Základy ekonomie Seminář 2/2.

Slides:



Advertisements
Podobné prezentace
Agregátní poptávka a nabídka
Advertisements

Mikroekonomie I Domácí produkt
Mikroekonomie I Cvičení 5 – Tržní poptávka, elasticity poptávky
Mikroekonomie I Chování výrobce: náklady a nabídka
Orbis pictus 21. století Tato prezentace byla vytvořena v rámci projektu.
Poptávka na trhu zboží a služeb
Výkonnost národního hospodářství. Produkt společnosti Proces formulování hospodářské politiky by měl vycházet z hodnocení struktury a výkonnosti ekonomiky.
- Úvod do ekonomie 4. Domácí produkt.
Základy ekonomie Seminář 2/2. 2 MU Mezním užitkem rozumíme míru uspokojení, které spotřebiteli přináší spotřeba dodatečné jednotky statku, přičemž množství.
Matematika a byznys Téma: Účetnictví národního důchodu a platební bilance Jan Brož A08B0109P.
Makroekonomie I ( Cvičení 12 – Fiskální politika - shrnutí )
POPTÁVKA PO VF TRPX – příjem z celkového produktu faktoru
Seminář 4. Racionální chování spotřebitele a výrobce
Makroekonomické agregáty
Agregátní poptávka a nabídka
HRUBÝ DOMÁCÍ PRODUKT – 1. ukazatel úrovně ekonomiky
Jednoduchý Keynesyánský model určení důchodu
Základy ekonomie Seminář Hrubý domácí produkt - celková peněžní hodnota toku zboží a služeb vytvořená za určité období (většinou za rok) výrobními.
Investiční výdaje. Podstata I = výdaje na kapitálové statky a změna stavu zásob Rozdíl mezi I a Ip. Ip = plánované investice, to co firmy chtějí vynaložit.
Makroekonomické agregátní veličiny Ing. Vojtěch Jindra
Základy ekonomie Seminář Tržby firmy Tetra jsou Kč, firma nakoupila produkci od jiných firem v hodnotě Kč a vyplatila na mzdách.
Cvičení 3 – Spotřeba, úspory, investice
Inflace.
Makroekonomie I ( Cvičení 11 – Měnová politika - shrnutí )
Inflace 1. Vymezení pojmů 2. Příčiny inflačních procesů.
Základní makroekonomické ukazatele
ZÁKLADNÍ MAKROEKONOMICKÉ AGREGÁTY
Národní hospodářství Ukazatelé výkonnosti.
Co se má vyrábět, v jakém množství a kdy?
Tržní mechanismus a jeho fungování, makroekonomické výstupy
Obchodní akademie, Ostrava-Poruba, příspěvková organizace Vzdělávací materiál/DUMVY_52_INOVACE_01/A12 AutorIng. Marie Grygarová Období vytvořenílistopad.
Určení rovnovážné produkce
HDP= hrubý domácí produkt
Základy ekonomie Seminář 13..
Investiční multiplikátor
Chování spotřebitele, výrobci, efektivnost
Ukazatele ekonomické efektivnosti
Odvození nabídkové křivky
 Práce patří mezi výrobní faktory. Na trhu v roli poptávajícího vystupují firmy a v roli nabízejícího domácnosti. Pro většinu domácností představují.
Agregátní poptávka a agregátní nabídka
Makroekonomické výstupy
Základy ekonomie Seminář Spotřebitel nakupuje statky X a Y, přičemž MUX = MUY. Platí, že PX < PY. Plyne z toho, že racionální spotřebitel zvýší.
CZ.1.07/1.3.45/ Ekonomické kompetence v občanském životě pro učitele Název operačního programu: OP Vzdělávání pro konkurenceschopnost Číslo a název.
Digitální výukový materiál zpracovaný v rámci projektu „EU peníze školám“ Projekt:CZ.1.07/1.5.00/ „SŠHL Frýdlant.moderní školy“ Škola:Střední škola.
Poptávka na trhu zboží a služeb Ing. Vojtěch Jindra
Mikroekonomie I Spotřeba a investice
Seminář 2. Nabídka a poptávka
Mikroekonomie I Náklady, příjmy, zisk
Základy ekonomie Seminář 12..
Základy ekonomie Seminář 4. Racionální chování spotřebitele a výrobce.
Měnový kurz.
MĚŘENÍ VÝKONU EKONOMIKY
MĚŘENÍ VÝKONU NÁRODNÍHO HOSPODÁŘSTVÍ ALENA KERLINOVÁ
Střední průmyslová škola elektrotechnická a informačních technologií Brno Číslo a název projektu:CZ.1.07/1.5.00/ – Investice do vzdělání nesou nejvyšší.
OBSAH  HDP - definice  Výpočet HDP  HDP České republiky: o HDP v letech 1993 – 1996 o HDP v letech 1997 – 1998 o HDP v letech 1999 – 2002 o HDP v letech.
Ekonomie Makroekonomie Cíle a nástroje hospodářské politiky.
Ekonomie Makroekonomie Cíle a nástroje hospodářské politiky.
ÚLOHA STÁTU V TRŽNÍ EKONOMICE
5 FIRMA A SPOTŘEBITEL.
Základy nabídky a poptávky, trh a tvorba ceny TNH 1 (S-2)
Ekonomie 1 Bakaláři Sedmá přednáška Hrubý domácí produkt (HDP)
FISKÁLNÍ A MONETÁRNÍ POLITIKA
5 FIRMA A SPOTŘEBITEL.
Měření výkonu ekonomiky TNH 2 (S-2B)
Základy ekonomie Seminář 11..
Základy ekonomie Seminář 12..
Agregátní poptávka a agregátní nabídka Ing. Stanislav Heczko, Ph.D. Praha 2018.
Ekonomika Makroekonomie - AD 4. Ing. Miroslava Farmačková
Základy nabídky a poptávky, trh a tvorba ceny TNH 1 (S-2)
Tržní síly nabídky a poptávky, elasticita a její aplikace TNH 1 (S-3)
Transkript prezentace:

Základy ekonomie Seminář 2/2

Mezní užitek MU Mezním užitkem rozumíme míru uspokojení, které spotřebiteli přináší spotřeba dodatečné jednotky statku, přičemž množství všech ostatních statků se nemění. MU tedy vyjadřuje změnu užitku při změně spotřebovávaného množství daného statku o jednotku. Zákon klesajícího mezního užitku odráží skutečnost, že celkový užitek má tendenci s růstem spotřebovávaného množství statku od určitého bodu klesat . 2

Křivky TU a MU TU Filmy MU Filmy Počet filmů promítaných v kině za sebou Naše ochota zaplatit = celkový užitek TU Přírůstek užitku MU 1 100 Kč - 2 150 Kč 150 – 100 = 50 3 170 Kč 170 – 150 = 20 4 Kč 180 – 170 = 10 5 180 Kč 180 – 180 = 0 TU Filmy 50 1 2 3 100 150 200 4 5 MU Filmy 10 1 2 3 Celkový užitek 50 Přírůstek užitku = Zákon klesajícího mezního užitku max 40 30 20 max 3 4 5

? Jestliže je mezní užitek nějaké komodity nulový, co můžeme říci o celkovém užitku? 4

? Jestliže je mezní užitek nějaké komodity nulový, co můžeme říci o celkovém užitku? Celkový užitek je v takovém případě na své maximální hodnotě. 5

? Jsou-li pomeranče a citrony substituty, pak jestliže cena citronů vzroste, spotřebitel bude kupovat: více pomerančů, takže jejich mezní užitek klesne více pomerančů, takže jejich mezní užitek stoupne méně pomerančů, takže jejich mezní užitek klesne méně pomerančů, takže jejich mezní užitek stoupne méně citronů, takže jejich mezní užitek klesne 6

? Jsou-li pomeranče a citrony substituty, pak jestliže cena citronů vzroste, spotřebitel bude kupovat: více pomerančů, takže jejich mezní užitek klesne Platí zákon klesajícího mezního užitku 7

Rozpočet Student dostává 400 Kč týdně jako kapesné. Celou částku utrácí za CDčka (Y) a pivo (X). Běžná tržní cena CD je 100 Kč a pivo se prodává v průměru za 20 Kč za ½ litru. Napište rovnici jeho rozpočtového omezení a zakreslete toto rozpočtové omezení do grafu. 8

! 400 = 100*Qcd + 20*Qp CD Pivo Rovnice rozpočtového omezení 3 4 5 10 15 20 Rovnice rozpočtového omezení Celou částku utratí za CD. Koupí-li 5 piv (5x20=100 Kč), zbytek (300 Kč) může utratit za 3 CD. Celou částku utratí za pivo. 9 9

Maximalizace užitku Cíl spotřebitele: S daným důchodem maximalizovat celkový užitek – maximálně uspokojit své potřeby.

Maximalizace užitku Racionálně jednající spotřebitel tedy zvyšuje objem nákupu určitého zboží až do bodu, kdy se mezní užitek poslední peněžní jednotky vynaložené na jeho nákup rovná meznímu užitku poslední peněžní jednotky vynaložené na nákup všech ostatních statků. 11

? Cena X je 1,5 dolaru. Cena Y je 1 dolar. MUY je 30 dolarů. Spotřebitel maximalizuje užitek z nákupů komodit X a Y. Jaký musí být MUX? Musí platit rovnice rovnováhy spotřebitele Po dosazení: MUX/1,5 = 30/1 MUX = 45 12

? Cena statku X je 5 Kč. Cena statku Y je 1 Kč. Mezní užitek statku X je dán rovnicí MUX = 40 – 5*X, mezní užitek statku Y pak rovnicí MUY = 30 – Y. Důchod spotřebitele (I) ve velikosti 40 Kč je celý alokován na nákup těchto dvou statků (tj. I = PX*X + PY*Y). Vypočtěte množství statků X a Y za předpokladu, že spotřebitel je v rovnováze.

! Aby byl spotřebitel v rovnováze, musí platit, že MUX/PX = MUY/PY, tedy (40-5*X)/5 = (30 – Y)/1 40 – 5*X = 150 – 5*Y 5*Y – 5*X = 110 Y – X = 22 čili Y = 22 + X Koupí-li 2 statky X , musí tedy koupit 22 + 2 = 24 statky Y ,aby byl v rovnováze.

! Máme pouze 40 Kč. Jaké množství můžeme koupit abychom byli v rovnováze? => musí platit rozpočtové omezení 40 = 5*X + 1*Y. Dosazením za Y (z rovnice Y = 22 + X) získáme 40 = 5*X + 1*(Y) = 5*X + 1*(22 + X) 18 = 6*X X = 3 a tedy Y = 25 Spotřebitel v rovnováze s rozpočtem 40 Kč spotřebovává 3 jednotky statku X a 25 jednotek statku Y. 15

Celkové náklady (TC = FC + VC) Fixní náklady (FC) Variabilní náklady (VC) Mezní náklady – přírůstek nákladů spojený s výrobou další jednotky (MC = TC1 – TC0) Q – počet vyrobených jednotek Jednicové náklady (AC = TC / Q) Průměrné variabilní náklady (AVC = VC / Q) Průměrné fixní náklady (AFC = FC / Q)

? Celkové náklady (TC) Fixní náklady (FC) Variabilní náklady (VC) Mezní náklady (MC) Jednicové náklady (AC) Průměrné variabilní náklady (AVC) Průměrné fixní náklady (AFC) Q FC VC TC AC AVC AFC MC 5 1 2 9 3 14 4 23 35 6 49 - 5+0=5 - - - 5+5=10 10/1=10 5/1=5 5/1=5 10-5=5 14 14/2=7 9/2=4,5 5/2=2,5 14-10=4 19 6,3 4,7 1,7 19-14=5 28 7 5,8 1,3 9 40 8 7 1 12 54 9 8,2 0,8 14

Q FC VC TC MC AVC X1 20 1 30 2 38 X3 3 X2 44 4 56 X4 X1 = 20 [ VC = 0 – nic nevyrábíme – Q = 0, TC = FC + VC, FC = TC – VC = 20 - 0] X2 = 24, FC jsou stejné při jakémkoliv počtu vyrobených jednotek [ TC = FC + VC, VC = TC – FC = 44 - 20] X3 = 18 – přírůstek nákladů [ MC = TC2-TC1 = 38 – 30 ] X4 = 9 [AVC = VC / Q = (TC – FC) = (56 – 20) / 4 = 36 / 4 ]

Hrubý domácí produkt - celková peněžní hodnota toku zboží a služeb vytvořená za určité období (většinou za rok) výrobními faktory umístěnými v domácí ekonomice bez ohledu na to, kdo je jejich vlastníkem; Produkt českých a cizích firem na území ČR. Hrubý národní produkt - celková peněžní hodnota toku zboží a služeb vytvořená za určité období výrobními faktory ve vlastnictví subjektů národní ekonomiky; Produkt pouze českých firem, které působí jak v ČR, tak i v zahraničí. 19

Produkční metoda – sčítá všechny vyrobené finální statky a služby, které firmy za dané období prodaly Domácnostem (C), Vládě (G), jiným firmám (Ig) a čisté vývozy (export mínus import) (Ex-Im). GDP = C + Ig + G + (Ex - Im) 20

Spotřeba domácností (C – Consumption): výdaje na spotřebu, tzn. výdaje za konečné produkty; spotřeba krátkodobá i dlouhodobá Hrubé investice soukromých domácích firem (Ig – Gross Investment): výdaje za stroje, budovy, technologie. skládají se z investic obnovovacích (amortizace) a investic čistých. Vládní nákupy (G – Governmental Expenditures): výdaje na infrastrukturu, obranu státu, školství. Transferové platby (důchody, nemocenské dávky aj.) se nezahrnují - jsou ve spotřebě domácností Čistý vývoz (Ex – Im): je dán rozdílem hodnoty vyvezeného zboží a hodnoty dovezeného zboží. 21

Vypočtěte HDP v tržních cenách. Určité národní hospodářství vykázalo v daném období následující veličiny (v mld. Kč): Vypočtěte HDP v tržních cenách. Výdaje domácností na spotřebu 3000 Osobní daně 600 Daně ze zisků podniků 200 Nepřímé daně 400 Hrubé soukromé domácí investice 700 Odpisy 500 Vládní výdaje na nákup statků 1 000 Transferové platby vlády Čistý export 100 Import HDP = C + I + G + X = 3000 + 700 + 1000 + 100 = 4800 mld. Kč 22

HDP = C + I + G + X = 3000 + 700 + 1000 + 100 = 4800 mld. Kč Výdaje domácností na spotřebu 3000 Osobní daně 600 Daně ze zisků podniků 200 Nepřímé daně 400 Hrubé soukromé domácí investice 700 Odpisy 500 Vládní výdaje na nákup statků 1 000 Transferové platby vlády Čistý export 100 Import Jsou započteny zde Jsou započteny zde Je započten zde

Ve výpočtu nejsou započítávány platby firem jiným firmám (duplicita); Důchodová metoda – s výrobou nebo prodejem každého statku jsou spojeny určité platby (důchody), které někomu plynou jako odměna za poskytnutí svých výrobních faktorů: zaměstnanci mzdy a plat, majitelé půdy rentu, majitelé kapitálu čistý úrok a zisky. Ve výpočtu nejsou započítávány platby firem jiným firmám (duplicita); Navíc zahrnuje odpisy (opotřebení investičního majetku) a nepřímé daně (především DPH a spotřební daň, ale také cla), které nejsou důchodem účastníků výroby, ale musí být zahrnuty. GDP = přidaná hodnota (odpisy, mzdy, zisk před zdaněním) + nepřímé daně (DPH, spotřební daně) ± cla - dovozní subvence 24

Národní důchod – součet důchodů domácností a podniků (před zdaněním) Osobní důchod = (mzdy, platy, renty, úroky) + transferové platby; důchod jednotlivce Disponibilní osobní důchod = osobní důchod – osobní daně = spotřeba + úspory 25

? Máte k dispozici následující údaje (v mld. Kč). Osobní důchod zde tedy činí (v mld. Kč): 1 700 2 000 2 500 3 300 ze zadaných údajů nelze určit Nepřímé daně 500 Osobní daně 800 Daně ze zisků podniků 150 Transferové platby vlády Osobní disponibilní důchod 2 500 Znehodnocení kapitálu 700 3 300 (Vycházíme ze vztahu: Osobní důchod – osobní daně = osobní disponibilní důchod) 26

Nepřímé daně 500 Osobní daně 800 Daně ze zisků podniků 150 Transferové platby vlády Osobní disponibilní důchod 2 500 Znehodnocení kapitálu 700 3 300 (Vycházíme ze vztahu: Osobní důchod – osobní daně = osobní disponibilní důchod) => Osobní důchod = 2500 + 800

?. Uvažujte otevřenou ekonomiku, jejíž výkonnost je popsána následujícími údaji (v mld. Kč): Výdaje domácností na dlouhodobé spotřební výrobky 400 Výdaje domácností na krátkodobé spotřební výrobky 600 Výdaje domácností na služby 1 500 Výdaje na bytovou výstavbu 100 Vládní transfery 200 Investice do zásob 30 Hrubé soukromé domácí investice firem 800 Výdaje vlády na nákup výrobků a služeb 900 Amortizace 480 Vývoz 430 Dovoz 550 Čistý příjem z výrobních faktorů v zahraničí 50 Vypočtěte: velikost C velikost GDP velikost GNP velikost NNP

Velikost C Výdaje domácností na dlouhodobé spotřební výrobky 400 Výdaje domácností na krátkodobé spotřební výrobky 600 Výdaje domácností na služby 1 500 Výdaje na bytovou výstavbu 100 Vládní transfery 200 Investice do zásob 30 Hrubé soukromé domácí investice firem 800 Výdaje vlády na nákup výrobků a služeb 900 Amortizace 480 Vývoz 430 Dovoz 550 Čistý příjem z výrobních faktorů v zahraničí 50 Je zde C = 400 + 600 + 1500 = 2500

Velikost GDP Výdaje domácností na dlouhodobé spotřební výrobky 400 Výdaje domácností na krátkodobé spotřební výrobky 600 Výdaje domácností na služby 1 500 Výdaje na bytovou výstavbu 100 Vládní transfery 200 Investice do zásob 30 Hrubé soukromé domácí investice firem 800 Výdaje vlády na nákup výrobků a služeb 900 Amortizace 480 Vývoz 430 Dovoz 550 Čistý příjem z výrobních faktorů v zahraničí 50 Je zde Je zde Je zde Je zde Je součástí HNP, ale ne HDP GDP = C + Ig + G + Ex-Im = 2500 + 800 + 900 + (430 – 550) = 4080

Velikost GNP (HNP) Výdaje domácností na dlouhodobé spotřební výrobky 400 Výdaje domácností na krátkodobé spotřební výrobky 600 Výdaje domácností na služby 1 500 Výdaje na bytovou výstavbu 100 Vládní transfery 200 Investice do zásob 30 Hrubé soukromé domácí investice firem 800 Výdaje vlády na nákup výrobků a služeb 900 Amortizace 480 Vývoz 430 Dovoz 550 Čistý příjem z výrobních faktorů v zahraničí 50 Je zde Je zde Je zde Je zde GNP = C + Ig + G + Ex-Im + čistý příjem z výrobních faktorů v zahraničí = = 4080 + 50 = 4130

Výpočet GDP ovlivněn inflací Nominální produkt – produkt počítán v běžných cenách; nevýhoda: nesrovnatelný v čase, proto lepší přepočítat GDP ve stálých cenách Reálný produkt lze zjistit pomocí tzv. deflátoru (statisticky zjištěný cenový index)

Současné náklady na spotřební koš P1Q1 v cenách tohoto období, 2006 2007 Cena P0 Objem Q0 Cena P1 Objem Q1 Mléko 5 1000 6 1200 Chleba 2 2000 4 2100 Současné náklady na spotřební koš P1Q1 v cenách tohoto období, v porovnání s hodnotou tohoto koše v cenách minulého období P0Q1 – resp. kolík spotřebitel byl nucen vynaložit v minulosti v případě stejné spotřeby jako dnes.

2006 2007 P0 Q0 P1 Q1 Mléko 5 1000 6 1200 Chleba 2 2000 4 2100 GDP (2006) = 5 * 1000 + 2 * 2000 = 9 000 GDP nomin. (2007) = 6 * 1200 + 4 * 2100 = 15 600 – GDP 2007 v cenách roku 2007, ale GDP vzrostl jak v důsledku růstu cen, tak i v důsledku růstu objemu spotřeby. Eliminujeme vliv růstu cen – spočítáme reálný GDP 2007 v cenách roku 2006 GDP realný (2007) = 5 * 1200 + 2 * 2100 = 10 200 - kolik byl spotřebitel nucen vynaložit v r. 2006 v případě stejné spotřeby jako v r. 2007, nebo použijme deflátor. GDPr (2007) = 15 600 / 1,52  10 200

2006 2007 P0 Q0 P1 Q1 Mléko 5 1000 6 1200 Chleba 2 2000 4 2100 GDP reálný (2007) = 5 * 1200 + 2 * 2100 = 10 200 - nebo použijeme deflátor

? 1. Určete, jaký byl v daném roce modelový vývoj nominálního HDP, pokud: reálný HDP vzrostl a cenová hladina byla stabilní nomin. HDP vzrostl reálný HDP klesl a cenová hladina vzrostla (o stejné procento) nomin. HDP se nezměnil reálný HDP stagnoval a cenová hladina vzrostla = = =

2. Určete, jaký byl v daném roce modelový vývoj reálného HDP, pokud: nominální HDP vzrostl a cenová hladina byla stabilní reálný HDP vzrostl nominální HDP stagnoval a cenová hladina vzrostla reálný HDP klesl nominální HDP i cenová hladina vzrostly (o stejné procento) Reálný HDP se nezměnil = = =

3. Určete, jak se přibližně změnil: nominální produkt, pokud ve zkoumaném roce vzrostl reálný produkt o 3 % a cenová hladina vzrostla o 1 %

Zahraniční obchodní politika Měnová politika Fiskální politika rozpočet Monetární politika úroková sazba Důchodová politika daně z příjmů Zahraniční obchodní politika cla Měnová politika kurz měny

Do vládních výdajů na nákup výrobků a služeb se vloudila chybná položka. Označte ji: nákup nové limuzíny pro předsedu vlády plat státního zaměstnance předsedy vlády zakoupené software pro ministerstvo tělocviku podpora v nezaměstnanosti tělocvikářům plat čestné stráže před prezidentský palácem podpora v nezaměstnanosti tělocvikářům 40

Chybná položka - podpora v nezaměstnanosti tělocvikářům tato položka patři do C – spotřeba domácností podpora v nezaměstnanosti tělocvikářům 41

ČNB uskuteční kursové intervence ve snaze zabránit depreciaci (poklesu kurzu) koruny. Kursové intervence ČNB provede tak, že: nakupuje české koruny a současně nakupuje zahraniční měny prodává české koruny a současně nakupuje zahraniční měny nakupuje české koruny a současně prodává zahraniční měny prodává české koruny a současně prodává zahraniční měny depreciace působí protiinflačně, proto ČNB tuto intervenci neprovede

Na trhu je zřejmě přebytek korun – nabídka S je větší než poptávka D při kurzu 20 CZK za 1 USD, proto existuje tlak na depreciaci do 20 CZK za 1 USD. ČNB nakupuje české koruny (snižuje jejích nabídku na trhu S – S’) např. za dolary, resp. současně prodává zahraniční měnové rezervy. S S’ S Kurz Kurz D D 20CZK/1USD 20CZK/1USD 30CZK/1USD 30CZK/1USD M M

Vypočtěte přidanou hodnotu: Výrobní stadium Tržní cena produktu Meziprodukt Přidaná hodnota Pěstitel ovcí 900 - výrobce látky 1300 400 výrobce kostýmu 1900 velkoobchod 2400 maloobchod 3300 celkem 9800 900 1300 600 1900 500 2400 900 6500 3300 HDP se rovná součtu přidaných hodnot 3 300. Kdybychom spočítali HDP jako součet tržních cen výrobků (9800), spočítali bychom cenu vlny (900) 5 krát, což by značně zkreslilo skutečnost.

Posuďte, zda jsou daná tvrzení pravdivá či nepravdivá HDP představuje skvělý indikátor výkonnosti hospodářství, protože zahrnuje i výsledky tzv. šedé a černé ekonomiky. = špatně Pěstitel obilí na poli vypěstuje a prodá svou úrodu za 100 000 Kč. Mlýny ji nakoupí, semelou na mouku a tu prodají za 160 000 Kč. Pekárny mouku odkoupí a upečou z ní pečivo, jež prodají spotřebitelům za 250 000 Kč. Celková přidaná hodnota v ekonomice tedy činí 150 000 Kč. = špatně, celková přidaná hodnota je 250 000 Jestliže česká automobilka vyrábí více aut, HNP ČR se zvýší bez ohledu na to, zda auta vyrábí v ČR nebo v zahraničí. = Pravda

Nominální HDP je: celková hodnota finálních statků měřená v běžných cenách celková hodnota finálních statků bez čistého exportu celková hodnota finálních statků hypoteticky produkovaném při plném využití všech zdrojů celková hodnota finálních statků v cenách korigovaných o skutečnou míru inflace nic z uvedeného neplatí 46

Rozhodněte zda uvedená tvrzení jsou pravdivá či ne a) Hrubý národní produkt (GNP) je vždy větší než hrubý domácí produkt (GDP). = nelze říct b) Disponibilní důchod je částka, kterou může domácnost utratit nebo uspořit. = pravda c) Práce domácích kutilů jsou zahrnovány do ukazatelů typu produkt. = špatně

Vypočtěte ČNP v mld. Kč (v tržních cenách, ČNP = ČDP) Vládní výdaje na nákup statků 900 Odpisy 300 Výdaje domácností na spotřebu 1 400 Export 700 Nepřímé daně 200 Transferové platby vlády 500 Osobní daně 600 Hrubé soukromé domácí investice 800 Daně ze zisků podniků Čistý export - 100 48

Čistý národní produkt nezahrnuje na rozdíl od HDP amortizaci (odpisy). ČNP = HDP – Odpisy = 1400 + 800 + 900 + (-100) - 300 = 3000 – 300 = 2 700 mld. Kč Vládní výdaje na nákup statků 900 Odpisy 300 Výdaje domácností na spotřebu 1 400 Export 700 Nepřímé daně 200 Transferové platby vlády 500 Osobní daně 600 Hrubé soukromé domácí investice 800 Daně ze zisků podniků Čistý export - 100 49

Děkuji za pozornost!