Obchodování s emisemi skleníkových plynů České republice – vazba na energetické koncepce v krajích Samostatné oddělení změny klimatu Ing. Tomáš Chmelík Ministerstvo životního prostředí Vršovická 65 Praha 10, Tel: Fax:

Obchodování s emisemi v ČR  V zásadě dva základní přístupy: Obchodování s povolenkami na emise Obchodování s emisními redukcemi dosaženými na základě realizace projektů  Odlišné koncepty: „Cap and Trade“ – povolenky (celkový strop dán předem) „Baseline and credit“ – projekty

Obchodování s povolenkami  Dáno evropskou legislativou – zavádí obchodování na úrovni EU-25  Týká se vybraných typů zařízení (viz dále)  Týká se pouze CO 2 (zatím)  Celkový strop emisí dán předem (povolenky rozdělené alokačním plánem), podniky mohou volně převádět  Systém kontroly a sankcí

Koho se systém týká? (I.)  Energetika Tepelný příkon nad 20MW Rafinerie Koksovací pece  Výroba a zpracování kovů Pražení nebo slinování kovové rudy Výroba surového železa nebo oceli o kapacitě > 2,5t/hod

Koho se systém týká? (II.)  Zpracování nerostů Výroba cementového slínku v rot. pecích o výrobní kapacitě větší než 500t/den nebo na výrobu vápna v rot. pecích o výrobní kapacitě větší než 50t/den nebo v jiných pecích o výrobní kapacitě větších než 50t/den Výroba skla/skleněných vláken o kapacitě tavení nad 20t/den Výroba keramických výrobků vypalováním, zejména krytinových tašek, cihel, žáruvzdorných tvárnic, obkládaček, kameniny nebo porcelánu, o výrobní kapacitě větší než 75t/ den anebo o kapacitě pecí větší než 4 m3 a s hustotou vsázky nad 300 kg/m3

Koho se systém týká? (III.)  Ostatní aktivity Výroba buničiny ze dřeva nebo jiných vláknitých materiálů Výroba papíru nebo lepenky o výrobní kapacitě větší než 20t/den

Definice zařízení  Nejasná definice ve směrnici  různý výklad v různých členských státech  ČR analogie s IPPC, ale ne zcela stejné pokrytí terminologie neodpovídá zákonu o ovzduší!!!

Zařízení  „Stacionární technická jednotka, ve které se provozuje jedna nebo více činností uvedených v příloze č. 1 k tomuto zákonu a všechny přímo související činnosti, které mají technickou spojitost s činnostmi provozovanými na daném místě a které mohou mít vliv na emise nebo imise; za zařízení se nepovažují jednotky používané k výzkumu, vývoji a zkoušení nových výrobků a procesů“.  Spalovny komunálního nebo nebezpečného odpadu pod zákon o obchodování nepatří (dáno explicitně směrnicí)  Obdoba s definicí zařízení podle IPPC; seznam činností podle IPPC je širší + rozdíl je v prahové hranici jmenovitého příkonu IPPC: 50MW EU ETS: 20 MW

Zdroj  zařízení skládá z jednoho nebo více dílčích zdrojů  rozdíl proti zákonu o ovzduší – terminologie je přesně opačná  Sčítání více energetických zdrojů v rámci jednoho zařízení prokázání technologické souvislosti jiná činnost odpovídá Příloze I

Návrh legislativy  5. listopadu byl Poslaneckou sněmovnou ve třetím čtení schválen návrh zákona o podmínkách obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů  V zákoně byly provedeny určité dílčí úpravy (pozměňovací návrhy poslanců) Výbor pro veřejnou správu, regionální rozvoj a životní prostředí – řada návrhů na drobné úpravy textu (MŽP akceptovalo) Vypuštění požadavku na reinvestici výnosu MPO spolupředkladatelem NAP do vlády Zřízení lze provozovat v období od podání žádosti o povolení do nabytí právní moci rozhodnutí bez povolení Povolení vydávána MŽP po dohodě s MPO

Problémy  Neustále dochází ke směšování zákona jako takového a národního alokačního plánu – není totéž!  Panují neoprávněné obavy z toho, že MŽP může v procesu vydávání povolení mezi podniky rozdělit méně povolenek než kolik odpovídá schválenému alokačnímu plánu  Populistická hesla o „přílišném přebírání“ kompetencí ve prospěch MŽP – hlavní zájem drtivé většiny aktérů je rozdat co nejvíce povolenek bez ohledu na kritéria směrnice, administrativní a legislativní uchopení je až v druhé řadě  Existuje vůbec všeobecná snaha o konstruktivní spolupráci a řešení problémů?

Vazba na kraje  Krajské úřady pravomoci ani odpovědnost při spouštění a fungování systému nemají (řešeno centrálně)  Systém však dlouhodobě ovlivní chování firem – tuna vypuštěného CO 2 bude mít konkrétní ekonomickou hodnotu  Jak zahrnout do energetických koncepcí? Rozhodování je na firmách – obchodování je pobídkou Znát zařízení spadající do systému (NAP) Znát principy a mechanismy fungování systému obchodování Motivovat firmy k energetickým úsporám, snižování emisí – obchodování může dodat další ekonomický benefit

Projektové mechanismy  Blíží se dosavadnímu pojetí spolupráce na projektem např. podporovaných SFŽP  Mezinárodní rámec (Kjótský protokol) umožňuje obchodovat s emisními redukcemi dosaženými projekty (JI projekty) či lze recyklovat přebytek, který ČR v rámci kjótského závazku má (mezinárodní emisí obchodování)  Projekty jsou řešeny samostatně (case-by-case), přístup je odlišný od evropského systému obchodování s povolenkami

Praktické zkušenosti  Příprava a realizace projektů poměrně komplikovaná a tudíž drahá  Určitá kolize s evropským systémem  Nutnost schválení ze strany centrální autority (MŽP) – sjednocení metodiky, která musí být transparentní, jednoduchá, jasná  Nedostatek projektů – poptávka převyšuje nabídku

Jak dále?  Snaha o odstranění nedostatků (metodika)  Zjednodušení procedur schvalování (využití SFŽP a ČEA)  Snížení administrativních nákladů  Využití mechanismu obchodování s emisním přebytkem (tzv. greening AAUs)

Vazba na kraje  Kraje mají k projektům výrazně blíže – identifikace či vyhledávání?  Kontakty s investory, vazba na krajské koncepce  OZE, energetické úspory, možná další řešení  Kraje pomoc s přípravou projektů (projektové poradenství, kancelář)?  Úzký kontakt na MŽP

Kontakty Ing. Tomáš Chmelík (vedoucí samostatného oddělení změny klimatu)