Karibská krize

Svět byl od druhé poloviny 40.let rozdělen na Východ a Západ.

Když se Sovětskému svazu podařilo dokončit výrobu atomové bomby v roce 1949, mohl přerůst konflikt mezi komunistickým Východem a demokratickým Západem v jadernou válku s nedozírnými následky… Strašné atomové válce se svět přiblížil v době tzv. karibské krize roku 1962.

Hlavní aktéři J.F. Kennedy N.S. Chruščov F. Castro

* 29.května 1917 † 22. listopadu 1963 John Fitzgerald Kennedy narozen v početné a významné rodině Josephu Kennedymu 1940 vystudoval Harvard (disertační práce o Mnichovské dohodě) 1941 – 1943 v armádě, utrpěl vážná zranění zad, obdržel Řád purpurového srdce 1947 kongresman za demokraty 1953 poprvé zvolen senátorem 1961 se stal prezidentem USA musel řešit otázku rasové segregace černochů, oživení ekonomiky oblíben u novinářů a veřejnosti díky pozitivnímu přístupu k nim a pověstnému humoru v zahraniční politice řešil především otázku Západního Berlína, Vietnamu, SSSR a především Kuby Velkým prezidentovým neúspěchem byla invaze kubánských emigrantů v Zátoce sviní, akce byla špatně připravena a pokus svrhnout Castrův režim selhal… 1962 – hlavním aktérem v tzv. karibské krizi 1963 umírá po atentátu v Dallasu J. F. Kennedy * 29.května 1917 † 22. listopadu 1963

za ruské občanské války politickým komisařem v Rudé armádě Nikita Sergejevič Chruščov za ruské občanské války politickým komisařem v Rudé armádě ve třicátých letech obvodní stranický tajemník Moskvě, prováděl čistky – likvidace „pravičáků“ ve straně ve druhé polovině třicátých let, v období nejhorších stalinských represí, prvním tajemníkem Komunistické strany Ukrajiny za druhé světové války koordinoval obranu Ukrajiny, pracoval jako politický komisař při obraně Stalingradu 1953 zorganizoval svržení Lavrentije Beriji a stal se prvním tajemníkem strany, postupně omezil vliv tvrdého stalinského jádra kolem Malenkova na XX. sjezdu strany v roce 1956 přednesl tajný projev O kultu osobnosti a jeho důsledcích, v němž kritizoval Stalinovy zločiny, dal také propustit miliony vězňů z gulagu, přesto zůstal věrný komunistické ideologii... 1956 nechal potlačit maďarské povstání 1959 návštěva USA 1962 hlavní role v karibské krizi 1964 zbaven moci… N.S. Chruščov * 17. 4.1894 † 11. 9. 1971

Fidel Castro narozen v rodině úspěšného podnikatele s cukrovou třtinou od počátku 50. let kritizoval vládu Fulgencia Batisty 1953 neúspěšný útok na kasárna Moncada, zraněn, uvězněn, později propuštěn 1959 nakonec Batistu se svými stoupenci svrhl do roku 1976 premiérem Kuby od roku 1976 prezidentem nastolil na Kubě diktátorský režim, navzdory slibům o demokracii, znárodnil pozemky a podniky, zbavoval se politických nepřátel v zahraniční politice se přiklonil k Sovětskému svazu, což se projevilo už v roce 1962 během karibské krize kubánské jednotky posílal „bojovat za komunismus“ do Angoly po rozpadu sovětského bloku se Kuba ocitla v krizi 2006, již velmi nemocný, předal pravomoci bratru Raúlovi Fidel Castro * 13. srpna 1926

Chruščov a Kennedy - 1961 Sovětský první tajemník tehdy podcenil mladého amerického prezidenta. V roce 1962 neočekával tak pevný postoj.

Vše začalo, když americký špionážní letoun U-2 nasnímal raketové základny na Kubě a 16. října 1962 se prezidentovi J.F. Kennedymu potvrdilo podezření, získané již ze satelitních snímků. Sovětský svaz vyzbrojil Kubu desítkami raket s doletem 1 800 km a další, s téměř dvojnásobným doletem, byly na cestě. Sověti si chtěli vylepšit pozici v karibské oblasti a bezprostředně začali ohrožovat USA.

Americký špionážní letoun U-2.

Mapa Kuby s místy výskytu raket.

Další snímek sovětských raket na Kubě.

Jedna z raketových základen v San Cristobalu na Kubě.

Tajná mapa naznačuje možný dolet sovětských raket.

Specialisté z amerického letectva zkoumají snímky z letounu U-2.

Tyto sovětské lodě převážely v září 1962 na Kubu rakety.

Americká raketa typu Jupiter Ač američtí generálové navrhovali tvrdý úder, prezident Kennedy přistoupil k „měkčí“ variantě - blokádě („karanténě“) Kuby. Americké jednotky měly přikázán stupeň maximální připravenosti, hlavice byly aktivovány. Další krok byl na generálním tajemníkovi KSSS N. Chruščovovi, který zatím nehodlal ustoupit. Americká raketa typu Jupiter Americký bombardér B- 52

Americký prezident informuje veřejnost o vyhlášení blokády Kuby.

Informace o blokádě v novinách Daily News.

Američané se připravovali na nejhorší Američané se připravovali na nejhorší. Budovali si jednoduché protiatomové kryty.

Sovětské jednotky však byly také připraveny zaútočit. K blokujícím americkým lodím se blížila 24. a 25. října sovětská plavidla i ponorky s jaderným arzenálem. Válka apokalyptických rozměrů byla na spadnutí. Světu se zatajil dech. Sověti se nakonec zastavili. Rozum naštěstí zvítězil. 27. října byl sestřelen nad Kubou letoun U-2 a Američané znovu zvažovali útok. Sovětská ponorka typu B-52 Raketa S-75 Dvina

Americké lodě blokující Kubu V té době americký torpédoborec zaútočil na sovětskou ponorku a donutil ji k vynoření. Američtí námořníci se zhrozili, když zjistili, že nesla jaderné zbraně. Sovětským důstojníkům naštěstí neselhaly nervy a nevypustili žádnou z jaderných pum. Americké lodě blokující Kubu

Základní typy raket, které měli protivníci k dispozici během krize. Vlevo rakety Američanů a jejich spojenců, vpravo (zelená barva) sovětské rakety.

Jednání krizového štábu J.F. Kennedyho. Stačil drobný zvrat v situaci nebo selhání nervů a mohlo být zmáčknuto ono pověstné „červené tlačítko“.

Americká raketa Titan s jadernou hlavicí.

Sovětská raketa SS-4 při přehlídce.

Amerického prezidenta J. F. Kennedyho čekalo těžké rozhodování Amerického prezidenta J.F. Kennedyho čekalo těžké rozhodování. Na snímku s ministrem obrany Robertem McNamarou.

Robert F. Kennedy (vlevo). Oporou amerického prezidenta byl jeho bratr Robert. Zastával místo ministra spravedlnosti.

J.F.Kennedy v době krize.

Generální tajemník ÚV KSSS – Nikita Chručov nakonec ustoupil a svět, na pokraji atomové války, si oddychl.

Dobová karikatura

svět už nikdy v průběhu studené války nezažil nebezpečnější moment Sovětský svaz po diplomatických jednáních 28. října své rakety z Kuby stáhl výměnou za veřejnou záruku, že USA neprovedou invazi na Kubu a za tajný příslib, že stáhnou rakety ze základen v Turecku – Chruščov si tak mohl před svými soudruhy zachovat tvář… mezi nejvyššími představiteli velmocí byla v rámci preventivních opatření zavedena „horká“ telefonní linka svět už nikdy v průběhu studené války nezažil nebezpečnější moment Takový pohled se lidem naštěstí nenaskytl

Otázky a úkoly pro studenty - Vyjmenuj hlavní aktéry konfliktu a jejich nejdůležitější činy. - Jaké nebezpečí hrozilo světu během karibské krize? - Stručně popiš průběh událostí. - Jaké ústupky provedly Spojené státy Sovětskému svazu?

Zdroj: Týden. cz Vladimír Nálevka,Karibská krize encyklopedia Zdroj: Týden.cz Vladimír Nálevka,Karibská krize encyklopedia.com wikimedia.org schoolnet.co.uk jkflibrary. squidoo.com