Právní vztahy Komplexní inovace výuky práva pro moderní společnost CZ.1.07/2.2.00/

Právní vztah - definice  Právní vztah je vždy v určité míře individualizovaný vztah mezi právními subjekty založený zásadně na právních skutečnostech stanovených právními normami, v němž tyto právní subjekty vystupují jako nositelé subjektivních práv a povinností a jejich zachovávání je zabezpečováno donucující silou státu.  Prvky právního vztahu jsou především jeho subjekty (to, mezi kým daný vztah existuje), předmět (to, čeho se týká) obsah právního vztahu (práva a povinnosti subjektů).

Právní skutečnosti I.  Životní okolnosti, s nimiž právní norma spojuje vznik, změnu nebo zánik právního vztahu  Jsou-li podmíněny volním chováním subjektů, pak se dělí na: právní jednání, protiprávní jednání.  Jestliže nespočívají na volním chování právních subjektů, pak se dělí na: právní události, protiprávní stavy.

Právní skutečnosti II.  Podle potřeby důkazu rozeznáváme: Skutečnosti, které je třeba dokazovat Skutečnosti, které není třeba dokazovat:  Notorické skutečnosti  Právní domněnky (vyvratitelné a nevyvratitelné)  Právní fikce

Právní jednání  Právní jednání jsou: konstitutivní akt aplikace práva, tj. rozhodnutí, které zakládají, mění nebo ruší právní vztahy a jejichž autorem je státní orgán, právní úkon – projev vůle směřující ke vzniku, změně, zrušení těch oprávnění a povinností, které právní norma s takovým projevem spojuje.

Právní úkony  Právní úkon může být: Jednostranný, dvoustranný, vícestranný Adresovaný, neadresovaný Formální, neformální Úplatný, bezplatný Pojmenovaný, nepojmenovaný Absolutně neplatný, relativně neplatný

Protiprávní jednání  Chování právního subjektu, které spočívá v porušení právní normy a za něž právní norma stanoví sankci: trestné činy – pro společnost nebezpečná jednání, jejichž znaky jsou uvedeny v trestním zákoně, soud ukládá trest správní delikty – protiprávní jednání společensky škodlivá, za něž ukládají sankce zpravidla orgány státní správy disciplinární (kárné) delikty – spočívají v porušení pracovní disciplíny či kázně, sankce ukládá orgán s disciplinární pravomocí soukromoprávní delikty – porušení práva, která mají zpravidla za následek majetkovou odpovědnost (nebo satisfakční odpovědnost)

Právní události  Právní události - takové skutečnosti, které vznikají nezávisle na vůli subjektů, a právní norma na ně váže vznik, změnu, zánik právního vztahu: narození dosažení věku smrt uplynutí lhůty

Protiprávní stavy  Protiprávní stavy - výsledky nezaviněného chování nebo událostí, které jsou v rozporu s právem, a právní norma ukládá povinnost takový nepříznivý stav napravit nebo odstranit.  Povinnost je uložena tomu, kdo protiprávní stav svým jednáním nezavinil.  Hovoří se o tzv. objektivní odpovědnosti.

Čas jako právní skutečnost  Zejména lhůty; dovršení věku; skutečnost, že se něco stalo dříve  Lhůty k projevu vůle, k plnění, k uplatnění práva  Prekluzívní a promlčecí lhůty  Objektivní a subjektivní lhůty

Subjekty právního vztahu  Subjekty práv a povinností jsou osoby fyzické, osoby právnické, případně stát.  Způsobilost k právům a povinnostem (právní subjektivita) - způsobilost mít v mezích právního řádu práva a povinnosti neboli způsobilost být jejich subjektem.  Způsobilost k právním úkonům - způsobilost vlastními úkony způsobit právní následky, zejména nabývat práv, resp. stávat se subjektem povinností.  Deliktní způsobilost - znamená způsobilost vlastními zaviněnými protiprávními úkony založit svou odpovědnost, a tedy nést jejich nepříznivé právní následky.

Osoby fyzické  Právní subjektivita vzniká narozením (i plod, narodí-li se živý - tzv. nasciturus), zaniká smrtí  Způsobilost k právním úkonům - v plném rozsahu vzniká dosažením 18 let (zletilost) Nezletilí jsou způsobilí jen k úkonům, které jsou svou povahou přiměřeně rozumové a volní vyspělosti, odpovídající jejich věku. Lze ji omezit.  Deliktní způsobilost – podle druhu deliktu trestní právo – 15 let občanské právo – 18 let

Osoby právnické  Soukromoprávní – vznikají na základě právního úkonu korporace - sdružení osob (např. obchodní společnosti, občanská sdružení) nadace a fondy – sdružení majetku  Veřejnoprávní - vyvíjejí svou působnost v oblasti veřejného práva a jsou zřízeny přímo zákonem (kraje a obce, veřejné vysoké školy, profesní komory)

Osoby právnické - způsobilost  Vznik všech tří způsobilostí - zpravidla zápisem do příslušné veřejnoprávní evidence (obchodní rejstřík).  Právní úkony právnické osoby ve všech věcech činí ti, kteří k tomu jsou oprávněni zakládací smlouvou, zakládací listinou nebo zákonem (statutární orgány).  Od může být právnická osoba subjektem trestní odpovědnosti.  Zánik všech tří způsobilostí – výmazem z rejstříku

Stát  Vzhledem ke svému mocenskému postavení je zvláštní právnickou osobou.  Jeho jednotlivé orgány (ministerstva, správní úřady, soudy, státní zastupitelství atd.) jsou organizačními složkami státu a činí jménem státu právní úkony.  Zvláštní výhody - např. určité věci jsou vyhrazovány do výlučného vlastnictví státu, pozůstalost bez dědiců připadá státu cestou odúmrti

Objekt (předmět) právního vztahu  věci, tj. ovladatelné hmotné předměty,  hmotné objekty, které mají povahu živých tkání (transplantát), pokud nejsou a nemohou být právně kvalifikovány jako věci,  výsledky tvůrčí duševní činnosti (umělecké a literární dílo, vynález),  hodnoty lidské osobnosti (např. právo na život, zdraví, osobní svobodu a důstojnost a čest člověka),  chování, výsledky určitého chování (např. v pracovněprávním vztahu je objektem určitý druh práce nebo výkon práce),  právo (např. pohledávka).

Obsah právního vztahu  Práva (oprávnění) subjektů právního vztahu absolutní práva - práva, která působí proti všem relativní práva - práva, u nichž právu individuálně určeného subjektu odpovídá povinnost rovněž individuálně určeného subjektu  Druhy právních povinností - dát, konat, zdržet se určitého chování, strpět