Fibonacciho posloupnost
O co se jedná? Fibonacciho posloupnost je nekonečná řada čísel, ve které je prvním číslem 0, druhým 1 a každé následující číslo je definováno jako součet dvou předchozích čísel. Řada proto začíná čísly 0, 1, 1, 2, 3, 5, 8, 13, 21, 34... Řada byla vymyšlena italským matematikem Leonardem Pisanem (Fibonacci) ve dvanáctém století jako popis pro růst počtu králíků. -Na začátku se narodí 1 pár králíků. -Králící se mohou množit od druhého měsíce života. -Každý produktivní pár zplodí měsíčně jeden pár králíků. -Králíci neumírají, pokud jednou začnou plodit, tak plodí pořád.
Fiboncciho posloupnost v přírodě S Fibonacciho posloupností se v praktickém životě setkáme v mnoha situacích, především pak ale v přírodě. Sama příroda totiž odhalila, že Fibonacciho čísla nejsou jen tak ledajaká. Například počet spirál na borové šišce může být 13 levotočivých a 21 pravotočivých. Je to snad náhoda, že tato čísla jsou zrovna dvěma následujícími členy Fibonacciho posloupnosti? Nejspíše ne, protože s takovýmito případy se setkáme například i u terčíku slunečnic. Ty mají 34 pravotočivých a 55 levotočivých spirál. Vědci se shodli na názoru, že toto uspořádání je nejoptimálnější a díky němu se do terčíku vejde nejvíce semen při jejich dostatečné velikosti. Stejně jako u šišek nebo slunečnic platí spojení s Fibonacciho posloupností i u kaktusů.
Kaktus rodu Obregonia denegri - 8 pravotočivých a 13 levotočivých spirál
Dokonce i spousta květů jiných květin má stejný počet okvětních lístků, jako některé členy Fibonacciho posloupnosti. Zde jsou nějaké příklady: ďáblík bahenní (1), kosatce (3 vnější + 3 vnitřní), mochnička kuklíkovitá (5), kopretiny (21) a mnoho dalších.