Kmen: MĚKKÝŠI.

Prezentace na téma: "Kmen: MĚKKÝŠI."— Transkript prezentace:

1 kmen: MĚKKÝŠI

2 měkkýši měkké, nečlánkované tělo bez vnitřní kostry
častá vnější vápenatá schránka: ulita – spirálně stočená schránka lastura -dvě schránky spojené zámkem a svaly mořští, sladkovodní i suchozemští děleni na: PLŽI – MLŽI - HLAVONOŽCI

3 PLŽI celkem asi druhů, u nás žije 212 druhů nejpočetnější skupina měkkýšů na souši, sladkovodní i mořští tělo často chráněno ulitou

4 hlemýžď zahradní Tělo: hlava – svalnatá noha – útrobní vak
DS – přes dýchací otvor (plicním vakem) v plášťové dutině CS – otevřená, mají srdce které pumpuje hemolymfu (díky mědi mají „modrou krev“) TS – ústa s drsným chitinovým jazýčkem (=radula) VS – metanefridie

5 hlemýžď zahradní NS – gangliová – 5 párů vzájemně propletených ganglií (= nervových zauzlin) 2 páry zatažitelných tykadel: kratší – čich a hmat delší – zrak (miskovitá očka) RS – hermafroditi s přímým vývojem pravotočivá ulita (levotočivá je rarita, vypadaji-stejne-ale-jeden-je-levak-hugo/) vlhká, teplá stanoviště, zejména s vápencovým podkladem

6 hlemýžď zahradní – stavba těla

7 plži – další zástupci Páskovka keřová – pruhovaná ulita
Plzák lesní – bez ulity Slimáček polní – bez ulity, škody na zelenině Plovatka bahenní – zašpičatělá schránka Okružák ploský – plochá ulita Ostranka jaderská – mořský plž

8 z pyrenejského poloostrova velké škody na kulturních plodinách
Plzák španělský z pyrenejského poloostrova velké škody na kulturních plodinách Invazivní druh

9 slimáček polní plzák lesní plzák španělský

10 POZNEJ PLŽE PODLE ULITY:
ostranka jaderská plovatka bahenní okružák ploský hlemýžď zahradní

11 MLŽI

12 MLŽI Sladkovodní i mořští měkkýši
Tělo: svalnatá noha a útrobní vak (hlava chybí) Tělo kryto pláštěm vylučujícím materiál na tvorbu lastury – spojeny svalem VS – vyvrhovacím otvorem RS – oddělená pohlaví, nepřímý vývin (přes larvu)

13 nepřímý vývoj mlžů

14 Mlži – stavba těla

15 ŠKEBLE RYBNIČNÁ stojaté a mírně tekoucí vody

16 Perlorodka říční Silná lesklá perleťová vrstva na vnitřní straně lastur perly

17 Perlotvorka mořská Silná lesklá perleťová vrstva na vnitřní straně lastur perly

18 Slávka jedlá mořská

19 Hřebenatka svatojakubská
mořská

20 Srdcovka jedlá mořská

21 Ústřice jedlá mořská

22 a) HŘEBENATKA SVATOJAKUBSKÁ
URČI: a) HŘEBENATKA SVATOJAKUBSKÁ b) SLÁVKA JEDLÁ c) PERLOTVORKA MOŘSKÁ e) ŠKEBLE RYBNIČNÁ d) PERLORODKA ŘÍČNÍ

23 hlavonožci

24 hlavonožci nejdokonaleji vyvinutí měkkýši žijí pouze v mořích
predátoři  redukce schránek rychlý pohyb – reaktivní pohyb (inkoustové žlázy) mimetická barvoměna

25 hlavonožci NS – již vyvinut MOZEK (vznikl spojením nervových zauzlin a vláken) KOMOROVÉ OKO – jako u obratlovců CS – UZAVŘENÁ; (krev s hemocyaninem se čistí v ledvinách) SRDCE – 1 komora a 2 nebo 4 předsíně (2 – sépie a chobotnice, 4 – loděnka) RS – gonochoristé, pohlavní dimorfismus, ♂ menší než ♀ spermie přenášeny speciálním ramenem, vnitřní oplození, přímý vývin

26 hlavonožci – stavba těla

27 teplé pobřežní vody, také ve Středozemním moři 15 – 30 cm dlouhá
Sépie obecná teplé pobřežní vody, také ve Středozemním moři 15 – 30 cm dlouhá 10 ramen tělo z hlavy a svalnaté nohy sépiová kost (pozůstatek vnitřní kostry) pohyb vystřikováním vody z nálevky

28 Loděnka obecná živoucí fosilie hlubiny Tichého oceánu
spirálovitě stočená schránka s komůrkami

29 Chobotnice pobřežní Středozemní moře, Atlantický oceán 8 ramen

30 Krakatice obrovská Největší hlavonožec 10 ramen Je potravou vorvaňů
Největší jedinec - 21, 95 m, rameny obsáhl kruh 28 m, průměr očí 40 cm a 20 cm velké přísavky, Newfounland

31 Krakatice obrovská

32 kalmar Hamiltonův

33 URČI HLAVONOŽCE a) kalmar Hamiltonův b) krakatice obrovská
d) sépie obecná c) chobotnice pobřežní e) loděnka obecná

34 Děkuji za pozornost