Umění Mezopotámie MgA. Lukáš Psík

Sumerská kultura Ur Lagaš Kiš Uruk Eridu

Periodizace Sumerské městské státy 3 500–2 400 let př. Kr. Akkadská říše                     2 400–2 200 let př. Kr. Starobabylónská říše              1 900–1 600 let př. Kr. Asyrská říše                        1 500–600 let př. Kr. Novobabylónská říše              626–539 let př. Kr. Perská říše                               539–330 let př. Kr.        

Periodizace 2000 let př. Kr. – vznik Babylónské říše (Chammurapi) hlavním městem Babylón 9000–700 let př. Kr. – Asyřané – hl. městem Ninive (asyrské reliéfy) 600 let př. Kr. – Novobabylónská říše – hl. městem Babylón (nejvíce uměleckých památek)

Kultura Mezopotámie území dnešního Iráku, dolní tok řek Eufrat a Tigrid (Mezopotámie = meziříčí) kolébka států, civilizace a písma Sumerové (asijský národ) – tvůrci mezopotámské kultury Akkadové (semitský národ) – severní část země Sumero – akkadská kultura Kultura se vyvíjela ve městech Ur, Lagaš, Kiš, Uruk, Eridu

Přínos Sumerů písmo agrotechnika metalurgie hrnčířství kolo, vůz, textilní výroba matematika náboženství – mnohobožství, bůh nebes, vzduchu, země, ohně, moře

Písmo Sumerové vynalezli písmo kolem 3000 let př. Kr. abeceda měla 900 znaků, později byla zjednodušena do podoby písma klínového písmo rozluštil němec G. F. Grotefend Bedřich Hrozný - zabývá se Mezopotámií, 1915 rozluštil chetištinu, založil orientální ústav Epos o Gilgamešovi

ukázka klínového písma

Architektura stavělo se na vyvýšených terasách – záplavy materiál – cihla, pálená, glazovaná málo kamene a dřeva, používali přírodní asfalt klenby – valená, přečleňková, plochostropé zastropení druhy staveb – domy, paláce, chrámy (místnosti seskupeny kolem čtvercového, obdélného dvora, paláce až několik set místností)

Nejznámější památky Babylón Zikkurat Ištařina brána v Babylónu Procesní cesta Visuté zahrady Semiramidiny

Babylón hradby se skládaly ze 2 rovnoběžných cihlových stěn o tloušťce přes 7 metrů prostor mezi nimi byl široký 12 metrů a byl vyplněn zeminou po 50 metrech byla vystavěna věž (350) Babylón

Zikkurat vysoká stupňovitá stavba 7 pater s chrámem na vrcholu chrám, nebo observatoř po stranách venkovní schodiště (90 x 90 x 90) Zikkurat v Uru

Ištařina brána v Babylónu stavba na procesní cestě, brána zdobena reliéfy z glazovaných cihel instalovaná v Pergamonském muzeu v Berlíně detail lva z Ištařiny brány (glazovaná cihla)

Ištařina brána v Babylónu

Další památky Procesní cesta začínala u Ištařiny brány, protínala Babylón a končila u velkého Zikkuratu Visuté zahrady Semiramidiny pro královnu Semiramis nechal postavit Nabuchodonosor II. visuté zahrady na terasách paláce (kolem roku 600 let př. Kr.) Palác Sargona II. v Chorsábádu z dob asyrské nadvlády (8. st. př. n. l.) 209 síní a nádvoří (okřídlený býk s lidskou hlavou a orlími křídly)

Sochařství Stéla – kamenný sloup, nebo deska sloužící jako náhrobek či památník zdobena reliéfy s postavami a nápisy Narámsinova stéla, Supí stéla Chammurapiho zákoník text obsahující 282 článků zákoníku, nad zákony je reliéf znázorňující Chammurapiho a boha Šamaše, jenž vládci diktuje zákony

Chammurapiho zákoník

Pečetní válečky s reliéfy

Gudea socha vládce města Lagaše (Novosumerská říše – 2200 let př. Kr.) tělo pokryto klínovým písmem, ornament, statická socha

Okřídlený býk s lidskou hlavou a orlími křídly pět noh socha ztělesňovala sílu býka, rychlost orla a moudrost vládce

Asyrské reliéfy

Reliéfy na Ištařině bráně

Standarta z Uru památka skládající se ze dvou desek, kde na jedné jsou výjevy z mírového života a na druhé ze života válečného.

Standarta z Uru

Otázky: Uveď nejznámější centra sumerské kultury. Jaký byl přínos Sumerů? Kde se nachází Ištařina brána? Co to byla stéla? Popiš zikkurat.

Zdroje: http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Milkau_Oberer_Teil_der_Stele_mit_dem_Text_von_Hammurapis_Gesetzescode_369-2.jpg?uselang=cs http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Hammurabi%27s_Babylonia_1.svg?uselang=cs http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Assyrian_royal_lion_hunt.jpg?uselang=cs http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Cuneiform_script.jpg http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Babylon_ausgrabungen.jpg?uselang=cs http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Great_Ziggurat_of_Ur.JPG?uselang=cs http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Pergamon_Museum_Berlin_2007089.jpg?uselang=cs http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Ishtartor.jpg?uselang=cs http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Pergamonmuseum_Ishtartor_05.jpg?uselang=cs http://commons.wikimedia.org/wiki/File:1L%C3%B5vi_Bab%C3%BCloni_protsessioonitee_k%C3%BClgseinte_friisilt.jpg?uselang=cs http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Code-de-Hammurabi-2.jpg http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Code-de-Hammurabi-3.jpg http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Babylonisches_Rollsiegel,_3600_v._Chr._-_Mittelalterliches_Kriminalmuseum_Rothenburg_ob_der_Tauber.JPG?uselang=cs http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Cylinder_seal_lions_Louvre_MNB1167_n2.jpg?uselang=cs http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Gudea_of_Lagash_Girsu.jpg http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Head_Gudea_Louvre_AO13.jpg http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Portal_Guardian_from_Nimroud._British_Museum.jpg?uselang=cs http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Pergamonmuseum_Ishtartor_07.jpg?uselang=cs http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Assyrian_Horse_Archer.jpg?uselang=cs http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Blessing_genie_Dur_Sharrukin_AO19664.jpg?uselang=cs http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Pergamon_Museum_Berlin_2007081.jpg?uselang=cs http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Ur_mosaic.jpg http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Standard_of_ur.jpg Použitá literatura: PROKOP, Vladimír. Kapitoly z dějin výtvarného umění (pro výuku dějin na středních školách). Sokolov: O.K.-Soft, 2005