Mgr. et Mgr. Blanka Chocová 2013/14

 lat. „colere“ = pěstovat  souhrn hmotných a duchovních hodnot vytvořených lidskou společností  Všechno to, s čím se člověk nerodí ale:  Co se musí naučit, aby se stal platným členem své společnosti,  Co sám většinou nevytváří, nýbrž přejímá od druhých,  Co je spíše kolektivním a obvykle anonymním, nastřádaným dílem mnoha generací,  O co se lidé musí starat a pečovat  Co dané společenství spojuje a zároveň odlišuje od jiných

CIVILIZACE  v širším smyslu souhrnný název pro veškeré obyvatelstvo Země  v užším smyslu souhrnný název pro vyšší nadnárodní celky  větší a méně homogenní nadnárodní celky než je kultura  např. podle náboženství SUBKULTURA  menší celky než kultura, které mají svá specivfika  např. národnostní menšiny

 Označení státu, který má díky své hospodářské, vojenské, diplomatické nebo kulturní moci určující vliv na mezinárodní vztahy  V dnešní době se za velmoci považují především členské státy Rady bezpečnosti OSN – USA, Rusko, Čína, Francie, V. Británie  Regionální velmoc  Jaderná velmoc  Supervelmoc

 Země, která má vysoké HDP  HDP = celková peněžní hodnota statků a služeb vytvořená za dané období na určitém území  Vyspělé země jsou především na severní polokouli

 Rozvinutá energetika  Strojírenství a chemický průmysl  Nízký podíl těžby nerostných surovin  Převaha zpracovatelského průmyslu  Rozvoj vědy a techniky  Zemědělství je druhořadé s moderní základnou  Vysoká zaměstnanost  Nerovnoměrné rozmístění hospodářství  Orientace na vědu a výzkum  Rozvoj cestovního ruchu a dopravy  Vysoký hospodářský potenciál  Vysoká úroveň vzdělání a zdravotnictví

 Stát s nízkou úrovní rozvoje  Dnes je nejuznávanějším měřítkem Index lidského rozvoje (HDI), který zohledňuje jak ekonomické, tak sociální aspekty rozvoje  Země s nízkou životní úrovní obyvatelstva, nerozvinutým průmyslem a nízkým HDI  G77 – země třetího světa

 Migrace do měst  Nižší konzum  Vysoký populační růst  Chudoba  Nízká úroveň vzdělanosti  Převážně těžký průmysl  Rostoucí znečištění  Špatně fungující státní správa  Nízká úroveň vzdělanosti, zdravotnictví, obrany)  Mladá populace  Vysoký státní dluh

 označuje sociální status člověka vyznačující se hmotným nedostatkem  stav, který nezajišťuje člověku základní podmínky pro důstojný život a uspokojení nejzákladnějších životních potřeb (nedostatek potravin a pitné vody, ošacení, špatná situace s bydlením, nedostatečný či žádný přístup ke zdravotní péči, vzdělání)  v roce 2010 byla více než 1,1 mld. lidí ve stavu extrémní chudoby  méně než 1 USD na den

 politické příčiny  ozbrojené konflikty  nedůsledné embargo  vysoce korupční prostředí  autoritářské a diktátorské režimy  ekonomické a sociální příčiny  vysoká zadluženost rozvojových zemí  nestálé ceny přírodních zdrojů  vysoká nezaměstnanost  absence záchranné sociální sítě  kulturní a náboženské tradice (extremismus)  nedostatečná zdravotní péče a výskyt závažných nemocí  nedostatek vzdělání a kvalifikovaných pracovních sil  nedostatečná dopravní a technická infrastruktura  demografické faktory  vysoká hustota obyvatelstva  vysoká porodnost  enviromentální příčiny  půdní degradace a odlesńování  znečištěné prostředí  změna klimatu  přírodní katastrofy

 absolutní – není schopen uspokojit své nejzákladnější potřeby  relativní – uspokojují své potřeby na nižší úrovni než je průměr  objektivní – určuje stát  subjektivní – vlastní hodnocení svého stavu (nemusí být objektivní)

 je velmi obtížné stanovit objektivní kritéria  relativní metoda  50 – 70% průměrného příjmu dané země  normativní metoda  stanoví se minimální spotřební koš (v penězích)

ZEMĚPROCENTO NIGÉRIE 70,8 STŘEDOAFRICKÁ REPUBLIKA 66,6 ZAMBIE 63,8 MADAGASKAR 61,0 NIGER 60,6 RWANDA 60,3 GAMBIE 59,3 SIERRA LEONE 57,0 ZIMBABWE 56,1 BURUNDI 54,6 NIKARAGUA 45,1 GHANA 44,8 BANGLADÉŠ 43,3 LESOTHO 36,4 MOZAMBIK 36,2 MALI 36,1 NAMIBIE 34,9

Shania – Jamajka: „Chudoba je jako žít ve vězení s želízky na rukou a čekat na svobodu.“ Ahmed – Egypt: „Trápí mě nedostatek jídla. Moje děti byly hladové, tak jsem jim řekl, že vařím rýži, až vyčerpáním z hladu usnuly.“ Anna – slepá žena z Moldávie: „Pro chudého člověka je všechno hrozné – nemoc, ponížení, stud. Nikdo nás nepotřebuje, jsme jako odpadky, kterých se chce každý zbavit.“ Tung – Kambodža: „Po jedné špatné sklizni potřebujeme další tři dobré, aby se náš život vrátil do původních kolejí.“ Abigail – Ghana: „Nemoc si vás odvede do hrobu, pokud nemáte peníze.“ Wangari – vdova z Keni: „Když můj manžel zemřel, příbuzní z manželovy strany mi řekli, ať odejdu. Tak jsem odešla do města a spala na chodníku.“ Aidai – Kyrgyzstán: „Nezaměstnaní muži jsou frustrovaní, protože už nejsou živiteli a ochránci rodiny. Žijí z peněz vydělaných jejich ženami, a cítí se proto poníženi.“

 Globální = týkající se celého lidstva  Proces sbližování kultur a ekonomik různých národů a států  Zmenšování časoprostoru

1. reálná moc není v rukou vlád jednotlivých států, ale v rukou nadnárodních společností (z veřejného k soukromému sektoru) 2. hospodářská prosperita je stále více ovlivňována obchody na světových finančních trzích, už několik významných ekonomik zažilo od 70. let náhlý nepředvídatelný propad, způsobený odlivem kapitálu 3. poklesl význam národního státu, státy jsou nuceny vytvářet co nejlepší podmínky pro přilákání mezinárodního kapitálu do své ekonomiky, což vede k investičním pobídkám (vytvoření co nejvýhodnějších podmínek pro podnikání nadnárodních společností) a rozpočtovým škrtům ve prospěch investorů 4. při využití laciné pracovní síly se příjmy obyvatel snižují, což vede k nižším daňovým odvodům, a snižuje se i objem finančních prostředků na sociální stát, prudce rostou příjmy vyšší třídy a vytváří se tak úzká vrstva velmi bohatých 5. mění se mezinárodní dělba práce, protože společnosti přesouvají výrobu náročnou na množství pracovníků do rozvojových zemí, kde je levná pracovní síla, ve vyspělých zemích zůstává řízení společnosti, výzkum a odborné finančně velmi náročné části výroby; dochází zde k deindustrializaci a zvýšení nezaměstnanosti 6. významným dopadem je i tzv. časoprostorová komprese, tj. zvyšující se pohyb a komunikace v prostoru; mění se role prostoru a času, svět se jakoby zmenšuje; tento jev vede k dalšímu zvyšování nerovností, vzniká skupina lidí znevýhodněná tím, že nemůže využívat moderní informační systémy, čímž se snižuje jejich schopnost orientace a mobility v dnešním světě a kvalita jejich života  vlivem ekonomických faktorů se zesiluje nerovnoměrný sociální i ekonomický rozvoj, jednotlivé státy i jednotlivci nemají stejnou příležitost zapojit se do procesu globalizace

 Spotřeba surovin a energie  Bohatství x chudoba  Populační a sociální problémy  Zhoršování kvality životního prostředí  Nedodržování lidských práv