duševní zdraví, hygiena,…

duševní zdraví = stav, kdy všechny psychické procesy probíhají optimálně, kdy jsme schopni řešit běžné problémy, pracovat a těšit se ze života předpokladem jsou fungující vztahy, práce a péče o sebe

psychická normalita – jeden ze znaků duševního zdraví a znamená nepřítomnost psychických poruch hranice mezi (ne)normální je velmi křehká, souvisí se společností

na vzniku poruch mají vliv: biologické faktory (dědičnost,…); chemické (otrava návykovými látkami,…); a sociální (konflikt, stres,…) 2.,3. faktor ovlivnitelné člověkem

„spouštěč“ psychických poruch životní styl s požadavky dnešní společnosti při nenaplnění – pocity frustrace frustrace = překážka na cestě k cíli, která znemožňuje uspokojení potřeb, a současně vnitřní stav zklamání nebo zmaru, který tato překážka u jedince vyvolává

frustrace trvá několik dní, i měsíců reakce na frustraci – hněv, stažení se do sebe, útěk z domova, útěk do fantazie,… nejčastěji však: agrese (i vůči sobě-ubližování si…), únik, upoutávání pozornosti

poznámka agrese je součástí lidského života ke zvládnutí je třeba odreagování např. sportem, fyzickou prací v psychoterapii se užívá metoda „polštářové bitvy“, rozbíjení talířů atd.

stres = reakce organismu na nejrůznější podněty - stresory, které narušují jeho rovnováhu přirozená součást života

krátkodobý stres – krátká „paralýza“, brzy přejde (ze zkoušek,…) dlouhodobý stres – může vést k psych. obtížím a zdravotním potížím

projevuje se v: chování (kousání nehtů, hněv,…); prožívání (napětí, strach,…); a tělesné stránce (činnost svalstva, žláz s vnitřní sekrecí,…)

časté příčiny stresu jsou náročné životní situace – negativní(onemocnění, rozchod, ztráta blízké osoby,…) pozitivní (svatba, narození dítěte,…)

stresu se zcela nevyhneme, můžeme však posilovat odolnost vůči zátěžím (sport, životní styl,…) případně navštívit psychologa

duševní hygiena = psychohygiena je souborem doporučení, která vedou k udržení nebo prohloubení duševní pohody a rovnováhy

udržení vnitřní rovnováhy oblasti: vztahy; práce a péče o sebe (způsob trávení volného času, životospráva,…) vyvažování jednotlivých oblastí (jinde špatné, jinde dobré)

zásady duševní hygieny: vhodné uspořádání s naplánování denních aktivit a volného času, a to v souladu s naší výkonnostní křivkou (nejlepší dopoledne mezi 9.-11. hod.

volný čas činnosti konané mimo práci neb školu, jak odpočíváme jaké máme koníčky duševní hygiena ho chápe jako prostor pro činnost vedoucí k rozvoji zdravé osobnosti má přinášet odpočinek, zábavu, vybití nahromaděné energie

nezdravý způsob trávení volného času se může stát zdrojem velkých zdravotních problémů (obezita, časté infarkty,…) až 20% českých dětí ve věku 6-12 let trpí obezitou

metody duševní hygieny = psychické postupy směřující ke zmírnění nebo prevenci stresu příklady: autosugestivní postupy, pozitivní imaginace, relaxační metody

autosugestivní postupy využívají naší představivosti člověk si pomocí jednoduchých vět, které formuluje pozitivně, navozuje žádoucí stav („moje mysl je lehká a odpočatá“)

pozitivní imaginace situace: nezvládnutí vystoupit na veřejnosti nutné představovat si dobré řešení situace

relaxační techniky zlepšují koncentraci, pomáhají zmírnit nervozitu,… propojení těla a psyché př. odpočinek (četba, poslech hudby,…) jóga, zdravý životní styl, zdravá životospráva

zdravý životní styl cvičení, přiměřená tělesná hmotnost, pravidelný denní režim, dostatek spánku, vyvážená strava, vyhýbání se alkoholu,…

duševní poruchy schizofrenie (1% populace) nemocný se odcizuje přátelům, rodině; působí chaoticky; „blábolí“; přesvědčen, že kolem něj existuje spiknutí, že je ohrožen na životě přesvědčen o svých nadpřirozených schopnostech nebo mimořádném poslání

bipolární porucha (dříve označováno jako maniodepresivní psychóza) velké výkyvy nálad (přešťastní-depresivní)

organické poruchy vzniklé po úrazu mozku snížená schopnost vnímání, paměti,…

neurózy duševní nerovnováha, která působí smutek nebo nedostatek radosti ze života během života trpí až 15% populace vnitřní neklid, napětí, úzkost př. obsedantní poruchy (několikanásobná kontrola světel při odchodu z domu,…, „zamknul jsem?“)

sebepoznání a sebepojetí sebepoznání = proces poznávání sebe sama v různých situacích, kterým přispíváme k porozumění sobě a druhým a k pochopení motivů a příčin svého chování

sebepojetí = představa, kterou si lidé o sobě vytváří a která se týká postoje k sobě, ke svému tělu, ke svým schopnostem, ke svým sociálním rolím atd. základní metodou je sebereflexe = úvahy nad vlastním chováním, snaha o nápravu svých špatných jednáních