je půdní obal Země nacházející se na povrchu litosféry PEDOSFÉRA je půdní obal Země nacházející se na povrchu litosféry

Svrchní část zemské kůry je rozrušována zvětráváním (viz výše) Svrchní část zemské kůry je rozrušována zvětráváním (viz výše). Proto povrch pevnin pokrývají většinou zvětraliny. Působením vody, vzduchu a organismů se nejsvrchnější část zvětralin postupně mění v půdu. Půdami pokrytá nejsvrchnější část zemské kůry je pedosféra.Půda se podstatně liší od matečních hornin i od zvětralin, ze kterých vznikla. Odlišuje se svým složením, barvou a hlavně úrodností.Půda se skládá z neživé a živé složky. Neživými částmi půdy jsou částečky jílu, hlíny, v některých půdách i písku a větší či menší kamínky. Podle převládajících pevných částeček půdy rozlišujeme různé druhy půd: půdy písčité, hlinité a jílovité. Nestejně propouštějí vodu, vzduch, nestejně se obdělávají.

Úrodnost půdy Všechny složky půdy navzájem souvisejí a dodávají půdě úrodnost. Úrodnost je nejcennější vlastnost půdy. Je to schopnost půdy poskytnout rostlinám dostatek živin, vody a vzduchu, které potřebují k životu a k zajištění úrody. Člověk záměrně úrodnost půdy zvyšuje vhodným obděláváním, hnojením, zavodňováním a odvodňováním. Půda, která obsahuje mnoho humusu, má téměř černou barvu a nazýváme ji černozem. Je velmi bohatá živinami, je to nejúrodnější půda. U nás převládají půdy hnědé barvy - hnědé lesní půdy a hnědozemě. V mírném pásu přesto tvoří většinu zemědělské půdy.

Zemědělská půda Půdu, kterou tvoří lidé využívají k pěstování zemědělských plodin, nazýváme zemědělská půda. Největší část zemědělské půdy tvoří pole s ornou půdou. Nejsvrchnější část půdy, kterou zemědělci obdělávají, se nazývá ornice. Ornice je nakypřená oráním a může být proto snadno odnášena srážkovou vodou nebo větrem. Důležitý je proto správný směr orby (ve směru vrstevnic) nebo také vysazování pásů keřů a stromů podél polí. Vlastnosti pedosféry jsou v jednotlivých částech pevnin velmi rozdílné. Závisí na mateční hornině, na podnebí i na povrchu pevnin. Jen malá část půd je vhodná pro zemědělskou výrobu.

Nejúrodnější půdy-ČERNOZEM V suchém a studeném podnebí se zbytky stepní vegetace pomalu rozkládaly a vytvářely humus. Nedostatek srážek způsobil, že humus nebyl splavován do nižších partií půdy, ale hromadil se v povrchovém horizontu A, který má proto hnědočerné až černé zabarvení. Humus poskytuje bohaté živiny pro rostliny, a proto jsou tyto půdy nejúrodnější. Jsou to dvouhorizontové půdy, horizont B u nich chybí. U nás se černozemě vyskytují většinou v nížinách a nižších částech pahorkatin do nadmořských výšek 300 m, kde je roční úhrn srážek 400-500mm, na Hané a v úvalech jižní Moravy.

HNĚDOZEM Vyskytují se na okrajích černozemních oblastí, většinou v nadmořské výšce do 450m. jsou vázány především na spraše. Oblasti jejich rozšíření odpovídají přibližně pásmu původních listnatých lesů. Vznikly pravděpodobně degradací černozemí následkem vlhčího klimatu a lesního porostu. Mají vyvinutý horizont B. obsahují méně živin, ale při dostatečném hnojení jsou vhodné pro zemědělství.

HNĚDÉ LESNÍ PŮDY Tento typ půd je typický pro naše pahorkatiny s roční teplotou 6,5 - 8,3 °C a ročním úhrnem srážek 600-800 mm. vznikají pod lesním porostem na nevápnitých horninách. Mají různý obsah humusu. V illiviálním horizontu B se hromadí kysličníky železa a hliníku, způsobují špatnou propustnost pro vodu. Zemědělské využití těchto půd vyžaduje kypření, vápnění a hnojení. Jsou vhodné pro lesní kultury, ale smrkové monokultury je znehodnocují

NEJZÁSAHNĚJŠÍ PŮDY-ZASOLENÉ PŮDY Tyto půdy se u nás vyskytují v teplých a suchých oblastech, kde výpar převládá nad srážkami. Vznikají většinou v zamokřených depresích se stagnující vodou a s dostatkem minerálních látek. Nahromaděná, na minerály bohatá voda v suchém a teplém letním období vzlíná skulinami mezi částečkami hornin k povrchu, kde se odpařuje. Při odpařování vody se vylučují soli, které vytváří různě silné solné vrstvy na povrchu půdy (tzv. slance a solončaky neboli slaniska). Malé množství srážek v těchto suchých a teplých oblastech nestačí na opětovné splavení vysrážených solí do půdy. Tyto půdy jsou naprosto nevhodné pro zemědělství. Rostou tu většinou pouze slanomilné rostliny, v našich podmínkách vzácné. Proto bývají tato území chráněna jako přírodní rezervace. U nás se vyskytují zasolené půdy velmi omezeně, na malých lokalitách na jižní Moravě

Člověkem nejvíce zdevastované půdy - haldy, skrývky, odvaly Rozvoj těžby a průmyslu ovlivnil v některých oblastech ČR půdy natolik, že zcela nebo zčásti ztratily své původní vlastnosti. Takové půdy se nazývají antropogenní, nebo též antropické. Mezi ně patří půdy postižené exhaláty z průmyslu a půdy vzniklé v důsledku intenzivní těžby surovin. Z nich nejvýraznější narušují tvář krajiny haldy, skrývky a odvaly. Jsou to půdy zemědělsky nevyužitelné. Haldy se vyskytují především ne Ostravsku, skrývky najdeme nejvíce na Mostecku, Chomutovsku a Sokolovsku. K jejich začlenění do biologicky vyvážené krajiny je třeba rozsáhlých a nákladných rekultivací.