Chemická rovnováha Pojem chemické rovnováhy jako dynamické rovnováhy. Příklady chemických rovnováh Výměna elektronu nebo elektronového páru Výměna (protonu), disociační konstanty Komplexní sloučeniny a další ?
Činitelé ovlivňující chemickou rovnováhu Rovnovážný stav lze ovlivnit teplotou, tlaky, koncentracemi, počátečním složením a i když v malé míře, inertními látkami. Princip pohyblivé rovnováhy (H. Le Chatelier a F. Braun (1887). Když změnou vnějších podmínek (akcí) ovlivníme soustavu, proběhnou v ní procesy (reakce) směřující k eliminaci tohoto vlivu. Příklad zvýšeným tlakem lze převést soubor molekul do „kondensovanější“ fáze s větší hustotou (skupenské přeměny tání ledu apod.)
Vliv teploty na chemickou rovnováhu Zvýšení teploty posunuje se rovnováha ve směru endotermické přeměny, snížení teploty má za následek posunutí rovnovávy ve směru exotermické přeměny. ln Ka = (DH0r/R) . 1/T + C Clausiova Clapeironova rovnice pojednává o tomtéž (rovnovážný tlak par nad kapinou má význam rovnovážné konstanty)
Vliv tlaku na chemickou rovnováhu Termodynamická rovnovážná konstanta Kp je definována pro standardní tlak složek a její hodnota závisí pouze na teplotě. Nicméně rovnovážné složení se s tlakem měnit mohou. Obecně pro reakci: aA + bB hY + Z platí, že Kp = Kc p kde =h+-a-b Zvýšení tlaku v systému podporuje takovou reakci, při níž se pro plynné složky zmenšuje objem. Snížení tlaku podporuje průběh reakcí při kterých se objem zvětšuje.
Vliv koncentrace na chemickou rovnováhu Zvýšení koncentrace reaktantů (výchozích látek) posouváme rovnováhu směrem k produktům a zvýšením koncentrace produktů naopak. Toto způsobu využíváme často v analytické chemii, kdy velkým přebytkem jedné složky lze analyt kvantitativně převést na definovanou (stanovitelnou) látku.
Vliv inertní látky Přídavek inertní látky se projevuje stejně jako ředění reakční směsi.
Příklady studia rovnovážných systémů Fyzikálně chemické metody dělíme: s lineární a kvantitativně stejnou odezvou na koncentraci všech složek (koligativní vlastnosti) s váženou lineární odezvou (UV VIS, optická aktivita) s logaritmickou odezvou na koncentraci (aktivitu).