Moderní bankovnictví 5 - 1 JUDr. Ing. Otakar Schlossberger, Ph.D., vedoucí katedry financí VŠFS a externí odborný asistent katedry bankovnictví a pojišťovnictví VŠE

Moderní bankovnictví 5 - 1 Obsah: Téma: Zajištění úvěrů Druhy (formy) zajištění Ručení Bankovní záruka Další formy osobního zajištění Zástavní právo Zadržovací právo Postoupení pohledávek Zajišťovací převod práva

Moderní bankovnictví 5 - 1 ad 1) Pod pojmem zajištění úvěru si lze představit veškerá opatření prováděná bankou k vyloučení, resp. omezení či minimalizace rizika souvisejícího s poskytováním úvěru. K hlavním nástrojům patří zejména: prověrka úvěrové způsobilosti, limitování výše úvěru, diverzifikace rizika (konsorciální či syndikované úvěry) kontrola úvěrovaného subjektu, úvěrové zajištění.

Moderní bankovnictví 5 - 1 Zajištění se může vyskytovat v následujících formách: Klasické bankovní úvěrové zajišťovací instrumetny Dodatečná ochrana smluvních ujednání Úvěrová pojištění Úvěrové deriváty - banka zde přesouvá riziko na jiný subjekt. Banka tak může na základě daného derivátu v případě insolvence dlužníka obdržet určitou platbu kryjící nesplacený úvěr.

Moderní bankovnictví 5 - 1 Ty klasické zajišťovací instrumenty lze členit dále: podle povahy instrumentu osobní věcné podle svázanosti instrumentu se zajišťovanou pohledávkou akcesorické – pevně spjaty s původním závazkem, abstraktní – jsou nezávislé na zajišťované pohledávce

Moderní bankovnictví 5 - 1 Druh zajištění Osobní Věcné AKCESORICKÉ Ručení Zástavní právo Bankovní záruka Převzetí dluhu a přistou- pení k závazku Smluvní pokuta Srážky ze mzdy ABSTRAKTVNÍ Bankovní záruka Zástavní právo Depotní směnka Cese pohl. a práv Zajišťovací převod práva

Moderní bankovnictví 5 - 1 ad 2) Ručení Podstatou ručení je jednostranné písemné prohlášení právnické nebo fyzické osoby – ručitele vůči bance, že uspokojí její určitou pohledávku v případě, že tak neučiní hlavní dlužník. Jde o zajišťovací vztah mezi věřitelem a třetí osobou. Zásady: subsidiarita – příchází až po nesplnění závazku hlavním dlužníkem akcesorita – je těsně spojen s hlavním závazkem

Moderní bankovnictví 5 - 1 Právní úprava – zákon č. 513/1991 Sb. – obchodní zákoník, příp. vazba na směnečné a šekové rukojemství – zákon č. 191/1950 Sb., směnečný a šekový. Vznik ručení Vzniká na základě jednostranné písemného prohlášení ručitele vůči bance jako věřiteli. Dlužníkův souhlas není nutný. V praxi však lze očekávat dohodu mezi dlužníkem a ručitelem.

Moderní bankovnictví 5 - 1 Z prohlášení o ručení musí být zřejmé, za které závazky dlužníka se ručitel zaručuje. Ručit lze za celý závazek, ale také za část. Proto je dobré v ručitelském prohlášení výši ručeného závazku určit. Praxe využívá formulářového prohlášení, které věřitel ručiteli předloží. Výkon ručení Lze se domáhat v případě, kdy dlužník nesplní.

Moderní bankovnictví 5 - 1 Ručitel může vůči věřiteli uplatnit námitky, které může uplatňovat i původní dlužník. Ručitel může k vyrovnání svého závazku použít také započtení pohledávek. Ručitel, který splnil pohledávku za dlužníka se tímto úkonem dostává do postavení věřitele vůči původnímu dlužníkovi (zákonná cese – postoupení). Věřitel je ze zákona povinen vydat na požádání ručiteli všechny doklady pro potřeby uplatnění nároku vůči dlužníkovi.

Moderní bankovnictví 5 - 1 Zánik ručení: zánikem závazku – např. splněním, dohodou uplynutím doby (prekluzí) splnění rozvazovací podmínky v rámci ručitelského prohlášení. Formy ručení: spoluručení (solidarita více osob) částečné ručení (více ručitelů vedle sebe) následné ručení (ručení za ručitele) zpětné ručení (ručitel se hojí na dlužníkovi a příp. na dalším ručiteli, který v ručícím vztahu je vázán).

Moderní bankovnictví 5 - 1 ad 3) Bankovní záruka O bankovní záruce jsme již hovořili v rámci závazkových úvěrů. Bankovní záruky v rámci ČMZRB: cenově zvýhodněná záruka za bankovní úvěr nebo leasing záruka za kapitálové vstupy nákup nebo úpis akcií, vklad tichého společníka úvěr poskytovaný příjemci kapitálu záruka na návrh do obchodní veřejné soutěže

Moderní bankovnictví 5 - 1 ad 4) Další formy zajištění Depotní směnka Jde o finanční směnku, kterou zpravidla jako bianko směnku vystavuje (příp. akceptuje) příjemce úvěru ve prospěch banky a deponuje u ní jako zajištění přijatého úvěru. Není to tedy instrument úvěrový či platební, ale zajišťovací. Nejsou uváděny do oběhu, ale jsou uloženy u věřitele. Banka je pak oprávněna do směnky doplnit částku pohledávky za dlužníkem a předložit ji k proplacení. Formy: vlastní směnka dlužníka cizí směnka (vystavuje banka a dlužník ji akceptuje). vlastní směnka třetí osoby

Moderní bankovnictví 5 - 1 Převzetí dluhu Právní úprava – zákon č. 40/1964 Sb., občanský zákoník. Úkon spočívá v tom, že se třetí strana dohodne s dlužníkem, že přejímá jeho dluh a nastupuje na jeho místo, pokud k tomu dá věřitel souhlas. Přistoupení k závazku Právní úprava je ve stejném právním předpise. Opět úkon je založen na tom, že třetí osoba i bez souhlasu dlužníka dohodne písemně s věřitelem, že splní za dlužníka jeho peněžitý závazek. Stává se tedy dlužníkem vedle dlužníka původního.

Moderní bankovnictví 5 - 1 Smluvní pokuta V podstatě to není ani zajištění, ale slouží jako určitý prostředek k donucení dlužníka splnit svůj závazek. Právní úprava – opět v občanském zákoníku. smluvní pokuta musí být sjednána písemně a musí v ní být určena výše této pokuty, dlužník je v případě nesplnění zavázán pokutu zaplatit, svou původní povinnost je však dlužník povinen splnit i tak, věřitel není oprávněn požadovat náhradu škody způsobenou porušením povinnosti, na kterou se vztahuje smluvní pokuta.

Moderní bankovnictví 5 - 1 Obchodní zákoník však ustanovení zpřesňuje: dlužník je povinen zaplatit smluvní pokutu i tehdy, kdy porušení povinnosti nezavinil, soud může snížit nepřiměřenou výši smluvní pokuty s ohledem na výši závazku, odstoupení od smlouvy se netýká povinnosti zaplatit smluvní pokutu. Odstoupí-li banka od poskytnutí úvěru, má právo na smluvní pokutu.

Moderní bankovnictví 5 - 1 Dohoda o srážkách ze mzdy I zde se nejedná přímo o zajištění pohledávky, ale vyšší jistotu věřitele, že pohledávka bude zaplacena řádně a včas. Právní úprava – občanský zákoník. Musí mít písemnou formu – často formulářový typ, který předá dlužníkovi věřitel (banka). Obsahuje: označení dlužníka, věřitele a plátce mzdy, vymezení zajišťovaného závazku dlužníka výslovný souhlas dlužníka s prováděním strážek, výše srážek a četnost srážek. Právo věřitele vzniká dnem, kdy byla plátci dohoda předložena.

Moderní bankovnictví 5 - 1 Ochranná prohlášení dlužníka Jedná se o dodatečná smluvní ujednání mezi bankou a dlužníkem v úvěrové smlouvě, která neznamenají pro banku žádné další bezprostřední nároky na dodatečné finanční prostředky využitelné k uhrazení úvěru. Cílem těchto ujednání je zkvalitnění zajištění úvěru a zlepšení postavení věřitele – banky z pohledu splácení úvěru.

Moderní bankovnictví 5 - 1 Pozitivní ujednání Zavazují dlužníka k určitému jednání, které musí nebo naopak nesmí činit. Jejich porušení znamená obvykle předčasné splacení úvěru. Např. zákaz zatěžovat majetek zástavním právem. Finanční ujednání Stanovení dosáhnout určitých hodnot finančních ukazatelů dlužníka. Opět jejich nedodržení má často za následek zesplatnění úvěru. Např. dosáhnout určité výše v podílu vlastního kapitálu na celkových aktivech nebo ukazatel cash flow….

Moderní bankovnictví 5 - 1 ad 5) Zástavní právo Jedna z hlavních forem zajištění pohledávek banky. Banka se stává pak zástavním věřitelem, klient banky nebo třetí osoba, která provedla zástavu ve prospěch zástavního věřitele, je zástavní dlužník (zástavce). Druhy zástav: věci movité vč. souboru věcí, věci nemovité pohledávky nebo jiná majetková práva obchodní podíl, cenné papíry, předměty průmyslového vlastnictví, podnik nebo jiná hromadná věc.

Moderní bankovnictví 5 - 1 Právní úprava: Zákon č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, §§ 152 an. Vznik zástavního práva: vždy na základě písemné zástavní smlouvy. Obsahuje: označení zástavy označení zajištěné pohledávky (akcesorita), ale může být zajištěna i pohledávka budoucí (abstraktnost).

Moderní bankovnictví 5 - 1 rozhodnutím soudu o schválení dohody o vypořádání dědictví, obecným rozhodnutím soudu nebo správního orgánu, ze zákona. Okamžik vzniku zástavního práva: u věcí movitých je to okamžikem odevzdání věci zástavnímu věřiteli, příp. předáním tyto věci do úschovy, k věcem nemovitým vkladem do KN, zástavní právo k pohledávce vzniká uzavřením smlouvy. Je účinné doručením písemného oznámení zástavního dlužníka o něm, z rozhodnutí soudu nebo správního orgánu pak vzniká dnem nabytí právní moci tohoto rozhodnutí.

Moderní bankovnictví 5 - 1 Výkon zástavního práva: Nastává tehdy, pokud původní pohledávka zástavního věřitele není splněna včas a řádně. Zástavní věřitel má právo na uspokojení své pohledávky z výtěžku zpeněžení zástavy. Vznikne-li na zástavě více zástavních práv, uspokojují se pohledávky postupně v pořadí určeném podle doby vzniku zástavních práv. Je-li pohledávka zajištěna více zástavami, může zástavní věřitel navrhnout zpeněžení kterékoliv z nich. Zástava bývá zpeněžena veřejnou dražbou nebo soudním prodejem zástavy.

Moderní bankovnictví 5 - 1 Zánik zástavního práva: zánikem zajištěné pohledávky (promlčená pohledávka – není to zánik práva, proto ani zástavní právo nezaniká…..), zánikem zástavy (např. zničením nemovitosti), složením obvyklé ceny zástavy, vzdáním se zástavního práva ze strany zástavního věřitele písemným jednostranným úkonem, uplynutím doby zástavního práva, písemnou smlouvou, příp. na základě zvláštního právního předpisu.

Moderní bankovnictví 5 - 1 Zástavní právo však může zaniknout i: realizací zástavy, převzetím dluhu nebo prohlášením konkurzu na majetek zástavce. Některé vybrané otázky k jednotlivým druhům zástav: Věci movité – banky je moc neakceptují a pokud, tak musí mít stabilní hodnotu, musí být jednoznačně určeny a musí mít možnost fyzického předání do úschovy. Riziko drahých kovů a jejich odhadů, dtto se týká uměleckých děl.

Moderní bankovnictví 5 - 1 Krátkodobě lze zastavit spotřební zboží, ale banky opět tuto možnost dnes již nevyužívají. Věci nemovité – pozemky, budovy, byty, nebytové prostory. Jsou to nejčastější a relativně nejjistější druhy zástavního práva. Hypotéka – jde o zastavení nemovitosti ve prospěch zástavního věřitele. Je to vždy akcesorická záruka. Hodí se pro jednorázové dlouhodobé úvěry, a to nemusí být vždy na nemovitost. Abstraktní hypotéční dluh – do KN je zanesen rámec výše možné zástavy bez ohledu na její skutečnou existenci. Dluh (přijetí úvěru) pak vznikne následně a KN.

Moderní bankovnictví 5 - 1 Zástava cenných papírů – patří také mezi velmi užívaná zástavní práva, zejména v bankách. Hlavní výhoda – možná převoditelnost a relativně vysoká likvidita. Pro zástavu listinných cenných papírů: písemná zástavní smlouva. fyzické předání CP, schovatel nesmí listinný CP vydat bez souhlasu věřitele, pokud není sám schovatelem, u CP na řad je nutno tento CP označit zástavním rubopisem.

Moderní bankovnictví 5 - 1 U zaknihovaných cenných papírů: zástavní právo vzniká registrací u Centrálního depozitáře, příkaz k registraci může dát zástavní věřitel, dlužník nebo zástavce, příkaz k zániku smluvního zástavního práva může podat zástavní věřitel, dlužník nebo zástavce. Musí k němu však být přiložen doklad prokazující zánik pohledávky nebo zástavního práva.

Moderní bankovnictví 5 - 1 Pro zástavu lze využít jakýkoliv cenný papír. Banky však berou do zástavy jen ty, u kterých je nižší riziko zejména likvidity. Mohou to tedy být: akcie, dluhopisy, směnky nebo dispoziční cenné papíry (konosamenty, skladištní listy nebo náložní listy). Zástava pohledávek – lze ji zastavit, pokud předmětem jejího plnění je věc, právo nebo jiná majetková hodnota. Opět jejím předpokladem vzniku je písemná zástavní smlouva. Vůči poddlužníkovi je účinná jen tehdy, byl-li o této skutečnosti písemně vyrozuměn zástavcem.

Moderní bankovnictví 5 - 1 Rozdíl od postoupení pohledávky – možnost hojení jen tehdy, když dlužník nesplnil svou povinnost vůči zástavnímu věřiteli. Banka se nemůže pohledávku ponechat ve svém portfoliu. Jako bonitní pohledávka může být zastavena např. vkladní knížka, terminovaný vklad na delší dobu, běžný účet v cizí měně apod.

Moderní bankovnictví 5 - 1 ad 6) Zadržovací právo Právní úpravu nalezneme v občanském zákoníku (§§ 175 an.). Právo zadržovací vzniká na základě jednostranného úkonu oprávněné osoby, kterým vyjadřuje svou vůli zadržet věc. Tuto věc může oprávněný zadržet tehdy, pokud existuje vůči osobě, jejíž věc drží, splatná pohledávka. Musí se jednat v zásadě vždy o věc movitou, tzn. takovou, kterou může oprávněný zadržet a před tím ji mít u sebe v úschově (držbě). Musí ji získat od dlužníka legální cestou, nikoliv např. násilím nebo jiným trestným činem.

Moderní bankovnictví 5 - 1 Věřitel má na základě zadržovacího práva právo na uspokojení své pohledávky pouze cestou soudního rozhodnutí, nikoliv tedy jiným způsobem. Má přednostní právo na uspokojení své pohledávky z výtěžku zadržované věci, a to dokonce i před právem zástavního věřitele. V případě konkurzu dlužníka má nárok na oddělené uspokojení své pohledávky. Zadržovací právo zaniká: zánikem zajištěné pohledávky, zánikem zadržované věci, vydáním zadržované věci dlužníku, jiným plněním dlužníka vůči věřiteli, příjme-li ho věřitel.

Moderní bankovnictví 5 - 1 ad 7) Postoupení pohledávek (cese) Jedná se o převedení pohledávky na nového věřitele. Jde o změnu v osobě věřitele dané pohledávky. Podstata tohoto zajišťovacího instrumentu spočívá v písemném prohlášení příjemce úvěru, který jako dosavadní věřitel (postupitel, cedent) postupuje novému věřiteli (bance, postupníkovi, cesionáři) své pohledávky vůči třetí osobě jako zajištění přijatého úvěru. Právní úprava je obsažena v občanském zákoníku (§§ 524 an.). Plnění postoupených pohledávek neznamená automaticky i splácení úvěru. K realizaci dochází až tehdy, pokud není úvěr řádně splacen.

Moderní bankovnictví 5 - 1 Klient – cedent postupuje pohledávku cesionáři na účet, který je pro něj u banky veden. Banka nenese riziko nezaplacení postoupených pohledávek. Banky totiž tyto postoupené pohledávky nevykazují v rozvaze. Je dobré ve smlouvě o postoupení pohledávek určit, kdy může banka z inkasovaných pohledávek splácet úvěr. K postoupení pohledávky není zapotřebí souhlasu dlužníka. Musí mu být jen postoupení pohledávky oznámeno, aby příp. věděl, komu má z daného závazku plnit. S postoupením pohledávky přechází na cesionáře i příslušenství pohledávky (tzn. úrok). Postoupit lze i pohledávku vzniklou v budoucnosti.

Moderní bankovnictví 5 - 1 Lze postoupit jakoukoliv pohledávku s výjimkou: která zaniká smrtí věřitele, tzn. takové, které jsou vázány jen na jednu konkrétní osobu, jejíž obsah by se změnou věřitele změnil, pokud nemůže být postižena exekucí (výkonem rozhodnutí), nebo by její postoupení odporovalo dohodě s dlužníkem (např. zákaz).

Moderní bankovnictví 5 - 1 Druhy cesí: podle toho, zda je cese dlužníkovi postupitele oznámena či nikoliv tichá cese – dlužník postupitele není o cesi informován. Pro banku riziko, neboť poddlužník plní dlužníkovi a banka tak nemusí peníze obdržet. veřejná cese – dlužník je informován a plní přímo bance, nikoliv svému dlužníkovi. podle způsobu a rozsahu postoupení individuální cese – postupuje se jedna individuální pohledávka krycí cese – více pohledávek, jejichž splatnost bývá kratší,než splatnost úvěru, postoupené pohledávky by měly překračovat nejméně o 30 procent výši úvěru globální cese – příjemce úvěru postupuje na banku veškeré své pohledávky.

Moderní bankovnictví 5 - 1 ad 8) Zajišťovací převod práva Úvěr lze zajistit jakýmkoliv právem s výjimkou právo na pohledávku, která má své řešení (viz výše). Nejčastěji se zajišťuje právo vlastnické. Zajištění vlastnického práva je využíváno podobně, jako právo zástavní. Je tu ale rozdíl – v zástavní smlouvě se nemění vlastník, kdežto u zajišťovacího převodu vlastnického práva se mění vlastník. Tedy v praxi se jím stává banka.

Moderní bankovnictví 5 - 1 Právní úprava je dána občanským zákoníkem, § 553. Vznik zajišťovacího převodu práva: Je nutná písemná forma smlouvy s vyznačením závazku dlužníka převést určité převoditelné právo na banku jako zajištění úvěru a úpravu zpětného převodu práva na dlužníka po splnění jeho závazku splacení úvěru. Zánik tohoto práva: Určuje to smlouva, jak vlastnické právo „vrátit“. Bývá stanovena tzv. rozvazovací podmínka (většinou bývá řádné splnění závazku) nebo zpětný způsob převodu práva (fiduciární převod práva).