Martin Hájek, Ph.D. 2. června 2015, Hotel.
Elektrárna Dětmarovice Elektrárna Dětmarovice Elektrárna Dětmarovice postavena v r a svým výkonem 800 MW je nejvýkonnější elektrárnou spalující.
Jaderná elektrárna.
ZEVO SAKO Brno, a.s. jako součást imisního prostředí
SVÚM a.s. – Research and testing centre Vývoj sondy pro kontinuální měření rosného bodu spalin v energetických kotlích Ing. Jan Hruška Ing. Jakub Mlnařík,
Elektrárny Zbožíznalství 1. ročník Elektrárny - rozeznáváme: 1. tepelné elektrárny 2. vodní elektrárny 3. jaderné elektrárny.
Název školyZákladní škola Kolín V., Mnichovická 62 AutorMgr. Jiří Mejda Datum NázevVY_32_INOVACE_19_CH9_uhlí TémaUhlí.
1 JE – jaderne elektrarny JE – Jaderné elektrárny 2 1 DDZ, rozdělení elektráren, Princip výroby elektřiny, 2 Objev elektronu, Historie JE.
RWE Transgas 9/28/2016PAGE 1 Pavel Dočekal Head of Regulatory Affairs RWE Transgas, a.s. Návrh Státní energetické koncepce a její dopad na plynárenství.
Tepelné elektrárny Vypracoval: Jiří Herrgott Obor: Technické lyceum Třída: 2L Předmět: Biologie Školní rok: 2015/16 Vyučující: Mgr. Ludvík Kašpar Datum.
Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je ing. Marcela Koubová. Dostupné z Metodického portálu ISSN Provozuje.
Reaktor na odstranění organických plynných látek D. Jecha
Zahájení zkušebního provozu ZEVO Chotíkov
Ochrana ovzduší IV (pp+ad-blue)
Zvýšení účinnosti kotelny
Podpora provozu sekundárních DeNOx opatření
ESZS cvičení Výpočet tepelného schématu RC oběhu s využitím tepla odváděného z oběhu (užitečně využívané teplo) a dodávkou tepla KVET (kombinovaná výroba.
Název projektu: ZŠ Háj ve Slezsku – Modernizujeme školu
Energetika budoucnosti - uhlí atom nebo obnovitelné zdroje?
Možnosti zvýšení účinnosti záchytu SO2 v rozprašovacím
NÁZEV PROJEKTU: INVESTICE DO VZDĚLÁNÍ NESOU NEJVYŠŠÍ ÚROK
Elektrárenský popílek jako nový sorbent pro snižování emisí CO2
Seminář k tématice: Nevyjmenované zdroje a odpojování od CZT
Elektrárny 1 Přednáška č. KVE
E1 Přednáška č.4 Tepelný výpočet RC oběhu
E1 Přednáška č. 7 Kombinovaná výroba
Transkript prezentace:

VYBRANÉ PARAMETRY ZDROJŮ V PROJEKTU OBNOVY ZDROJŮ ČEZ Michal Říha, ČEZ, a. s. 29. listopadu 2005

1 Stanovení parametrů a) nových b) obnovovaných zdrojů a) Rešerše realizovaných a připravovaných projektů Aplikace na místní podmínky, palivo, způsob chlazení, legislativa, … Zjištění možností potenciálních dodavatelů Ekonomické vyhodnocení b) Dtto ad a) plus porovnání s variantou ponechání stávajících parametrů (část zařízení zůstává zachována) nebo s variantou mírného zvýšením parametrů Pozn.: Kratší doba předpokládaného provozu (20 až 25 let) podstatně ovlivní ekonomické vyhodnocení.

2 Emise v závislosti na parametrech 167 bar/ 538/538 °C 250 bar/ 540/560 °C 270 bar/ 580/600 °C 285 bar/ 600/620 °C 300 bar/ 525/640 °C 300 bar/ 700/720 °C Podkritické Bez DENOX S DENOX Bez odsíření Odsířené Čištění spalin zejména CO 2, NO x, SO 2 NO x SO 2 Až -13% - 80% - 97% Diskuze parametrů Vývoj spalování uhlí – emise a technologie

3 *12% chrom **Austenit ***Slitina na bázi niklu Účinnost netto % X20Ni-basis***NF 12**E 911/ NF 616 P 91*, **X MPa °C 250 MPa °C 270 MPa °C 285 MPA °C 300 MPa °C 300 MPa °C Kvalita oceli Nové bloky 660 MW na hnědé uhlí Vršany, ČSA Vývoj uhelných bloků – účinnost a kvalita oceli

4 Jaderné bloky Pokročilý blok Pokročilý blok 1600 MWPokročilý blok 600 MW 1000 MW Výkon bloku1000 MW1600 MW600 MW PalivoUO 2 /MOX Základní charakteristika blokutlakovodní Parametry: 1Instalovaný výkon MWe Účinnost bruto, %37,5%37,6%37,3% 3Měrná spotřeba paliva brutto, GJ/MWh9,609,579,65 4Vlastní spotřeba %5,50% 5Provozní rozsah MW (regulační režim) MW MW MW 9Doba výstavby roků7 let od kontraktu 10Doba života roků40

5 Plynovody – lokality pro plynové zdroje

6 Spalovací turbiny Spalovací turbíny s otevřeným cyklem Výkon bloku3 x ST celkem 390 MWcelkem 495 MWcelkem 540 MW PalivoLTO Základní charakteristika blokuOtevřený cyklus Parametry turbíny 1Instalovaný výkon plyn, MWe129,2 165,9 178,6 2 Účinnost brutto, % 32,20%32,69%33,60% 3Měrná spotřeba paliva brutto, GJ/MWh11,1811,0110,71 4Vlastní spotřeba %1,36%1,33%1,32% 5Provozní rozsah MW (regulační režim)51,7 – 129,2 MW 66,4 – 165,9 MW 71,4 – 178,6 MW (40-100%) 6Rychlost zatěžování MW/min (vč. náběhu z teplého, studeného stavu, apod.) 1824,826,8 9Doba výstavby roků1,67 10Doba života roků 25 14Využití instalovaného výkonu hod/rok500hod (špičkový zdroj)

7 Paroplynové bloky 1ST+1PT+1G 2ST+1PT+3G 1ST+1PT+1G třítlakdvoutlaktřítlakdvoutlaktřítlak mezipřehřátí Výkon bloku (181,6+89,4)MW 513,6 (335,5+178,1)MW 501,9 (336,1+165,8)MW 393 ( )MW 501 ( )MW (181+97)MW PalivoZemní plyn Základní charakteristika blokuparoplynový Parametry: 1Instalovaný výkon plyn/pára MWe ,6501, Účinnost brutto, %55,58%54,29%54,47%53,27%57,74%59,66% 2a Účinnost netto, %54,30%53,04%53,22%52,10%56,47%58,59% 3 Měrná spotřeba paliva brutto, GJ/MWh 6,4776,6316,6096,7586,2356,034 4Vlastní spotřeba, %2,3% 2,2% 1,8% 5 Provozní rozsah MW (regulační režim) (40-100%) 6 Rychlost zatěžování MW/min (vč. náběhu z teplého, studeného stavu, apod.) 27,8 MW/min29,81 MW/min51,36 MW/min55,209 MW/min39,3 MW/min50 MW/min 9Doba výstavby, roky2,5 10Doba života, roky25 15Využitelnost, hod/rok8 136

8 Černouhelné zdroje Černouhelné bloky Podkritické Výkon bloku600 MW900 MW PalivoČerné uhlí (OKD) Základní charakteristika bloku Parametry: 1Instalovaný výkon, MW Účinnost brutto, %43,1% 3 Měrná spotřeba paliva brutto, GJ/MWh 8,35 4Vlastní spotřeba, %6,34% 5 Provozní rozsah, MW (regulační režim) Doba výstavby, roků4, Doba života, roků35 Nadkritické nadkritické 600 MW900 MW Černé uhlí (OKD) Základní charakteristika bloku Parametry: ,3% 7,95 6,10% ,55 35

9 Aplikace na podmínky ČR KVALITATIVNÍ PARAMETRY PALIVA 1 Parametr jednotka průměr Q MJ/kg 9,75 W % hm. 31 A % hm. 41 S % hm. 3 Základní jakostní znaky C H N O S Složení hořlaviny pro Q 9,75 MJ/kg (%) 62,83 5,75 1,19 25,69 4,27 r

10 KVALITATIVNÍ PARAMETRY PALIVA 2 Parametr jednotka průměr Q MJ/kg 11,5 W % hm. 26 A % hm. 40 S % hm. 1,3 r i r t d d Základní jakostní znaky Elementární složení hořlaviny pro Q 11,5 MJ/kg C H C HN O S daf 67,96,0 1,1 22,8 2,2

,85 10,53 Q r 8,5 13 Průběh výhřevnosti v čase Základní jakostní znaky 8,5 13 Parametr jednotka průměr Q MJ/kg 10,4 W % hm. 28 A % hm. 42 S % hm. 1,3 r r d d i i t KVALITATIVNÍ PARAMETRY PALIVA 3

12  Kotel  Tlak páry (MPa)  Teplota páry ( o C)  Blok  Vlastní spotřeba (%)  Účinnost netto (%) PodkritickýNadkritický 17,2 586/600 8,0 40,2 500 MW660 MW 28,0 600/620 8,5 41,8 28,0 600/620 8,6 42,4 Porovnání technologií nových bloků

13 Nový blok 660 MW v elektrárně Ledvice

14 Parametry 660 MW ELE instalovaný výkon bloku660 MW pracovní parametry bloku28 MPa 600 °C / 610 °C teplota napájecí vody308,2 °C výkon kotle489,42 kg/s účinnost kotle91,2 % účinnost bloku svorková (btto)46,67 % vlastní spotřeba elektřiny – projektová8,00 % účinnost bloku čistá při jm. parametrech42,94 % oxid siřičitý SO mg/Nm 3 NOx po přepočtu na NO mg/Nm 3 tuhé znečišťující látky TL 20 mg/Nm 3

15 Parametry 200 MW ETU II instalovaný výkon bloku200 MW pracovní parametry bloku17,5 MPa 540 °C / 540 °C teplota napájecí vody253 °C výkon kotle183,3 kg/s účinnost kotle86,5 % účinnost bloku svorková (btto)40,6 % vlastní spotřeba elektřiny – projektová8,00 % účinnost bloku čistá při jm. parametrech37,6% oxid siřičitý SO mg/Nm 3 NOx po přepočtu na NO mg/Nm 3 tuhé znečišťující látky TL 30 mg/Nm 3