Název školyStřední odborná škola a Gymnázium Staré Město Číslo projektuCZ.1.07/1.5.00/ AutorPhDr. Jitka Mannová Název šablonyIII/2 – Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Název DUMuOsvícenství Stupeň a typ vzdělávánístřední Vzdělávací oblast Vzdělávací oborObčanská nauka 4. ročníky maturitních oborů Tematický okruhfilozofie Druh učebního materiáluVýukový materiál Cílová skupinaŽák, let Anotace Vysvětlit podstatu osvícenství jako ideologie francouzské revoluce a jeho význam pro formování novodobých evropských národů. Vybavení, pomůcky- Klíčová slovaDemokracie, společenský pokrok, encyklopedisté Datum NÁZEV
OSVÍCENSTVÍ „Pravda, svoboda a ctnost jsou jediné tři věci, pro které je třeba milovat život.“ Voltaire
OSVÍCENSTVÍ rozsáhlé myšlenkové hnutí 18. století, které znamenalo převrat v evropském myšlení odráží změny francouzské společnosti a stalo se ideologií francouzské revoluce jeho zdrojem je renesanční myšlení (emancipace člověka, odpor k autoritě církve) a rozvoj přírodních věd a matematiky jeho cílem je ostrá kritika náboženských pověr a předsudků bojuje za svobodu vědeckého a filozofického myšlení klade důraz na rozum - není chápán gnozeologicky jako v racionalismu, ale jako „boj světla rozumu proti tmě nevědomosti a pověr“
OSVÍCENSTVÍ - POKRAČOVÁNÍ vychází z přesvědčení o nevyhnutelnosti pokroku klade důraz na lidskou svobodu, rovnost, demokracii má tendenci vysvětlovat přírodní i společenské jevy mechanicky CHARLES LOUIS MONTESQUIE (1689 – 1755) jeden z prvních představitelů osvícenství zabýval se především společenskými teoriemi v díle „O duchu zákonů“ rozvinul učení o závislosti právních norem na typu státního zřízení (demokracie, despocie, monarchie)
MONTESQUIE - POKRAČOVÁNÍ možnost existence různých principů státního zřízení objasňuje vztahem mezi způsobem vlády a fyzickými vlastnostmi země (klimatické podmínky, prostorové rozmístění, způsob života, životní úroveň, náboženství, mravy aj.) svými názory o vlivu prostředí na formování společnosti ovlivnil pozdější geografický směr v sociologii vychází z Lockovy teorie státu a je zastáncem konstituční monarchie, která podle něho umožňuje politickou svobodu rozdělením moci na zákonodárnou, výkonnou a soudní
FRANCOIS MARIA AROUET – VOLTAIRE (1694 – 1778) nejznámější osobnost osvícenství – satirik, který byl jedním z nejúspěšnějších spisovatelů, filozofů, publicistů své doby, svými názory výrazně ovlivňoval veřejné mínění a duchovní atmosféru 18. století během svého života napsal více než 40 dramat a libret k operám, řadu románů (např. Candide) a povídek, historických pojednání, životopisů, článků a polemik k nejrůznějším vědeckým, filozofickým a náboženským tématům vystupoval především jako kritik církve propagoval vzdělání a toleranci, zastával se obětí justičních omylů, ostře kritizoval náboženský fanatismus jeho výrok, že „pověra rozdmychává požáry na celém světě a filozofie je hasí,“ je aktuální i v dnešní době
JEAN JACQUES ROUSSEAU (1712 – 1778) „ Nikdy jsem nemyslel, že by svoboda člověka záležela na tom, aby dělal, co chce, nýbrž spíš v tom, aby nikdy nedělal, co nechce.“ přímý ideolog francouzské revoluce kritizuje civilizaci – nevede k pokroku, ale způsobuje úpadek mravů a neštěstí lidstva srovnává stav současné společnosti s někdejším přirozeným stavem, kde vládla podle něho svoboda a rovnost (v díle „O původu nerovnosti mezi lidmi“)
ROUSSEAU - POKRAČOVÁNÍ vedl celoživotní spor s Voltairem, který věřil v možnosti změny současné společnosti díky rozumu a vzdělání zdůrazňuje nutnost návratu k přírodě a původnímu stavu v díle „O společenské smlouvě“ řeší otázku osobní svobody jedince a jeho podřízení se obecné vůli v etice ve svém pedagogickém spisu „Emil čili o výchově“ klade důraz na cit z citu k sobě a bližním vzniká svědomí – základem mravnosti lidí je kultivace jejich citů ovlivnil svými názory romantismus a některé iracionální filozofy (bývá zařazován mezi představitele preromantismu)
ENCYKLOPEDISTÉ v letech 1751 – 1780 vychází slovník věd, umění a řemesel – encyklopedie, kam přispívali všichni významní francouzští osvícenci obrovský projekt, který měl uspořádat veškeré příspěvky nejen podle abecedního pořádku, ale především se měl řídit novým hlediskem vycházejícím z výběru materiálu a jeho filozofické, společenské a vědecké interpretace měla být souborem pozitivních výsledků, kterých lidstvo dosáhlo ve všech oblastech umění, vědy a filozofie, ale i techniky, průmyslu, tovární a řemeslné výroby DENIS DIDEROT (1713 – 1784) spisovatel a filozof JEAN D‘ ALEMBERT (1717 – 1783) matematik a filozof
ZDROJE A PRAMENY _Maurice_Quentin_de_La_Tour,_Portrait_de_Voltaire,_d%C3%A9tail_du_vi sage_(ch%C3%A2teau_de_Ferney).jpg MANNOVÁ, Jitka a Ivana ŠLAPÁKOVÁ. Základy společenských věd: filozofie, sociologie, politologie, etika, estetika : (studijní materiál pro žáky středních škol). Vyd. 1. Brno: PC-DIR, ISBN MĚŠŤÁNEK, Tomáš. Poznámky k dějinám filozofie. 1. vyd. Praha: Bílý slon, Trychtýř. ISBN RUFFING, Reiner. Filozofický depozitář: 50 nejdůležitějších filozofických myšlenek. Vyd. 1. Praha: Euromedia Group,k. s. – Knižní klub, ISBN