Výzkum začíná otázkou Strategie a metodologie sociálněvědního výzkumu.

Slides:



Advertisements
Podobné prezentace
Cíle a postupy empirického výzkumu
Advertisements

Úvod do metodologie vědy
Zlepšování jakosti.
Analytické stáže oboru VPLZ - magisterský stupeň -
Sociologie – metody a techniky sociologického výzkumu
POZNATKY Z ETNOGRAFICKÉHO VÝZKUMU NA ČESKÝCH VYSOKÝCH ŠKOLÁCH JAK VYPADÁ VZDĚLÁVÁNÍ, KTERÉ SE SNAŽÍME ZLEPŠIT? JANA DVOŘÁČKOVÁ (FSS MU) PETR PABIAN (KSV.
Zpracování seminárních a kvalifikačních prací
NÁZEV PRÁCE (musí být stručný, výstižný, měl by obsahovat jednoznačné výrazy a slovní spojení) Název školy Jméno autora, třída, místo a rok zpracování.
Co má obsahovat prezentace
Metody psychologie PhDr. Eva Tomešová, PhD.. Jak psychologové dospějí k závěrům o neznámém?  Používají VĚDECKOU METODU: IDENTIFIKACE VĚDECKÉ OTÁZKY FORMULACE.
Výzkum (pedagogického zhodnocení) volného času
Empirická část práce a její struktura
Riziko a významnost v auditu
Škola pro udržitelný život 2010 Plánovací procesy ve škole a vzdělávání Jiří Kulich, Michal Veselý.
Bakalářský seminář Úvod BP Závěr BP.
Mgr. Alena Lukáčová, Ph.D., Dr. Ján Šugár, CSc.
Varianty výzkumu Kroky výzkumu Výběrový soubor
Hypotézy ve výzkumu.
Testování hypotéz vymezení důležitých pojmů
Název školy: Střední odborná škola stavební Karlovy Vary, Sabinovo náměstí 16, Karlovy Vary Autor: ING. JANA KOVAŘÍKOVÁ Název materiálu: VY_32_INOVACE_11_MARKETINGOVÝ.
Co je to ARGUMENT? Irena Schönweitzová FI - ŠF
Teorie, argument, logiky vysvětlení
Vedoucí práce: doc. PhDr. Ing. Mgr. PhD.
Makroekonomie Základní východiska zkoumání. O co se snaží makroekonomická teorie? Cílem makroekonomické teorie je v podstatě –Popsat a teoreticky vysvětlit.
PRIMÁRNÍ PREVENCE PRÁVNÍ VĚDOMÍ
VÝZKUM V OŠETŘOVATELSTVÍ
Zásady experimentální práce (především v biologii)
Téma Výzkumný problém Přednášky ze Základů pedagogické metodologie
PSY717 Statistická analýza dat 2010 První konzultace.
Metaetika Shrnutí.
Rozhodovací proces, podpory rozhodovacích procesů
Diplomový seminář I – 3. hodina Kontrola domácích úkolů – Úvod do DP 2. Návrh výzkumu: Cíle výzkumné práce a formulace výzkumných otázek.
Název ročníkové práce Vaše Jméno Vedoucí práce: doc. PhDr. Ing. Mgr. Jméno Příjmení, PhD., CSc.
doc. Ing. Cyril Klimeš, CSc. prof. Ing. Radim Farana, CSc.
doc. Ing. Cyril Klimeš, CSc. prof. Ing. Radim Farana, CSc.
Kvantitativní metody výzkumu v praxi
Základy pedagogické metodologie
Základní elementy návrhu výzkumu a výzkumného projektu Strategie a metodologie sociálněvědního výzkumu.
Výzkum veřejného mínění a jeho realizace
Marketingový průzkum Milan Mrázek Matematika & Business
Metodologie bakalářské a diplomové práce
Strategie a metodologie sociálněvědního výzkumu
Teorie ES a jejich aplikace Biskup Jiří, Fakulta stavební, ČVUT Praha, Květen 2004.
PŘÍPADOVÁ STUDIE - zaměřuje se na podrobný popis a rozbor jednoho nebo několika málo případů. - výzkumná otázka: Jaké jsou charakteristiky daného případu.
Případová studie Seminář 2014.
Struktura bakalářské práce
Metodologie 2: Lekce 3 Lenka Slepičková.
Postup při empirickém kvantitativním výzkumu
Téma Hypotézy ve výzkumu
Mgr. Karla Hrbáčková Metodologie pedagogického výzkumu
DIPLOMOVÝ SEMINÁŘ Definování cíle a hypotézy. P ROCES PSANÍ DP Vlastní profesionální a osobní znalosti a dovednosti Odborné znalosti: - Teorie - Modely.
Typy výzkumu  Kvantitativní  Kvalitativní  Smíšený  První zkoumá kolik lidí si co myslí atd …  Druhý co přesně si lidé myslí  Třetí je kombinací.
HYPOTÉZY „Hypotéza není ničím jiným než podmíněným výrokem o vztazích mezi dvěma nebo více proměnnými. Na rozdíl od problému, který je formulován v.
Program ESPON 2013 Témata aktuální výzvy Národní informační den Ministerstvo pro místní rozvoj ČR 21. února 2011.
7. STRUKTURA ODBORNÉHO TEXTU Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích Institute of Technology And Business In České Budějovice.
Měření v sociálních vědách „Měřit všechno, co je měřitelné, a snažit se učitnit měřitelným vše, co dosud měřitelné není“. (Galileo Galilei)
Metodologie pedagogiky. Základy vědeckého výzkumu. Základy pedagogiky, KS – I. ročník.
Epidemiologie Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem, státním rozpočtem České republiky a rozpočtem Hlavního města Prahy.
Připraveno s podporou programu Erasmus+ Evropské unie. Výsledky učení v pedagogické činnosti vysokých škol Představení metodiky.
Analýza manažerských dovedností ve vybraném podniku
Varianty výzkumu Kroky výzkumu Výběrový soubor
VÝZKUM V POLITOLOGII III.
Co se dá změřit v psychologii a pedagogice?
Úvod do kvalitativního výzkumu
Metodologie 2 Lekce 2 Lenka Slepičková.
KVALITATIVNÍ VÝZKUM - ÚVOD
Osm dobrých rad, jak dělat doktorský výzkum
Lineární regrese.
Název vědeckého projektu
Výměna dobré praxe v rámci projektu „Domovník-preventista“
Transkript prezentace:

Výzkum začíná otázkou Strategie a metodologie sociálněvědního výzkumu

Výzkum – zaměřená aktivita První krok: tematická oblast Druhý krok: čtení Třetí krok: identifikace problému, formulace otázky, která již specifikuje: cíle práce „žánr“ práce Nevím, jaké téma. Co mám dělat?

Jaké téma? (viz Silbergh) 1. Jaký kurs vás bavil během studia? Mělo by jít o kurs na vaší mateřské katedře, v němž jste měli nadprůměrné výsledky. 2. Čím se zabýváte mimo školu? Identifikujte nějaký teoreticky relevantní problém a ten řešte. 3. Jaké jsou vaše kariérní cíle? Přizpůsobte jim výběr tématu. 4. Konzultujte s vyučujícími, mluvte s lidmi z praxe.

Jakou otázku? (srov. Schmitter) 1. Otázku, která vás osobně zajímá, abyste byli ochotni investovat čas do jejího řešení. 2. Otázku, která zajímá také jiné lidi v rámci vaší disciplíny, aby vaši práci vůbec někdo chtěl číst. 3. Otázku, která bude dobře časově a prostorově specifikována, aby se dala „řešit“. 4. Otázku, která má i jiné charakteristiky než jen to, že je málo prozkoumaná. 5. Otázku, která má i jiné charakteristiky než jen to, že je právě „v módě“.

Dva typy otázek/cílů (viz Schmitter) „Projections“ – aplikace existujících přístupů a metod na jiné jednotky a období než dosud (záměr: potvrzení existujícího poznání a způsobů jeho produkce) „Puzzles“ – identifikace problému či „chyby“, která by měla být novým výzkumem řešena (záměr: zpochybnění existujícího poznání, konceptualizace, měření atd.)

Možné výzkumné „žánry“ Práce I: Otázka „proč“ - testování hypotéz Práce II: Formulace teorie Práce III: Kritické posouzení literatury Práce IV: Evaluační výzkum/výzkum politiky Práce V: Otázka „jak“ - aplikace teorie, interpretace … (Van Evera)

Práce I: Otázka „proč“ - testování hypotéz Hledá vysvětlení fenoménů testováním předpokladů teorií o kauzálních vztazích mezi proměnnými na empirických datech (může jít jak o velké N, tak o malé N studie) Hypotéza: deduktivní předpoklad o vztazích mezi proměnnými (A a B), který je formulován na základě teorie Hypotézy používáme, jen když testujeme teorie! (např. Punch, s )

Vysvětlení Kauzální vztah, který spojuje příčinu (NP) s fenoménem (ZP), který způsobuje NP: nezávislá proměnná – předpokládaná příčina ZP: závislá proměnná – předpokládaný důsledek zprostředkující proměnné – zprostředkovávají vliv nezávislé na závislou proměnnou A -> (q -> r ->) B kontrola alternativních vysvětlení (nez. proměnných) – další potenciální vlivy na závislou proměnnou, které musejí být vyloučeny, abychom dokázali identifikovat vliv závislé proměnné, která nás zajímá

Výběr otázky (katalog KKV) vezmeme si hypotézu, která je v literatuře chápána jako významná, ale nikdo v jejím případě ještě nezpracoval systematickou studii vezmeme si akceptovanou hypotézu v literatuře, o níž předpokládáme, že je neplatná, a zkoumáme, zda-li je tomu skutečně tak snažíme se vyřešit nebo poskytnout data pro jednu ze stran důležité kontroverze připravíme výzkum, který odhalí nějaké nereflektované předpoklady v literatuře budeme argumentovat tím, že nějaké téma bylo v literatuře přehlíženo a zpracujeme k němu studii ukážeme, že teorie či data v jedné oblasti odborné literatury jsou využitelná při řešení problémů či debat v jiné oblasti

Práce II: Formulace teorie Práce formuluje nové hypotézy, zpravidla na základě pozorování… ty mohou být ilustrovány příklady, neprovádí se však žádný rigorózní test Používá se v oblastech, kde neexistují etablované teorie nebo tehdy, když máme podezření, že existující teorie nedokáží vysvětlit nějaký důležitý fenomén

Práce III: Kritické posouzení literatury Práce shrnuje a posuzuje teoretickou a empirickou literaturu k nějakému problému… snaží se diskutovat přesvědčivost existujících teorií a empirických testů prezentovaných argumentů Běžné také u normativní politické teorie

Práce IV: Evaluační výzkum/výzkum politik(y) Práce provádí evaluaci existující nebo navrhované politiky, ptá se, jaké budou jejich důsledky, povedou ke splnění deklarovaných cílů? Formuluje alternativní scénáře, případně obecná politická doporučení na základě provedené analýzy a použité teorie/teorií Spadá do širší skupiny „aplikace teorie“

Studium politik(y) politická studiaanalýza politiky cílové publikumjiní experti a výzkumníci politici a úředníci zaměřenína vybraný problém; obsahuje obecná doporučení a informace o problému na klienta; navrhuje specifické politiky, které budou implementovány v praxi metodologieobsahuje popis primárního výzkumu neobsahuje popis primárního výzkumu jazykužívá odborného jazyka a jeho termínů musí být velmi jednoduchý a bez odborného žargonu

Práce V: Otázka „jak“ - aplikace teorie, interpretace Teoreticky vedená analýza událostí, fenoménů – cílem není vysvětlení, ale analytický popis, využití teorie pro analýzu daného fenoménu Tvorba deskriptivních typologií (př. demokratické, nedemokratické režimy…) „Dobrá deskripce je lepší než špatné vysvětlení.“ (KKV, s. 45)

Jakou ambici mám mít? Nejen nalézt nové odpovědi, ale položit zcela nové otázky Najít nové odpovědi na staré otázky Zpochybnit akceptované odpovědi na staré otázky Potvrdit neakceptované odpovědi na staré otázky Modifikovat akceptované odpovědi na staré otázky Potvrdit akceptované odpovědi na staré otázky Přinést novou analýzu nového fenoménu Přinést novou analýzu známého fenoménu Přinést novou informaci

dopad na výz. pole riziko dopad vyplňuje informační mezeru potvrzuje akceptované odpovědi na staré otázky poskytuje nové odpovědi na staré otázky mění akceptované odpovědi i otázky nejmenší dopad / nejmenší riziko největší dopad / největší riziko modrá oblast – ideální rozsah výzkumu do úrovně PhD Ch. Tilly, 2006 © červená oblast - nejrizikovější oblast s největším potenciálním dopadem na výzkumné pole post-PhD výzkum modifikuje akceptované odpovědi na staré otázky potvrzuje neakceptované odpovědi na staré otázky zpochybňuje akceptované odpovědi na staré otázky

Na jaké otázky si odpovědět u mé otázky před tím, než ji přijmu za svou? (Tilly) Proč, jak a pro koho je moje otázka důležitá? Jaké odpovědi na mou otázku bych měl vzít v úvahu. Jak moje práce přistoupí k řešení otázky? Jaká data budu muset získat? Jaké závěry asi moje práce přinese? Pro koho budou tyto závěry zajímavé, koho „zvednou ze židle“? Jaké technické a praktické problémy budu muset řešit? Jaké konceptuální problémy budu muset řešit? Jaké teoretické problémy budu muset řešit? Kde začnu a proč právě tady? Jakou formu musí mít finální produkt?

Co je správnou a postačující VÝZKUMNOU otázkou? Co z ní vyplývá? Lze aplikovat koncept antisystémové strany na KSČM? Je ODS pravicová? Jaké jsou příčiny zahraničních misí? Proč není všude demokracie? Jaké jsou možnosti využití alternativních metod ve výuce občanské výchovy? Je systém zdravotního pojištění dobrý?

Příklad hypotézy? Můj výzkum se bude snažit potvrdit nebo vyvrátit následující hypotézu: „Na vysokých školách studuje významná část studentů, která nepatří ve své věkové skupině k nejlepším, zároveň významná část nadaných mladých lidí zůstává mimo vysoké školy.“