Vikingové
Vikingové byli skandinávští mořeplavci, kteří se v 8. – 11 Vikingové byli skandinávští mořeplavci, kteří se v 8. – 11. století vydávali na loupeživé výpravy do mnoha evropských zemí. Pro konsolidující se evropské státy tehdy představovaly hrozivé nebezpečí. Z hlediska etnického původu představovali severní větev Germánů. V Evropě byli nazýváni Normany (Francie), Dány (Anglie), Ascomany (Německo) nebo Varjagy (Rus, Byzanc).
Obyvatelstvo Skandinávie se živilo převážně lovem a rybolovem Obyvatelstvo Skandinávie se živilo převážně lovem a rybolovem. Jejich obživu tvořily různé druhy masa, ale pojídali také stravu rostlinného původu. Zemědělství se věnovali pouze v některých oblastech, kde k tomu byly přírodní podmínky. Přes zimu si pak vyráběli nástroje, se kterými pak muži vyráželi za obchodem. Ženy, děti, starci a otroci zůstávali doma a starali se o hospodářství. Zajímavé je, že ženy Vikingů neměly ve společnosti zrovna nízké postavení. Samy se totiž musely o všechno postarat.
Ze Skandinávie se vypravili zhruba v 8 Ze Skandinávie se vypravili zhruba v 8. století, plenili pobřeží Británie a také pobřeží Francie a to až do 11. století. Pirátské nájezdy spojovali s obchodem - obchodovali s kořistí i válečnými zajatci. Důvody nedostatek zemědělské půdy pravděpodobně i velké napětí mezi Franky a Dány obchody v Evropě (bohatá kořist) sociální změny Vyvinuli si i své vlastní lodě - veslice, jinak přezdívané drakkary. Tyto lodě měly malý ponor, což byl pro Vikingy skvělý prostředek.
Drakkar byla rychlá vikinská dlouhá loď, jednořadá válečná veslice se sklopným stěžněm a velkou příčnou ráhnovou plachtou, zaoblenou přídí i zádí, ovládaná kormidelním veslem. Nejčastější délka lodě byla 30 až 40 metrů, i když jsou známy menší i ještě delší. Šířka trupu odpovídala zhruba šestině délky. Drakkar se vyznačoval snadnou ovladatelností, rychlostí a odolností proti nepřízni počasí, díky nízkému ponoru mohl přistávat i na mělčinách či plout řekou; proti proudu Volchova se Varjagové dostávali dál na východ Evropy. Drakkar znamená dračí loď, pojmenován byl podle dračí hlavy, kterou měl zdobenou příď; loď s hlavou hadí se nazývá snekkar.
Při plavbách se Vikingové orientovali zejména podle pobřeží a zdaleka viditelných orientačních bodů, které znali buďto z vlastní zkušenosti, nebo z vyprávění jiných mořeplavců. Oblast, ve které se nacházejí, dokázali určit podle barvy moře a druhu mořských chaluh a řas i na volném moři. Při plavbě přes oceán s sebou brávali mořské ptáky, které vypouštěli a když se pták rozlétl nějakým směrem, následovali ho, protože věděli, že tam leží země. Když se pták vrátil zpět na loď, byla země ještě daleko. O navigačních mapách nebo plavební denících neexistují žádné záznamy.
Území osídlená Vikingy (zeleně) a trasy jejich plaveb.
Přikryl Adam 1.B