Velká hospodářská krize Centrum pro virtuální a moderní metody a formy vzdělávání na Obchodní akademii T.G. Masaryka, Kostelec nad Orlicí

Krach na newyorské burze (Černý čtvrtek) 24 Krach na newyorské burze (Černý čtvrtek) 24. října 1929 - největší burzovní krach v dějinách Ke krachu došlo vlivem spekulace s cennými papíry na newyorské burze. Příčinou hospodářského poklesu bylo velké rozšíření výrobních kapacit, s  nímž se kupní síla nemohla vyrovnat. Dav lidí na Wall Street v průběhu Černého čtvrtka

Ačkoliv klesal odbyt průmyslu, akcie stále stoupaly Ačkoliv klesal odbyt průmyslu, akcie stále stoupaly. A nakonec se kurzy akcií zhroutily o 90%. Výroba velmi poklesla. Mnoho podniků bylo zavřeno. Aby zboží neztratilo na hodnotě, bylo ničeno. Banky krachují. Obilí nikdo nekupuje, proto ho zemědělci pálí, ba dokonce se používá jako palivo v lokomotivách. Rozvrácen zahraniční obchod. Všechny státy se brání vysokými cly a koncentrací kapitálu (Ford, General Motors, Chrysler, Siemens, IG Farben, Krupp) – což krizi ještě více prohloubilo. Davy lidí před bankou v New Yorku

Bez práce se ocitlo 40 milionů lidí. Krize v krátké době způsobila prudký nárůst nezaměstnanosti a pokles produkce. Z této situace pak vyplynuly tzv. hladové pochody a celková nedůvěra v politický a ekonomický systém. Bez práce se ocitlo 40 milionů lidí. Životní úroveň některých lidí se prudce snížila. New York Toronto

Hlad a bídu měly zmírnit charitativní akce. Polévka pro nezaměstnané (USA).

Poukázky pro nezaměstnané

Automobily tažené koňmi, nebyly peníze na benzín.

Během krize byli bankéři tak nepopulární, že se bankovní lupiči, jako Bonnie a Clyde, stali lidovými hrdiny.

Vzdělávání dospělých umožnilo jejich rekvalifikaci. New Deal (Nový úděl) - název souboru opatření, ekonomických a sociálních reforem zavedených v průběhu let 1933-37 během vlády prezidenta Franklina D. Roosevelta v USA s cílem podpořit, ozdravit a zreformovat státní ekonomiku během Velké hospodářské krize. Soubor státních zásahů do ekonomiky: (v liberální Americe něco neobvyklého) stát: - dohlížel na banky - reguloval vývoz - určoval pěstování plodin - zajišťoval veřejné práce (budování přehrad na Tennessee, stavby silnic, letišť, zalesňování atd.) - vyplácel podpory v nezaměstnanosti Vzdělávání dospělých umožnilo jejich rekvalifikaci.

Franklin D. Roosevelt – tvůrce programu New Deal Vláda zadala řadu veřejných nástěnných maleb, aby zaměstnala umělce. William Gropper „Výstavba přehrady" (1939)

2 - 3 miliony nezaměstnaných Američanů získaly práci na státních zakázkách.

New Deal připravil i plán, jak pomoci chudým zemědělcům New Deal připravil i plán, jak pomoci chudým zemědělcům. Vláda platila farmářům, kteří nechávali ležet ladem části polí. Tím se měla zvýšit cena potravin, farmáři měli mít vyšší příjmy.

Program Adolfa Hitlera vyšel z podobných principů jako New Deal. Oba projekty byly postaveny na principu státních zakázek a vybudování centrální banky, přičemž Hitlerův jednoznačně směřoval k vojenským zakázkám. Hitlerův projekt měl prakticky okamžité výsledky, jeho nevýhodou bylo, že levicové myšlenky směřující k absolutní moci státu, které obsahoval, vyžadovaly další a další zásahy a posilování zbrojení, což nakonec nutně vedlo k rozpoutání války. Německá žena používá znehodnocené peníze jako topivo

Velká hospodářská krize Centrum pro virtuální a moderní metody a formy vzdělávání na Obchodní akademii T.G. Masaryka, Kostelec nad Orlicí Seznam použitých pramenů: Čapek, V., Pátek. J.: Dějepis pro střední odborné školy. Scientia, Praha 2001 Kuklíkovi, Jan a Jan: Dějiny 20. století. SPL – PRÁCE, Praha 1999 http://www.ucebnice-dejepisu.ic.cz/ http://www.dejepis.com/ http://www.palba.cz/forumfoto/displayimage.php?album=7&pos=101 http://www.fronta.cz/foto/hitler-v-reichstagu