Smyslové orgány ORGANA SENSUUM.

Slides:



Advertisements
Podobné prezentace
Anatomie lidského oka ZŠ Komenského.
Advertisements

Anatomie a fyziologie oka I.
Zrakové ústrojí.
Smyslové ústrojí - zrak
Smysly Anotace: Materiál je určen k výuce přírodopisu v 8. ročníku ZŠ. Seznamuje žáky se základními pojmy a informacemi o stavbě a funkci smyslové soustavy.
Ivona Kratochvílová Z – BiO, 3. ročník
Oko Kateřina Lasáková, V.A.
Morfologie a embryologie
Škola 1. ZŠ T.G. Masaryka Milevsko, Jeřábkova 690,Milevsko Autor
Smyslová ústrojí Funkce:
Smysly - zrak (c) Mgr. Martin Šmíd.
Prim. MUDr. Pavel Stodůlka, Ph.D.
BIOLOGIE ČLOVĚKA SMYSLOVÁ ÚSTROJÍ
SOUSTAVA SMYSLOVÁ Informace o okolním světě a o vlastním těle dostáváme prostřednictvím smyslových buněk Smyslové buňky tvoří základ čidel Čidla jsou vybavena.
OKO A VIDĚNÍ Stavba a optická soustava oka Mechanismus vzniku obrazu
Anatomie a fyziologie oka II.
Soustavy smyslové Ústrojí zrakové
MUDr. Božena Jurašková, Ph.D Lékařská fakulta UK v HK
Zrakové ústrojí - zrak je nejdůležitějším smyslem pro orientaci v prostoru - orgánem zraku je oko - oko je uložené v očnici Stavba oka - složeno ze tří.
OKO Marcela Hanáková.
Zrakové ústrojí- organum visus
Autor výukového materiálu: Denisa Dosoudilová Datum vytvoření výukového materiálu: květen 2012 Ročník, pro který je výukový materiál určen: VIII. Vzdělávací.
Nervová soustava- receptory
 Život jako leporelo, registrační číslo CZ.1.07/1.4.00/ Autor: Mgr. Kate ř ina Č ermáková Datum: Cílový ro č ník: 8.
SMYSLOVÁ SOUSTAVA OPAKOVÁNÍ.
Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/ Název projektu: Moderní škola
Aktivita č. 4: Biologie pod mikroskopem
SOUSTAVA NERVOVÁ Dokonalý vývoj nervové soustavy umožnil savcům dosáhnout převahu nad ostatními obratlovci. Řídícím ústrojím těla savce je mozek Největší.
SMYSLY ČLOVĚKA.
Opakování - zrak, sluch Jak se nazývají tři vrstvy tvořící stěnu oka?
úvodní prezentace k hodině s využitím aplikace EyeXam pro iPad
NÁZEV ŠKOLY: Základní škola Javorník, okres Jeseník REDIZO:
STAVBA OKA.
Smyslové orgány. Smyslová ústrojí (čidla) obsahují smyslové buňky (receptory) Receptory: - z vnějšího prostředí - z vnitřních orgánů - z pohybové soustavy.
Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám
ŠkolaStřední průmyslová škola Zlín Název projektu, reg. č.Inovace výuky prostřednictvím ICT v SPŠ Zlín, CZ.1.07/1.5.00/ Vzdělávací.
Autor: Lenka Kraváčková
Výstup: VY_52_INOVACE_Př.8.26
Smysly.
OKO.
Zrakové ústrojí.
Smyslové vnímání OKO.
Zrakové ústrojí Oculus et structurae pertinentes
Žlázy s vnitřní sekrecí (glandulae endocrinae)
LIDSKÉ OKO A JEHO FUNKCE V TĚLE
 Poskytují organismu informace o vnitřním a vnějším prostředí  Čidla = receptory přijímají mechanické, tepelné, chemické a světelné podněty  Kožní.
EU peníze středním školám Název vzdělávacího materiálu: Smysly člověka Číslo vzdělávacího materiálu: ICT4/4 Šablona: III/2 Inovace a zkvalitnění výuky.
4.) Zrak. -orgán zraku-oko -centrum zraku=týlní lalok koncového mozku -ochrana oka:-obočí -víčko+řasy -slzné žlázy -sliznice víček =spojivka.
Název školy: Základní škola a mateřská škola, Hlušice Autor: Mgr. Miloslav Cajska Číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/ Název: VY_52_INOVACE_1A_32_Smysly.
NÁZEV ŠKOLY: ZŠ Pardubice – Spořilov AUTOR: Věra Konířová NÁZEV: VY_52_INOVACE_PŘÍRODOPIS 6. – 9._33.ZRAKOVÉ ÚSTROJÍ TÉMA: ZRAKOVÉ ÚSTROJÍ ČÍSLO PROJEKTU:
Oko Savců Matějka, Grulich, Preget. Části oka - obrázek.
Projekt „Z očí do očí,“  Komorové oko, dělí se na přední a zadní komoru  Rohovka – propouští světlo do oka  Zornice – ve středu duhovky, rozšiřuje.
Ústrojí zrakové. N Á ZEV Š KOLY: Gymn á zium Lovosice, Sady pionýrů 600/6 Č Í SLO PROJEKTU: CZ.1.07/1.5.00/ N Á ZEV MATERI Á LU: VY_32_INOVACE_6C_03_ÚSTORJÍ.
OKO Biologie Schmidtová, Fojtů, Pospíšilová Sexta a.
Zuzana Gocníková, Filip Hutečka, Hana Koláčková, Václav Slivka Prezentace k projektu Z očí do očí (biologická část č. 1)
ÚSTROJÍ ZRAKU VY_32_INOVACE_18_23. Zrak nejdůležitější lidský smysl pomocí zraku získáváme asi 80 % informací obr. 1.
Lidské oko. Stavba Bělima cévnatka sítnice Žlutá skvrna Zrakový nerv Slepá skvrna Komorová voda čočka duhovka rohovka Řasnaté tělísko sklivec.
Smyslová ústrojí Funkce:
Autor: Bc. Renáta Bojarská Datum: Název: VY_32_INOVACE_16_PŘÍRODOPIS
AUTOR: Mgr. Alena Bartoňková
Název prezentace (DUMu): Smyslová ústrojí člověka I.
Orgán zraku orgán sluchu a rovnováhy a přídatné orgány
Lidské oko Optické čočky Název školy
Žlázy s vnitřní sekrecí (glandulae endocrinae)
ÚSTROJÍ ZRAKU (opakování)
Smyslové orgány - OKO Obr. 1
Žlázy s vnitřní sekrecí (glandulae endocrinae)
Tkáň soubor buněk stejného tvaru a funkce Tkáň v lidském těle:
Anatomie zrakového ústrojí
Číslo projektu:. CZ / / Číslo materiálu:
Transkript prezentace:

Smyslové orgány ORGANA SENSUUM

Zrakové ústrojí (organum visus): Náleží sem především: Oční koule (bulbus oculi) Přídatné orgány oka (organa oculi accesoria)

Oční koule (bulbus oculi): Přibližně kulovitý tvar (mírně oploštělý) o průměru 23mm - 26mm Dělíme: přední část (méně zakřivená, rohovka) zadní část (větší, obalena bělimou, vystupuje zrakový nerv)

Rozlišujeme: Přední pól (polus anterior) Zadní pól (polus posterior) Osa bulbu zevní (axis bulbu externus) (spojuje přední a zadní pól oka) Osa bulbu vnitřní – (axis bulbu internus) (mezi vnitřními prostory oka) optická osa (axis opticus) ve středu na vnitřní zadní ploše – fovea centralis retinae (žlutý skvrna)

Spojnice obou pólů po povrhu – poledník (meridian) Největší obvod ve frontální rovině je – rovník (aequator)

Stavba oční koule – stěna: Tři vrstvy: Zevní vazivová vrstva (tunica fibrosa bulbi) tvořena: bělimou (sclera), rohovkou (cornea) Prostřední vrstva (tunica vasculosa bulbi): cévnatka (choroidea) řasnaté tělísko (corpus ciliare) duhovka (iris) Vnitřní vrstva (tunica interna bulbi) sítnice (retina)

Bělima (sclera): Tenká tuhá blána Fibrily kolagenní, elastické Tloušťka kolísá mezi 0,2 – 0,5 mm Opora pro upevnění okohybných nervů Barva Povrch obrácen do episklerálního prostoru (spatium episklerale) vyplněn řídkým vazivem – odděluje kouli od vazivového obalu (vagina bulbu) (spatium perichoroidale) Od cévnatky oddělen tenkou vrstvičkou řídkého vaziva Přední úsek pokryt spojivkou (tunica conjuctiva)

Přední strana skléry otvor konec (limbus sclereae), vsazen konec rohovky (limbus corneae) V zadním úseku dírkovaná ploténka (lamina cribrosa sclearea) prostup zrakového nervu

Rohovka (cornea): Tvar hodinkového sklíčka, segmentu koule 1/6 Přední konvexní strana (facies anterior) Vrchol (vertex corneae) Zadní konkavní strana (facies posterior) Substantia propria corneae - lamelózní vrstvičky kolagenních fibril, prostoupena mukoidní hmotou Povrch kryt – e. m. dlaždicovým, pokračování spojivkového epitelu, mnoho nervových zakončení, citlivá Vnitřní vrstva rohovky – kryta plochými buňkami, vystýlají přední komoru oční Tloušťka 1 mm Sulcus sclerea – přechod mezi roh. a běl.

Tunica vasculosa: Tenká Řídké vazivo, pigmentové buňky Světelně izolační vrstva Cévnatka (choroidea): Tenká černohnědá blána Povrchová strana se přikládá ke skléře Vnitřní vrstva naléhá na sítnici Vzadu otvor pro prostup vláken zrakového nervu Přední okraj přechází v řasnaté tělísko

Řasnaté tělísko (corpus ciliare): Řasnatý prstenec přiložen na vnitřní stranu bělimy, v úrovni sklérocorneálního prostředí s ní srůstá Na řezu tvar trojúhelníku Směrem dopředu se ztenčuje a přechází v duhovkou

Dutinová strana řasnatého tělíska je volná, směřuje k okraji čočky Paprsčité řasy processus ciliares – souhrně označované jako corona ciriale majores Směrem do středu nahrazeny jemnějšími processus ciliare minores souhrnně orbiculus ciliares Mezi nimi – zonula ciliaris Zde připojení vláken závěsného aparátu čočky fibrae zonulares Processus ciliares má i sekretorickou část – komorový mok (humor aquosus)

Podkladem řasnatého tělíska – vazivové stroma, hladká svalovina (m Podkladem řasnatého tělíska – vazivové stroma, hladká svalovina (m. ciliaris) – prstenčitý svěrač (mění tvar a optickou mohutnost čočky –akomodace)

Duhovka (iris): Nejvíce dopředu vysunutá část prostřední části oka Frontálně uložený terčík Centrálně uložená otvor Laterální okraj (margo ciliaris) srůstá s řasnatým tělískem Mediální okraj (margo pupillaris) ohraničuje otvor zornici (pupilla) Facies anterior – pigmentovaná Dva nestejné prstence (vnitřní -anulus iridis minor), (zevní- anulus iridis major) Ohraničuje přední komoru oční (camera anterior bulbi)

Plnutí pigmentové vrstvy sítnice (tmavá barva) tenký černý Facies posterior (přední stěna zadní komory oční) (camera posterior bulbi) Plnutí pigmentové vrstvy sítnice (tmavá barva) tenký černý lem kolem zornice Stroma – řídké vazivo, pigmentové buňky, hladká sval., cévy, Hladká sval. – dva systémy Rozvěrač zornice (m.dilator pupillae) zvětšení otvoru (midroaza) Svěrač zornic (m.sphincter pupillae) zmenšení otvoru (miosis) Funkce: světelné clony

Vnitřní vrstva (tunica interna): Sítnice (retina): Zadní segment oka Na vnitřní plochu se přikládá sklivec Dělíme na dvě stavebně a funkčně odlišné oddíly: Za ekvatorem – optická část sítnice (pars opticae retinae) před ekvatorem - k řasnatému tělísku (pars ciliares retinae), zadní ploše duhovky (pars iridica retinae) též slepá část – odděleny klikatá čára (ora serrata)

Pars opticus retinae: Funkčně nejvýznamnější Oranžová až červená Vyšetřujeme – oční pozadí (fundus oculi) Žlutá skvrna (macula lutea) (červenou barvu) Ve středu - Fovea centralis (nejostřejší vidění) pouze čípky Discus nervi optici, ve středu prohlubeň excavatio optici (slepá skvrna – macula caeca) pouze neurity A. v. centralis retinae

Stavba sítnice: Složitá 11 vrstev (mikroskopicky) Zevní vrstva: Přeplněné pigmentem (černá komora, pohlcují světlo) Do ní vnořeny světločivé výběžky smyslových buněk sítnice Vnitřní vrstva: Vlastní smyslové buňky (fotoreceptory a neurony)

Smyslové buňky (smyslový epitel oka) - stratum neuroepitheliale) Tyčinky (bacilli) asi 130 milionů, reagují na světlo Čípky (coni) 7 mil. vnímání barev Jejich vodivé výběžky navazují synapsemi na vrstvu drobných bipolárních neuronů (ganglion retinae) Na ně navazují výběžky velkých multipolárních neuronů (tvoří ganglion nervi optici) v n. optici vystupují z oka Vytváří zrakovou dráhu Mezi nimi podpůrné a asociační neurony

Světelný paprsek musí projít všemi vrstvami retiny než se dostane k světločivým výběžkům Pigmentová vrstva zajišťuje bodové působení paprsků

Slepá část retiny (Pars caeca retinae): Kryje vnitřní plochu řasnatého tělíska a duhovky Stavba jednoduchá Pigmentové buňky (pars pigmentosa)

Obsah oční koule: Průhledné a čiré struktury Umožňují soustředit průchozí paprsky na sítnici Patří sem: Čočka (lens) Sklivec (corpus vitreum) Přední s zadní komora oční (camera anterior et posterior bulbi) Komorový mok (humor aquosus)

Čočka (lens): Tvar bikonvexní čočky (spojky) Nemají stejný poloměr zakřivení Přední plocha (facies anterior lentis) méně vyklenutá, ohraničuje přední komoru oční Zadní plocha (facies posterior lentis) vložena do fossa hyaloidea sklivce Přední pól (polus anterior lentis) naléhá na pupilu zezadu Zadní pól (polus posterio lentis) Spojnice obou pólů – osa čočky (axis lentis)

Zaoblený okraj čočky (equator lentis) Vlákna závěsného aparátu (fibrae zonulares) přenos stahů z m. ciliaris Akomodace Optická mohutnost neakomodované čočky +20 dioptrií Při kontrakci cirkulárně orient. části se čočka více vyklene, zvětší se tak optická mohutnost – přizpůsobí se vidění do blízka Při kontrakci radikálně orientovaných vláken – se čočka oploští, optická mohutnost klesá, přizpůsobí se vidění do dálky

Kapilární štěrbiny (spatia zonularia) ve fibrae zonulares – průtok komorového moku z řasnatého tělíska do zadní komory oční

Stavba čočky: Pouzdro (capsula lentis) není srostlá s ostatními částmi Pod vrstva plochých epiteliálních buněk (epithelium lentis) ta se v oblasit equatori prodlužují (fibrae lentis) tvoří substantia lentis (v hlubších vrstvách) Stýkají se na přední i zadní ploše ve švech Y, později větvení Povrchová vrstva čočky (cortex lentis) Centrální část (nucleus lentis) bezstrukturní, tuhé

Sklivec (corpus vitreum): Huspeninová, průhledná hmota Vyplňuje sklivcovou komoru (camera vitrea) Tvořena pletení kolagenních vláken (stroma vitreum) mezi nimi hyalocyty Vyplněno tekutinou (humor vitreus) Na povrchu (membrana vitrea) (Fossa hyaloidea) na přední ploše – zadní plocha čočky

Komory oční (camerae bulbae): Mezi zadní plochou rohovky a přední plochou čočky Přední komoru (camera anterior bulbi) Zadní komoru (camera posterior bulbi)

Přední komora oční: Mezi zadní plochou rohovky a přední plochou duhovky Styk v angulus iridocornealis V něm drobné štěrbiny (spatio iridocornealis) Otvírají se do sinus venosus sclerae (odtok komorové vody do žil)

Zadní komora oční: Mezi duhovkou a čočkou Přítok komorové vody ze štěrbiny (spatia zonularia)

Komorový mok (humor aquosus): Čirá tekutina secernovaná řasami corpus ciliare z krevní plazmy Cirkulace ze zadní komory do přední Otvírají se do sinus venosus sclerae Odpovídá tkáňovému moku, Metabolická funkce

Přídatné orgány oční (organa oculi accessoria): Očnicové svaly (mm. bulbi) Vazivový aparát očnice (fasciae orbitalis) Víčka (palpebrae) Spojivka (tunica conjuctiva) Slzné ústrojí

Očnicové svaly (mm. bulbi): Příčně pruhované (okohybné svaly, zdvihač horního víčka) Hladké svaly očnice (m. orbitalis, mm. tarsales)

Okohybné svaly: Štíhlé, stužkovité svaly Začátek společná šlacha (anulus tendineus communis) při vyústění canalis opticus Svaly se rozbíhají do stran oční koule Upínají se krátkými, plochými šlachami Dělíme je: Přímé (mm. recti) šikmé (mm.obliqui) M. levator palpebrae sup.

Přímé svaly oční koule: čtyři M. rectus superior, medialis, lateralis, inferior Sledují stěnu očnice Upínají se šlachou za sklerokorneálním přechodem Funkce: otáčí oční kouli svým směrem

Šikmé svaly: M. obliquus superior: Šikmo po mediální straně k fovea trochlearis, obtáčí se, vede dorzolaterálně, Připojuje se za equatorem na zadní horní lat. kvadrant Funkce: stáčí oko dolů a lat. M. obliquus inferior: Začíná na dolní stěně očnice, lat od crista larimale post., směřuje dozadu a lat., Upíná se za equatorem na zadní dolní lat. kvadrant Funkce: stáčí oko nahoru a lat.

Zdvihač horního víčka: Začíná v hrotu očnice, Probíhá nad m. rectus super. Upíná se do tarsální ploténky horního víčka

M. tarsale: (super., inf.) M. orbitalis: Sval hl. sval. očnice Tvořen nekompaktní vrstvou hl. sval. a vaziva Funkce: tlačit obsah očnice dopředu M. tarsale: (super., inf.) Upínají se na horní a dolní tarsální ploténku Funkce: regulace šířky oční štěrbiny

Vazivový aparát očnice: (fasciae orbitalis) Periorbita: vystýlá dutinu orbit., přechází na tvrdou plenu mozk. (přes c. n. opticum) 2. Pochva oční koule (vagina bulbi): vazivová blána, kryje v rozsahu skléry, vzadu přechází do pouzdra zrak. nervu a do fascií okohybných svalů. Očnicové tukové těleso (corpus adiposum orbitae): vyplňuje retrobulbární prostor a všechny štěrbiny.

Víčka (palpebrae): Přepažují prostor otevírající se do obličeje Horní víčko (palpebra superior) větší Dolní (palpebra inferior) Štěrbina (rima palpebrarum) Volné okraje (limbi palpebrales) Vnitřní , vnější koutek oční (angulus oculi medialis, lat.)

Sulcus palpebralis superior (proti čelu) Sulcus palpebralis inferior (proti dolní části) Přední plocha víčka (facies anteriores palpebrarum) Zadní plocha víčka (facies posteriores palpebrarum) kryta spojivkou (tunica conjuctiva) Přední a zadní volný okraj (limbus palpebrale ant., post.) Úzký trojboký žlábek (rivus lacrimalis) (při zavření očí) mezi víčky a přední plochou oka – odtok slz do slzného jezírka (lacus lacrimalis)

Přední volný okraj vsazeny řasy (ciliae) 3 - 4 řady V mediálním koutu papilla lacrimalis na ní punctum lacrimale – vývodné cesty slzné

Skladba víčka: Vazivová blána (septum orbitae) Připevněna na kostěný okraj očnice Přechází do vazivové ploténky (tarsus) Lat. i med. se zužují, přechází v silné vazy (ligamenta palpebralia) dělí se na dvě raménka Na med.straně mezi oběma jamka (fossa sacci lacrimalis) obsahuje slzný váček (saccus lacrimalis)

Kožní žlázy: (trojího druhu) 1. Glandulae tarsales: velké mazové žlázy 20 - 40, Otvírají se na limbus palpebralis posterior 2. Glandulae sebaceae: Malé mazové žlázy, na jednotlivých řasách 3. Glandulae ciliares: Drobné apokrinní žlázy Ústí do řasových folikulů, na volném okraji víčka Funkce víček: ochranná

Spojivka (tunica conjuctiva): Tenká blanka, narůžovělé barvy Spojuje přední plechu oční koule s víčkem Začíná na libmus postrior palpebrarum Kryje zadní plochu víčka Volným ohbím (fornix conjuctive super., inf.) překlenuje na oční kouli Překrývá skléru až k okraji rohovky Pevně spojená s tarsálními ploténkami, zbytek volný

Mezi oběma konci utvořen spojivkový vak (saccus conjuctive) obsahuje slzy Ve fornix super. Jsou umístěné vývody přídatné slzné žlázy (glandulae lacrimales accesoriae)

Slzná žláza (glandula lacrimalis): Leží ve fossa gl. lacrimalis pod lat. úsekem stropu M. levator palpebrae super. dělí na dvě části: Pars orbitalis Pars palpebralis 10 -12 drobných vývodů (ductuli excretorii) vyusťují do horní části spojivkového vaku Odváděny do slz. jezírka, roztírány,

Vývodné slzné cesty: Odvod slz do dutiny nosní Začínají na papilae lacrimales obou víček v slzném bodu (punctum lac.) Pokračují tenkým kanálkem (canaliculus lacrimalis super. inf.) V místě ohybu rozšíření (ampulla canaliculi lac. super., inf.) Oba kanálky vedou do slzného vaku (tvar trubice, nahoře slepě uzavřeny, dolů přechází ve slzovod)

Slzovod (ductus nasolacrimalis) uložen v kostěném canalis nasolacrimalis Ústí do spodního průduchu nosního překryto řasou (plica lacrimalis)