zpracování ve dvojicích Projekt „ NAVŠTIVTE NÁŠ NÁRODNÍ PARK“ Vyberete si existující NÁRODNÍ PARK kdekoli na světě a vytvoříte upoutávku, která má nalákat návštěvníky do tohoto parku. Můžete vytvořit plakát nebo počítačovou prezentaci. zpracování ve dvojicích termín odevzdání do2.4. originalita

národní park vyznačený na mapce světa Práce musí obsahovat: národní park vyznačený na mapce světa stručný popis zeměpisné polohy a klimatických podmínek v parku popisy a obrázky aspoň čtyř zvířat (nejméně 10 vět o každém) typických pro tento park ASPOŇ JEDEN DŮVOD, PROČ JE NEZBYTNĚ NUTNÉ, ABY VŠICHNI VIDĚLI „VÁŠ“ NÁRODNÍ PARK   NA PROJEKTU SE HODNOTÍ: dodržení požadavků (viz zadání) správnost údajů grafická úprava (vzhled) nápaditost

Příště Referát hlavonožci

Moře a oceány

více než 70% plochy celé zeměkoule. Moře a oceány zabírají více než 70% plochy celé zeměkoule.

ŘASY

Mořské řasy – schopné FOTOSYNTÉZY Světový oceán váže velkou část oxidu uhličitého. V oceánech je vázáno dvacetkrát více uhlíku než v pevninských ekosystémech. FYTOPLANKTON JE ZDROJEM AŽ 50 % KYSLÍKU.

Ruduchy 90% žije v mořích, hlavně v tropických vodách Význam červeného barviva u ruduch spočívá ve schopnosti dobře zachytit modrozelené světlo, které proniká mořskou vodou nejhlouběji. Ruduchy tak mohou růst i ve velkých hloubkách (180 až 210 m pod hladinou).

Žijí především v mořské vodě, jsou mnohobuněčné, tělo mají tvořené stélkou, která může dorůstat délky až 60 m. Hnědé řasy - chaluhy

Zelené řasy ZELENÉ ŘASY JSOU VĚTŠINOU SLADKOVODNÍ, JEN 10% MOŘSKÝCH

PRVOCI

Prvoci dírkonošec Archaias Dírkonošci jsou starobylí mořští prvoci. Vytvářejí vápnité, často velmi ozdobné schránky s mnoha drobnými otvůrky, kterými vystrkují dlouhé panožky, které slouží především k lapání potravy. Prvoci dírkonošec Archaias

BEZOBRATLÍ ŽIVOČICHOVÉ

kmen ŽAHAVCI

ŽAHAVCI jsou vodní, převážně mořští, bezobratlí živočichové jejich stavba těla je poměrně jednoduchá s paprsčitou souměrností tělo může dosahovat velikosti od několika milimetrů po 2 m významným znakem jsou žahavé buňky, které využívají při lovu, jedy vytvářené žahavými buňkami mohou citelně poranit, případně usmrtit i člověka žahavé buňky se obvykle sdružují do tzv. žahavých baterií na chapadlech, v okolí úst, čímž zesilují svůj účinek jsou převážně dravci se slepou trávicí dutinou - láčkou medúza = plovoucí stádium - se rozmnožuje pohlavně nepohlavně se žahavci množí pučením

a) KORÁLI

Koráli žijí přisedle v koloniích. Průměrná velikost jednoho polypa (= živočicha) je 1 – 2 mm. Tvoří vnější kostru z uhličitanu vápenatého nebo z červeného koralinu. Rychlost růstu schránky může být až 25 mm za rok u nejrychleji rostoucích korálů. Najdeme je většinou v slunných mořích do hloubky 60m, protože žijí v symbióze s řasami, které jim obstarávají většinu potravy.

Mezi korály patří známí původci korálových útesů v tropických mořích.

Atol Bora-Bora Maledivské atoly Atol je typ ostrova v tropických mořích, který se skládá z kruhovitého korálového útesu. Maledivské atoly

Existují různé druhy korálů

Šperky z korálů Tvrdé vnější schránky některých druhů korálů červené barvy se již od pravěku využívaly jako oblíbený šperkařský materiál.

Velký bariérový útes

Velkého korálového útesu Korálový útes představuje jednu z biologicky nejbohatších oblastí světa. V současnosti je na světě více nebo méně poškozeno 70 % korálových útesů. Na některých místech se útesy mění v mrtvou masu bílé barvy. Vybělení korálů způsobují vysoké teploty vody vyvolané globálním oteplováním Země. Další katastrofou pro útesy je hvězdice trnitá, která se vlivem rostoucí teploty vody přemnožila a v posledních desetiletích útesy doslova likviduje. Jeden jedinec může takto zkonzumovat až 5–6 m² korálů za rok. Satelitní snímek Velkého korálového útesu

b) MEDÚZY

Medúza kořenoústka plicnatá Medúzy jsou volně se pohybující mořští dravci. Patří k nejstarším organismům, které lze nyní na Zemi najít. K lovu své kořisti jsou vybaveny žahavými chapadly, které u největších druhů mohou dosahovat až délky desítek metrů! Malé medúzky se živí planktonem nebo rybími vajíčky, větší mohou ohrožovat různé mořské bezobratlé živočichy i ryby. Do svého zvonu nasají vodu a poté ji stahem svalů prudce vystříknou, dokážou tak bleskurychle uniknout dravcům. Medúza kořenoústka plicnatá

c) SASANKY (sasanka karafiátová)

Sasanky jsou mořští draví živočichové Sasanky jsou mořští draví živočichové. Jejich průměrná velikost je asi 7 cm, ale některé druhy měří 30 - 50 cm. Rozšířenou spodní stranou těla se mohou pomalu posouvat po dně. Nemají schránku a při nepříznivých podmínkách se umí stáhnout do kuličky. Dokážou strávit i větší rybky.

sasanky

kmen ostnokožci

Hvězdice

Ostnokožci jsou velmi starou a úspěšnou skupinou živočichů. Žijí převážně na dně moře. Tělo je paprsčitě souměrné. Pod kůží vytvářejí vápenaté destičky, které tvoří pevný krunýř, nebo vybíhají na povrch jako ostny. Mají značnou regenerační schopnost. Většina ostnokožců se dokáže pohybovat po podkladu. Hvězdice mají obvykle pětiramenné tělo (u některých druhů může dojít ke zmnožení ramen až na 40), uprostřed těla se nachází tělní terč s ústy. Mohou být nejrůznějších barev a dorůstat velikosti až 75 cm.

Ježovky

Moře a oceány zabírají přes 70% povrchu Země; různé podmínky – např. hloubka, teplota, slanost  rozmanitý život SINICE a červené, hnědé a zelené ŘASY – producenti - využívají sluneční energii a oxid uhličitý k tvorbě živiny, zdroj kyslíku PRVOCI dírkonošci – jednobuněční se schránou s otvůrky; k pohybu a příjmu potravy - panožky; u dna nebo součást planktonu = drobné vznášející se organismy ŽIVOČICHOVÉ ŽAHAVCI - ramena s žahavými buňkami  dravci medúzy – pohyblivé; zvonovité tělo s dlouhými rameny koráli – drobní, přisedlí; vápenité schránky  korálové útesy a ostrovy; ohrožené znečištěním moří sasanky – přisedlé; podobné květům OSTNOKOŽCI hvězdice – u dna; dlouhá ramena; schopnost regenerace; dravé

Závěr: Popiš ekosystém „moře a oceány“. Kdo je hlavními producenty v tomto ekosystému? Vysvětli pojem producent. Kteří prvoci a ostnokožci žijí v mořích a oceánech? Co o nich víš? Popiš žahavce moří a oceánů.