(PEDAGOGICKÉ) ZNALOSTI JAKO DYNAMICKY SJEDNOCENÉ POLE Radim Šíp, Vlastimil Švec

Grantový projekt GA ČR : Osvojování tacitních znalostí studenty učitelství v průběhu jejich pedagogické praxe Řešitelský tým: V. Švec, J. Krátká, M. Kubiatko, R. Šíp, B. Pravdová, J. Slavík, E. Minaříková Řešitelské pracoviště: katedra pedagogiky, PdF MU

Tacitní znalosti – problém zexplicitnění?

Nutnost změny v pohledu na znalosti v kontextu tacitních znalostí (TZ)?  Proč je obtížné TZ zexplicitnit?  Utváří se a sídlí TZ skutečně v našem těle (hlavě, mysli/mozku)?  Jsou hranice těla hranicemi znalosti?  Dostává se znalost z hlavy do vnějšího prostoru skutečně jen v jednání?

Metodologická poznámka: P aradigma Kuhn –> Feyerabend -> Foucualt –> Weber paradigma = konstrukt, idealizace – weberovský ideální typ raně moderního paradigmatu (RMP )  pozdně moderního paradigmatu (PMP) Tato transice proměňuje pojetí znalosti

RMP a poznání Descatovsko–lockovská tradice * vznik představy „vnitřního prostoru“, zde se odehrává poznání => subjekt (vrozené ideje–> struktura rozumu, zakoušené ideje–> smyslově dané) = subjekt a objekt poznání:  subjekt produkuje znalost objektu („reprezentuje“, odráží jej) v sobě  pravdivé poznání = reprezentace koresponduje (splývá) s poznávanými objekty (sdílí jejich strukturu)

PMP a poznání darwinismus, funkcionalismus (Mead, Dewey, Vygotskij, Piaget)  neexistuje subjekt x objekt, ale sjednocené pole a nacházení se jeho ekvilibria  poznání se děje, utváří, jednání je součást „…Místo aby byla mysl vynořující se vlastností mozku stává se vynořující se vlastností ‚pole jednání‘ [behavioral field], které se vlní a fluktuuje v celém nexu prostředí-tělo-mozek…“ W. T. Rockwell  jednání probíhá nezávisle na vědomí, tělo jedná (zrcadlové neurony: Iacoboni, Rizzolatti, Ramachandran, Damasiovy teorie emocí), je neustále v komunikaci s okolím

PMP a znalost (Z) Z = dynamická struktura pole (S+O – nacházení rovnováhy), proměňující se uspořádání tohoto pole => pole ovlivnění 1.poznatková rovina – poznatky, bývalé „reprezentace“, v podstatě praktické konstrukty, které nám pomáhají analyzovat situaci 2.rovina jednání/dění – to, co se odehrálo vně i uvnitř jedince / v poli ovlivnění – k jakému změnám, uspořádání došlo ve vnějším prostředí, jak tyto změny řeší problémy pole (sjednocují/ nesjednocují?),

PMP a znalost (Z) jako poznatek (P) 3.rovina procesů transformace – a)transformace 2. na 1. –> * poznatků b)hledání koherence na 1. první –> * komplexnějších představ (hypotézy a teorie) c)transformace 1. na 2. –> * plány jednání, kterak dojít k potřebným změnám pole  možnost zpětného přechodu do roviny 2. Znalost není pouze poznatek (to, co má subjekt v plné moci)  tacitnost

Zpět k TZ (TDZ) Co je TZ, jestliže znalost není poznatek, ale dosažení dočasné rovnováhy sjednoceného pole? 1.TZ je pouze jistá DIMENZE struktury/znalosti 2.nachází se především v rovině 2. (ve změnách pole ovlivnění) a také v rovině 3. (ve stopách transformací) CO Z TOHO VYPLÝVÁ PRO VÝZKUM ?

Výzkum TDZ 1.zaznamenávání a zkoumání změn na rovině 2. (vně těla – změny v prostředí, uvnitř těla – neurální, hormonální, somatické změny) 2.zaznamenávání „ vstupů “ a „ výstupů “ (děje a změny poznatky, reprezentace) ve všech třech fázích 3. roviny (jaké mechanismy mohly vést k transformaci z děje na poznatek / z poznatku na předjímání děje? jaké zvykové transformační postupy – zvyky, praktiky, instituce – utvářely transformace? došlo k e změně těchto transformací ? k jak ým ?)  VÝZKUMNÍCI A ZKOUMANÍ NEMAJÍ APRIORNÍ PŘÍSTUP K „PRAVDĚ“ (falešný konflikt mezi teoretiky/výzkumníky a praktiky)  VYJEDNÁVÁNÍ VÝZNAMŮ, ZVÝZNAMŇOVÁNÍ, ZVĚDOMOVÁNÍ

děkujeme za pozornost