Počátky kvantové mechaniky

Slides:



Advertisements
Podobné prezentace
Elektromagnetické vlny (optika)
Advertisements

Interakce ionizujícího záření s látkou
COMPTONŮV JEV aneb O důkazu Einsteinovy teorie fotoelektrického jevu
Interference a difrakce
Historie chemie E = m c2 Zákon zachování hmoty:
Optika ČVUT FEL Sieger, 2012.
Nové modulové výukové a inovativní programy - zvýšení kvality ve vzdělávání Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem.
Shrnutí z minula vazebné a nevazebné příspěvky výpočetní problém PBC
5.1 Vlnová funkce 5 Úvod do kvantové mechaniky 5.2 Operátory
Architektura elektronového obalu
Rozptyl na náhodném souboru atomů
Kvantová fyzika hanah.
Konstanty Gravitační konstanta Avogadrova konstanta
Elektromagnetické vlnění
Vlny a částice Podmínky používání prezentace
Jan Čebiš Vývoj modelu atomu.
Interference světla Optika patří mezi nejstarší části fyziky – byla známu už ve starověkém Řecku. V 17. století se začaly rozvíjet dvě teorie o šíření.
Modely atomů.
Relace neurčitosti Jak pozorujeme makroskopické objekty?
Základy vlnové mechaniky - vlnění
1 Registrovaná (detekovaná) intenzita Polarizační faktor  22  z =  /2-2   y =  /2 x z Nepolarizované záření.
Počátky kvantové mechaniky
Kvantově mechanické představy
VÝVOJ PŘEDSTAV O STAVBĚ ATOMU
10. Přednáška – BOFYZ mechanické vlnění
Integrovaná střední škola, Hlaváčkovo nám. 673,
Kvantové vlastnosti a popis atomu
Schrödingerova kočka Antropollogie.
Elektronový obal atomu
ODRAZ SVĚTLA (zákon odrazu světla, periskop)
Funkce Základní pojmy. Funkce - Základní pojmy Základní pojmy Funkce  Funkce je pravidlo, které každému reálnému číslu z určité podmnožiny množiny 
Homogenní elektrostatické pole
Dvouštěrbinový experiment
Zobrazení v jednotkové kružnici Vlastnosti goniometrických funkcí
Jak pozorujeme mikroskopické objekty?
Shrnutí z minula Heisenbergův princip neurčitosti
FYZIKA 1 Obsah a metody fyziky 1.1 O čem fyzika pojednává
Polarizace světla Světlo – elektromagnetické vlnění.
38. Optika – úvod a geometrická optika I
Elektron v periodickém potenciálovém poli - 1D
ŠablonaIII/2číslo materiálu387 Jméno autoraMgr. Alena Krejčíková Třída/ ročník1. ročník Datum vytvoření
Geometrické znázornění kmitů Skládání kmitů 5.2 Vlnění Popis vlnění
Interference světla za soustavy štěrbin Ohyb na štěrbině
Relativistický pohyb tělesa
Kvantová fyzika: Vlny a částice Atomy Pevné látky Jaderná fyzika.
III. ATOM – ELEKTRONOVÝ OBAL
VI. Difrakce atomů a molekul KOTLÁŘSKÁ 23. BŘEZNA 2006 F4110 Fyzika atomárních soustav letní semestr
Kvantové vysvětlení fotoelektrického jevu
Struktura atomu a chemická vazba
2.5 Rozptyl obecněji.
Základy kvantové mechaniky
Atomy nejsou dále dělitelné chemickými postupy (využití chemických reakcí). •Po objevu vnitřní struktury atomu a jeho jádra víme, že atomy nepředstavují.
Mechanika IV Mgr. Antonín Procházka.
Dualismus vln a částic , 2012 Jan Hevera Jan Horáček
Difrakce elektronů v krystalech, zobrazení atomů
VI. Neutronová interferometrie cvičení KOTLÁŘSKÁ 11. DUBNA 2012 F4110 Kvantová fyzika atomárních soustav letní semestr
VLNOVÉ VLASTNOSTI ČÁSTIC. Foton foton = kvantum elmag. záření vlnové a zároveň částicové vlastnosti mimo představy klasické makroskopické fyziky Louis.
5.4 Časově nezávislá Schrödingerova rovnice 5.5 Vlastnosti stacionární vlnové funkce 5.6 Řešení Schrödingerovy rovnice v jednoduchých případech Fyzika.
5.6 Řešení Schrödingerovy rovnice v jednoduchých případech … Částice v jednorozměrné nekonečně hluboké pravoúhlé potenciální jámě Částice v.
Hmota se skládá z malých, dále nedělitelných částic – atomů (atómós = nedělitelný) Tvar atomů – podle živlů Myšlenky - ověřeny za2500let.
Částicový charakter světla
6. ročník Látky a tělesa Složení látek.
DIGITÁLNÍ UČEBNÍ MATERIÁL
Kvantová fyzika.
Kvantová mechanika I a II
MECHANICKÉ VLNĚNÍ.
Přípravný kurz Jan Zeman
Kvantová fyzika: Vlny a částice Atomy Pevné látky Jaderná fyzika.
KVANTOVÁ MECHANIKA.
Vlnění šíření vzruchu nebo oscilací příčné vlnění vlna: podélné vlnění.
Transkript prezentace:

Počátky kvantové mechaniky Z čeho se skládá hmota? Z částic, nebo vlnění? Vévoda Louis Victor Pierre Raymond de Broglie (1892-1987) ? Ve vesmíru jsou k nalezení mnohé symetrie. Dá se říct, že ze symetrií vycházejí základní zákony přírody. Vlnu lze popsat jako částici Částici lze popsat jako vlnu

Počátky kvantové mechaniky Youngův pokus zobrazuje typickou vlnovou vlastnost světla. Jaký bude výsledek, budeme-li jej provádět s částicemi?

Rozptyl na dvojštěrbině s ocelovými kuličkami Značme si, kam kuličky dopadly. Proletí právě jednou štěrbinou. Ocelová kulička Dopadne na jedno místo na stínítku. Kulička může při průchodu štěrbinou změnit směr.

Rozptyl na dvojštěrbině s elektrony Svazek dopadajících elektronů

Rozptyl na dvojštěrbině s elektrony Elektrony vysílané po jednom Proč se elektrony nechovají stejně jako ocelové kuličky?

Částicově-vlnový dualizmus Dle de Broglieho hypotézy lze částicím připsat vlnové vlastnosti a přiřadit vlnovou délku. Rovinné vlny odpovídající dopadajícím elektronům. I jediná částice se chová jako rovinná vlna.

Částicově-vlnový dualizmus Částici lze popsat jako vlnu. Co se zde ale „vlní“? Jaké médium vlny přenáší? Každé částici je přiřazena tzv. Vlnová funkce. Obvykle se značí písmenem Ψ. Jedná se o funkci souřadnic a času, jejíž obor hodnot jsou komplexní čísla. Tato funkce vyhovuje vlnové rovnici, kterou navrhl E. Schrödinger. Erwin Rudolf Josef Alexander Schrödinger 1887 - 1961

Hustota pravděpodobnosti Max Born 1882 - 1970 Jaký je význam vlnové funkce? Tato otázka dlouho nebyla zodpovězena. Vyhovující řešení navrhl Max Born. Druhá mocnina vlnové funkce (tj. reálné číslo) je úměrná hustotě pravděpodobnosti výskytu částice.

Hustota pravděpodobnosti Kvantová hradba Počítačový obraz pořízený r. 1993 ve výzkumném středisku IBM. Každý ze 48 píků v kruhu představuje atom železa na speciálně upraveném měděném povrchu. Tato hradba byla vytvořena rastrovým mikroskopem. Vnitřek kruhu tvoří stojaté de Broglieho vlny elektronů (resp. kvadrát Ψ – hustota pravděpodobnosti).