MOŘE A OCEÁNY BEZOBRATLÍ

kmen měkkýši třída mlži

Ústřice jedlá Žije v teplejších evropských mořích. Lastury jsou nestejně velké, hrbolaté, bělošedé, až 10 cm velké. Silnější lasturou přirůstá ústřice k podkladu, noha je zakrnělá, ústřice se nepohybuje. Ústřice je považována za nejchutnější z jedlých mlžů. Je třeba ji konzumovat živou kvůli nebezpečí jedů vznikajících rychlým rozkladem. Původně byly sbírány divoce, čímž byly málem vyhubeny. Počátkem 19. století byl tedy jejich sběr regulován a dnes jsou na trhu k dostání převážně ústřice pěstované.

Slávka jedlá Slávky jedlé se nachází v mírných i polárních vodách po celém světě. Žijí přichycení v příbřežních oblastech na skalách a dalších pevných podkladech. Noha je zakrnělá, slávka se v dospělosti nepohybuje. Žije v koloniích, často ve velkém počtu vytvářející až souvislé porosty na podkladě. Konzumuje se za živa, protože se rychle rozkládá a rozkladem vzniká jed.

Srdcovka obecná Srdcovky žijí mělce zahrabány do písčitého nebo bahnitého dna a jsou schopny poskakování po dně odrážením dlouhé nohy. Okolo nasávacího otvoru je množství druhotných oček. Známo je několik set druhů, většinou střední velikosti, jen několik druhů dosahuje více než 10 cm délky.

Hřebenatka velká oči Většina druhů žije v tropických vodách. Někteří se přichycují k podkladu, jiní žijí volně a plavou klapáním misek. Lastury jsou většinou nesouměrné, levá bývá plochá, pravá vyklenutá. Mají modré oči.

Perlotvorka mořská

Perlotvorka je rod mořských mlžů s masivními plochými lasturami, žije u pobřeží většiny teplých moří. Tvoří kolem cizích tělísek (např. zrnko písku, parazit), která pronikla skrz plášť k tělu perlotvorky perly. Perly nejsou nic jiného než uhličitan vápenatý, takže se snadno rozpouštějí i v mírně kyselém prostředí a narušuje je lidský pot, jsou měkké a křehké, otírají se, ztrácejí lesk, jen málokterá je pravidelná. Typickou barvou perel je bílá. Ale perlotvorky produkují – snad v závislosti na barvě pláště či složení potravy – i perly jiných barev. Jsou perly nažloutlé, stříbrošedé, zlaté. Za nejkrásnější jsou považované černé perly. Ve skutečnosti nejsou tmavě černé, ale bývají stříbřitě šedé až nazlátlé, a ty nejvzácnější mají nádech do zelena.

kmen měkkýši třída Plži

Ostranka jaderská

Ostranka obecná Draví mořští plži s ostnitými výběžky na ulitě. Žláza v plášťové dutině vylučuje nažloutlý hlen, který se na světle postupně mění do nachového zbarvení. Ve starověku byly používány k výrobě barviva a k barvení tkanin. Na 1g nachu bylo třeba až 10 000 ostranek, proto nachový plášť měl cenu paláce a nachová barva byla symbolem majetku a vysokého postavení. Mají jedlé maso.

Homolice

Jedná se o známou a často vyhledávanou skupinu plžů, zejména pro krásu jejich lastur. Žijí obvykle v teplých oceánech a mořích tropického a subtropického pásma. Jde vesměs o jedovaté živočichy. Svými toxiny jsou nebezpeční i člověku a mohou mu způsobit smrt. Homolice jsou dravé, svou kořist, kterou většinou tvoří ryby a měkkýši, usmrcují jedovou harpunou. Tu vystřelují z chobotu na užší straně lastury. Harpunky se v tělech homolic tvoří neustále a jsou uložené v zásobníku.

Nahožábří plži

Jednou z nejpestřejších skupin mořských bezobratlých jsou nahožábří plži. Jsou to dravci. Obvykle ožírají různé skupiny přisedlých živočichů. Některé druhy dokážou ve svém těle ukládat nebo dále upravovat toxiny z potravy v takové míře, že nejsou jedovatí jen při pozření, ale při vyrušení mohou otrávit dokonce i vodu kolem sebe.

kmen měkkýši třída hlavonožci

Hlavonožci jsou aktivní mořští dravci. Patří mezi ně např. chobotnice, sépie, či krakatice. Hlavonožci měří od jednoho centimetru do mnoha metrů (i přes 20 m). Mají dvoustraně souměrné tělo a chapadla. Mezi chapadly jsou zrohovatělá ústa podobná zobáku, pomocí nichž porcuje potravu. Kromě slinných žláz mají i žlázy jedové. Hlavní smysl hlavonožců je zrak, jejich dokonalé komorové oči jsou lepší než savčí. Podobně jako smysly i jejich nervová soustava je nejdokonalejší ze všech bezobratlých. Inteligence hlavonožců se vyvíjela v důsledku jejich konkurence, obratlovců. Chobotnice jsou nejinteligentnější, sépie a olihně také vykazují známky inteligence. V případě ohrožení vypouštějí hlavonožci inkoustový oblak, který je skryje a mohou tak nepozorovaně uplavat. Je buď černý nebo hnědý. Mohou měnit barvu pokožky, a to nejen kvůli maskování, ale také kvůli komunikaci. Kromě toho vyjadřují zbarvením pokožky své emoce. Běžné barvy jsou žlutá, oranžová, červená, hnědá a černá.

Chobotnice pobřežní

Inteligence chobotnic Chobotnice loví žraloka http://www.youtube.com/watch?v=lwAqhThd_EQ&feature=related http://www.youtube.com/watch?v=T8cf7tPoN5o Chobotnice loví žraloka http://www.stream.cz/cestovani-a-priroda/599707-chobotnice-sezere-zraloka

Chobotnice se nachází ve všech oceánech nebo mořích kromě polárních oblastí. Vyskytuje se převážně na skalnatém pobřeží, kde vyhledává bezpečné skrýše, ve kterých přečkává den. Jedná se o nočního dravce, který výborně plave. Bývá většinou světlá až tmavě hnědá (zbarvena až do červena). Jako ochranu používá převážně maskování, ale když potřebuje uniknout, nabere ze dna písek a rozhází ho kolem sebe. Chobotnice má osm chapadel a vak, ve kterém se nachází velmi vyvinutý mozek a nervový systém. Je schopna se bránit svými chapadly i před velkými dravými rybami, může rybě obmotat chapadly žábry a ryba se udusí.

Chobotnice skvrnitá Měří jen 3 cm, ale její jed je silnější než u jakéhokoli suchozemského živočicha.

sépie

Sépie obecná patří k desetiramenným hlavonožcům Sépie obecná patří k desetiramenným hlavonožcům. Dosahuje délky až 30 cm. Má osm krátkých ramen s přísavkami a dvě dlouhá lapací ramena, která jsou zatažitelná. Tělo je zploštělé a kolem dokola obroubené ploutvovým lemem. Zbarvení je velmi proměnlivé a sépie dokáže rychle změnit jeho barvu v závislosti na okolním prostředí i v závislosti na své náladě. Na hřbetě pod kůží má zbytek vápenité schránky – je možné jí najít vyplavenou na pobřeží jako sépiovou kost.

Krakatice obrovská – délka těla až 30 m s rameny

kmen korýši

Tělo korýšů se skládá z hlavohrudi a zadečku. Tělo je víceméně kryto krunýřem s vápenatými solemi. Krunýř svlékají, aby mohli růst. Hruď a zadeček nese množství končetin, včetně žaberních nožek. Na 1. páru nohou jsou klepeta.

NŮŽKY LOUSKÁČEK Humr evropský

Za potravou se vydává v noci. Humr evropský je mořský korýš, který dorůstá téměř metrové délky a dožívá se až 100 let. Má obrovitá klepeta, kterými otevírá lastury mlžů, jimiž se živí. Mezi levým a pravým klepetem humra je rozdíl. Pravé klepeto je zpravidla silnější, opatřené krátkými zuby, slouží jako louskáček k drcení lastur. Levé klepeto je štíhlejší s úzkým ostřím. Tímto klepetem jako nůžkami ustřihuje humr kusy z větší kořisti, často také z nalezeného uhynulého zvířete. Za potravou se vydává v noci. Je lovený jako pochoutka díky svému výtečnému masu .

Krab

Krabi mají široce oválný plochý krunýř. Mají 5 párů nohou, stejně jako humři, první pár je zakončen klepety. Jsou rozšířeni ve všech mořích. Potravou pro kraby jsou téměř všichni živí i mrtví menší živočichové. Potravu si krab nejprve klepety roztrhá na malé kousky. Krabi se dovedou pohybovat směrem kupředu pouze velmi pomalu, daleko rychlejší a pohodlnější je pro ně pohyb do strany. Jsou hojně loveni pro maso, které se získává převážně z klepet a těla. Největší krab je velekrab japonský s rozpětím klepet až 3,7 m.

Moře a oceány – bezobratlí 37. hodina Moře a oceány – bezobratlí MĚKKÝŠI - měkké tělo, obvykle kryté schránkou: Mlži -2 lastury jedlé druhy: ústřice, slávka, srdcovka, hřebenatka; perlotvorka: tvorba perel - obalením cizího tělíska pod schránkou perletí Plži - ulita ostranka; homolice – jedovatí dravci plži bez ulity – jedovatí, pestře zbarvení Hlavonožci – nejdokonalejší měkkýši chobotnice – inteligentní; vakovité tělo s 8 rameny; ústa podobná zobáku; jedovatí dravci KORÝŠI: tělo kryje krunýř humr – až 60cm velký; dvě nestejná klepeta; dravec; jedlý krab – oválný krunýř, 2 klepeta; pohyb – do strany; dravec i mrchožrout

Závěr: Kteří měkkýši žijí v mořích a oceánech?  Vysvětli hlavní rozdíly mezi jednotlivými skupinami měkkýšů. Jaké může být využití měkkýšů člověkem? Kteří korýši žijí v mořích a oceánech? Stručně je popiš.