Úvod do termojaderné fúze

Slides:



Advertisements
Podobné prezentace
Atomové jádro, elementární částice
Advertisements

Veličiny a jednotky v radiobiologii
VY_32_INOVACE_18 - JADRNÁ ENERGIE
Interakce neutronů s hmotou
Atomová hmotnostní jednotka mu (amu)
Zpracovaly:Klára Hamplová Barbora Šťastná
Slunce.
Jaderný reaktor a jaderná elektrárna
CHEMIE
46. STR - dynamika Jana Prehradná 4. C.
Atomová a jaderná fyzika
Radioizotopy Martin Zeman, 4.C.
Termonukleární fúze Předpověď nárůstu spotřeby energie v blízké budoucnosti.
ZKOUMÁ VYUŽITÍ ENERGIE ATOMŮ
Elementární částice Leptony Baryony Bosony Kvarkový model
Jaderné reakce 1) Úvod 2) Výtěžek jaderných reakcí 3) Zákony zachování 4) Mechanismy a modely jaderných reakcí 5) Pružný rozptyl 6) Princip detailní rovnováhy.
Jaderná fyzika a stavba hmoty
Jaderné reakce.
Magnetohydrodynamika
Radioaktivita.
Detektory a spektrometry neutronů 1) Komplikované reakce → silná závislost účinnosti na energii 2) Malá účinnost → nutnost velkých objemů 3) Ztrácí jen.
Interakce lehkých nabitých částic s hmotou Ionizační ztráty – elektron ztrácí energii tím jak ionizuje a excituje atomy Rozptyl – rozptyl v Coulombovském.
Chemicky čisté látky.
22. JADERNÁ FYZIKA.
Atomová hmotnostní jednotka mu (amu)
Zpomalování v nekonečném prostředí s absorpcí
Experimentální studium transmutace štěpných produktů Antonín Krása Vedoucí diplomové práce : RNDr. Vladimír Wagner, CSc. ADTT - Accelerator Driven Transmutation.
Pojem účinného průřezu
Jaderná energie.
Charakteristiky Dolet R
1 Škola: Chomutovské soukromé gymnázium Číslo projektu:CZ.1.07/1.5.00/ Název projektu:Moderní škola Název materiálu:VY_32_INOVACE_FYZIKA1_11 Tematická.
Elektronická učebnice - II
RF 1.1. Klasifikace jaderných reaktorů Podle základního jaderného procesu, který probíhá v jaderném zařízení, lze jaderné reaktory rozdělit na dvě základní.
Jaderná fyzika 1 Yveta Ančincová.
Jaderné reakce Autor: Mgr. Eliška Vokáčová Gymnázium K. V. Raise, Hlinsko, Adámkova , duben.
3.3. Koeficient násobení v nekonečné soustavě
Pavel Vlček ZŠ Jenišovice VY_32_INOVACE_350
Úvod do termojaderné fúze3: Kritéria pro užitečný reaktor1 Úvod do termojaderné fúze Jan Mlynář 3. Kritéria pro užitečný reaktor Energetická bilance plazmatu,
Studium využití tříštivých reakcí k transmutaci radionuklidů Ondřej Svoboda Studium využití tříštivých reakcí k transmutaci radionuklidů Ondřej Svoboda.
RF 8.5. Fyzikální problémy systémů ADTT Teoretické i experimentální studium problematiky aplikace vnějšího zdroje neutronů pro řízení podkritického systému.
Fyzika elementárních částic
Stavba atomového jádra
Záření alfa a beta Vznikají při radioaktivním rozpadu některých jader.
Urychlovače na nebi a pod zemí, aneb Velký třesk za všechno může
5.4. Účinné průřezy tepelných neutronů
Hvězdy. Je nebeské těleso, které září vlastním světlem. Tím se liší od planet, komet, měsíců a mlhovin, které vidíme na obloze proto, že jsou osvětlovány.
Částicová fyzika Zrod částicové fyziky Přelom 18. a 19. století
Měření hustoty a teploty plazmatu
Jaderná fyzika Hlavní vlastnosti hmoty jsou dány chováním elektronů. Různé prvky existují v důsledku jader mít různé, celočíselné násobky elementárního.
Pozitron – teoretická předpověď
Anihilace pozitronů v pevných látkách
Neutronové účinné průřezy
3.1. Štěpení jader Proces štěpení spočívá v rozdělení jádra, např. 235U, na dva nebo více odštěpků s hmotnostmi i atomovými čísly podstatně menšími než.
Radioaktivita = schopnost některých látek samovolně vyzařovat neviditelné pronikavé záření, které dokáže procházet jinými látkami a způsobovat jejich změny.
Didaktický učební materiál pro ZŠ INOVACE A ZKVALITNĚNÍ VÝUKY PROSTŘEDNICTVÍM ICT Autor:Bc. Michaela Minaříková Vytvořeno:duben 2012 Určeno:9. ročník ZŠ.
Jaderné reakce (Učebnice strana 133 – 135) Jádra některých nuklidů jsou nestabilní a bez vnějšího zásahu se samovolně přeměňují za současného vysílání.
Matematické modelování transportu neutronů SNM 1, ZS 09/10 Tomáš Berka, Marek Brandner, Milan Hanuš, Roman Kužel.
VAZEBNÁ ENERGIE A ENERGIE REAKCE. Pronikání do mikrosvěta molekuly se skládají z atomů atomy se skládají z jader a elektronů jádra se skládají z protonů.
1 JE – jaderne elektrarny JE – Jaderné elektrárny 2 1 DDZ, rozdělení elektráren, Princip výroby elektřiny, 2 Objev elektronu, Historie JE.
Jaderné reakce. Jaderné štěpení Probíhá pouze ve štěpných materiálech (např. U235) U235 se v přírodě vyskytuje pouze v malém množství K dosažení reakce.
Jaderné reakce. Struktura prezentace otázky na úvod výklad příklad/praktická aplikace otázky k zopakování shrnutí.
VODÍK.
Jaderné reakce Při jaderných reakcích se mohou přeměňovat jádra jednoho nuklidu na jádra jiných nuklidů. Přitom zůstává elektrický náboj i počet nukleonů.
Energii „vyrábí“ slučováním vodíku na těžší prvky
Financováno z ESF a státního rozpočtu ČR.
Radioaktivita.
19. Atomová fyzika, jaderná fyzika
Radioaktivita radioaktivita je samovolná schopnost některých druhů atomových jader přeměňovat se na jádra stálejší a emitovat přitom tzv. radioaktivní.
Stavba atomového jádra
Kvark-gluonové plazma
Transkript prezentace:

Úvod do termojaderné fúze 1: Fúzní jaderné reakce

Úvod do termojaderné fúze Jan Mlynář Fúzní jaderné reakce Definice fúzní reakce, vazebná energie jader, kapkový model, účinný průřez, bariéra, tunelový efekt, reaktivita, termojaderná fúze, důležité fúzní reakce a jejich inženýrská hlediska, a na závěr trocha historie. Úvod do termojaderné fúze 1: Fúzní jaderné reakce

Co je to „jaderná fúze“? Definice: Fúzní reakce jsou jaderné reakce mezi lehkými atomovými jádry, při kterých se uvolňuje energie. „lehká jádra“ – malé A, menší než 56 „Uvolňuje se energie“ - klesá klidová hmotnost soustavy E = mc2 - ekvivalence (celkové) hmotnosti a energie Vazebná enegie jádra (binding energy) Dm = Zmp + (A-Z)mn - m To je konvence, vedená praktickými důvody. Úvod do termojaderné fúze 1: Fúzní jaderné reakce

Vazebná energie jader Úvod do termojaderné fúze 1: Fúzní jaderné reakce

„Údolí stability“ b- a b+, záchyt e Úvod do termojaderné fúze 1: Fúzní jaderné reakce

Proč se uvolní energie? Kapkový model jádra (liquid drop model) Weizsäcker formula: Jde o empirický vztah, kde A je počet nestlačitelných částic Korekce na slupkový model (Pauli principle) Korekce pro sudo-sudá a licho-lichá jádra Případ hodný pozornosti: 4He volume surface Coulomb repulsion Úvod do termojaderné fúze 1: Fúzní jaderné reakce

Paradoxní reakce Dle definice, mezi fúzní reakce patří také 1 eV = 1.6e-19 J Šlo by změnit definici, ale takto se užívá v praxi! Reakce p + ... patří do „advanced fusion“ Úvod do termojaderné fúze 1: Fúzní jaderné reakce

Kinematika jaderných reakcí X(a,b)Y X je v klidu  energie srážky je reduced mass Úvod do termojaderné fúze 1: Fúzní jaderné reakce

Účinný průřez R ... četnost reakcí [s-1] N … počet jader v terčíku [1] Jaká je šance na uvolnění fúzní energie? tj 10-28 m2 R ... četnost reakcí [s-1] N … počet jader v terčíku [1] ... tok ostřelujících částic [m-2s-1], G = n.v Statistická veličina! Převádí se do soustavy hmotného středu tj. za E se dosazuje Pro homogenní terčík není podstatné, zda je svazek homogenní pro homogenní svazek není podstatné, zda je terčík homogenní (vlastní úvaha, tj zaslouží kritickou revizi) Úvod do termojaderné fúze 1: Fúzní jaderné reakce

Důležitá odbočka I Účinný průřez rozptylu v plazmatu sp má podobnou filozofii (jde o statistickou veličinu) – ale jeho interpretace je v případě dalekodosahových sil méně názorná... Coulombické srážky v plazmatu: Srážková frekvence nL se zavádí jako převrácená hodnota (průměrné) doby, za kterou částice s počáteční rychlostí v0=vpar nabude vlivem srážek vperp=v0 Tj doba, za kterou se částice v daném směru zastaví Úvod do termojaderné fúze 1: Fúzní jaderné reakce

Důležitá odbočka II Efektivní účinný průřez je pak kde n je hustota rozptylových center v plazmatu. sp tak charakterizuje průměrný efekt mnoha srážek. sp je o jeden až dva řády větší než Rutherfordův rozptyl (s pro rozptyl jedné nabité částice na druhé >90o) – kvůli kumulativnímu efektu malých vzdálených rozptylů. nv0 si lze si představit z hlediska částice (v roli terčíku) jako tok rozptylových center Jaderná reakce je jednodušší – jde o průřez typu „k reakci dojde – nedojde“. K rozptylu dojde vždy. Odbočka byla důležitá, protože se ve fúzi často srovnávají průřezy reakcí a rozptylu (např. účinnost fúze pomocí svazků...) Úvod do termojaderné fúze 1: Fúzní jaderné reakce

Coulomb barrier …beznadějné pokud by mělo jít jen klasicky Úvod do termojaderné fúze 1: Fúzní jaderné reakce

Tunnel effect I RT ... pravděpodobnost reakce bez bariéry T … „barrier transparency“ kde Gamow Energy je konstanta (v těžišťovém systému) Gamow energy Úvod do termojaderné fúze 1: Fúzní jaderné reakce

Tunnel effect II S(E) (odpovídá RT) je nevýraznou funkcí energie, pokud nejsou rezonance. Pokud existuje v jaderné reakci rezonance, pak se výrazně zvýší s pro rezonanční energii: Breit-Wigner formula t je doba života rezonance Rezonance ~ složené jádro (compound), např. u D-T vzniká jádro 5He bez rezonance je reakce víceméně přímá, tj. zejména při vyšších energiích. S(E) může být i funkcí polarizace jader (např. D+D) S(E) je nejvyšší pro silnou interakci, o několik řádů nižší pro EM interakci a až o 20 řádů nižší pro slabou interakci. ...což ukazuje, že jde o přímou reakci Úvod do termojaderné fúze 1: Fúzní jaderné reakce

Reaktivita I …a nemusí být nutně jen 1D (nemusí být izotropní) (ale pozor, udělat přechod od 6 D do 1 D není elementární) …a nemusí být nutně jen 1D (nemusí být izotropní) Úvod do termojaderné fúze 1: Fúzní jaderné reakce

Reaktivita II Objemová četnost reakcí: Pro reakci identických částic: „Inženýrský“ zápis Úvod do termojaderné fúze 1: Fúzní jaderné reakce

<sv> tepelného rozdělení za s dosadit vztah Gamowa… Úvod do termojaderné fúze 1: Fúzní jaderné reakce

Termojaderná fúze  temperature threshold ( cvičení) Úvod do termojaderné fúze 1: Fúzní jaderné reakce

Důležité fúzní reakce ...další reakce ve hvězdách budou příště tři produkty  spojité spektrum energií Advanced fuels: (až na jednu výjimku „paradoxní“ reakce) Úvod do termojaderné fúze 1: Fúzní jaderné reakce

Důležité fúzní reakce Úvod do termojaderné fúze 1: Fúzní jaderné reakce

Fúzní reakce z hlediska inženýra Obecně: pro rovnovážné termonukleární plazma jsou nejlepším palivem vodíkové izotopy a žádoucí jsou spíše nízké teploty. Důvody: ztráty zářením ~ hustota při daném tlaku ~ 1/T D-T : evidentně nejdosažitelnější, jenže: zajištění paliva (T) zacházení s palivem (T) velmi intenzivní a energetické neutrony (14 MeV) (štěpení ~ 1 neutron na 100 MeV uvolněné energie, navíc pomalejší) - radiace, indukovaná aktivita, křehnutí materiálů (velká nevýhoda) + objemová depozice produkované energie (velká výhoda) kontinuální provoz  je třeba udržet a a odvádět a Protimluv? Nikoli, prostě je třeba odvádět a až poté, co se termalizují Úvod do termojaderné fúze 1: Fúzní jaderné reakce

Fúzní reakce z hlediska inženýra D-D : nutné vyšší teploty, i tak nižší reaktivita <sv> asi nedosažitelné pro toroidální uspořádání (radiační + toroidální ztráty) produkuje 2.5 MeV neutrony (50% D-D reakcí) produkuje rychlé T, které (v lepším případě) shoří s D  14 MeV neutrony...  nějaké T difunduje, tj. čerpání reaktoru se musí filtrovat... pokud se udrží 3He, může také shořet je třeba odvádět termalizované p a a D-3He : 3He se na Zemi prakticky nevyskytuje  import z Měsíce?... „Advanced“ – produkuje jen nabité částice + mnohem menší problémy s aktivitou - deponují energii povrchově (zásadní problém - chlazení reaktoru) vyšší teplota, ale vyšší reaktivita než D-D ale: parazitní D-D reakce (které už nejsou „Advanced“...) Úvod do termojaderné fúze 1: Fúzní jaderné reakce

Fúzní reakce z hlediska inženýra Ostatní „Advanced“ : nádhera – produktem jsou jen a atraktivní je zejména p+11B (dostupnost paliv, rezonanční s ) ale vyšší Z  vyšší radiační ztráty brzdným zářením (bremsstrahlung). Kontinuální termonukleární fúze nemusí být vůbec dosažitelná (udržet umíme jen řídké malé plazma, tj. bez reabsorbce záření). Snění: „Advanced“ reakce jsou zajímavé také jako perspektivní raketové motory a také z hlediska přímé výroby elektrické energie v MHD generátorech (obr.) Úvod do termojaderné fúze 1: Fúzní jaderné reakce

Trocha historie... ...o hvězdách příště Ernest Rutherford (1871 -1937), student J. Thomsona (Nobel prize 1906) objev a a b aktivity 1898 (Nobel prize 1908 ...chemie...) objev atomového jádra 1911 první transmutace („splitting the atom“) 14N(a,p)17O od 1919 vedl Cavendish laboratory (Cambridge) „All science is either physics or stamp collection“ „If your experiment needs statistics, you ought to have done a better experiment.“ Úvod do termojaderné fúze 1: Fúzní jaderné reakce

Druhá trocha historie... První jaderná reakce 1932, Cockroft & Walton, Cavendish laboratory na právě dokončeném urychlovači 100keV 7Li(p,a)a a 6Li(p,a)3He (...takže ex.def. fúzní reakce!!) Nobelova cena 1951 D-D fúze objevena (!) 1934, Oliphant, Harteck, Rutherford, Cavendish laboratory... D(d,p)T a D(d,n)3He autoři identifikovali obě reakce, a spekulovali o D(d,g)4He, nicméně viděli jen protony a neutrony přitom neutrony byly objeveny 1932 (!) J.Chadwick, ...Cavendish laboratory... Nobel prize 1935 T ani 3He nebyly známy! O obou se ale už spekulovalo... Úvod do termojaderné fúze 1: Fúzní jaderné reakce

Třetí trocha historie... za datum objevu 3He se dnes považuje 1932, reakce 6Li(p,a)3He, za datum objevu T pak 1934, D-D fúze. oba izotopy přitom izoloval a měřil až L. Alvarez v Berkeley, 1939, na prvním cyklotronu (Nobelova cena 1968). překvapení že 3He je stabilní a že T není. Proč je na Zemi asi miliónkrát víc atomů 4He než 3He ?? Vlastnosti D-T fúze byly poprvé měřeny za války v Purdue University. Překvapením byl velký (rezonanční) účinný průřez. Dlužno dodat (předeslat), že s fúzí jako se zdrojem energie hvězd se velmi detailně počítalo už před objevem D-D (Gamov 1929, Atkinson- Houtermans 1929) Úvod do termojaderné fúze 1: Fúzní jaderné reakce