MECHANISMY ŠÍŘENÍ PYLU

PYL - samčí pohlavní buňky - vzniká ve velkém počtu (např.: 1 jehněda břízy cca.5,5 milionu pylových zrn ) - velikost: 20-250 µm - velká životnost - přizpůsobení přenosu OPYLENÍ - přenesení pylu z tyčinek na bliznu - autogamie x allogamie

AUTOGAMIE na bliznu je přenesen pyl z tyčinek stejného květu x geiontogamie přenesení pylu díky pohybům květu: rozkmitání větrem, otvírání-zavírání; kleistogamie (+) není nutný druhý partner (+) je-li třeba se rychle namnožit (-) nevznikají nové kombinace v genomu obrana: dvoudomost : inkompatibilita pylu a blizny daného jedince : časové oddělení: proteandrie, proteogynie : prostorové oddělení: heterostylie nouzová autogamie

ALLOGAMIE na bliznu je přenesen pyl z tyčinek jiného jedince (-) potřeba druhého jedince -> zajištění přenosu pylu (+) vznik nových kombinací v genomu anemogamie, zoogamie, hydrogamie

ANEMOGAMIE přenos pylu pomocí větru pyl: lehký, drobný, sypký, ve velkém množství, někdy s měchýřky tyčinky: dlouhé nitky, pohyblivé prašníky blizna: dlouhá, chlupatá redukce květních částí- netřeba lákat opylovače nahosemenné, trávy, ostřice, ořešák, bříza, líska, dub, topol… pyl je bohatý na oleje a proteiny-> výroba ve velkém množství se “prodraží ”

HYDROGAMIE přenos pylu s pomocí vody pyl: dlouhý, slepující se-> umožnění splývání, lepší zachytávání blizna : dlouhá opět redukované květní části vodní mor (r.Elodea), hvězdoše (r.Callitriche), růžkatce (r.Ceratophyllum), některé rdesty (r. Potamogeton)

ZOOGAMIE přenos za pomoci živočichů soutěžení,kdo lépe přiláká pozornost přizpůsobení je závislé na typu živočicha, pyl je často lepkavý, slepování do hrudek (např. brylky orchidejí) vedla k větší specializaci (větší efektivita; závody ve zbrojení; hl.orchideje) 1/ poskytuju odměnu: nektar (vhodné umístění ) :cykas, Angraecum sesquipedale, kostival,.. 2/ neposkytuju nic: využívání a lapání do pastí : tořiče,Oncidium, kala”mrtvý kůň”,… 3/ mutualismus: fíkovník ( vyšlechtěné formy jsou partenogenetické),…

ENTOMOGAMIE přenašečem pylu je hmyz asi vývojově nejpůvodnější, prvními opylovači zřejmě brouci (viz cykas) u krytosemenných nejčastější způsob opylování platidlem může být nektar i pyl hmyz: dobrý čich, citlivější na modré části spektra a UV( “naváděcí čáry atd.”)

ORNITHOGAMIE přenos pylu ptáky ptáci:špatný čich-květy nevoní,dobrý zrak- hl. červené barvy květů, větší hmotnost- velké a robustní květy všichni ptáci specializovaní na sběr nektaru žijí v tropech (stěhování po kontinentu) medosavky, kolibříci, strdimilové

CHIROPTEROGAMIE opylovači jsou letouni rostliny otvírají své květy za šera či v noci květy jsou světle zbarveny k přivábení slouží pachy připomínající plesnivění, kažení, žluknutí…(takto prý voní kvetoucí baobab) banánovníky- kaloni, baobaby, některé kaktusy,…

…pyl přenášejí i jiní savci, žijící převážně v Austrálii…

… také plazi a možná i plži

DĚKUJI ZA POZORNOST