Sociální péče Vysoká škola ekonomická v Praze Mgr. Ilona Kostadinovová Právnická fakulta ZČU v Plzni Vysoká škola Karlovy Vary, o. p. s.

Prameny práva Zákon o sociálních službách, č. 108/2006 Sb. Zákon o životním a existenčním minimu, č. 110/2006 Sb. Zákon o pomoci v hmotné nouzi, č. 111/2006 Sb. Nařízení Rady 1408/71 o aplikaci soustav sociálního zabezpečení na osoby zaměstnané, samostatně výdělečně činné a jejich rodinné příslušníky pohybující se v rámci Společenství Nařízení Rady 883/2004 – od roku 2009 nahradí současné Nařízení 1408/71 Nařízení 1612/68 Nařízení Rady 574/72 stanovící postup provádění Nařízení 1408/71 Mgr. Ilona Kostadinovová

Doporučená literatura Právo sociálního zabezpečení, Vacík, A., Trinnerová, D., Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk, Pelhřimov 2007 Právo sociálního zabezpečení v rámci Evropské Unie, Černá, J., Vacík, A. Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk, s. r. o., Plzeň 2005 Právo sociálního zabezpečení, Tröster, P. a kol., C. H. Beck, Praha 2007 Úvod do práva sociálního zabezpečení a zdravotního pojištění v ČR, Chvátalová, I., Vysoká škola ekonomická v Praze, Fakulta mezinárodních vztahů, 1998 Lexikon sociálního zabezpečení a zdravotního pojištění, Sagit, Ostrava- Poruba 2002 Státní sociální podpora s komentářem a příklady, Břeská, N., Burdová, E., Vránová, L., ANAG, Olomouc, 2007 Dávky pomoci v hmotné nouzi a dávky sociální péče pro zdravotně postižené občany k , Břeská N., Vránová, L. Anag, Olomouc 2007 Zařízení sociální péče pro seniory a zdravotně postižené občany, ANAG, Brno, 2005 Těhotenství a jeho důsledky v pracovněprávních vztazích, Karlovarská právní revue, 3/2006, str. 46 ( Internetové stránky: Ministerstva práce a sociálních věcí – České správy sociálního zabezpečení – Mgr. Ilona Kostadinovová

Pojem a význam sociální péče Systém dávek a služeb určených občanům, kteří nejsou schopni sami zabezpečit své životní potřeby a péči o sebe v nezbytném rozsahu z následujících možných důvodů: a)Nedostatečný příjem b)Vzhledem k nepříznivému zdravotnímu stavu c)Vzhledem k vysokému nebo nízkému věku d)Z důvodu společenské nepřizpůsobenosti e)Ve zvláštní životní situaci (živelní pohromy) Mgr. Ilona Kostadinovová

Sociální péče, pomoc v hmotné nouzi Dnem 1. ledna 2007 nabyl účinnosti zákon č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi, a došlo tak k řadě změn v původní oblasti, dávek sociální péče“. Zákon o pomoci v hmotné nouzi zrušil ke stejnému datu zákon č. 482/1991 Sb., o sociální potřebnosti, ve znění pozdějších předpisů, podle kterého byly poskytovány některé dávky sociální péče. Současně s tím zanikly i dávky sociální péče poskytované podle vyhlášky MPSV ČR č. 182/1991 Sb., kterou se provádí zákon o sociálním zabezpečení a zákon o působnosti orgánů ČR v sociálním zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů, které byly vázány na sociální potřebnost. Mgr. Ilona Kostadinovová

Základní charakteristiky systému pomoci v hmotné nouzi moderním systémem pomoci osobám s nedostatečnými příjmy,systém motivuje osoby k aktivní snaze zajistit si prostředky k uspokojení životních potřeb jedním z opatření, kterými Česká republika bojuje proti sociálnímu vyloučení osob jednotný na celém území České republiky založen na ideovém principu, že „každá osoba, která pracuje, se musí mít lépe než ta, která nepracuje, popřípadě se práci vyhýbá“; jedním z nástrojů je např. výhodnější zápočet příjmů z pracovní aktivity systémem, jehož nedílnou součástí je sociální práce s klienty a sociální poradenství (pro tyto účely využívá např. aktivizační plány a programy individuálního motivačního postupu). Mgr. Ilona Kostadinovová

Rozhodování o dávkách– orgány pomoci v hmotné nouzi: Pověřené obecní úřady. Na území vojenských újezdů rozhodují o dávkách a vyplácejí je újezdní úřady vojenských újezdů. Mimořádnou okamžitou pomoc osobám ohroženým sociálním vyloučením poskytují obecní úřady obcí s rozšířenou působností. Odvolacím orgánem jsou krajské úřady. Mgr. Ilona Kostadinovová

Co je to hmotná nouze a kdo je v hmotné nouzi? Zákon o pomoci v hmotné nouzi stanovuje situace spojené s nedostatečným zabezpečením základní obživy, bydlení a mimořádnými událostmi, tyto situace nazývá hmotnou nouzí. Jde v zásadě o situace, kdy osoba/společně posuzované osoby nemá dostatečné příjmy a její celkové sociální a majetkové poměry neumožňují uspokojení základních životních potřeb. Současně si tyto příjmy nemůže z objektivních důvodů zvýšit. Zákon o pomoci v hmotné nouzi zároveň napomáhá řešení některých nárazových životních situací, které nelze vyřešit jinak, než okamžitou pomocí. Důležité je, že každá osoba má nárok na poskytnutí základních informací, které vedou nejenom k řešení její situace hmotné nouze, ale i k předcházení jejího vzniku. Mgr. Ilona Kostadinovová

Příjem Příjem se zjišťuje zpravidla za období tří kalendářních měsíců před podáním žádosti o dávku. Okruh příjmů, které se berou v úvahu při posuzování nároku na dávku a její výši, je stanoven v zákoně o životním a existenčním minimu. Nicméně zákon o pomoci v hmotné nouzi stanoví určité odchylky: tzv. čisté příjmy ze závislé činnosti a z funkčních požitků uvedených v zákoně o daních z příjmů a ze mzdových nároků vyplácených úřadem práce se započítávají ve výši 70% příjmy z dávky nemocenského pojištění, z podpory v nezaměstnanosti a podpory při rekvalifikaci se započítávají ve výši 80% ostatní příjmy uvedené v zákoně o životním a existenčním minimu se započítávají ze 100% (příspěvek na živobytí se nezapočítává). Mgr. Ilona Kostadinovová

Zvýšení příjmu vlastním přičiněním Nedostatečný příjem je pouze jednou z podmínek hmotné nouze, podstatné je, že osoba/společně posuzované osoby si ho nemohou zvýšit vlastním přičiněním. Zvýšením příjmu vlastním přičiněním se rozumí zvýšení příjmu vlastní prací řádným uplatněním nároků a pohledávek prodejem nebo jiným využitím majetku Zákon o pomoci v hmotné nouzi blíže stanoví, co se rozumí jednotlivými formami vlastního přičinění, stanoví i situace, okruh osob, u nichž se některá forma vlastního přičinění nevyžaduje a vliv snahy osoby na nárok na dávku a její výši. Nezaopatřenost dítěte se posuzuje podle zákona o státní sociální podpoře. Mgr. Ilona Kostadinovová

Dávky pomoci v hmotná nouzi příspěvek na živobytí doplatek na bydlení mimořádná okamžitá pomoc Mgr. Ilona Kostadinovová

Okruh oprávněných osob dle zákona o pomoci v hmotné nouzi Příspěvek na živobytí a na doplatek na bydlení má nárok: osoba, která je na území České republiky hlášena k trvalému pobytu osoba, které byl udělen azyl nebo doplňková ochrana cizinec bez trvalého pobytu na území České republiky, kterému tato práva zaručuje mezinárodní smlouva (Evropská sociální charta) občan členského státu Evropské unie, pokud je hlášen na území České republiky k pobytu po dobu delší než 3 měsíce občan členského státu EU, kterému nárok na sociální výhody vyplývá z přímo použitelného předpisu Evropských společenství a jeho rodinný příslušník (např. Nařízení Rady EHS) rodinný příslušník občana členského státu Evropské unie, pokud je hlášen na území České republiky k pobytu po dobu delší než 3 měsíce cizinec, který je držitelem povolení k trvalému pobytu s přiznaným právním postavením dlouhodobě pobývajícího rezidenta v Evropském společenství na území jiného členského státu EU a bylo mu uděleno povolení k dlouhodobému pobytu na území České republiky rodinný příslušník cizince uvedeného v předchozí odrážce, kterému bylo uděleno povolení k dlouhodobému pobytu na území České republiky. Okruh oprávněných osob pro mimořádnou okamžitou pomoci je širší, kromě osob uvedených výše jsou oprávněnými osobami při splnění podmínek rovněž osoby pobývající na území České republiky na základě zákona o pobytu cizinců. V odůvodněných případech – je-li osoba vážně ohrožena na zdraví – může jí být mimořádná okamžitá pomoc poskytnuta, i když pobývá na území České republiky v rozporu se zákonem o pobytu cizinců. Mgr. Ilona Kostadinovová

Příspěvek na živobytí Příspěvek na živobytí je základní dávka pomoci v hmotné nouzi, která řeší nedostatečný příjem osoby/společně posuzovaných osob. Nárok na příspěvek na živobytí má osoba v hmotné nouzi, pokud její příjem/příjem společně posuzovaných osob nedosahuje částky živobytí. Okruh společně posuzovaných osob je dán zákonem o životním a existenčním minimu. Zákon o pomoci v hmotné nouzi však stanoví několik odchylek, např. do okruhu společně posuzovaných osob nepatří - osoba, která nastoupila výkon trestu odnětí svobody nebo byla vzata do vazby (a výkon trestu nebo vazby trval celý kalendářní měsíc), - osoba, která je umístěna k celoročnímu pobytu v ústavu sociální péče nebo obdobném zařízení apod. Vzhledem k tomu, že v praxi dochází k různým situacím, které jsou zcela individuálního charakteru, má orgán pomoci v hmotné nouzi možnost z okruhu společně posuzovaných osob některou osobu vyloučit. Mgr. Ilona Kostadinovová

Živobytí Živobytí osoby/společně posuzovaných osob je stanoveno s ohledem na příjem, možnost jeho zvýšení, majetkové poměry a další okolnosti (jako je např. nákladné dietní stravování, délka setrvání ve stavu hmotné nouze, aktivní přístup k hledání zaměstnání apod.). Částka živobytí se odvíjí od výše existenčního a životního minima a stanoví se individuálně pro každou osobu na základě zhodnocení její snahy, možností a potřeb. Výše příspěvku na živobytí se stanoví jako rozdíl mezi živobytím osoby/společně posuzovaných osob a příjmem osoby/společně posuzovaných osob, který je snížený o přiměřené náklady na bydlení. Mgr. Ilona Kostadinovová

Doplatek na bydlení Společně s vlastními příjmy pomáhá uhradit odůvodněné náklady na bydlení. Výše doplatku na bydlení je stanovena tak, aby po zaplacení odůvodněných nákladů na bydlení (tj. nájmu, služeb s bydlením spojených a nákladů za dodávku energií) zůstala osobě/společně posuzovaným osobám částka živobytí. Nárok na doplatek na bydlení má vlastník nebo nájemce bytu, který užívá byt, a jehož příjem/příjem společně posuzovaných osob je po úhradě odůvodněných nákladů na bydlení nižší než částka jeho živobytí/částka živobytí společně posuzovaných osob. Okruh společně posuzovaných osob pro účely doplatku na bydlení je stejný jako pro účel příspěvku na bydlení ze systému státní sociální podpory. Podmínkou nároku na doplatek na bydlení je získání nároku na příspěvek na živobytí a nárok na příspěvek na bydlení ze systému státní sociální podpory. Mgr. Ilona Kostadinovová

Přiznání doplatku na bydlení Doplatek na bydlení lze přiznat (s přihlédnutím k celkovým sociálním a majetkovým poměrům), i osobě, které příspěvek na živobytí nebyl přiznán, protože její příjem/příjem společně posuzovaných osob přesáhl částku živobytí osoby/společně posuzovaných osob, ale nepřesáhl 1,3násobek této částky. Nárok na doplatek na bydlení nevznikne, pokud osoba bez vážného důvodu odmítne možnost levnějšího přiměřeného bydlení nabídnutou nebo zprostředkovanou obcí, v níž má trvalý pobyt. Toto neplatí pro osoby starší 65 let a poživatele starobního důchodu. Zákon o pomoci v hmotné nouzi pamatuje i na specifické situace spojené s bydlením. V případech hodných zvláštního zřetele může orgán pomoci v hmotné nouzi rozhodnout, že za nájemce považuje pro účely doplatku na bydlení i osobu dlouhodobě užívající jinou než nájemní formu bydlení. Nárok na doplatek na bydlení má také nezletilé nezaopatřené dítě, které je v plném přímém zaopatření ústavu (zařízení) pro péči o děti nebo mládež nebo které žije v náhradní rodinné péči, na které přešlo vlastnictví nebo nájem bytu a dítě nemá dostatečný příjem nebo majetek k úhradě odůvodněných nákladů na bydlení. Výše doplatku na bydlení se vypočte tak, že se od částky odůvodněných nákladů na bydlení připadajících na kalendářní měsíc (snížené o příspěvek na bydlení náležející za předchozí kalendářní měsíc) odečte částka, o kterou příjem osoby/společně posuzovaných osob (včetně vyplaceného příspěvku na živobytí) převyšuje částku živobytí osoby/společně posuzovaných osob. Mgr. Ilona Kostadinovová

Mimořádná okamžitá pomoc Prostřednictvím mimořádné okamžité pomoci může být poskytnuta pomoc v situacích nepříznivého a mimořádného charakteru, kdy není osoba v hmotné nouzi, ale je jí vhodné bezprostředně poskytnout pomoc. Zákon o pomoci v hmotné nouzi stanoví několik situací, v nichž lze tuto dávku pomoci v hmotné nouzi poskytnout: První situací je ta, kdy osoba sice neplní podmínky hmotné nouze, ale kvůli nedostatku finančních prostředků jí hrozí vážná újma na zdraví. Dávka doplní příjem osoby do existenčního minima (v případě nezaopatřeného dítěte do životního minima). Druhá situace, v níž lze poskytnout mimořádnou okamžitou pomoc, je spojena s vážnou mimořádnou událostí. Mimořádná okamžitá pomoc může být poskytnuta osobě, která není v hmotné nouzi a kterou postihne vážná mimořádná událost a celkové sociální a majetkové poměry této osoby jí neumožňují překonat událost vlastními silami. Takovou událostí je např. živelní pohroma (povodeň, vichřice a vyšší stupně větrné pohromy, zemětřesení apod.), požár nebo jiná destruktivní událost, ekologická nebo průmyslová havárie. Při rozhodování o výši mimořádné okamžité pomoci se přihlíží k majetkovým poměrům a příjmové situaci osoby; maximální výše dávky činí 15násobek částky životního minima jednotlivce. Mgr. Ilona Kostadinovová

Mimořádná okamžitá pomoc Třetí situace, v níž lze poskytnout mimořádnou okamžitou pomoc, je situace, kdy osoba není v hmotné nouzi, ale nemá vzhledem k příjmům a celkovým sociálním a majetkovým poměrům dostatečné prostředky: k úhradě nezbytného jednorázového výdaje, spojeného zejména se zaplacením správního poplatku při prokázané ztrátě osobních dokladů, při vydání duplikátu rodného listu nebo dokladů potřebných k přijetí do zaměstnání, s úhradou jízdného v případě ztráty peněžních prostředků, a v případě nezbytné potřeby s úhradou noclehu; výše dávky se stanoví s ohledem na konkrétní výdaj na úhradu nákladů spojených s pořízením nezbytných základních předmětů dlouhodobé potřeby a na základní vybavení domácnosti a odůvodněných nákladů souvisejících se vzděláním nebo zájmovou činností nezaopatřeného dítěte; výše dávky se stanoví až do výše konkrétního nákladu, ale součet poskytnutých dávek nesmí překročit v kalendářním roce 10násobek částky životního minima jednotlivce. Mgr. Ilona Kostadinovová

Mimořádná okamžitá pomoc Poslední situace se týká osob, které nesplňují podmínky hmotné nouze, ale které nemohou v daném čase, s ohledem na neuspokojivé sociální zázemí a nedostatek finančních prostředků úspěšně řešit svoji situaci a jsou ohroženy sociálním vyloučením. Jde zejména o osobu, která je: je propuštěna z výkonu vazby nebo z výkonu trestu odnětí svobody, nebo je po ukončení léčby chorobných závislostí propuštěna ze zdravotnického zařízení, psychiatrické léčebny nebo léčebného zařízení pro chorobné závislosti, nebo je propuštěna ze školského zařízení pro výkon ústavní či ochranné výchovy nebo z pěstounské péče po dosažení zletilosti, respektive v 19 letech, nebo nemá uspokojivě naplněny životně důležité potřeby vzhledem k tomu, že je osobou bez přístřeší, nebo je osobou, jejíž práva a zájmy jsou ohroženy trestnou činností jiné osoby. V tomto případě lze poskytnout dávku ve výši Kč. Součet dávek poskytnutých v kalendářním roce nesmí přesáhnout 4násobek částky životního minima jednotlivce. Tuto dávku poskytuje obecní úřad obce s rozšířenou působností! Mgr. Ilona Kostadinovová

Sociální služby - způsoby pomoci Prostřednictvím sociálních služeb je zajišťována pomoc při péči o vlastní osobu, zajištění stravování, ubytování, pomoc při zajištění chodu domácnosti, ošetřování, pomoc s výchovou, poskytnutí informace, zprostředkování kontaktu se společenským prostředím, psycho- a socioterapie, pomoc při prosazování práv a zájmů. Cílem služeb bývá mimo jiné podporovat rozvoj nebo alespoň zachování stávající soběstačnosti uživatele, jeho návrat do vlastního domácího prostředí, obnovení nebo zachování původního životního stylu rozvíjet schopnosti uživatelů služeb a umožnit jim, pokud toho mohou být schopni, vést samostatný život snížit sociální a zdravotní rizika související se způsobem života uživatelů Základními činnostmi při poskytování sociálních služeb jsou pomoc při zvládání běžných úkonů péče o vlastní osobu, pomoc při osobní hygieně nebo poskytnutí podmínek pro osobní hygienu, poskytnutí stravy nebo pomoc při zajištění stravy, poskytnutí ubytování nebo pomoc při zajištění bydlení, pomoc při zajištění chodu domácnosti, výchovné, vzdělávací a aktivizační činnosti, poradenství, zprostředkování kontaktu se společenským prostředím, terapeutické činnosti a pomoc při prosazování práv a zájmů. Obsah základních činností u jednotlivých druhů sociálních služeb stanoví prováděcí předpis. Mgr. Ilona Kostadinovová

Sociální služby Sociální poradenství Sociálně zdravotní služby Sociální rehabilitace Osobní asistence, pečovatelská služba Průvodcovská, předčitatelská a tlumočnická služba Služby rané péče Podporované bydlení Odlehčovací služby Centra denních služeb Stacionáře denní a týdenní Domovy pro osoby se zdravotním postižením Domovy pro seniory Azylové domy Domy na půl cesty Chráněné bydlení Mgr. Ilona Kostadinovová

Sociální služby Kontaktní centra Telefonická krizová intervence Krizová pomoc Nízkoprahová denní centra, nízkoprahová zařízení pro děti a mládež Noclehárny Služby následné péče a doléčovací Sociálně aktivizační služby pro rodiny s dětmi Terapeutické komunity Terénní programy Mgr. Ilona Kostadinovová

Sociální služby – dostupnost O sociální službu musí člověk obvykle sám požádat. Sociální služby a příspěvek na péči jsou při splnění podmínek stanovených v zákoně č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, s účinností od , poskytovány: osobě, která je na území České republiky hlášena k trvalému pobytu, osobě, které byl udělen azyl, občanovi a rodinnému příslušníkovi občana členského státu Evropské unie, cizinci, který je držitelem povolení k dlouhodobému pobytu po dobu delší než 3 měsíce. Mgr. Ilona Kostadinovová

Sociální služby – poskytovatelé Obce a kraje dbají na vytváření vhodných podmínek pro rozvoj sociálních služeb, zejména zjišťováním skutečných potřeb lidí a zdrojů k jejich uspokojení; kromě toho sami zřizují organizace poskytující sociální služby. Nestátní neziskové organizace a fyzické osoby, které nabízejí široké spektrum služeb, jsou rovněž významnými poskytovateli sociálních služeb. Ministerstvo práce a sociálních věcí je nyní zřizovatelem pěti specializovaných ústavů sociální péče. Mgr. Ilona Kostadinovová

Lékařská posudková služba sociálního zabezpečení od Organizační struktura Ministerstva práce a sociálních věcí, výkon je součástí veřejné správy. V prvém stupni pro účely sociálního zabezpečení vypracovávají posudky: I. Lékaři okresních správ sociálního zabezpečení – pro pojistné systémy (posudkoví lékaři České správy sociálního zabezpečení) – lhůta pro posouzení nepříznivého zdravotního stavu není stanovena II. Lékaři úřadů práce – pro nepojistné systémy – lhůta pro posouzení nepříznivého zdravotního stavu činí 30 kalendářních dnů, nestanoví-li žádající orgán lhůtu delší. Z vážných důvodů může být lhůta prodloužena o 30 dnů. Posudky nejsou rozhodnutím, ale podkladem pro jeho vydání. Posouzení zdravotního stavu si vyžádá orgán, který o dávce nebo službě rozhoduje. Ve druhém stupni pro účely opravného řízení vypracovávaní posudky o zdravotním stavu posudkové komise Ministerstva práce a sociálních věcí, tvořeny minimálně 3 členy – posudkovým lékařem, který je předsedou komise, tajemnicí a tzv. přísedícím lékařem, který je odborným lékařem některého klinického oboru. Mgr. Ilona Kostadinovová

Rozhodování a opravné prostředky Posudky o nepříznivém zdravotním stavu jsou podkladem pro správní rozhodnutí, proti kterému lze podat odvolání, o kterém rozhoduje nadřízený orgán. Je-li rozhodováno o nárocích na plný invalidní důchod nebo částečný invalidní důchod – proti rozhodnutí lze podat žalobu k soudu. U vymezených dávek sociální péče a o mimořádných výhodách osobám těžce zdravotně postiženým je však podání žaloby k soudu vyloučeno; pak lze využít mimořádných opravných prostředků podle správního řádu (obnova řízení, přezkumná řízení). Mgr. Ilona Kostadinovová

Posudkoví lékaři České správy sociálního zabezpečení Lékaři lékařské posudkové služby České správy sociálního zabezpečení (LPS ČSSZ) vypracovávají posudky pro systém důchodového pojištění a pro systém nemocenského pojištění, provádí kompetence spojené s kontrolou posuzování dočasné pracovní neschopnosti ošetřujícími lékaři. Posudkoví lékaři, jako vysoce odborný expertní útvar ČSSZ, objektivně hodnotí vliv nemoci, úrazu či postižení na celkový stav jedince. Na podkladě posudku je rozhodováno o nárocích na plný invalidní důchod nebo částečný invalidní důchod – proti rozhodnutí lze podat žalobu k soudu. Dávky zvýšení důchodu pro bezmocnost a příspěvek při péči o blízkou nebo jinou osobu byly ke dni 1. ledna 2007 transformovány do nové dávky - příspěvku na péči, zkráceně „příspěvek“. Od není možno žádat o zvýšení důchodu pro bezmocnost. Mgr. Ilona Kostadinovová

Posudkoví lékaři úřadu práce (LPS ÚP) Rozhodují o nepojistných systémech: Sociální péče – např. mimořádné výhody pro občany těžce zdravotně postižené, příspěvek při péči o osobu blízkou nebo jinou osobu, příspěvek na zakoupení a celkovou opravu nebo zvláštní úpravu motorového vozidla, příspěvek na provoz motorového vozidla, příspěvek na individuální dopravu, příspěvek na úpravu bytu. Státní sociální podpora – posouzení nepříznivého zdravotního stavu, stanovení určitého stupně závislosti na pomoci jiné osoby určuje výši poskytovaných dávek nebo dobu jejich poskytování (např. sociální příplatek nebo rodičovský příspěvek). Sociální služby – příspěvek na péči. Pomoc v hmotné nouzi – zda je osoba schopná zvýšit si příjem vlastní prací. Mgr. Ilona Kostadinovová

Sociální služby – senioři Rada seniorů ČR – kontakt se seniory, řešení jejich problémů a poskytování pomoci při jednáních na úřadech, rozšiřování informovanosti a vědomosti. Konzultační a poradenská střediska v Praze, Brně, Hradci Králově a Ostravě. Mgr. Ilona Kostadinovová

Sociální služby – sociální prevence pro osoby ohrožené sociálním vyloučením Internetový informační portál je zaměřen na zprostředkování informací o všech subjektech působících v oblasti sociálních služeb pro osoby: -Ohrožené sociálním vyloučením z důvodu předchozí ústavní péče nebo ochranné výchovy nebo výkonu trestu -Jejichž práva a zájmy jsou ohroženy trestnou činností jiné osoby -Jejichž způsob života může vést ke konfliktu se společností Mgr. Ilona Kostadinovová

Sociální služby – zdravotní postižení Zvýšená ochrana v zaměstnání, zákon o zaměstnanosti, z. č. 435/2004 Sb. – pracovní rehabilitace, příprava k práci, specializované rekvalifikační kurzy. Chráněné pracovní místo a chráněná pracovní dílna Příspěvky pro zaměstnavatele Povinný podíl zaměstnávání osob se zdravotním postižením Mgr. Ilona Kostadinovová

Výčet dávek sociální péče pro osoby se zdravotním postižením Jednorázové příspěvky na opatření zvláštních pomůcek Příspěvek na úpravu bytu Příspěvek na zakoupení, celkovou opravu, zvláštní úpravu či provoz motorového vozidla Příspěvek na individuální dopravu Příspěvek na zvýšené životní náklady Příspěvek na úhradu za užívání bezbariérového bytu Příspěvek na úhradu za užívání garáže Příspěvek úplně nebo prakticky nevidomým občanům Mgr. Ilona Kostadinovová

Vedle dávek sociální péče se poskytují Vyhláška č. 182/1991 Sb., kterou se provádí zákon o sociálním zabezpečení a zákon o působnosti orgánů ČR v sociálním zabezpečení, v platném znění Mimořádné výhody (průkazy TP, ZTP a ZTP/P) – občanům starším 1 roku s těžkým zdravotním postižením (příloha č. 2 zmíněné vyhlášky), které podstatně omezuje jejich pohybovou nebo orientační schopnost, se poskytují podle druhu a stupně postižení výhody I., II. a III. Stupně Úlevy a slevy jsou rovněž upraveny v předpisech jiných resortů, zejména ministerstva financí a dopravy – snižování základu pro daň z příjmů, bezplatné užití dálnic a rychlostních silnic, vyhrazená místa k parkování Bezúročné půjčky – nenárokovou formu pomoci poskytuje obecní úřad s rozšířeno působností – je-li splněna podmínka pro přiznání příspěvku na zakoupení motorového vozidla. Výše až , - Kč, nutné splatit do 5 let. Mgr. Ilona Kostadinovová

Podpora rodiny Daňová opatření – od roku 2005 společné zdanění manželů, § 13a zákona o daních z příjmů, z. č. 586/1992 Sb. Systém sociálního zabezpečení – rodinné dávky lze čerpat: a)Ze systému sociálního pojištění – nemocenské (peněžitá pomoc v mateřství, vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství, podpora při ošetřování člena rodiny) či důchodové (starobní důchod, invalidní důchod, vdovský a vdovecký důchod, sirotčí důchod) b)Ze systému státní sociální podpory – přídavek na dítě, rodičovský příspěvek, sociální příplatek, příspěvek na bydlení, porodné, pohřebné, dávky pěstounské péče c)Pomoc v hmotné nouzi – pomoc rodině, nemá-li rodina dostatečný příjem a celkové sociální a majetkové příjmy rodiny neumožňují uspokojení základních životních potřeb jejích členů a příjem nemůže být z objektivních důvodů zvýšen. Řešení naléhavých nárazových životních situací, které nelze vyřešit jinak než okamžitou pomocí. Mgr. Ilona Kostadinovová

Milí studenti, děkuji za pozornost. Přeji Vám pohodový zbytek dnešního dne. Mgr. Ilona Kostadinovová