Socialistické teorie

Co nás čeká Utopický socialismus Socialismus na přelomu 18. a 19. století včetně H. Saint-Simon Karel Marx Marxovi součastnicí a následovníci Výzvy socialismu v 21. století

Utopický socialismus Už od středověku ojedinělí autoři Kritika soukromého vlastnictví, snaha o rovnost lidí Za utopické socialisty lze označit některé sekty husitů (adamité), protestantů v Německu apod. Thomas More (1478-1535), dílo Utopie – popis ideálního státu Thomas Campanella (1568-1639), dílo Sluneční stát – popis ideálního státu

Socialistické teorie na konci 18. a v první pol. 19. stol. Reakce na rozvoj tovární velkovýroby, potřeba zlepšení životních podmínek dělnictva. Kritika kapitalismu.Nikoliv politické hnutí. Charles Fourier (1772-1837), podporuje družstevnictví, družstva měla být samostatná, majetek v nich společný Robert Owen (1771-1858) podnikatel, snažil se ve svých továrnách vytvářet příznivé pracovní podmínky pro dělníky. Pokus o vybudování utopického území v USA – nezdařil se.

Henri de Saint-Simon (1760-1825) Úsilí o vybudování nového společenského řádu, podpora plánování Navrhoval zřídit tzv. Newtonovu radu – vědci, umělci, podnikatelé. Rada by plánovala. Zdůrazňuje význam elit ve společnosti Podporuje průmyslový pokrok. Ovlivnil řadu Francouzů – jeho tajemníkem byl A.Compte (zakladatel sociologie), Dále např. ovlivnil H. de Balzac, V. Hugo, Napoleon III Jeho žáci – jednak náboženské učení, jednak bankéři, stavitelé železnic apod.

Karel Marx (1818-1883) I Filosof, ekonom Filosofie – dialektická metoda, jednota a boj protikladů, přerůstání kvantity v kvalitu Ekonomické podmínky jsou rozhodujícím faktorem, jež ovlivňuje myšlení lidí Pojmy: výrobní síly (VS): to, co lidé používají k produkci výrobní vztahy (VV): pravidla kooperace, instituce, př. Vlastnictví Tvrdil, že VS předbíhají VV

Karel Marx II Teorie vykořisťování: lidé se dělí do tříd dle vlastnictví, kapitalisté vlastní výr. prostředky, dělníci ne, dělníci jsou vykořisťováni musí pracovat pro kapitalisty Pracovní teorie hodnoty (V): pouze práce tvoří V, kapitál (stroje) je minulá práce – V kapitálu je dána minulou prací (při vytváření kap. statků) a přenáší se do V finálních statků Prac. síla je zbožím → má V, která je dána V zboží, jež dělníci potřebují ke své reprodukci Dělník v prac. procesu vytvoří větší V než je V jeho prac. síly. Rozdíl připadne kapitalistovi, dělník je proto vykořisťován. Vykořisťování se tedy dle M. děje v kapitalismu vždy. Rozdíl = nadhodnota Problémy: jaké zboží potřebují dělníci k reprodukci Nekonečný kruh = V tohoto zboží vychází opět z V prac. síly nutnou k jeho produkci

Karel Marx III Hodnota zboží dle Marxe: konstantní náklady (V kap. statků) + V prac. síly (variabilní náklady) + nadhodnota Marx tvrdí, že roste výše nadhodnoty a klesá V prac. Síly. Nutnou podmínkou je: prod. práce u statků, jež jsou nutné k reprodukci dělníků, roste rychleji než u ostatních statků. (roste-li prod. práce, klesá cena statků). Není důvod, proč by produktivita práce měla růst rychleji u statků, jež jsou nutné k reprodukci dělníků.

Karel Marx IV Mzdy – dány V prac. síly Rezervní armáda nezaměstnaných – z rolníků, kteří opouštějí půdu, z dělníku nahrazených stroji. V té době se dělo, nemusí platit vždy. Zisk = nadhodnota, zisk tedy roste je tehdy roste-li variabilní kapitál (mzdy dělníků), jen práce dělníků vytváří V Protože množství strojů rostlo, zvětšovalo se množství kap. statků a klesala míra zisku (nadhodnota/konstatní + variabilní C) Míra zisku je přibližně stejná ve všech odvětvích. – jinak kapitalisté přecházejí do ziskových odvětví. Dle M. by ale v odvětvích s velkým počtem kap. statků, měla míra zisku klesat. To ale neodpovídá realitě. M. nedokázal daný rozpor uspokojivě vysvětlit.

Socialismus po Marxovi Bedřich Engels (1820-1895), kolega M., vydal řadu jeho děl. Filosof, podnikatel. Mechanistické pojetí – Podíl práce na polidštění opice, jednoznačná převaha materiálních faktorů, výrazné zjednodušení (zprimitivnění) marxismu Revizionisté – revize názorů M., zejména odmítnutí nutnosti proletářské revoluce, transformace kapitalismu (Edward Bernstein – 1850-1932, Karl Kautsky – 1854-1938)

Socialismus v Rusku (SSSR) Vladimír I. Lenin (1870-1924): zakladatel SSSR. Autor teorie imperialismu – kolonie apod. Rovněž formuloval základy ekonomie socialismu Josif Stalin (1879-1953): sovětský vůdce, diktátor. Rozvinul ekonomii socialismu – otázky plánování, společenského a soukromého vlastnictví. Většina socialistických ekonomik se rozvíjela dle teorie, kterou formuloval Stalin.

Socialismus na západě v 20. stol. Úsilí o sociální stát – sociální a jiné zabezpečení, přerozdělování příjmů, progresivní zdanění apod. (např. W. Beweridge) Negativní svoboda – např. svoboda od strachu, nouze, útlaků, zvůle, násilí Pozitivní svoboda – např. politickému jednání, vzdělávání, cestování, podnikání apod., tedy svobody jako možnosti k určité činnosti. Praktický projev: politická a sociální práva

Výzvy socialismu (levice) v 21. stol. Levice za času vymírání světlušek – prohlásit nepitnou vodu za pitnou. Boj proti tomu. Úcta k cizím názorům, nebezpečí jednostranného ekonomického růstu Podpora obětí pro druhé, tj. ne jen individualismus bez ohledu na ostatní Má být naše společnost jen společností zábavy? Problematika veřejných statků a externalit Vzdělání – má hodnotu samo o sobě? Problematika biotechnologií, GMO – jejich využití a zneužití