Bůh, národy a reformace na počátku novověku PhDr. Miroslava Poláková, Ph.D.

Obsah Reformátoři před reformací Německá reformace Martin Luther (1483 - 1546) Velikost Lutherových myšlenek

Bůh, národy a reformace na počátku novověku Národy si vytvořily svůj svět a svá božstva Křesťanství dalo národům Západu společnou víru. Všichni jsou křesťané, avšak každý národ má svou formu, do které uspořádal myšlenky spojené s Bohem Německým fenoménem se stala reformace Reformace anglická, francouzská, skandinávská, uherská a polská jsou pouze jejími napodobeninami

Reformátoři před reformací Sebastian Brant vydal roku 1494 Loď bláznů, kde kritizuje nevzdělanost kněží V dolním Německu vyšla ve stejné době satira Lišák Ferina. Veškeré nepravosti se zakrývají penězi Pietro Pomponazzi napsal knihu O nesmrtelnosti duše. Zakladatelé náboženství si vymysleli nesmrtelnost pro masu lidí jako odměnu či trest Jan Viklef vystupoval proti uctívání obrazů i relikvií. Jedině Bůh může odpouštět hříchy Jan Wessel tvrdí, že většina papežů propadá bludům a že i koncily jsou omylné. Zavrhuje zpověď i odpustky Erasmus Rotterdamský zesměšňuje uctívání svatých a scholastickou dogmatiku

Sebastian Brant od Albrechta Dürera

Pietro Pomponazzi

Jan Viklef

Erasmus Rotterdamský na obraze Hanse Holbeina z roku 1523

Německá reformace nebyla jednotná, byla výslednicí několika složek, avšak všechny se odvolávaly na evangelium Náboženská a národní složka -nechtěli řízení z Říma, chtěli německou církev Ekonomická složka -nechtěli posílat své daně Církevnímu státu -usilovali o sekularizaci církevního majetku Vědecká složka -šlo o učenou kritiku církve -prosazovali používání národního jazyka v bohoslužbě

Martin Luther (1483 - 1546) -na rozdíl od svých předchůdců, kteří o reformě církve pouze učili, on ji žil -byl to poslední velký mnich Evropy -viděl duchovní souvislosti, k jejichž naplnění došlo až v průběhu dalších staletí -jeho modernost je ve třech momentech: 1 – individualismus 2 – demokratičnost 3 – světskost

Velikost Lutherových myšlenek Individualismus Luther učinil z náboženství věc vnitřního prožitku. Každá duše si vytváří svého Boha. Je to nejhlubší osvobození osobnosti Demokratičnost Rozboural středověký systém, který dovoloval laikům setkání s Bohem pouze prostřednictvím církevních osob. Zavedl do církevního života princip rovnoprávnosti Světskost Veškerý profánní všední život prohlásil za určitý druh bohoslužby. V každém stavu, povolání, úřadu a řemesle může Bůh nacházet zalíbení. Svatořečil práci

Seznam použitých zdrojů Friedell, Egon: Kulturní dějiny novověku I. Nakladatelství Triton, Praha 2006. ISBN 80- 7254-683-X. [online]. [cit. 2013-05-02]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Holbein-erasmus.jpg http://en.wikipedia.org/wiki/File:Duerer_brant.png http://leccos.com/index.php/clanky/viklef-jan http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Pietro_Pomponazzi.jpg http://pl.wikipedia.org/wiki/Plik:Luther46c.jpg