Chudoba, socioekonomická nerovnost a demokracie Problémy demokratického vládnutí

Jaký je vztah mezi ekonomickým rozvojem a demokratizací?  Tržní ekonomika podporuje demokratizaci  Jak? Studium západních zemích Rozvoj tržní ekonomiky proměnil socioekonomickou strukturu společnosti, čímž vytvořil příhodné podmínky pro demokratizaci století rozvoj středních vrstev (obchodníci, úředníci), oslabení velkostatkářů – tlak na reformy (účast na rozhodování, volební reformy) Proces konstitucionalizace v Evropě je reakcí na rostoucí vliv středních vrstev Na konci 19. století tlak nižších vrstev na zastoupení – i prostřednictvím sociálních nepokojů – ZE ústupky nižším vrstvám, pokojné začlenění do systému x méně rozvinuté státy – střety mezi vyššími a nižšími vrstvami měly jiná vyústění:  Konzervativní autoritářské režimy  Komunistické státy

Jaký je vztah mezi ekonomickým rozvojem a demokratizací?  Dnes: většina bohatých států s tržní ekonomikou patří mezi liberální demokracie  Výjimkou je chudá Indie (dnes třeba i Namibie, Ghana) Demokracie jako koloniální dědictví po Velké Británii  Bohaté státy s tržní ekonomikou, ale nedemokratické: 80. léta – Hong-Kong, Jižní Korea – ekonomický růst vedl k demokratizaci dnes Čína – ekonomický rozvoj vytváří vhodné podmínky pro demokratizaci

Jaký je vztah mezi ekonomickým rozvojem a demokratizací?  Státy bohaté, ale nedemokratické i netržní – státy závislé na zemědělství nebo těžbě nerostných surovin teorie ropného prokletí Nevhodné podmínky pro demokratizaci Málo pravděpodobný rozvoj politických institucí  vláda nevybírá od občanů daně, ale také jim neposkytuje účast na rozhodování  daně – vazba mezi občanem a vládou, občan platí za dobrou vládu (zde neplatí)

Jaký je vztah mezi ekonomickým rozvojem a demokratizací?  Problematický je vztah mezi ekonomickým rozvojem, socioekonomickou nerovností a demokratizací  Ekonomika země se může rozvíjet (teoreticky vhodné podmínky pro demokratizaci), ovšem tu může brzdit socioekonomická nerovnost.  Socioekonomická nerovnost se promítá do politické nerovnosti Vyšší vrstvy mají významnější politický vliv a jsou schopny demokratický rozvoj zastavit může posílit frustrace mezi chudými vrstvami se stávajícím systémem – sociální nepokoje Výsledkem mohou být různé formy nedemokratických režimů (nejčastěji vojenská intervence, konzervativní režimy)

Chudoba, socioekonomická nerovnost a demokracie  Francis Fukuyama: „Jedna z nejstarších debat teorie demokracie se týká otázky, do jaké míry formální politická a právní rovnost přítomná v liberálních demokraciích musí být doplněna podstatnou sociální rovností – co se týče redistribuce příjmu, přístupu k sociálním službám a schopnosti participovat v politickém životě.“  Tři základní otázky: Jaký vliv má chudoba a socioekonomická nerovnost na kvalitu demokracie? Jaký vliv má chudoba a socioekonomická nerovnost na udržení/přežití demokracie? Zda má demokracie vliv na snižování chudoby a socioekonomické nerovnosti?

Chudoba, socioekonomická nerovnost a demokracie  Tyto otázky se staly aktuální během třetí vlny demokratizace s růstem počtu demokracií v rámci třetí vlny a ustavením různých typů demokracií.  Pro demokracii je příznačná určitá sociální nerovnost, která je normální (Demokracie je systém politické rovnosti, ne ekonomické rovnosti).  Diskuze se týká zemí, kde panuje excesivní socioekonomická nerovnost a kde podstatná část populace žije v chudobě.

Zdroj: World Bank Úroveň chudoby ve světě

Zdroj: World Bank

Chudoba a socioekonomická nerovnost  Socioekonomická nerovnost Vyjadřuje distribuci materiálních zdrojů v určité jednotce (stát). Vztahuje se na celou populaci. Socio-ekonomická nerovnost je měřena tzv. Giniho indexem (koeficient)  0 = že národní bohatství je rovnoměrně rozděleno mezi všechny složky obyvatelstva  zatímco 1 = 1 jedinec ze společnosti má všechen národní příjem  čím vyšší Giniho index, tím větší nerovnoměrnost v přerozdělování příjmů

Zdroj: World Bank Giniho index ve světě – nejsou zahrnuty všechny země

Jaký vliv má chudoba a socioekonomická nerovnost na kvalitu demokracie?  Politická nerovnost: Chudé vrstvy obyvatel fakticky nemohou plně využívat svá občanská práva. Nemají stejné příležitosti jako občané vyšších vrstev. Předpokladem demokracie je, že každý by v ní měl mít příležitost rozvíjet se. Socioekonomická nerovnost ovlivňuje podobu institucí a pravidel hry. Bohatší vrstvy mají vyšší politický vliv.  Na případu USA bylo ukázáno, že veřejné politiky reflektují spíše zájmy bohatších vrstev než zájmy průměrných voličů.

Jaký vliv má chudoba a socioekonomická nerovnost na kvalitu demokracie?  Je spojená se špatnou vládou (slabým soudnictvím, nedostatečnými veřejnými službami) a slabou politickou odpovědností. Častěji zde dochází k porušování lidských práv.  Podporuje politickou polarizaci (potenciální riziko konfliktů)  Podporuje vzestup populismu a populistických lídrů. Lidé snadněji akceptují nedemokratickou vládu. Bývá zde nižší volební účast, lidé se politicky méně angažují.

Jaký vliv má chudoba a socioekonomická nerovnost na udržení/přežití demokracie?  Ekonomická jistota (nechudoba) je nutnou, ale ne dostatečnou podmínkou pro funkční demokracii Čím vyšší ekonomický rozvoj, tím občané více akceptují demokratické normy. Pokud je země bohatá, většina aktérů akceptuje rovnoměrnější redistribuci příjmů. Je ochotná akceptovat alternaci u moci. Čím vyšší příjem na hlavu, tím je menší pravděpodobnost pádu demokracie (pomyslná hranice 6000 dolarů)  Chudoba a sociální nerovnost spíše vytváří potenciální hrozbu přetrvání demokracie, než by vedly k jejímu pádu.  Dřívější teoretické práce (Seymour Martin Lipset) se domnívaly, že demokracie je ohrožena v zemích, kde je vysoká míra chudoby, a to z toho důvodu, že chudí nejsou připraveni na demokracii a jsou náchylní věřit demagogům a přiklonit se k extrémistickým hnutím, zvolit si nedemokratické řešení společenských problémů.  Empirické výzkumy ukázaly, že tato teze nemá reálnou oporu. Chudí nemají obecně nedemokratické postoje.

Jaký vliv má chudoba a socioekonomická nerovnost na udržení/přežití demokracie?  Chudoba a socioekonomická nerovnost vytváří hrozbu tím, že společnost je náchylnější k různým typům konfliktů. Konflikt o zdroje – zdrojů je v chudších zemí méně, významní aktéři tudíž nebudou ochotní vzdát se kontroly nad zdroji. Pokud by volby pro ně znamenaly ztrátu kontroly, mohou si ji chtít udržet silou. Konflikty mohou být umocněny, pokud se chudoba překrývá s etnickou/náboženskou identitou. Další rozměr konfliktu.  Dle A. Przeworského k pádu demokracie může dojít především tehdy, pokud se stávající vládnoucí elita obává vstupu chudých do politiky, který by mohl narušit stávající rozdělení příjmů. Je to tedy spíše elita, která má tendenci demokracii svrhnout, aby udržela status quo.  Dalším závěrem pak je (Nancy Bermeo), že chudoba a socioekonomická nerovnost oslabuje liberální demokracii, protože zde je větší tendence volit populistické lídry, kteří podkopávají liberálně demokratické instituce, ale ne demokracii jako takovou.

Zda má demokracie vliv na snižování chudoby a socioekonomické nerovnosti?  Mnoho teoretiků demokracie očekávalo, že demokratické vlády sníží chudobu a socioekonomickou nerovnost. Demokracie vytváří větší touhu obyvatel po větší socioekonomické rovnosti. Demokracie vytváří prostor pro politiky, kteří usilují o hlasy chudých voličů a činí závazky v sociálních otázkách. Demokracie dává možnost chudým vrstvám, aby se organizovaly a svobodně vyjádřily  Dlouhou dobu panovalo přesvědčení, že cestou k překonání chudoby a nerovnosti je ekonomický růst. Mnohé země proto podnikly tržní reformy, které skutečně vedly k hospodářskému růstu a skutečně došlo k poklesu procenta lidí žijících v chudobě (především v extrémní chudobě).  Nicméně přetrval problém s vysokou socioekonomickou nerovností, kterou ekonomický růst neumenšil. Naopak se socioekonomická nerovnost zvýšila.  Výsledky demokracie jsou tudíž v sociální oblasti smíšené.