Oběhová soustava Fylogeneze

OTEVŘENÁ OBĚHOVÁ SOUSTAVA Jedinou tělní tekutinou je hemolymfa. Srdce ji pumpuje cévami do sinů, kde dochází k výměně látek mezi hemolymfou a buňkami (hemolymfa se tedy dostává do přímého kontaktu s buňkami tkáně). Hemolymfa se do srdce vrací přes ostia (otvůrky) opatřeny chlopněmi, které se při stahu srdce uzavírají. Cévní soustava závisí na vývoji dýchacích orgánů. UZAVŘENÁ OBĚHOVÁ SOUSTAVA Krev je kompletně uzavřena do cév. K výměně látek dochází při průchodu krve kapilárami a uskutečňuje se mezi krví a tkáňovým mokem (následně mezi mokem a buňkami tkání). Takový systém vyžaduje výkonnou pumpu (srdce) k dosažení potřebného tlaku.

Otevřené běhové soustavy

Měkkýši U měkkýšů se vytváří cévní soustava, která má diferencované srdce tzn. s komorou a předsíněmi, které je uzavřeno v perikardiu. Počet předsíní je obvykle shodný s počtem žaber. Cévní soustava je stále otevřená, ale systém vlásečnic je vytvořen u dýchacích orgánů (žaber či plic). (U hlavonožců se setkáváme s různým stupněm uzavřenosti oběhové soustavy.) nožní žíla žaludek nožní arterie noha srdce žábra

Korýši – Decapoda (desetinožci) chudá na O2 bohatá na O2 perikardiální splav žaberní perikardiální žíly tělní tkáně Vytváří se diferencované srdce s párovitými ostiemi, kterými se nasává hemolymfa z krevního sinu v tělní dutině. Cévní soustavu dotváří komplex otevřených cév. přívodné žaberní cévy podžaberní splav

Hmyz V cévní soustavě dominuje dorzální (hřbetní) céva, která má ve své zadečkové části větší počet ostií. Tato část hřbetní cévy označovaná jako srdce pulzuje a žene hemolymfu aortou dopředu. Na stěny srdce se laterálně upínají křídlaté svaly, které napomáhají k nasávání hemolymfy ostiemi a k její cirkulaci. Oběhový systém je jinak velmi jednoduchý, protože neplní funkci přenosu dýchacích plynů. srdce hřbetní aorta boční céva

Dorzální céva Bičík. V., Fellnerová I., Stonová D. (2007)

Uzavřené běhové soustavy

Kroužkovci Jedná se o skupinu bezobratlých s uzavřenou cévní soustavou. V nejjednodušším případě se skládá z hřbetní cévy, břišní cévy a obloukovitých spojek. Pro cévní soustavu máloštětinatců (Oligochaeta) je typická přítomnost tzv. pomocných (auxilárních) srdcí vytvořených z postranních cév v přední části těla.

Ryby Sinus venosus Předsíň Komora Bulbus arteriosus Srdce je u ryb stejně jako u všech primárně vodních obratlovců dýchajících žábrami plněno pouze odkysličenou krví. Je tvořeno těmito částmi: sinus venosus, předsíň, komora a bulbus arteriosus. srdce Hřbetní aorta Břišní aorta žábry hlava Přední kardiální žíla Zadní kardiální žíla Cuvierovy žíly

Obojživelníci Sinus venosus levá předsíň vstup plicní žíly pravá předsíň komora Conus arteriosus Obojživelníci plíce levá předsíň pravá předsíň komora aorta Srdce obojživelníků se skládá z těchto částí: sinus venosus, dvou předsíní, conus arteriosus a stále pouze jedné komory. Protože už je vytvořen malý a velký krevní oběh, přichází do komory jak krev okysličená, tak i krev odkysličená. Důmyslný mechanismus však brání úplnému smíchání krve odkysličené a okysličené. Zajímavostí jsou tzv. mízní srdce napomáhající koloběhu mízy.

Plazi pravá předsíň aorta komory pravý oblouk levý levá plíce Dochází postupně k tvorbě přepážky (septa), která zdokonaluje oddělení malého a velkého krevního oběhu. Přesto je srdce plazů i nadále tvořeno dvěma předsíněmi a jednou komorou (septum je kompletní pouze u krokodýlů). Dochází k postupné redukci sinus venosus a conus arteriosus. Truncus arteriosus je podélně rozdělen ve tři tepny.

Ptáci plíce pravá předsíň levá komory U ptáku se již setkáváme se čtyřdílným srdcem a dokonalým oddělením krve okysličené a odkysličené (septum je tedy úplné). Aorta je jen na jedné straně, druhotná aorta zanikla. Zde je rozdíl oproti savcům. U ptáků se zachovala pravostranná aorta (u savců levostranná).