Život ve vodě Filip Bordovský
Život ve vodě Hydrobiologie – věda zkoumající život ve vodě. Vodní tok: od pramene k ústí rozlišujeme horní tok střední tok a dolní tok!
Rybí pásma: Pstruhové pásmo Lipanové pásmo Parmové pásmo Cejnové pásmo Chladná voda s vysokým obsahem kyslíku, mělké a kamenité dno. Vyskytují se zde chladnomilné druhy bezobratlých (blešivci, chrostíci..) Ryby: pstruh, siven, vranka, střevle mřenka. Lipanové pásmo Hodně kyslíku, štěrkové až písčité dno, menší spád. Mnoho bezobratlých druhů ( jepice, pakomáři …) Ryby: Lipan, pstruh, jelec, ostroretka, mník, hrouzek … Parmové pásmo Široké koryto s písčitým dnem, obsah kyslíku ve vodě klesá, mnoho bezobratlých, Ryby: parma, podoustev, ostroretka, okoun, plotice… Cejnové pásmo Široké a hluboké koryto, málo kyslíku, bahnité dno, kalná voda. Bezobratlí: nitěnky, pijavky, larvy hmyzu. Ryby: cejn, kapr, karas, bolen, uhoř, štika, sumec ….
Jezera, přehrady a rybníky: Stojatá voda: Jezera, přehrady a rybníky: podobné ekosystémy V ČR složení rybího společenstva odpovídá cejnovému pásmu!
Moře a oceány Nejrozmanitější život je při pobřeží a v mělkých šelfových mořích (hloubka do 200m), nebo na korálových útesech. Hlavními producenty jsou – zelené řasy a sinice, hlouběji řasy červené a hnědé! Světlo proniká pouze do hloubky 150 – 200m!
Plankton – drobné organismy unášené při hladině vodních nádrží. Bentos – společenstvo živočichů na dně vodních nádrží (moří i řek) Pelagiál – živočichové ve volné vodě. Významní mořští živočichové: tuňáci, sledi, makrely, sardinky, olihně, humři, langusty, ústřice, slávky.