Bajky

Bajky veršované nebo prozaické vyprávění veršované nebo prozaické vyprávění v bajkách vystupují zvířata (též stromy, květiny) v bajkách vystupují zvířata (též stromy, květiny) zvířata jednají jako lidé, získávají lidské vlastnosti (liška?) zvířata jednají jako lidé, získávají lidské vlastnosti (liška?) z příběhů plyne vždy nějaké mravní ponaučení z příběhů plyne vždy nějaké mravní ponaučení cílem je kritizovat lidské chyby (pomocí ironie a satiry) cílem je kritizovat lidské chyby (pomocí ironie a satiry)

Autoři bajek: Ezop Ezop Jean de La Fontaine Jean de La Fontaine Ivan Andrejevič Krylov Ivan Andrejevič Krylov Ivan Olbracht Ivan Olbracht Miloš Macourek Miloš Macourek Jiří Žáček Jiří Žáček

Ezop (6. st.př.n.l.) zakladatel bajky zakladatel bajky žil v Athénách žil v Athénách pravděpodobně otrok pravděpodobně otrok

Vrána a džbán Byly horké letní dny. Všechny studánky a prameny v lese vyschly. Mnoho zvířat a ptáků bylo zemdleno žízní. Jen vrána se vydala z lesa blíž k lidem, jestli u nich nenajde kapku vody. U nejbližšího stavení stál opuštěný džbán a vrána se dychtivě snesla k němu. Na dně džbánu se lesklo trochu vody. Vrána se zobákem pokoušela napít, ale džbán byl příliš vysoký a její zobák nedosáhl vody, hlavou se k ní dostat nemohla. Už si zoufala, když ji něco napadlo! Z posledních sil začala sbírat malé kaménky a házela je do džbánu. Pilně sbírala, až jimi skoro naplnila nádobu a voda vystoupila nahoru. Vrána se napila a její síly se postupně vracely. Poučení: Není nad chytrost. Byly horké letní dny. Všechny studánky a prameny v lese vyschly. Mnoho zvířat a ptáků bylo zemdleno žízní. Jen vrána se vydala z lesa blíž k lidem, jestli u nich nenajde kapku vody. U nejbližšího stavení stál opuštěný džbán a vrána se dychtivě snesla k němu. Na dně džbánu se lesklo trochu vody. Vrána se zobákem pokoušela napít, ale džbán byl příliš vysoký a její zobák nedosáhl vody, hlavou se k ní dostat nemohla. Už si zoufala, když ji něco napadlo! Z posledních sil začala sbírat malé kaménky a házela je do džbánu. Pilně sbírala, až jimi skoro naplnila nádobu a voda vystoupila nahoru. Vrána se napila a její síly se postupně vracely. Poučení: Není nad chytrost.

O pyšné lampě Na stole stála svítící lampa, čistá a vyleštěná. Její světlo bylo zářivé a dopadalo na stůl i do celého pokoje. Lampa byla na sebe velmi pyšná. Ani stůl, ani knihy nesvítily, jen ona zářila. Řekla: "Podívejte se na mně, nikdo z vás neumí svítit. Svítím víc, než měsíc na obloze i s hvězdami. Dovedu svítit tak, jako slunce!" Co se tak chlubila, hrálo si u stolu malé kotě. Zatáhlo za cíp ubrusu a bác. Lampa spadla a zhasla. "Proč nám nesvítíš teď", ? řekla kniha. "Už ze mne nikdo nemůže číst, když nesvítíš! Ale podívej se, měsíc svítí dál! Stačilo malé kotě, aby tě sfouklo, ale měsíc, hvězdy i slunce vyzařují světlo navěky." Na stole stála svítící lampa, čistá a vyleštěná. Její světlo bylo zářivé a dopadalo na stůl i do celého pokoje. Lampa byla na sebe velmi pyšná. Ani stůl, ani knihy nesvítily, jen ona zářila. Řekla: "Podívejte se na mně, nikdo z vás neumí svítit. Svítím víc, než měsíc na obloze i s hvězdami. Dovedu svítit tak, jako slunce!" Co se tak chlubila, hrálo si u stolu malé kotě. Zatáhlo za cíp ubrusu a bác. Lampa spadla a zhasla. "Proč nám nesvítíš teď", ? řekla kniha. "Už ze mne nikdo nemůže číst, když nesvítíš! Ale podívej se, měsíc svítí dál! Stačilo malé kotě, aby tě sfouklo, ale měsíc, hvězdy i slunce vyzařují světlo navěky."

Ezop - Bajky O žabách O žabách O žabách O žabách O zloději a o psu O zloději a o psu O zloději a o psu O zloději a o psu O vlku aneb psu a o jehněti O vlku aneb psu a o jehněti O vlku aneb psu a o jehněti O vlku aneb psu a o jehněti O starém psu a o pánu jeho O starém psu a o pánu jeho O starém psu a o pánu jeho O starém psu a o pánu jeho O zajících a žabách O zajících a žabách O zajících a žabách O zajících a žabách O vlku a kozlátku O vlku a kozlátku O vlku a kozlátku O vlku a kozlátku O chudém člověku a o ještěrce O chudém člověku a o ještěrce O chudém člověku a o ještěrce O chudém člověku a o ještěrce O jelenu, o vlku a o ovci O jelenu, o vlku a o ovci O jelenu, o vlku a o ovci O jelenu, o vlku a o ovci O havranu nebo vráně a o pávu O havranu nebo vráně a o pávu O havranu nebo vráně a o pávu O havranu nebo vráně a o pávu O obrazu a o vlku O obrazu a o vlku O obrazu a o vlku O obrazu a o vlku O mouše a mravenci O mouše a mravenci O mouše a mravenci O mouše a mravenci

O zloději a o psu Tuto rozprávku máme slyšeti o podvodnících a jiné oklamávajících. Noční zloděj, všed jednoho času do nějakého domu, aby v něm kradl, i trefil na psa. Kterémuž, když ho uhlédal, chleba podával, aby na něj neštěkal, ale aby utichl a lehl. I slyšeti, že by ten pes měl k tomu zlodějovi promluviti: "Dáváš-li mi tento chléb pro milosti, čili že mne podvesti chceš, aby[s] to odnesl, čímž pán můj, já i všeckna čeleď v domu živi jsme, tehda mi to pověz? Poněvadž mi nyníčko chléb dáváš, míníš-li mi potom také dávati, kdyby[s] vynesl, což by v domu bylo? A nebo chceš-li nade mnou lítost míti, když bych hlad trpěl? Já nechci, aby mí tento chléb hrdlo mé zacpati měl, aby jazyk můj mlčeti měl a mně všecku milost potratiti; ale chciť já proti tobě stěkati, pána i všecku čeleď ze sna probudíti a oznámiti, že v domě zloděj jest. Nebť já tímto tvým přítomným chlebem pohrdám a budoucí dobré raději přemejšlím; protož preč hned odejdi, anebť já štěkati budu a tebe oznámím." O jak přeostražitý tento pes jest, kterýž nechce pro chléb oklamán býti, ani svého pána milostí ztratiti. Tuto rozprávku máme slyšeti o podvodnících a jiné oklamávajících. Noční zloděj, všed jednoho času do nějakého domu, aby v něm kradl, i trefil na psa. Kterémuž, když ho uhlédal, chleba podával, aby na něj neštěkal, ale aby utichl a lehl. I slyšeti, že by ten pes měl k tomu zlodějovi promluviti: "Dáváš-li mi tento chléb pro milosti, čili že mne podvesti chceš, aby[s] to odnesl, čímž pán můj, já i všeckna čeleď v domu živi jsme, tehda mi to pověz? Poněvadž mi nyníčko chléb dáváš, míníš-li mi potom také dávati, kdyby[s] vynesl, což by v domu bylo? A nebo chceš-li nade mnou lítost míti, když bych hlad trpěl? Já nechci, aby mí tento chléb hrdlo mé zacpati měl, aby jazyk můj mlčeti měl a mně všecku milost potratiti; ale chciť já proti tobě stěkati, pána i všecku čeleď ze sna probudíti a oznámiti, že v domě zloděj jest. Nebť já tímto tvým přítomným chlebem pohrdám a budoucí dobré raději přemejšlím; protož preč hned odejdi, anebť já štěkati budu a tebe oznámím." O jak přeostražitý tento pes jest, kterýž nechce pro chléb oklamán býti, ani svého pána milostí ztratiti. Na tuto báseň mají žroutové pamatovati, kteříž prohodují a prožerou všecko, kdež co mají. Na tuto báseň mají žroutové pamatovati, kteříž prohodují a prožerou všecko, kdež co mají.

O žábě a volu Nuzní, když se v své mysli pozdvihnou, domnívajíce se, že by mocným podobni býti mohli, takoví padají a pro svou vysokou mysl zkažení bývají, jakož tato rozprávka oznamuje. Nuzní, když se v své mysli pozdvihnou, domnívajíce se, že by mocným podobni býti mohli, takoví padají a pro svou vysokou mysl zkažení bývají, jakož tato rozprávka oznamuje. Žába, vidoucí vola na pastvě, sama u sebe myslila: "Kdyby[s] ty také svou svraskalou kůži rozdula a roztáhla, mohla by[s] dobře tak veliká býti, jako jest ten vůl." A počavši se nadýmati, vzeptala se žáběte, řkouci: "Zdá-liť se, že tak veliká jsem jako ten vůl?" Žábě odpovědělo: "Nikoli". A ona opět ještě více se nadula, řkoucí: "Již-li?" Žábě odpovědělo, že žádného podobenství není. A po třetí se naduvši, rozpukla se a umřela. Žába, vidoucí vola na pastvě, sama u sebe myslila: "Kdyby[s] ty také svou svraskalou kůži rozdula a roztáhla, mohla by[s] dobře tak veliká býti, jako jest ten vůl." A počavši se nadýmati, vzeptala se žáběte, řkouci: "Zdá-liť se, že tak veliká jsem jako ten vůl?" Žábě odpovědělo: "Nikoli". A ona opět ještě více se nadula, řkoucí: "Již-li?" Žábě odpovědělo, že žádného podobenství není. A po třetí se naduvši, rozpukla se a umřela. Z tohoť ono obecné přísloví pošlo: "Nepříliš se nadejmaj, aby se[s] nerozpukl", to jest: "Nemáš býti pyšným a vysokomyslným, nebť sobě tebe nic vážiti nebudou." Z tohoť ono obecné přísloví pošlo: "Nepříliš se nadejmaj, aby se[s] nerozpukl", to jest: "Nemáš býti pyšným a vysokomyslným, nebť sobě tebe nic vážiti nebudou."

Jean de La Fontaine (17.stol.)

Ivan Andrejevič Krylov (18./19.st.)

Ivan Andrejevič Krylov - Mravenec V mraveništi žil velký mravenec, silný, uzvedl zrnko ječmene, nebál se ani pavouka. Všichni ho chválili a jemu stoupla sláva do hlavy. Rozhodl se, že předvede svou sílu ve městě. Když jel kolem sedlák s fůrou sena, vlezl mravenec do sena. Myslel, že až dojedou do města, bude se mu každý obdivovat. V seně ho však nikdo neviděl, ať se snažil předvádět sebevíc. Lidé si hleděli svého a nikdo o něj nestál. Postěžoval si psovi, že u nich v mraveništi by se na jeho sílu všichni rádi přišli podívat. Pes mu odpovídá (naučení): „Co doma k slávě stačí, svět ještě neomráčí.“ V mraveništi žil velký mravenec, silný, uzvedl zrnko ječmene, nebál se ani pavouka. Všichni ho chválili a jemu stoupla sláva do hlavy. Rozhodl se, že předvede svou sílu ve městě. Když jel kolem sedlák s fůrou sena, vlezl mravenec do sena. Myslel, že až dojedou do města, bude se mu každý obdivovat. V seně ho však nikdo neviděl, ať se snažil předvádět sebevíc. Lidé si hleděli svého a nikdo o něj nestál. Postěžoval si psovi, že u nich v mraveništi by se na jeho sílu všichni rádi přišli podívat. Pes mu odpovídá (naučení): „Co doma k slávě stačí, svět ještě neomráčí.“

Ivan Olbracht (18./19.stol.)

Miloš Macourek (zemřel r. 2002)

Jiří Žáček

Bylo jednou jedno čuně (Bajky a nebajky) Bylo jednou jedno čuně, myslelo si, že je pes - každý večer vylo k luně, vylo na ni S.O.S., že má nárok na psí boudu, na psí řetěz, na psí kost - jinak prý to předá soudu... Zadrž, čuně, tak už dost! Čuně bude vždycky čuně, i když hafá jako pes, i když večer vyje k luně - stejně včera jako dnes! Bylo jednou jedno čuně, myslelo si, že je pes - každý večer vylo k luně, vylo na ni S.O.S., že má nárok na psí boudu, na psí řetěz, na psí kost - jinak prý to předá soudu... Zadrž, čuně, tak už dost! Čuně bude vždycky čuně, i když hafá jako pes, i když večer vyje k luně - stejně včera jako dnes!

Ufo, ufo, ufoni Ufo, ufo, ufoni přiletěli k Mimoni, snesli se k nám na zahradu pod velikou jabloní. Ufo, ufo, ufoni přiletěli k Mimoni, snesli se k nám na zahradu pod velikou jabloní. Je to vážně k nevíře – vyskákali z talíře a hned se mě vyptávali, co jsem vlastně za zvíře. Je to vážně k nevíře – vyskákali z talíře a hned se mě vyptávali, co jsem vlastně za zvíře.

Já jsem člověk, živý tvor, přednáším jak profesor, nejmoudřejší ze všech tvorů, vládce země, vod i hor… Já jsem člověk, živý tvor, přednáším jak profesor, nejmoudřejší ze všech tvorů, vládce země, vod i hor… Řehtali se velice: Jste jen pyšné opice! Máme pro vás připravenou rezervaci v Africe! Řehtali se velice: Jste jen pyšné opice! Máme pro vás připravenou rezervaci v Africe!

Světovláda člověčí zeměkouli nesvědčí, experiment Člověk končí, ohrožoval bezpečí! Světovláda člověčí zeměkouli nesvědčí, experiment Člověk končí, ohrožoval bezpečí! A mě hrůzou polil pot, vždyť jsem člověk a ne skot… A v tom začal zvonit budík, což mi prvně přišlo vhod. A mě hrůzou polil pot, vždyť jsem člověk a ne skot… A v tom začal zvonit budík, což mi prvně přišlo vhod. Jdu se projít k potoku, pes mi běží po boku… Přestaň strašit lidi ve snu, zatracený Hitchcocku! Jdu se projít k potoku, pes mi běží po boku… Přestaň strašit lidi ve snu, zatracený Hitchcocku!