Extremismus a nonkonformní subkultury

Extremismus je pojem, jímž bývají označovány jednání,ideologie či skupiny mimo hlavní (střední) proud společnosti, kterým je připisováno porušování či neuznávání základních etických, právních a jiných důležitých společenských standardů, zejména ve spojení s verbální nebo fyzickou agresivitou, násilím nebo hrozbou násilí, revizionismem, sociální demagogií, motivované zejména rasovou, národnostní, náboženskou, třídní nebo jinou sociální nenávistí.

Při obecném užití nabývá termín často pejorativního nádechu, označuje nejen velmi závažné jevy, ale i odchylky od středního proudu, jejichž nebezpečnost pro společnost je sporná nebo mizivá. Označené skupiny, jednání nebo ideologie jsou tak delegimitizovány, je navozen předpoklad neoprávněnosti jejich cílových ideí či metod. Problémem pojmu extremismus je, že nemá v zásadě žádný konkrétní obsah, neříká nic o tom, čeho chce subjekt dosáhnout, jak, ani proč,jeho podstatou je pouze hodnocení.

Extremismus a kriminalita s extremistickým podtextem Do souvislosti s termínem extremismus bývají dávány například radikalismus, fanatismus, fundamentalismus, terorismus, některé, většinovou společností nesdílené formy nacionalismu, fašismu, xenofobie a rasismu, nátlakové akce environmentálních, či ekologistických aktivistů (tzv. ekoterorismus) atd. Extremismus a kriminalita s extremistickým podtextem

Extremismus bývá dělen například na politický, náboženský, ekologický a národnostní. Politický extremismus bývá dělen na PEX pravicový a LEX levicový, o zařazení konkrétních hnutí do těchto skupin nepanuje shoda. Scéně PEX dominuje tzv. národně socialistické hnutí - nejvýraznější subjekt DSSS Dělnická strana sociální spravedlnosti a její mládežnická organizace DM – Dělnická mládež, neonacismus, rasismus. Scéně LEX anarchistické hnutí –dále ČSAF – Československá anarchistická federace, v současnosti přesun z ulic do klubů a kulturně informačních center.

Někteří politologové smysluplnost pojmu extremismus zpochybňují a tvrdí, že tento pojem vede k přílišným zjednodušením. Ministerstvo vnitra ČR extremismus jakožto bezpečnostní riziko systematicky sleduje a vyhodnocuje a nejméně od roku 1997 vydává o stavu extremismu každoroční zprávy. www.mvcr.cz   Domácí zadání: přečíst si zprávu „Strategie boje proti extremismu“na stránkách Ministerstva vnitra ČR

Extremismus zahrnuje vyhraněné ideologické postoje, které vybočují z ústavních, zákonných norem, vyznačují se prvky netolerance, a útočí proti základním demokratickým ústavním principům. Mezi tyto principy patří: úcta k právům a svobodám člověka a občana (čl. 1 Ústavy),svrchovaný, jednotný a demokratický právní stát (čl 1 Ústavy), nezměnitelnost podstatných náležitostí demokratického právního státu (čl. 9 odst. 2 Ústavy), svrchovanost lidu (čl. 2 Ústavy),volná soutěž politických stran respektujících základní demokratické principy a odmítajících násilí jako prostředek k prosazování svých zájmů (čl. 5 Ústavy),ochrana menšin při rozhodování většiny (čl. 6 Ústavy),svoboda a rovnost lidí v důstojnosti a právech, nezadatelnost, nezcizitelnost, nepromlčitelnost a nezrušitelnost základních práv a svobod bez rozdílu pohlaví, rasy, barvy pleti, jazyka, víry a náboženství, politického nebo jiného smýšlení, národního a sociálního původu, příslušnosti k národnosti nebo etnické menšině, majetku, rodu nebo jiného postavení. Definice dle MV ČR

Podstata nebezpečí extremismu Extremistické postoje se mohou přetavit do aktivit, které působí, ať již přímo nebo v dlouhodobém důsledku, destruktivně na stávající demokratický politicko - ekonomický systém, tj. snaží se nahradit demokratický systém systémem nedemokratickým (totalitním nebo autoritářským režimem, diktaturou, anarchií). Tímto typem aktivit se zabývá Bezpečnostní informační služba na základě zákona č. 153/1994 Sb., dle § 5 písm. a). Podstata nebezpečí extremismu

Jednotné pojetí extremismu - podhoubí aktivit zaměřených proti ústavnímu zřízení a jím chráněným hodnotám. Extremismus užívá tyto instrumenty: historický revizionismus, sociální demagogii, aktivismus, podpora verbálního až fyzického násilí vůči oponentům a vůči apriori definovaným sociálním skupinám a konspirativní teorii. Ve světovém kontextu se rozlišuje extremismus levicový a pravicový a dále náboženský, ekologický a (v některých případech) národnostní (regionalistický) Poslední tři formy extremismu se v České republice vyskytují jen ojediněle, anebo vůbec ne, výklad se proto hlavně zaměřuje na extremisty pravicové (inspirované a používající v prvé řadě nacionální, rasovou, etnickou zášť, sympatizující s historickým fašismem nebo nacismem) Pojetí extremismu

a levicové (motivované především záští sociální, třídní, antikulturní, sympatizující s historickým komunismem nebo anarchismem). Přestože v ideálním pravolevém modelu jsou levicový a pravicový extremismus protipóly, realita je komplikovanější, roli hraje sociálně kulturní a historický kontext, na jehož pozadí se projevy těchto ideálních typů manifestují. Tyto protipóly se mohou projevovat v jednotlivých oblastech protiústavního konání s velmi rozdílnou intenzitou, dochází i k různě citlivému vnímání společenské nebezpečnosti těchto protipólů. Pojetí extremismu

Extremistická trestní činnost V právu není pojem extremismus nijak definován. V souvislosti s rasově motivovanou trestnou činností se můžeme setkat s pojmem extremistická trestná činnost nebo trestná činnost s extremistickým podtextem. Pod tímto pojmem MV rozumí ty formy trestné činnosti, o nichž je důvod se domnívat, že byly extremistickými postoji motivovány nebo ovlivněny. Alternativně lze v řadě případů používat i pojmu kriminalita motivovaná rasovou, národnostní nebo jinou sociální nenávistí. Extremistická trestní činnost

Extremistická trestní činnost Jde o jednání, které naplňuje znaky skutkové podstaty trestného činu nebo přestupku a jeho pohnutkou je apriorní nenávist vyplývající z příslušnosti adresáta útoku k rase, národnosti, náboženství, třídě či jiné sociální skupině, přičemž specifickým typem zařaditelným do této kategorie kriminality jsou také útoky proti symbolům či představitelům existujícího společenského systému, jsou-li motivovaná apriorní nenávistí vůči němu. Extremistická trestní činnost

Extremistická trestní činnost V praxi se může jednat především o následující trestné činy: • obecné ohrožení, • násilí proti skupině obyvatel a proti jednotlivci, • hanobení národa, rasy a přesvědčení, • podněcování k národnostní a rasové nenávisti, • výtržnictví, • vražda, • ublížení na zdraví, • omezování osobní svobody, • vydírání, • omezování svobody vyznání, • porušování domovní svobody, • porušování svobody sdružování a shromažďování, • poškozování cizí věci, • genocidium, • podpora a propagace hnutí směřujících k potlačení práv a svobod člověka, • persekuce obyvatelstva. Extremistická trestní činnost

V čem spočívá hrozba extremismu? Extremisté: Oslabují demokracii a mohou ji zničit. Nerespektují koncept základních lidských práv. Kazí České republice renomé v zahraničí. Narušují veřejný pořádek (neplatí pro všechny druhy extremismu). Cíleně šíří strach mezi skupinami lidí, které nezapadají do jejich ideologie (neplatí pro všechny druhy extremismu). Stojí za násilnými činy z nenávisti, včetně vražd (neplatí pro všechny druhy extremismu). V případě získání moci rozpoutají teror (neplatí pro všechny druhy extremismu). Urážejí oběti totalitních režimů a oběti extremistické trestné činnosti (neplatí pro všechny druhy extremismu). Zvládání extremistických akcí je nákladné. Vynaložené prostředky by bylo možné použít na skutečné a demokratické řešení problémů, které extremisté zneužívají ve své propagandě. V čem spočívá hrozba extremismu?

charakteristika extremistické scény v ČR PEX: národně socialistická a neonacistická scéna (Autonomní nacionalisté, Svobodný odpor – předtím Národní odpor, Čeští lvi), krajně/ultra nacionalistické skupiny (DSSS, DM), uplatňování státní moci na úseku práva sdružovacího, zvyšování mezietnického napětí, napojení na vyloučené lokality v ČR a mezinárodní konflikty.Nové iniciativy, Pro-vlast, Generace identity, Wotan Jugend, White media. LEX: anarchoautonomní hnutí, marxisticko – leninsky orientované skupiny Problematika sekt a pseudonáboženských organizací charakteristika extremistické scény v ČR

charakteristika extremistické scény v ČR Problematika komerčních koncertů pravicově extremistických hudebních skupin (koncertů White Power Music ) a pravicově extremistických demonstrací, zneužívání Internetu – trestná činnost ve virtuálním prostředí – projekt webových stránek White Media. Přeshraniční kontakty extremistů: Německo, Slovensko, Polsko, Maďarsko, Itálie, Portugalsko. Francie, Srbsko, Ukrajina, Rusko. charakteristika extremistické scény v ČR

charakteristika extremistické scény v ČR Trestní činnost s extremistickým podtextem rok zaevidováno Podíl na celkové kriminalitě objasněno Stíháno osob 2006 248 0.07 196 242 2007 0.05 119 181 2008 217 0.06 126 195 charakteristika extremistické scény v ČR

Skladba trestních činů Podpora a propagace hnutí směřujících k potlačení práv a svobod člověka Hanobení národa, etnické skupiny, rasy a přesvědčení Podněcování k nenávisti vůči skupině osob nebo omezování jejich práv a svobod Teroristická trestní činnost ve spojitosti s extremismem Mezi pachateli převažují osoby se základním vzděláním, ve věku 21-29 let Skladba trestních činů

Koncepce boje proti extremizmu Komunikací proti demagogii (zodpovědné zpravodajství a PR, mapování extremistických myšlenek a jejich nositelů, internet bez nenávistné propagandy Vědomosti proti totalitářům (vzdělávání odborníků, vzdělávací a osvětové materiály, preventivní akce) Jednotná protiextremistická platforma – systémové zamezení infiltrace extremistů, důsledný monitoring, zvládání extremistických akcí, nový Zákon o policii ČR. Odbornost a imunita Koncepce boje proti extremizmu

Stereotyp - Zjednodušený úsudek, často významně emočně sycen, hotová myšlenka která se nezakládá na údajích, ale na historkách. Jsou to naše nereflektované představy o typickém příslušníkovi dané skupiny. (Skot je šetrný, Angličan flegmatický, … - my věříme takovému klišé aniž … Zjednodušený pohled na svět – často šířený masmédii. Stereotypizace je přirozeně lidská s výsledkem třídění a zobecňování, stereotyp šetří čas ..mylná sociální kognice K terminologii

Heterostereotypy stereotypy vytvořené o členech jiných skupin, o jiných národech a rasách, o druhém pohlaví, politických stranách, sociálních vrstvách, jejichž členem jedinec není, o jiných zaměstnáních, než která jedinec provozuje apod…. K terminologii

Homostereotypy – zjednodušená, zobecněná percepce skupin do kterých jedinec patří, kterých se cítí být členem, tedy o jeho národě či rase, pohlaví, politické straně jejímž je členem, gangu, skautském oddílu … homostereotypy

Předsudky – specifický druh postojů Předsudky – specifický druh postojů. Jde o předem zformovaný, fixovaný postoj k nějakému objektu, který se projevuje bez ohledu na individualitu nebo povahu tohoto objektu. U postojů převládá emoční složka, jsou velice intenzivní a schopné odolávat změnám – nekorigují se vlivem nových informací, člověk „naslouchá“ jen těm informacím, jež jsou v souladu s jeho postojem, neuvažuje o alternativní možnosti … předsudky

Pozitivní a negativní předsudky Pozitivní předsudky – připisuje členu dané skupiny pozitivní vlastnosti, pouze vlivem členství. (lepší charakter mají lidé s vyšší inteligencí, veselou povahu mají lidé s vráskami kolem očí… Negativní předsudky – nižší inteligence ne – kavkazských etnik, žen, Rom a kriminalita… Pozitivní a negativní předsudky

K terminologii Stadia etnických předsudků Očerňování Izolace Diskriminace Tělesné napadání Vyhlazení K terminologii

terorismus Jedna z nejčastějších definic pojmu terorismus: Terorismus je plánované, promyšlené a politicky motivované násilí, zaměřené proti nezúčastněným osobám, sloužící k dosažení vytčených cílů.   terorismus

V USA, vznikla definice terorismu sloužící pro posuzování teroristických činů: „Terorismus je propočítané použití násilí nebo hrozby násilím, obvykle zaměřené proti nezúčastněným osobám, s cílem vyvolat strach, jehož prostřednictvím jsou dosahovány politické, náboženské nebo ideologické cíle. Terorismus zahrnuje i kriminální zločiny, jež jsou ve své podstatě symbolické a jsou cestou k dosažení jiných cílů, než na které je kriminální čin zaměřen.“ terorismus

Teroristický skutek“ je zde chápán jako množina vyjmenovaných činů, které mohou, svou podstatou nebo kontextem, vážně ohrozit chod konkrétního státu nebo mezinárodní organizace. V rámci vnitrostátních právních řádů se jedná o skutky, které byly spáchány s úmyslem: vážně zastrašit obyvatelstvo  nenáležitě přimět vládu nebo mezinárodní organizaci ke konání či nekonání   vážně destabilizovat či zničit základní politické, ústavní, hospodářské nebo sociální struktury země nebo mezinárodní organizace, a to: Teroristický skutek

útokem na lidské životy, na psychickou integritu osob, únosy nebo braní rukojmí;  rozsáhlé destrukce vládních nebo veřejných zařízení, dopravních systémů, infrastrukturních zařízení, pevných platforem na kontinentálním šelfu, veřejných míst nebo soukromého vlastnictví, způsobující vážné ekonomické ztráty obsazením letadel, lodí prostředků veřejné dopravy výrobou, držením, obstaráváním, přepravou, dodáváním nebo používáním zbraní nebo výbušnin jaderné, chemické nebo biologické povahy, práce na výzkumu a vývoji těchto zbraní;  pouštěním nebezpečných látek do volného oběhu, zakládáním požárů, výbuchů nebo zapříčiňování povodní, jejichž průběh ohrožuje lidské životy  přerušováním nebo přerušením dodávek vody, elektřiny nebo jiných základních zdrojů, což může rovněž ohrozit lidské životy;  výhružkami spácháním uvedených skutků terorismus

Česká extremistická scéna DS, NS, NG www.svornost.com (Svornost vznik 2005) Občanské sdružení Akce D.O.S.T (Důvěra, Objektivita, Svoboda, Tradice, 2010) Červenobílí 2010 studentské hnutí www.cervenobili.cz Česká extremistická scéna

Boj proti extremismu je obsažen i v Bezpečnostní strategii, kterou vláda přijala v roce 2011. Relativně široký rozsah bezpečnostní politiky vyplývá i ze Strategie boje proti extremismu, která byla vládou přijata v roce 2009 a posléze 2013

Síla extremistů vychází z lidské nevědomosti Síla extremistů vychází z lidské nevědomosti. Jedinou možností, jak bojovat s jejich štvavou propagandou, je komunikace, otevřenost a nabízení alternativy. Poučení lidé si dokáží vytvořit obranné mechanismy vůči nebezpečným myšlenkám. Výhodnost demokratické alternativy musí vysvětlovat škola. Boj proti extremismu není jen záležitostí Ministerstva vnitra a policie, ale i dalších vládních i nevládních subjektů. Jenom spoluprací s nimi lze extremisty odsunout do role bezvýznamného hráče.  Specialisté, kteří bojují proti extremismu, musí vědět, co mají dělat, a dostat k tomu dostatečný prostor. Profesionalizace je výhodnější než paušální represe. Konkrétní pachatele trestné činnosti je nutné nekompromisně postihovat za efektivního využití stávajících prostředků a mechanismů www.MVCR.cz