VENKOV VE VRCHOLNÉM A POZDNÍM STŘEDOVĚKU 7. ročník
Trojpolní hospodaření - pole jsou rozdělena na 3 díly = jař, lado – úhor, ozim - každý rok se pole o 1 místo posune….na 1 pole se stejná plodina dostane až za 3 roky, půda není tak vyčerpaná, nabere živiny, úhor slouží jako pastviny a půdu také dobytek přihnojí
Zemědělské nářadí Rádlo…pluh (orba půdy) Rádlo Pluh
- mezi běžné nářadí patřila kosa, cep na mlácení obilí, srp, brány na vláčení pole… - k ulehčení práce používal zemědělec tažné krávy a voly - koně míval jen rychtář a bohatí sedláci
Zakládání vesnic - osídlování nového území = KOLONIZACE a/ vymýtit les b/ klučení – zbavit půdu pařezů c/ žďáření – vypálit nižší porost (popel hnojil a dřevo zbylo na stavby) - zakládání nové vesnice se dělo s vědomím majitele půdy, tj. panovníka, šlechtice, kláštera
Typy vesnic Okrouhlé – chalupy do kruhu kolem návsi Podélné – chalupy roztroušené podél cest
Stavby ve vsi Hrad – sídlo vyššího (bohatého) šlechtice Tvrz – sídlo nižšího (chudšího) šlechtice
Ve vsi nesměly chybět stavby duchovní kostel fara
Rychta = sídlo rychtáře – správce vesnice, dohlíží na robotu, vybírání daní, řeší drobné spory vesničanů…
Mlýn- mlít obilí = základ obživy (vodní, větrný) Kovárna – kovář (jedno z nejdůležitějších řemesel)
Lidé ve vesnici rychtář - kněz – kázání, křtiny, sňatky, poslední pomazání řemeslníci – kovář, kolař, tkadlec, krčmář, truhlář, mlynář… - sedláci – měli lepší chalupu, půdu propůjčenou od feudála, někdy vlastnili koňský potah
Vesnická stavení - chalupy dřevěné, na střeše došky nebo šindel, uvnitř 1 pokoj = jizba, u sedláků byla i síň a komora Šindel - prkénka různých tvarů Došky – svazky slámy za domem bylo humno = mlat na mlácení obilí, za ním pole a les
Použitá literatura : V. Válková : Dějepis 7, středověk a raný novověk