Mezinárodní srovnávání Hospodářská politika - VŠFS Jiří Mihola, Téma 6

Mezinárodní srovnání Výchozí studijní materiál: Analýza vlivu souhrnné produktivity faktorů na ekonomický růst České republiky Analysis of Total Factor Productivity Contribution to Economic Growth of the Czech Republic Mojmír Hájek, Jiří Mihola Politická ekonomie 2009/6 s.740 až 754 Lze přečíst nebo stáhnout na Výchozí studijní materiál: Analýza vlivu souhrnné produktivity faktorů na ekonomický růst České republiky Analysis of Total Factor Productivity Contribution to Economic Growth of the Czech Republic Mojmír Hájek, Jiří Mihola Politická ekonomie 2009/6 s.740 až 754 Lze přečíst nebo stáhnout na

Mezinárodní srovnání Výchozí studijní materiál: Faktory ekonomického růstu a souhrnná produktivita faktorů (Metody měření a jejich vývoj. Analýza růstu ekonomiky nových zemí EU-10 s důrazem na Českou republiku) Working paper ISSN Mojmír Hájek, Jiří Mihola WP CES VŠEM 2010 grant 1M0524 Výchozí studijní materiál: Faktory ekonomického růstu a souhrnná produktivita faktorů (Metody měření a jejich vývoj. Analýza růstu ekonomiky nových zemí EU-10 s důrazem na Českou republiku) Working paper ISSN Mojmír Hájek, Jiří Mihola WP CES VŠEM 2010 grant 1M0524

Souhrnná produktivita faktorů Významným zdrojem ekonomického růstu je vedle práce a kapitálu souhrnná produktivita faktorů. Růst souhrnné produktivity faktorů je výsledkem kvalitativních změn, označovaný rovněž jako intenzívní faktory růstu. Extenzívní faktory pak představují příspěvek růstu práce a kapitálu.

Souhrnné produktivita faktorů Měření souhrnné produktivity faktorů je předmětem zájmu ekonomů i mezinárodních institucí, neboť s širšího pohledu je jedním z indikátorů ekonomické výkonnosti.

Produkční funkce se souhrnným vstupem Jednoduchou úpravou získáme vztah, který lze interpretovat jako agregátní produkční funkci Agregátní produkční funkce se souhrnným vstupem vyjadřuje skutečnost, že množství produktu v čase t je dáno dvěma zásadně odlišnými faktory, které jsou spolu v multiplikativním vztahu. Jednoduchou úpravou získáme vztah, který lze interpretovat jako agregátní produkční funkci Agregátní produkční funkce se souhrnným vstupem vyjadřuje skutečnost, že množství produktu v čase t je dáno dvěma zásadně odlišnými faktory, které jsou spolu v multiplikativním vztahu.

Multiplikativní vazba indexů

Dvoufaktorové produkční funkce Tak lze získat tradiční Coob-Douglasovu produkční funkce s technickým pokrokem: Váha α je pracovní elasticita produktu a (1-α) je kapitálová elasticita produktu. Za předpokladu, že mezní produkt faktorů je roven jejich ceně, je pracovní elasticita rovna důchodovému podílu práce a kapitálová elasticita je rovna důchodovému podílu kapitálu. Tak lze získat tradiční Coob-Douglasovu produkční funkce s technickým pokrokem: Váha α je pracovní elasticita produktu a (1-α) je kapitálová elasticita produktu. Za předpokladu, že mezní produkt faktorů je roven jejich ceně, je pracovní elasticita rovna důchodovému podílu práce a kapitálová elasticita je rovna důchodovému podílu kapitálu. Q(t) = SPF(t). L(t) a.K(t) (1-a)

Podíl vlivu intenzivních a extenzivních faktorů vývoje dynamický parametr intenzity dynamický parametr intenzity dynamický parametr extenzity dynamický parametr intenzity dynamický parametr intenzity dynamický parametr extenzity

Podíl vlivu intenzivních a extenzivních faktorů vývoje uvedenými dynamický parametry platí vztah uvedenými dynamický parametry platí vztah Tento vztah zajišťuje, aby oba uvažované faktory pokrývaly právě 100 % obou uvažovaných vlivů při zohlednění možnosti jejich protichůdného až plně kompenzačního působení. uvedenými dynamický parametry platí vztah uvedenými dynamický parametry platí vztah Tento vztah zajišťuje, aby oba uvažované faktory pokrývaly právě 100 % obou uvažovaných vlivů při zohlednění možnosti jejich protichůdného až plně kompenzačního působení. i sgnG(SPF) + e sgnG(N) = 1 nebo l i I + I e l = 1 nebo l i I + I e l = 1

Mezinárodní srovnání 10 zemí EU Maďarsko MaďarskoPolskoSlovenskoSlovinskoEstonskoLotyšskoLitvaBulharskoRumunsko Česká republika Maďarsko MaďarskoPolskoSlovenskoSlovinskoEstonskoLotyšskoLitvaBulharskoRumunsko Česká republika

Mezinárodní srovnání 10 zemí EU Časová řada 1990 až 2010 Časová řada 1990 až 2010 Dílčí časové úseky tempo růstu HDP a SPF intenzita extenzita Časová řada 1990 až 2010 Časová řada 1990 až 2010 Dílčí časové úseky tempo růstu HDP a SPF intenzita extenzita

Mezinárodní srovnání 10 zemí EU

Jaká opatření v rámci hospodářské politiky navrhujete?

Děkuji za pozornost. Teoretický seminář VŠFS Jiří Mihola