Zemská stavba = jako vrstvy cibule = jako vrstvy vejce DO NITRA ZEMĚ Zemská stavba = jako vrstvy cibule = jako vrstvy vejce

Na obrázku je znázorněna stavba Země Na obrázku je znázorněna stavba Země. Vlevo jsou rozměry jednotlivých obalů zmenšeny. Jaká je tloušťka zemské kůry oproti ostatním obalům?

KŮRA PLÁŠŤ JÁDRO

Pohybující se kontinenty Litosférické desky se pohybují (velmi pomalu). Jejich pohyb způsobuje žhavé nitro Země. Na zemi můžeme rozeznat místa, kde zemská kůra vzniká (středooceánské hřbety) a zaniká (hlubokomořské příkopy). Na okrajích desek dochází často k zemětřesné a sopečné činnosti. Rozložení zemských (litosférických) desek

Rozhraní mezi dvěma deskami může být divergentní, konvergentní nebo transformní. Na divergentních rozhraních se kůra roztahuje, tenčí a trhá působením vystupujícího materiálu; vznikne středooceánský hřbet s riftovým údolím, kterým vystupuje bazaltová láva. Na konvergentních rozhraních se desky naopak srážejí. Setká-li se kontinentální kůra s oceánskou, podsune se těžší oceánská kůra pod lehčí kontinentální a v předpolí vznikne hlubokomořský příkop. Kontinentální kůra může být současně stlačena, vzroste její mocnost a vznikne hroské pásmo podél pobřeží. S poklesem oceánské kůry do pláště se při okraji kontinentu objeví vulkanická aktivita. Setkají-li se dvě oceánské desky, starší a těžší se podsune pod mladší a vznikne oblouk vulkanických ostrovů. Transformní rozhraní vzniká tehdy, když se dvě desky pohybují rovnoběžně vedle sebe; kůra nevzniká ani nezaniká a neobjevuje se ani sopečná činnost. Rozhraní tohoto typu vznikají tektonickým odsazením části divergentních rozhraní a jsou doprovázena rozsáhlými zónami zlomů.

Pohyby desek 1) Rozbíhání litosférických desek 2) Sbíhání desek Obě oceánské – hlubokomořské příkopy Oceánská pod pevninskou (sopečná činnost a zemětřesení (Andy) Obě pevninské – „růst“ pohoří (Himaláje)

Zápis: Do Nitra Země Zemi tvoří tři části: jádro, plášť, zemská kůra (+obrázek) Litosféra = zemská kůra a svrchní plášť: (+obrázek) pevninská kůra (mocnější až 100 km) oceánská kůra (slabší do 6 km) Litosféra je rozlámána na desky, které se pohybují: pohyby desek (vznik a zánik litosféry) sopečná a zemětřesná činnost

JÁDRO Dělíme na: vnitřní (Fe, Ni) teplota 6000˚ C je pevné díky obrovskému okolnímu tlaku vnější jádro (polotekuté „roztavené“ Fe, Ni) Rotace pevného jádra v roztaveném vnějším jádru vytváří magnetické pole Země (obrázek dole).

PLÁŠŤ Dělíme na: vnější plášť – teplota 1500˚C, je tekutý a „plave“ a pohybuje se po něm litosférické desky vnitřní plášť – teplota 3000˚C, hustá konzistence V plášti probíhá neustále plášťová konvekce, která souvisí s deskovou tektonikou.

ZEMSKÁ KŮRA Je nejsvrchnější tenký pevný obal na povrchu Země. Není všude stejná mocná dělíme ji na: oceánskou kůru – mocnost od 0 do 6km je tvořená čedičem pevninská kůra – mocnost od 20 do 100km, tvořena převážně žulou Zastoupení hornin v zemské kůře 20-100 km 6 km