1. Je pro mne ještě naděje, když cesta skálou zavalena? Tak ptám se, zle když duši je a pod přívalem pochyb sténá. Jen pohleď: skálu přemoh‘ kříž, s Ježíšem zával překročíš, s Ježíšem zával překročíš.
2. Je pro mne ještě naděje, když propast cestu zahradila? Jak úzkost srdcem zachvěje a k cestě dál už chybí síla. Jen pohleď: Ježíš přemostil tu propast, na niž nemáš sil, tu propast Ježíš přemostil.
3. Je pro mne ještě naděje, když cesta v tmu se propadává? Jak srdce moje smutné je, když světla se mu nedostává. Jen pohleď: Ježíš světlem svým chce tě vést k novým vítězstvím, chce tě vést k novým vítězstvím.