Ekonomické systémy Smíšená ekonomika Státní sektor

Slides:



Advertisements
Podobné prezentace
Úloha státu v tržní ekonomice
Advertisements

Mikroekonomie I Domácí produkt
František Cvengroš Situace a výhled ekonomiky ČR (podklad pro kulatý stůl k přípravě Národního programu reforem 2013) Ministerstvo financí ČESKÉ REPUBLIKY.
Struktura daní v ČR.
Opakování k maturitě.
Makroekonomie I ( Cvičení 12 – Fiskální politika - shrnutí )
Zajistí Euro prosperitu České republice? KONFERENCE ČESKÁ A SLOVENSKÁ REPUBLIKA – BUDOUCNOST EVROPSKÉ INTEGRACE doc. Ing. Jiří Schwarz, CSc. děkan Národohospodářské.
Hospodářská politika státu
Agregátní poptávka a nabídka
Vzdělávací materiál vytvořený v projektu OP VK Název školy:Gymnázium, Zábřeh, náměstí Osvobození 20 Číslo projektu:CZ.1.07/1.5.00/ Název projektu:Zlepšení.
Makroekonomické agregátní veličiny Ing. Vojtěch Jindra
Inflace.
Ing. Vojtěch Jindra Katedra ekonomie (KE)
ZÁKLADNÍ MAKROEKONOMICKÉ AGREGÁTY
Makroekonomie.
Co se má vyrábět, v jakém množství a kdy?
Projekt Anglicky v odborných předmětech, CZ.1.07/1.3.09/
Tržní mechanismus a jeho fungování, makroekonomické výstupy
HDP= hrubý domácí produkt
Výukový program: Ekonomické lyceum Název programu: Hospodářská politika státu Vypracoval: Ing. Lenka Gabrielová Projekt Anglicky v odborných předmětech,
Investiční multiplikátor
Zpráva o finanční stabilitě 2005
Daňový systém Centrum pro virtuální a moderní metody a formy vzdělávání na Obchodní akademii T.G. Masaryka, Kostelec nad Orlicí.
Zadání případové studie
SMÍŠENÁ EKONOMIKA A PŘÍČINY EXISTENCE VEŘEJNÉHO SEKTORU
Národohospodářské soustavy a hospodářská politika Ing. Vojtěch Jindra.
Daňová teorie a politika
Výukový program: Ekonomické lyceum Název programu: Hospodářská politika státu Vypracoval: Ing. Lenka Gabrielová Projekt Anglicky v odborných předmětech,
Konsolidované rozpočty 2009 v mil. Kčv % DAŇOVÉ PŘÍJMY ,0% Přímé daně Daň z příjmy FO ,1% Daň z příjmu PO ,0% Majetkové daně144001,2%
5. téma: Veřejné příjmy – charakteristika, druhy a členění
Mezinárodní obchod a pohyb kapitálu
Struktura přednášky Tržní selhání a mikroekonomická politika
Financování ochrany životního prostředí Jana Soukopová.
VNĚJŠÍ HOSPODÁŘSKÁ POLITIKA – 2. část Kursová politika Tomáš Paleta Katedra ekonomie, č. 604 Konzultační hodiny: Pondělí 14.00–15.00
Veřejné výdaje a příjmy
Finanční výkazy obchodních společností
ČÍSLO PROJEKTU:CZ.1.07/1.5.00/ NÁZEV PROJEKTU:ICT ve výuce OZNAČENÍ MATERIÁLU:VY_32_INOVACE_EKO_100 ROČNÍK: 4. VZDĚLÁVACÍ OBOR:65-42-M/01 HOTELNICTVÍ.
Podniková ekonomika Ing. Sylva Talpová KPH ESF MU Brno
VNĚJŠÍ HOSPODÁŘSKÁ POLITIKA
VNĚJŠÍ VZTAHY 1. OTEVŘENOST 2. PLATEBNÍ BILANCE 3. MĚNOVÉ KURZY.
1 ÚVOD DO HOSPODÁŘSKÉ POLITIKY 2008 Zdeněk Tomeš Kancelář 612 KH: úterý
1 ÚVOD DO HOSPODÁŘSKÉ POLITIKY Zdeněk Tomeš Kancelář 612 KH: středa
Veřejné finance Veřejný sektor, veřejné statky
2. Ekonomický růst a hospodářské cykly
1.HDP 1. HDP.
DAŇOVÁ SOUSTAVA. Daňová soustava  Členění na přímé (z příjmu a majetkové) a nepřímé  Kdo je plátce a poplatník?  Daně přímé  Daň z příjmu FO a PO.
Ministerstvo financí České republiky Jednání pracovní komise k RUD 31. března 2016 Ministerstvo financí Březen 2016.
Ekonomie Makroekonomie Cíle a nástroje hospodářské politiky.
Ekonomie Makroekonomie Cíle a nástroje hospodářské politiky.
Ing. Luděk Tesař ekonom Ekonomika ČR v souvislostech rozpočtů.
Maastrichtská kritéria a ČR, současnost a perspektivy. ČR a Euro.
1 ČLFA  založena 1991 (ALS ČSFR, ALS ČR, ČLFA)  42 členů  cíle:  prosazuje prostředí vhodné pro rozvoj leasingu, úvěrů a factoringu  těžištěm je financování.
ÚLOHA STÁTU V TRŽNÍ EKONOMICE
Daně a rozpočty (Státní rozpočet, daňová soustava, hospodaření domácnosti, mzda, ZP + SP) Finanční gramotnost pro 9. ročníky 2016 / 2017 Bc. Tomáš Janda.
Monetarismus Milton Friedman (1912 – 2006)
Soudobý svět Ekonomický pohled
Soustava veřejných rozpočtů
Fiskální politika Pavel Seknička.
Základní pojmy daňové teorie
Veřejné finance Mgr. Oldřich Hájek.
Ekonomie 1 Bakaláři Sedmá přednáška Hrubý domácí produkt (HDP)
Nezaměstnanost (a agregátní nabídka)
VNĚJŠÍ HOSPODÁŘSKÁ POLITIKA
Hospodářská politika - cíle, nástroje a nositelé TNH 2 (S-3)
FISKÁLNÍ A MONETÁRNÍ POLITIKA
Malé a střední podnikání
Integrovaná střední škola, Hodonín, Lipová alej 21, Hodonín
Střední škola obchodně technická s. r. o.
Je nutné znát Střadatel: H = A[(1+i)n -1]:i
ÚLOHA STÁTU V TRŽNÍ EKONOMICE
Transkript prezentace:

Veřejný sektor ve smíšené ekonomice - velikost a efekty závislé na velikosti Ekonomické systémy Smíšená ekonomika Státní sektor Ekonomická svoboda a bohatství Komparace Dodatek

1. Ekonomické systémy Zvykový Příkazový Tržní Smíšený

2. Smíšená ekonomika Soukromý sektor Veřejný sektor

Veřejný sektor Co vlastně dělá? Právní systém Vyrábí Spotřebovává Přerozděluje Kapitola 2 ze Stiglitze, netřeba zabíhat do podrobností 5

Důvody růstu veřejného sektoru Poskytovatel veřejných statků, eliminátor externalit: změny preferencí – Dani Rodrik růst bohatství Baumolův efekt Tohle je primo z Muellera, nevim presne odkud, nemam ho u sebe, ale urcite to dohledate z rejstriku podle Baumolova efektu. Myslim ze je to hodne vyzivne, a dulezite, aby citili uz z první hodiny ze dostavaji pridanou hodnotu. 6

Efektivní stát je minimální stát Proč? Mezinárodní srovnání o velikosti a vlivu státu jakožto instituce ukazují, že ekonomiky s nízkou mírou státních intervencí patří k nejbohatším zemím světa!

3. Státní sektor Daně a odvody Přímé daně Daně z příjmů Majetkové daně Daň z příjmů fyzických osob Daň z příjmů právnických osob Majetkové daně Daň z nemovitosti Daň dědická Daň darovací Daň z převodu nemovitostí Silniční daň Nepřímé daně Daň z přidané hodnoty Spotřební daň

Konsolidované rozpočty 2009   v mil. Kč v % DAŇOVÉ PŘÍJMY 1153300 100,0% Přímé daně Daň z příjmy FO 127500 11,1% Daň z příjmu PO 127100 11,0% Majetkové daně 14400 1,2% Nepřímé daně Daň z přidané hodnoty 248100 21,5% Spotřební daň 131100 11,4% Sociální příspěvky Placené zaměstnanci 113600 9,8% Placené zaměstnavateli 338500 29,4% Placené OSVČ nebo nezaměstn. 39200 3,4% Ostatní 13800

Zdroj: Eurostat

Zdroj: Eurostat

Zdroj: MF ČR

Zdroj: MF ČR, ČSÚ

Zdroj: ČSÚ

Zdroj: ČSÚ

Problém měření a srovnatelnosti Statistiky naměří jen peníze tekoucí přes VS Srovnatelné měřítko porovnává o kolika % HDP rozhoduje ten - který sektor Například: Vláda chce podporovat určitý sektor. V jedné zemi to udělá dotacemi, v druhé zemi slevou na dani. 16

Příklad HDP = 100, Daň = 50 % ESTONSKO ČESKO Z příjmů: 50 % spotřebuje 30 % dá důchodcům 20 % dá mladým Rodiče smějí odečíst 10pb z daně Z příjmů: spotřeba jako v ČR důchodcům jako v ČR ESTONSKO Naměřená Skutečná Spotřeba VS 25 Transf. starcům 15 Transf. mladým 10 Daně 50 Výdaje ČESKO Naměřená Skutečná Spotřeba VS 25 Transf. starcům 15 Transf. mladým 10 Daně 40 50 Výdaje Vlády rozhodují o rozdělení bohatství mezi skupiny stejně, v zemi s výjimkami je pod-měřená velikost VS 17

Výsledek: Zavedení tzv Výsledek: Zavedení tzv. „rovné daně“ (která ruší výjimky) a nahrazení slev dotacemi zviditelní skutečný stav, o jak velké části HDP rozhoduje VS, i když se ceteris paribus nic nezmění 18

Proč na velikosti záleží Vztah velikosti veř. sektoru a růstu 19

VS růst nebo růst VS ?? Ale pozor: Jako dobří ekonomové víme, že prostá regresní analýza nám neřekne nic o směru vztahu. Apriori k této otázce musíme přistoupit neutrálně, jinak budeme za ideology VS růst nebo růst VS ?? Tady takove ocisteni od toho, aby si studenti mysleli, ze jste jako prezident LI zaujaty, a aby v tom co rikate hledali ekonomii, nikoli ideologii. Protože potom i v zaverecnem testu je vzdycky spousta hura-liberalu kteří odpovidaji ideologicky, a vubec nepouzivaji ekonomii. Jinak Mueller ma peknou kapitolu o tomto smeru, kdyztak Vam dohledam. 20

Nejen velikost, ale i struktura Velikost VS je velice dobrým hrubým ukazatelem efektivnosti Také ale záleží na struktuře výdajů To vyzní jasně později při studiu fiskální decentralizace Příklad: Švédsko má sice vysoký podíl VS/HDP, ale o způsobu výdajů je rozhodováno na velice decentralizované úrovni, blízko spotřebitelům 21

Struktura veřejných výdajů USA (jako % HDP, 1901-2005) Tady je potreba opet zduraznit, ze pouzivate USA proto, ze tam je aspon trochu normalni casova rada, u nas jsou takova dlouhodoba srovnani zcela nepouzitelna. 22

Deficit vs. Dluh 23

Jak dlouho musí Američan pracovat na zaplacení daní? 24

Vládní sektor z hlediska výdajů: A jak je to v Evropě? Vládní výdaje USA vs. Evropa (%HDP) 25

Vládní sektor z hlediska výdajů (Na ČR je těžké cokoli usuzovat v časových řadách díky komunismu. USA nabízejí konzistentnější časovou řadu) Vládní výdaje v USA jako % HDP 26

4. Ekonomická svoboda a bohatství Ekonomická svoboda - základní charakteristiky: osobní volba dobrovolná směna koordinovaná trhem možnost vstupu a konkurence na trhu ochrana osob a jejich majetku před cizím útokem

Index ekonomické svobody Index Economic Freedom of the World (Fraser Institute, Kanada, od r. 1975) Index měří stupeň ekonomické svobody v téměř 150 zemích světa Max. hodnota indexu: 10 Zdroj: EFW 2009 Annual Report (tento index je konstruován z dat 2007)

„Pro mnohé z nás svoboda - hospodářská, politická a občanská – je cílem sama o sobě, ne prostředkem k dosažení jiných cílů – protože ona (svoboda) činí život hodnotným… Věřím, že svobodné společnosti se rozvíjely pouze, protože hospodářská svoboda je o tolik ekonomicky produktivnější než jiné formy kontroly hospodářské aktivity.“ Milton Friedman k publikaci Indexu ekonomické svobody Fraserova institutu v roce 1998

Složení indexu ekonomické svobody Státní sektor podle výdajů, daní a státních podniků A. Souhrn vládních výdajů na spotřebu a jejich podíl na celkové spotřebě B. Transfery a dotace jako podíl na HDP C. Státní podniky a investice D. Max. mezní daňová sazba 1. Max. mezní sazba daně z příjmu 2. Max. mezní daňové sazby z příjmu a ze mzdy

Právní stát a ochrana vlastnických práv A. Nezávislost soudů B. Nezaujatost soudů C. Ochrana vlastnických práv D. Armádní zásahy do právního řádu a politického procesu E. Integrita právního sytému F. Právní vynutitelnost smluv G. Regulace a omezení při prodeji nemovitostí

Neinflační prostředí A. Růst peněžní zásoby B. Směrodatná inflační odchylka C. Inflace v posledním roce D. Možnost mít devizový účet

Mezinárodní obchod A. Daňové zatížení mezinárodního obchodu 1. Výnosy z daní z obchodu (podíl na podnikatel. sektoru) 2. Průměrná výše celní sazby 3. Směrodatná odchylka celních sazeb B. Regulace a obchodní překážky 1. Netarifní obchodní bariéry 2. Celkové náklady na import a export C. Relativní význam mezinárodního obchodu v ekonomice (podle polohy, rozlohy, počtu obyv. země, atd.) D. Měnový kurz na černém trhu E. Kontrola mezinárodního kapitálového trhu 1. Zahraniční vlastnictví/investiční omezení 2. Mezinárodní kontroly kapitálových trhů

V. Regulace úvěru, trhu práce a podnikání A. Regulace úvěrového trhu 1. Vlastnictví bank 2. Konkurence zahraničních bank 3. Úvěrování soukromého sektoru 4. Kontrola úrokových sazeb/negativní reálné úrokové sazby B. Regulace trhu práce 1. Minimální mzda 2. Regulace najímání a propuštění z práce 3. Centralizované kolektivní vyjednávání 4. Nařízené náklady přijímání 5. Nařízené náklady výpovědi 6. Povinná vojenská služba C. Regulace podnikání 1. Cenová regulace 2. Administrativní požadavky 3. Náklady na byrokracii 4. Založení firmy/živnosti 5. Extra platby/úplatky 6. Omezení licencí 7. Náklady na daňové plnění

EFW index 2009 value Rank GDP per head (IMF) 1. Hong Kong 8,97 1 $42 748 (7) 2. Singapore 8,66 2 $50 523 4 3. New Zealand 8,3 3 $26 708 33 4. Switzerland 8,19 $43 007 7 5. Chile 8,14 5 $14 341 53 6. United States 8,06 6 $46 381 7. Ireland 7,98 $39 468 9 8. Canada 7,91 8 $37 945 13 9. Australia 7,89 $38 911 10 9. United Kingdom $34 619 19 Top Ten Average 8,20 5,4 $37 465 17,1 Czech Republic 7,09 54 $24093 36 Zdroj: EFW 2009 Annual Report, CIA World Factbook 2009

5. Komparace: Velikost státu a bohatství AREA EFW index 2009 Rank GDP per head (IMF) 1. Russia 6,5 83 $14 920 51 2. Canada 7,91 8 $38 025 13 3. China 6,54 82 $6 567 99 4. United States 8,06 6 $46 381 5. Brazil 111 $10 514 75 6. Australia 7,89 9 $38 911 10 7. India 6,45 86 $2 941 128 8. Argentina 6,1 105 $14 561 52 9. Kazakhstan 7,12 50 $11 693 70 10. Sudan n/a … $2 380 137 Top Ten Average 6,95 60 $18 689 64,1 Zdroj: EFW 2009 Annual Report, CIA World Factbook 2009

Nejbohatší státy světa dle IMF EFW index 2009 value Rank GDP per head (IMF) 1. Qatar n/a … $83 841 1 2. Luxembourg 7,65 14 $78 395 2 3. Norway 7,53 24 $52 561 3 4. Singapore 8,66 $50 523 4 5. Brunei $49 110 5 6. United States 8,06 6 $46 381 7. Switzerland 8,19 $43 007 7 (8.) Hong Kong 8,97 $42 748 8 8. Netherlands 7,56 20 $39 938 9 9. Ireland 7,98 $39 468 10 10. Australia 7,89 $38 911 11 Average 8,05 9,67 $51 353 6,00 Zdroj: EFW 2009 Annual Report, CIA World Factbook 2009

Bohatství, svoboda, rozloha - srovnání skupin států dle indexu EFW 2009 Česká republika: 7,09 Pořadí: 54. Zdroj: EFW Annual Report, CIA World Factbook 2009

Bohatství, svoboda, rozloha - srovnání skupin států dle hodnoty HDP na obyvatele Zdroj: EFW Annual Report, CIA World Factbook 2009

6. Dodatek: Česká republika vs. Řecko  2009 EFW index 2009 Pořadí HDP na obyvatele 2009 Česká republika 7,09 54 $24 093 36 Řecko 7,11 52 $29 882 25 Zdroj: EFW Annual Report, CIA World Factbook 2009

Public vs. External Debt PUBLIC DEBT This entry records the cumulative total of all government borrowings less repayments that are denominated in a country's home currency. Public debt should not be confused with EXTERNAL DEBT, which reflects the foreign currency liabilities of both the private and public sector and must be financed out of foreign exchange earnings.

Ek. svoboda, dluh a nezaměstnanost EFW index Unemployment Rate (%) Rank Public debt (% GDP) Rank (neg) External debt $Rank (neg) 1. Hong Kong 5,30% 48 37,40% 70 311% 17 2. Singapore 3,00% 23 113,10% 8 11% 72 3. New Zealand 6,20% 57 22,20% 100 50% 47 4. Switzerland 4,40% 40 40,50% 64 271% 12 5. Chile 9,60% 115 6,10% 123 38% 45 6. United States 9,30% 110 52,90% 94% 1 7. Ireland 11,80% 129 57,70% 36 1004% 8. Canada 8,30% 93 75,40% 18 62% 14 9. Australia 5,60% 50 17,60% 108 92% 13 9. United Kingdom 7,80% 76 68,10% 22 416% 2 Average 7,13% 74,1 49,1% 59,6 234,9% 23,1 Czech Republic 8% 90 34,1% 39% 39 Zdroj: CIA World Factbook 2009

Velikost státu, dluh a zaměstnanost AREA Unemployment Rate (%) Rank Public debt (% GDP) Rank (neg) External debt $Rank (neg) 1. Russia 8,40% 95 6,30% 122 30% 22 2. Canada 8,30% 93 75,40% 18 62% 14 3. China 4,30% 38 16,90% 109 7% 24 4. United States 9,30% 110 52,90% 47 94% 1 5. Brazil 8,10% 89 60% 30 14% 28 6. Australia 5,60% 50 17,60% 108 92% 13 7. India 10,70% 120 58% 34 18% 27 8. Argentina 8,70% 101 48,60% 49 35% 9. Kazakhstan 59 14,20% 118 85% 37 10. Sudan 18,70% 162 103,70% 10 66% Average 8,84% 91,7 45,4% 64,5 50,3% 25,9 Zdroj: CIA World Factbook 2009

Nejbohatší státy světa dle IMF, dluh a nezaměstnanost Unemployment Rate (%) Rank Public debt (% GDP) Rank (neg) External debt $Rank (neg) 1. Qatar 0,50% 2 15,70% 111 75% 44 2. Luxembourg 5,90% 52 14,90% 115 3854% 10 3. Norway 3,20% 27 60,60% 29 143% 20 4. Singapore 3,00% 23 113,10% 8 11% 72 5. Brunei 3,70% 31 n/a … 0% 195 6. United States 9,30% 110 52,90% 47 94% 1 7. Switzerland 4,40% 40 40,50% 64 271% 12 (8.) Hong Kong 5,30% 48 37,40% 70 311% 17 8. Netherlands 4,90% 62,20% 470% 5 9. Ireland 11,80% 129 57,70% 36 1004% 10. Australia 5,60% 50 17,60% 108 92% 13 Average 5,71% 50,5 50,8% 56 625,0% 35,3 Zdroj: CIA World Factbook 2009

Zdroj: CIA World Factbook 2009

Zdroj: CIA World Factbook 2009

Zdroj: CIA World Factbook 2009