Úvod do mezinárodních vztahů Mgr. Lukáš Vacík sobota 19.10.2013 Přednáška 1. - Kombi

Organizační záležitosti Struktura kurzu 5 kurzů (19.10.; 2.11.; 16.11.; 30.11.; 14.12.) sobota 10:00 – 11:30 hod. Tématický plán kurzu viz. stránky kurzu Kontakt: kurzaz@centrum.cz Webové stránky výuky http://kurz.hostuju.cz/ Záverečný test – AZ Smart Písemný test na 30 minut Obsah testu: přednášky seznam států kniha Úvod do studia MV (Waisová)

Povinná literatura Waisová, Šárka: Úvod do studia mezinárodních vztahů. Nakladatelství Čeněk, 2009. (3.vydání)

Doporučená literatura Drulák, P.: Teorie mezinárodních vztahů, Portál 2003. Drulák, P, Kratochvíl, P. (eds.) Encyklopedie mezinárodních vztahů, Portál 2009. Krejčí, O.: Mezinárodní politika, Ekopress 2010. Krejčí, O.: Geopolitika středoevropského prosoru. Professional Publishing 2009. Fiala, Pitrová – Evropská unie CDK 2010. Konig, P., Lacina, L., Přenosil, J.: Učebnice evropské integrace, Barrister and Principal 2011. Nálevka, V.: Světová politika ve 20. století, I. a II. díl. Praha : Aleš Skřivan ml., 2000 Plechanovová, B., Fidler J.: Kapitololy z dějin mezinárodních vztahů 1941-1995. ISE 2000. Plechanovová, B: Evropská unie na počátku 21. st. reformní procesy a institucionální změna, Karolinum. 2006. Waisová, Š.: Mezinárodní organizace a režimy, Eurolex Bohemia 2003. ……………………………………………………………………………………………………. SCIO testy Periodika Internet Seznam států ke zkoušce – viz. stránky kurzu

MV jako vědecká disciplína Nejmladší X nejstarší vědecká disciplína Pojem MV poprvé použil Jeremy Bentham (VB 1780´s) Historie MV sahá až do antiky-Čína, Indie, Řecko, Řím-historický přístup 20.st. oddělení MV od politické vědy-konstituce oboru-analytický přístup 2.pol.20.st.-diskuze na rovině MV jako samostatný obor či pouze podobor politologické vědy MV = sociálně-vědní / politická disciplína

Politologie a MV Politologie-sub-obory / disciplíny (postupně vznikající) Politická filozofie a teorie Vnitřní politika Zahraniční politika Tradiční dělení do r.1948

Politická věda po r.1948 Dělení politické vědy dle konference UNESCO v Paříži 1948: Politická teorie a politické ideologie Politická systémová analýza Komparativní systémová analýza Mezinárodní vztahy Zaměříme se na MV

Zahraniční politika „Výzkum oblasti zahraničních vztahů jednoho politického systému (státu) a faktorů na ni působící zvenčí: Analýza ZP: Zahraničně-politické rozhodovací procesy Tvorba agendy ZP Nástroje ZP (diplomacie, embargo, válka, propaganda) rozvoj studia ZP → vliv na osamostatnění disciplíny MV

Důležitá vědecká pracoviště 1880-Kolumbijská univerzita (USA) 1901-Wisconsinská univerzita (USA) 1919-Velká Británie

Revize oboru po 2.světové válce Po 2.sv.v.-tématické rozšíření studia MV: Oblast aktérů MV (stát již není dominantní jednotkou systému): Mezinárodní organizace (vládní X nevládní) Transnacionální aktéři (privátní vojenské firmy) Nadnárodní korporace (Coca-Cola, Nike, Facebook) jednotlivci

Studium MV v ČR Několik etap: Období meziválečného Československa (1918-1938) Období po 2. SV.V. (1945-48) Období stalinistického teroru (1950´s) Reformní období (1959-1968) Období normalizace a stagnace (1970-88) Období rozvoje oboru (po r. 1989)

Hierarchie Konstelace jednostranných vztahů v závislosti mezi státy Podoba pyramidy Hegemon je na špici Čím níže postupujeme, tím vyšší je závislost na hegemonovy Opak hegemonie-všechny státy jsou si rovny-prakticky neexistuje Může existovat více paralelních hegemonických celků v systému podílejících se na formování systému (např. koncert velmocí po r.1815-“Pentarchie“)

Polarita UNI, BI, TRI……MULTI Vyjadřuje uspořádání systému, v němž určitý počet aktérů ovlivňuje a utváří jednotlivé vztahy UNI, BI, TRI……MULTI Počet zainteresovaných aktérů UNIPOLARITA = hegemonie

BIPOLARITA V podmínkách bipolarity je světový politický systém uspořádán kolem dvou mocenských center. Póly tvořeny 2 státy X stabilními koalicemi Hierarchické svazky Příklad: USA x SSSR během konfliktů Východ-Západ

MULTIPOLARITA V podmínkách multipolarity je světový politický systém uspořádán kolem tří a více hlavních mocností Tyto mocnosti jsou podobně stejně mocné

Koncert velmocí Multipolární systém evropského koncertu velmocí (1815 - 1914) po napoleonských válkách Velká Británie Francie Rakousko (-Uhersko) Rusko Prusko (Německo)

Balancér Balancér je specifikem multipolárního systému V bipolárním systému není přítomen Jeho role Podobné postavení jako je role hegemona Avšak více subjektivnější

Závislost Vyjádření pojmu závislosti-funkcionální vztah mezi nejméně 2 veličinami Vztah závislosti-jednostranný vztah XXXXX Nezávislost

Interdependence =Vzájemná závislost Vztah vzájemných závislostí aktérů Pojem vznikl v 60.-70.let. Joseph Nye, Robert Keohan (neoliberalisté)

Symetrie Vztah mezi aktéry či skupinami aktérů na základě rovných-přibližně stejné dělení moci Symetrický vztah Převažují vzorce jednání jako prostředek tvorby politických vztahů mezi státy

Asymetrie Stav nerovných vztahů-jedna strana má menší/větší kontrolu a vliv nad druhou Způsob rozhodování konfliktů je určován mezi aktéry HROZBOU a NÁTLAKEM Dominance vztahů mezi centrem a periferií

Centrum-periferie-semiperiferie Tento model zahrnuje prostorovou dimenzi pro studium vztahů mezi vyspělými a méně vyspělými regiony v dynamice vývoje v různých geografických oblastech.

Centrum – jádro Privilegované místo v rámci určitého teritoria Řídí, usměrňuje a kontroluje část stěžejních toků informací a zdrojů v systému Je řídící X závislé na zdrojích (periferie)

Periferie - okraj Prostorová jednotka podřízená autoritě jádra Libovolná vzdálenost od jádra-stále podřízenost Nutná znalost jádra pro porozumění, znalost a postatu pochopení periferie Periferie je součást systému, ale má marginální význam pro vedení systému Např. koloniální systém VB v 19.st.

Semiperiferie Od konce 70.let Nachází se mezi centrem a periferií Rozvinutější než periferie X nedosahuje postavení jádra Orientace na centrum-opomíjí periferii

Metafory a modely Umožňují vysvětliv stav MS a chování aktérů Zjednodušené obrazy či ideální konstrukce popisující stav reality pomocí zdůrazněných charakteristik systému Modely a metafory zjednodušují a pomáhají uchopit složitý systém vztahů mezi aktéry MS pojmout komplexitu celého MS Základní model-TEORIE HER

Teorie her Pochází z neoklasické ekonomické analýzy Možnost vymodelování situace vycházející z anarchické struktury MS Základní rozlišení teorie her: Počet hráčů a výsledek Hra s nulovým X nenulovým součtem

Hra s nulovým součtem „zero sum game“ Dva či více aktérů usilují o objekt, který je nedělitelný a nerozmnožitelný 1 objekt – více aktérů Co jeden získá, ostatní ztrácí – nespolupráce Realistický model Vítěz a poražený

Hra s nenulovým součtem „non-zero sum game“ Dva či více aktérů usilují o objekt, který je dělitelný a rozmnožitelný 1 objekt s možností dělení či rozrůstání– více aktérů Ztráta mezi aktéry není vnímána jako prohra-vzdání se části svého objektu ve prospěch druhých – spolupráce Liberální model Kompromis či pozitivní součet

Úroveň analytických rovin Mezinárodní systém (pouze jeden) Mezinárodní subsystém (OPEC,OECD) Jednotky (stát, MO, trans.aktéři) Podjednotky (vnitřní politika států,MP) Individua (člověk)

Mezinárodní systém Základní prostředí MV neexistuje vyšší úroveň vztahů Nyní globální Do 19.st. existence více MS paralelně vedle sebe Anarchický Evropský (euroatlantický) rozšířený po celé zemi

Mezinárodní systém Periodizace 3 základní období: Ranné MS Propojené MS Globální MS

Ranné MS Do 16.st. Po úpadku starých civilizace (Egypt, Mezopotámie)-hlavní aktér: Městský stát Náboženský stát Dynastické státy a říše Velká část světa-nestátní charakter-bez komunikačních kanálů Výrazná migrace obyvatelstva Vojenské střety, ekonomická migrace, vznik měst

Propojené MS Oslabení a transformace absolutistického státu Dějinné události v Evropě Vznik moderních států Úpadek Svaté říše římské Koncept Vestfálského státu

Vestálský mezinárodní systém-systém států Uzavření míru 30leté války (1618-1648) Setkání hl. evropských mocností (SŘŘ,Špa,Fra,Niz,Švé)-snaha o zamezení dalšího podobného konfliktu Duchovní moc přestává hrát klíčovou roli v evropské politice Oslabení císařské moci Vznik svrchovaných (suverénních) států-jediní aktéři MV

Vestálský mezinárodní systém-systém států Svrchovanost pro každý stát Neomezené pravomoci v rámci vlastního území Neomezené pravomoci v rámci vlastní ZP Systém je decentralizovaný Státy jsou si de iure rovny X de facto ne Narušení decentralizace = narušení suverenity státu Legitimita je postavena na velmocenské autoritě Ne na církevní jako dosud Nositeli legitimity-velmocenské kongresy Vždy po válkách-korekce systému Utrecht (1711), Vídeň (1815), Versailles (1918), Teherán (1943), Jalta (1945), Postupim (1945)

Systém mocenské rovnováhy Balance of power Vzájemné bedlivé střežení velmocí se navzájem Při hrozbě hegemonie jedné z nich se ostatní spojí do koalice pro ní za účelem eliminace hrozby Zachování velmocenské pozice poražených Posílení vítězů by vedlo k hegemonii-destabilizace systému

Koncert velmocí Multipolární systém evropského koncertu velmocí (1815 - 1914) po napoleonských válkách Velká Británie Francie Rakousko (-Uhersko) Rusko Prusko (Německo)

Svatá aliance Úzká spolupráce Pruska, Rakouska(Uherska) a Ruska po Vídeňském kongresu Obava z revoluce v Evropě ze strany vládnoucích aristokratických dynastií Systém mocenské rovnováhy Např. Krymská válka 1853-56

Konec Vestfálského MS Události na přelomu 19. a 20.st. Politická situace v Evropě a ve světě Berlínský kongres 1878 Vyřešení východní krize (Rusko-turecká válka, hranice na Balkáně) Berlínská konference 1884-85 Otázka kolonizace Afriky Události v předvečer 1. sv.v.

Globální (vestfálský) MS Nový geopolitický rozměr světa na přelomu 19. a 20.st. (kolonizace, role USA) 1.sv.v.-totální předěl ve světových dějinách („Velká válka“) Společnost národů-W.Wilson Versailleský systém (další smlouvy) 2.sv.v. Po 2.sv.v.-vznik bipolárního uspořádání Jaderní hrozba 60.léta-proces dekolonizace

Globální (vestfálský) MS Období détenté v 70.let. Ropné šoky a konec Bretton-woodského systému 70.léta-výrazná proměna procesů a aktérů MS Vzrůst interdependence Nárůst i jiných hrozeb než vojenských Vznik nových aktérů na poli MS Konec bipolárního konfliktu Rozpad SSSR-nové státní jednotky-aktéři MS Proces globalizace sílí Globální vestfálský MS (systém moderních států)stále funguje-prošel mnoha změnami

STÁT Je institucí (organizací) Disponuje mocí vládnout, soudit, vytvářet zákony společnosti (státu)-všechny složky dělby moci Je vymezen státní mocí, státním lidem (státním občanstvím), státním územím Má vnější i vnitřní suverenitu (svrchovanost) Zahrnuje ozbrojené síly, státní aparát (byrokracii), soudy a bezpečnostní složky (armáda, policie)

4 základní složky státu: Stálé obyvatelstvo Vymezené státní území Státní moc a aparát Suverenita (všechny jsou nutné pro existenci státu)

Stát Výlučnost státu Funkce státu = hlavní směry činnosti státu Stát je jedinou organizací svého druhu na daném území Funkce státu = hlavní směry činnosti státu Vnitřní-ekonomika, vzdělání, zdravotnictví, sociální Vnější-MV, diplomacie, vojenství, interakce s ostatními státy

Státní suverenita Suverenita (svrchovanost) Nejvyšší autorita státu nepodléhající žádnému jinému vnějšímu omezení Vnitřní suverenita Nejvyšší pravomoci státu nad obyvatelstvem a územím Vnější suverenita Nezávislost státu, teritoriální integrita a nedotknutelnost státu představovaného vládou Nadnárodní suverenita Příklad EU

Zvláštní státy-speciální postavení v MS Rogue State (darebátské státy) Sýrie, Pákistán, KLDR Failed State (nefunkční státy) Afghánistán, Etiopie, Somálsko, Súdán,

Teorie MV Teoretické proudy 4 Velké debaty Teorie v MV Teorie MV Teoretické proudy 4 Velké debaty

Funkce teorie 3 funkční skupiny: poznávací (kognitivní) normativní politická

Poznávací funkce teorie pozitivní poznání reality v MV odpověď na otázku…. „JAK SE VĚCI MAJÍ ???“ utřídění dat při pozorování společenské reality

Normativní funkce teorie odpověď na otázku…. „JAK BY MĚLY VĚCI BÝT ???“ srovnání stávajících poměrů a žádoucích poměrů odlišení dobrého od zlého

Politická funkce teorie teorie jako politický nástroj k přetvoření reality MV – 2 způsoby: odhalení zákonitostí MV jako v přírodních vědách – fyzikální pokus spoluvytváření reality teoriemi – změna teorie = změna reality

Vývoj reflexe MV hlavní historické směry vývoje teoretické reflexe MV přemýšlení o vztazích mezi politickými útvary-vzájemně závislé a autonomní – válka, diplomacie periodizace dle základních historických systémů (viz přednáška 1.) terminologie současných MV (realismus, pozitivizmus, kritické teorie atd.) až ve 20. st.- předchozí události – předchůdci diskutované tradice odlišnost pojmů MV od jiných společenských věd

Antika Athéňan Thukydides (5.st.př.n.l.) Dějiny peloponéské války zakladatel realistické tradice v MV válka-mocenská, racionální logika mocenské rovnováhy na Peloponézu mocenské aspekty (válka) převažují nad ideologií (náboženství) pesimistický pohled na lidskou přirozenost

Antika stoická filozofie v Řecku (Zenon z Kithia) Řím Cicero, Seneca, M. Aurelius univerzalistický pohled – pax Romana přirozené právo „natural law“ spravedlivá válka „just war“ předchůdci současného liberalistického myšlení

Středověk silně ovlivněna římskou církví sv. Augustin (3-4 st.) sv. Tomáš Akvinský (12.st.) skloubení starověké vzdělanosti a teologie res publika christiana koncepce přirozeného práva spravedlivá válka období předcházející liberální tradici

Spravedlivá válka „Jus ad bellum“ vs. „Jus in bello“ legitimní panovník spravedlivá příčina spravedlivý cíl rozumná naděje na úspěch vyčerpání všech mírových prostředků ochrana civilistů použití síly dle situace

Niccolo Machiavelli Dílo: „Vladař“ realistické pojetí res publica christiana sekularizovaný systém řeckých polis doporučení vládci jak vládnout základní smysl politiky-bezpečnostní zajištění státu

Vestfálský systém nahrazení res publiky christiana-systém sekularizovaných suverénních států vznik mezinárodního práva Hugo Grotius (16-17.st.) Tři knihy o právu válečném a mírovém přirozeněprávní tradice-její sekularizace poté rozpor mezi zastánci přirozeného práva (MP u lidského rozumu) X pozitivního práva (MP základ mezin.praxe)

Vestfálský systém Thomas Hobbes (16-17.st.) Immanuel Kant (18.st.) Hobbesovo pojetí přirozeného práva stát „Leviathan“ stát připraví jedince o svobodu X zaručí mu zákon a bezpečnost Immanuel Kant (18.st.) K věčnému míru návaznost na stoiky světoobčanství volná federace států univerzalita lidského rozumu republikánské zřízení

Vestfálský systém v 19.st. snaha o první formování vědeckého, empirického pojetí MV-dle metod přírodních věd naturalismus – 2 pol. 19.st. Adam Smith-ekonomická dimenze průmyslová revoluce předchůdce liberalismu neviditelná ruka trhu

Vestfálský systém v 19.st. Marxisté ekonomika jako základní společenská síla (stejně jako liberálové) ekonomika určuje politiku Karel Marx ekonomika je historický fenomén, zatížená vnitřními rozpory a má konec a začátek třídní rozpor v ekonomice-vykořisťovatel X pracující konflikt mezi třídami (ne státy) teorie imperialismu souvislost mezi konflikty jak na úrovni tříd, tak států

Vestfálský systém v 19.st. prolínání naturalismu a geopolitiky (realistická tradice) německá geopolitika-Friedrich Ratzel stát jako živý organismus-darwinismus životní prostor států (Lebensraum) Rudolf Kjellen oficiálně zavádí pojem geopolitika anglosaská geopolitika Alfred T.Mahan (USA)-konflikt námořní a pozemní síly v MV Halford Mackinder (VB)-podobnost s Mahanem + power projection

Globální vestfálský systém výzkum teorií MV ve 20.st. prostřednictvím 4 velkých debat v rámci disciplíny MV

4 Velké debaty teorií MV (1920-nyní) 1. Velká debata (30. - 40. léta) idealismus vs. realismus 2. Velká debata (50. – 60. léta) tradicionalismus vs. behavioralismus 3. Velká debata (70. léta) neorealismus vs. neoliberalismus vs. neomarxismus 4. Velká debata (80. léta až nyní) racionalismus vs. reflektivismus

1. Velká debata v MV: Spor o základní témata a otázky MV Idealismus 1910-1930 Důraz kladen na: Mezinárodní právo IGOs Interdependenci Spolupráci Mír Realistická kritika 1930-1950 Důraz kladen na: Boj o moc Národní bezpečnost Útočnou válku Konflikt Válku

Realismus Vznik v meziválečném období Více proudů v rámci realismu: Avšak již od počátku lidstva Více proudů v rámci realismu: Strukturální realismus I. (Thukydides, Morgenthau) Historický realismus (Machiavelli, Carr) Strukturální realismus II. (Rousseau, Waltz) Liberální realismus (Hobbes)

Realismus Několik základní veličin společných pro všechny: Ústřední role státu Suverénní stát a hrozba/použití síly Jednotlivec odevzdá svobody státu Zero sum game Low (ekonomika, sociální) a hight politics (vojenství, politika) Přežití Primární zájem státu Žádné univerzální hodnoty-etika podléhá zájmu státu Svépomoc Anarchický MS Bezpečnostní dilema

Edward H. Carr The Twenty Years´Crises 1919-1938: An Inroduction to the Study of International Relations Kritika Versailleského systému Kritika liberalismu – utopický idealismus Opouští historické metody – zaměřuje se na kritickou politickou analýzu

Hans J. Morgenthau Politics Among Nations: The Struggle for Power and Peace (1948) 6 principů realismu Antropologický rys zkoumání Nejznámější realista

Neorealismus Kenneth Waltz – Theory of International Politics (1979) Přebírá od Morgenthaua myšlenky: neměnné a násilné povahy MV, nadřazenosti bezpečnostní dimenze MV, koncept mocenské rovnováhy Klíčový důraz struktura MPS = nabízí strukturální teorii MV nezabývá se ZP jednotlivých států

Neorealismus Působení struktury dáno 3 znaky: MPS je anarchický-svépomoc MPS složen z podobných jednotek - státy Státy se od sebe liší pouze svojí relativní mocí – struktura MPS je dána počtem rozhodujících velmocí Pouze třetí složka je dle Waltze proměnlivá vývoj distribuce moci určuje jediné skutečné změny v mezinárodních vztazích (nikdy však nemění vlastní strukturu MPS!)

Strategie reakcí na hrozby: deterence vs. appeasement V anarchickém MPS jsou všichni aktéři odkázáni sami na sebe-princip self-help: Deterence (zastrašení) snažím se zabránit nepříteli v akci tím, že mu dám najevo že mu přijde pěkně draho si něco proti mě zkusit Appeasement (ústupek) opak deterence – raději nepříteli částečně či úplně ustoupím a doufám, že tak jeho cíle budou uspokojeny

Kritika neorealismu Přílišná idealizace výhod bipolárního MPS Výrazně racionalistický Determinismus obhajoba stávajícího MPS bez možnosti jeho zásadní proměny Opomíjí celou řadu faktorů ovlivňujících fungování MPS: ekonomická provázanost vliv technologií (jaderné zbraně) Vliv ideologií soustředí se pouze na rozložení moci

Přednosti neorealismu Přehlednost Stručnost Logická koherence = opouští předpoklad zkažené lidské přirozenosti (Morgenthau) Využití modelů mikroekonomie

Liberalismus Též označován jako pluralismus Není rozdíl mezi high politics a low politics Hlavní proces v politice-vyjednávání Hlavní linie (již od 18. a 19.st.): Ekonomický liberalismus Demokratický liberalismus Liberální institucionalismus Později návaznost: neoliberálního internacionalismu a neoliberálního institucionalismu

Liberálně-idealistická tradice v MV Mnohem širší => mnohem méně koherentní proud než realismus „Idealismus“ je spíše nálepka od kritiků Liberalismus a idealismus Společné: Přesvědčení o možnosti trvalého míru a spolupráce v MV Rozhodující význam institucí pro rozvoj této spolupráce Rozdílné: Liberalismus: základem je hospodářská spolupráce Idealismus: trvalý mír lze dosáhnout pouze změnou norem v MV

Ekonomický liberalismus-idealismus Hospodářské propojení aktérů-snížení rizika vypuknutí konfliktů 1.sv.v.-mír a prosperita-není přirozená objektivní skutečnost-musí být vytvářeny MS musí mít podobu státního systému-vnitřní uspořádání Člověk jedná racionálně Světoví mír na základě překonání konkurence států Non-zero sum game

Demokratický liberalismus Immanuel Kant – O věčném míru Souvislost mezi mírem a demokratickým uspořádáním Federativní uspořádání-podporuje mírové uspořádání Vychází z premisy souvislosti vnitrostátního uspořádání a MV

Demokratický mír Antiteze realismu (Vyspělé) demokracie mezi sebou nikdy ještě nevedly ozbrojený konflikt, resp. válku Mírové uspořádání se přenáší z vnitrostátní roviny na mezinárodní Kritika: Neexistuje kauzální vztah mezi demokracií a mírem Francis Fukuyama-The End of History

Francis Fukuyama-The End of History Návaznost v pojetí dějin na Hegela (filozofie dějin) Teorie demokratického míru Zvýšení počtu liberálních států v MS = rozšíření mírových vztahů Tzv. „export liberalismu“ a amerických hodnot v pojetí světa

2. Velká debata v MV: Spor o metodu (1950-1960) Tradiční přístupy Důraz kladen na: POCHOPENÍ Norem a hodnot Soudů Historické zkušenosti Teoretici uvnitř subjektu Behavioralistická kritika Důraz kladen na: VYSVĚTLENÍ Hypotéza Sběr dat Vědecké poznání Teoretici vně subjektu

2. Velká debata v MV Vztah k metodologii Tradiční přístupy (realismus, idealismus) vs. Behavioralismus Rozdíl ve vzdělání interpretů teoretických škol (diplomaté, právníci, historikové, filozofové vs. vědci) Nové směry zkoumání-analýza tvorby ZP, rozhodovací procesy v tvorbě ZP Nová teoretická škola / přístup – BEHAVIORALISMUS Profesionalizace MV jako akademické disciplíny

Behavioralismus Kombinace metod politické vědy s ekonomií (teorie her), matematikou, přírodními vědami Důraz na jedince v politice, měřitelnost dat, ověření dat Zkoumaní prostředí, kde se politicky rozhoduje a formují se skupiny V 60. letech sbližování s hl. proudem v MV-idealismem a realismem

Systémová analýza-Morton Kaplan (1966) Použití behavioralistické metodologie v praxi Rozlišení různých druhů MS MS založen na státech a odlišnost systémů je dána druhem jednání a chování států Neodpovídá-li jednání státu očekávání, je potřeba jev vysvětlit Není-li to výjimka, je potřeba revidovat empirickou teorii

3. Velká debata v MV: Spor o chápání MV (1970-1990) Neorealismus vs. Neoliberalismus Neo-neo syntéza Důraz kladen na: Anarchii v MPS Metodologie mikroekonomie Roli institucí Neomarxismus Důraz kladen na: Třídy a boj mezi nimi Kapitalistický imperialismus Závislost (dependence)

3. Velká debata v MV Polemika mezi paradigmaty – neorealismus, neoliberalismus, neomarxismus R.Keohan J.Nye-transnacionalismus a interdependence Události 70.let-ropné šoky-nové přístupy v MV (např. neomarxismus)

3. Velká debata v MV Polemika mezi neorealisty a představiteli komplexní interdependence Střet: Regionální integraci, Hierarchie témat ZP, Existence pluralitního MS, Podstata státu Podobnost v některých tématech X rozdílnost → vznik neo-neo syntézy-racionalistický přístup (syntéza neorealismu a neoliberalismu) Předpoklad anarchie v MS, metodologie mikroekonomie, kooperace a MO) Zároveň rozvoj paradigmatu neomarxismu Alternativa k hlavnímu proudu (lib, rel.)

3. Velká debata v MV-2 sporné body mezi paradigmaty Aktér MV Realisté-stát Liberálové-individua a skupiny Marxisté-třídy a ekonomické struktury Vztah mezi aktéry MV Realisté-politické vztahy mezi státy-konfliktní Liberálové-není hierarchie hodnot

Neomarxismus Předmětem analýzy v MV jsou třídy a kapitalismus Zkoumá dění uvnitř státu, vztahy mezi společnostmi a MV Národní stát-světová jednotka strukturovaná hierarchicky světovým trhem (jádro, semiperiferie, periferie) Stát není primárním aktérem MV-je to ekonomické uspořádání systému a třídy Teorie světového systému Immanuela Wallersteina

Immanuel Wallerstein-Teorie světového systému Světový systém je území propojené ekonomickými vazbami s danou strukturou a funkcemi Nejprve jeden systém-poté alternativní systémy Kapitalistický světový systém vzniká v Evropě po roce 1450, kdy především díky dálkovému obchodu dosáhl stupeň hospodářské integrace takového stupně, že se vytvořil ekonomický celek nové kvality. K tomu přispěla také krize feudální ekonomiky

Racionalistické teorie Neo-neo syntéza – vyústění polemiky mezi oběma hlavními přístupy Neo-neo syntéza vzniká až po té, co se oba proudy přeměnily na neo XXX Neorealismus-anarchie ovlivňuje chování států Neoliberalismus-MN kooperace překonává anarchii

Neo-neo syntéza Ani jedna strana se nezaměřuje na zkoumání použití síly v MV (realisté) a morálky (liberalisté) Oba přístupy uznávají maximalizaci zisků aktérů (nejen státy) Oba přístupy uznávají konflikt a kooperaci jako předmět zkoumání Racionalistická teorie založena na pozitivistických předpokladech sociální vědy-stejná metodologie jako přírodní vědy (měřitelnost hodnot, fakt a prokázání kauzality)

4. Velká debata v MV: Spor o metodu i témata MV (1990-nyní) Etablované tradice studia MV Racionalismus Neorealismus Neoliberalismus Neomarxismus Nové přístupy studia MV Reflektivismus Postmodernismus Feministická teorie Kritická teorie Normativní teorie Historická sociologie Snaha o syntézu: Sociální konstruktivismus

4. Velká debata v MV Jak o metodě, tak o základních tématech Debata mezi racionalismem vs. Reflektivismem Reflektivistické teorie Nepozivistické-postpozitivistické Konstruktivismus Syntéza racionalistických a reflektivistických teorií

Reflektivistické teorie MV Velmi málo společných rysů, každá víceméně rozdílná Normativní teorie Feministická teorie Kritická teorie Historická sociologie Postmodernismus

Normativní teorie Morální dimenze v MP Především od 90. let (dříve v pozadí) 3 hlavní oblasti: Autonomie státu Etiku použití síly Mezinárodní spravedlnost

Feministická teorie Skupina feministických přístupů Kritika mužského utváření vědy Několik směrů: Liberální feminismus Radikální feminismus Feministický postmodernismu

Kritická teorie Návaznost na Frankfurtskou školu Max Horkheimer Jürgen Habermas Max Horkheimer Rozdíl mezi tradiční a kritickou teorií Sociální vědy nejsou jako přírodní-společenské síly jako faktory změn Robert Cox

Historická sociologie Zkoumání způsobů a cest vývoje společnosti Zkoumání struktur

Postmodernismus Revize základních pojmů (realita, identita struktura) Dekonstrukce reality-textuální strategie Svět je jako text, který je nutné interpretovat Reflexe konceptu a struktury jazyka Michael Foucault

Sociální konstruktivismus Syntéza mezi racionalismem a reflektivismem Alexandr Wendt, Fridrich Kratochwil, Nicolas Onuf A.Wendt konstruuje teorii MV na základě důsledků sociálního jednání, procesů a sociálních struktur Vychází z reflektivistických pozic k podrobení kritice neorealistického přístupu Částečně překonal propast mezi reflektivistickým a racionalistickým přístupem