RYBY 2 Obojživelníci plazi

OBOJŽIVELNÍCI Co už víme….

OBRATLOVCI LESA – obojživelníci Obratlovci – mají vnitřní kostru s páteří z obratlů Obojživelníci v lese žáby (bez ocasu, silné zadní nohy skáčou) a mloci (ocas) žáby: skokan hnědý (skáče), ropucha obecná (leze, má jedové žlázy), rosnička zelená (na keřích) mloci: mlok skvrnitý, čolek obecný zbarvení - ochranné (skokan) nebo výstražné (mlok) - má jedové žlázy v kůži vývoj - přes larvu = pulec - ve vodě, dýchá žábrami dospělec - na souši, dýchá plícemi a kůží – tenká, slizká rozmnožují se ve vodě potrava: hmyz, pavouci, plži  udržují biologickou rovnováhu citliví na čistotu prostředí, V ČR - chránění zákonem

HLAVNÍ ZNAKY OBJOŽIVELNÍKŮ: NEPŘÍMÝ VÝVOJ: LARVA – PULEC ŽIJE VE VODĚ A DÝCHÁ ŽÁBRAMI DOSPĚLEC ŽIJE NA SOUŠI NEBO VE VODĚ A DÝCHÁ PLÍCEMI A KŮŽÍ, KTERÁ JE HLADKÁ A SLIZKÁ MAJÍ PROMĚNLIVOU TEPLOTU TĚLA VAJÍČKA KLADOU VŽDY DO VODY

VODNÍ OBOJŽIVELNÍCI

BEZOCASÍ OBOJŽIVELNÍCI ŽÁBY

Skokan zelený

Skokan zelený tráví velkou část života ve vodě nebo v její blízkosti. Vyskytuje se v malých rybníčkách i ve velkých rybníkách a jezerech, stejně jako v pomalu tekoucích řekách. Jeho průměrná velikost je okolo 10 cm. Ve zbarvení převládají zelené tóny. Silně ohrožený druh.

Pulec Přeměna pulce v žábu

Ozvučné bubínky Ozvučné bubínky

Kuňka obecná

4-5 cm Břišní strana kuňky Drobná žába s celkovou délkou těla nepřesahující 55 mm. Kuňka obecná je hodně vázána na vodní prostředí. Po skončení rozmnožování ji můžeme vidět i na loukách a v lesích. Kuňka je drobná žába, v případě ohrožení vylučuje z kožních žláz bělavý jedovatý výměšek. Kuňky patří k nejohroženějším druhům našich obojživelníků. 4-5 cm Břišní strana kuňky

Hrdelní vak

Přerod pulce v žábu Vajíčka kuňky

Jejich hřbetní strana těla, zbarvená jako bláto, působí jako maskování Jejich hřbetní strana těla, zbarvená jako bláto, působí jako maskování. Jsou-li kuňky obtěžovány nebo hrozí-li jim nebezpečí, zaujímají výstražný postoj. Ukazují své černožluté zbarvení, které slouží jako varovný signál, že jde o nejedlého živočicha. Vylučovaný kožní sekret je žíravý a může způsobit alergickou reakci. OBRANÁ POZICE KUŇKY

OCASATÍ OBOJŽIVELNÍCI MLOCI

Čolek velký – vodní fáze života V době rozmnožování (od března) vyhledávají čisté, vodní vegetací zarostlé rybníky, kde zůstávají do léta. samec samice Čolek velký – vodní fáze života

Suchozemská fáze života Během suchozemské fáze života (na podzim) tráví většinu času v zemních úkrytech - pod kameny, padlými kmeny a větvemi, v děrách v zemi. Úkryty opouštějí obvykle až za tmy. Vyskytuje se jak v zalesněné, tak otevřené krajině, vždy v blízkosti vody. Suchozemská fáze života max. 18 cm Břišní strana

Pulec čolka velkého

Čolek velký požírá mládě čolka horského

Co už víme o plazech????

Plazi v lese Plazi - jsou přizpůsobeni k životu na souši v ČR – hadi (bez končetin) a ještěři HADI: zmije obecná na lesních pasekách duté zuby spojené s jedovou žlázou plachá, útočí jen v ohrožení nebo na kořist loví myši a hraboše v zimě – ztuhlá v děrách – má proměnlivou tělesnou teplota v ČR chráněná zákonem PRVNÍ POMOC PŘI UŠTKNUTÍ: zachovat klid  co nejrychlejší přesun k lékaři JEŠTĚŘI: ještěrka (j. živorodá, j. obecná – okraje lesů, paseky) slepýš křehký

KDO JSOU PLAZI?? hadi ještěři želvy krokodýli V čr

HLAVNÍ ZNAKY PLAZŮ: POVRCH TĚLA KRYJÍ ROHOVITÉ ŠUPINY, PŘÍPADNĚ KRUNÝŘ MAJÍ PROMĚNLIVOU TEPLOTU TĚLA DÝCHAJÍ VŽDY PLÍCEMI PŘÍMÝ VÝVOJ (BEZ LARVY) VEJCE KLADOU VŽDY NA SOUŠ

VODNÍ PLAZI

Hadi

Užovka obojková

Přes zimu upadá do stavu strnulosti, přezimují ve větším počtu, např Přes zimu upadá do stavu strnulosti, přezimují ve větším počtu, např. v trhlinách skal.

Čelisti hadů jsou široce roztažitelné!

Svlečka užovky (tzv. hadí košilka)

Líhnutí užovky

Cítí-li se užovka ohrožená, předstírá, že je mrtvá Cítí-li se užovka ohrožená, předstírá, že je mrtvá. a z kloaky začne vylučovat sekret, který svou "vůní" připomíná mršinu.

želvy Co je typické pro želvy?

Želva bahenní

Jediná želva původní ve střední Evropě a tedy i v ČR. Samice želvy bahenní může dorůstat až 25 cm, naproti tomu menší sameček měří jen okolo 15 cm. Je to dravá želva, živí se převážně malými rybami, obojživelníky, měkkýši, hmyzem a jeho larvami. Želva bahenní přezimuje u dna zahrabána do bahna. V ČR je chráněná jako kriticky ohrožená a její výskyt je ojedinělý.

Obojživelníci, plazi rybníka v době rozmnožování jsou všichni obojživelníci vázáni na vodu Mimo rozmnožování se vyskytují ve vodě: Žáby: skokan zelený, kuňka obecná Ocasatí: čolek velký   Plazi Hadi: protáhlé tělo bez končetin, kůži kryjí šupiny, růst je umožněn svlékáním kůže - hadí košilka, jazyk – orgán čichu a hmatu, špatně vidí, neslyší užovka obojková (až 1 m) - výborně plave loví hlavně žáby a ryby - kořist polyká v celku vajíčka se vyvíjejí na teplém, suchém místě  malé užovky Želvy: tělo kryje krunýř v ČR vzácně – chráněná želva bahenní - dravec

Opakování: Kdy najdeme ve vodě nejvíc obojživelníků a proč? Kteří obojživelníci jsou ve vodě po celý rok? Popiš hlavní znaky žab. Čím se zásadně liší od mloků? Popiš vývin obojživelníků. Čím se obojživelníci živí? Jaký je jejich význam v ekosystému? Popiš znaky hadů (tvar těla, povrch, smysly). Kteří hadi jsou běžní v okolí rybníka? Čím se živí? Jak se pohybují? Jak přezimují? Jak probíhá vývin? Kteří další plazi žijí ve vodě v ČR? Co o nich víš?