Království Švédsko Michal Polák

Základní informace hlavní město Stockholm počet obyvatel (odhad 2010) člen EU od EURO není dosud zavedeno - (zatím nenaplňuje svůj závazek přijmout euro, tento postoj potvrdil i odmítavý výsledek referenda v r. 2003) členství v mezinárodních organizacích: EBRD, G-6, G-9, G-10, IBRD, MMF, OECD, OBSE, OSN, WTO nejsou členy NATO (neutrální stát, připojení jen k programu NATO Partnerství pro mír)! HDP na obyvatele: USD Náboženství: luteráni 80 %, muslimové 7 %, římsko-katolická 4 %, ortodoxní, baptisté, židé, buddhisté

Politický systém konstituční monarchie s parlamentní formou vlády unitární stát hlavou monarchie Karl XVI. Gustaf (od r. 1973) −symbolická a reprezentativní role −minimum pravomocí např.(slabší postavení než panovník v Dánsku a Norsku) −není vrchním velitelem vojska, nemá právo zákonodárné iniciativy, nejmenuje předsedu vlády ani její ostatní členy Vláda (Regering) −složkou výkonné moci - hlavní pracovní náplní je řízení monarchie −odpovědná parlamentu −Premiér je volen nepřímo parlamentem, členové vlády jsou vybíráni premiérem – silné postavení

Politický systém jednokomorový Parlament (Riksdag) −349 poslanců volených na 4 roky −4 % omezovací klauzule (+ 12 % na úrovni volebního obvodu – pro regionálně koncentrované strany, ale ty se prakticky nevyskytují) −v čele parlamentu stojí tzv. "Speaker" a jeho 3 zástupci −může vyslovit absolutní většinou poslanců nedůvěru vládě jako celku i jejím jednotlivým členům

Historický vývoj stranického systému I. fáze – konec 19.stol. – 20. léta 20.stol. − bipartismus - většinový systém + omezení volebního práva majetkovými cenzy (pravice-konzervativci, levice-liberálové – volná politická uskupení) − tripartismus - volební expanze Sociálnědemokratické dělnické strany – SAP −1909 přechod k poměrnému systému, ale s disproporčním účinkem −SAP – budována jako masová politická formace a politický reprezentant odborů – úspěšná mobilizace dělnictva, po volbách v r pozice největší politické strany −vznik Liberální lidové strany, Pravicové strany, Agrární strany a Kumunistické strany – vznik formátu 5 stran (spolu se SAP) − socioekonomická konfliktní linie vlastníci – pracující – stranická soutěž mezi socialistickou levicí (SAP) a fragmentovanou,,buržoazní“ pravicí −socioekonomická konfliktní linie město – venkov – vliv agrárníků

Historický vývoj stranického systému II. Etapa – 20. – 70. léta 20. stol. −přechod k multipartismu – důsledek změny většinového systému na poměrný −formát 5 stran se díky neměnnosti vazby mezi stranami a jejich voliči dlouhodobě stabilizoval –,,éra zamrznutí“ stranického systému (S. Rokkan) −drtivá převaha sociální demokracie (SAP) – od r do r nepřetržitá vláda – stranický systém s predominantní (převládající) stranou −1933 koalice opozičních agrarníků se SAP – antikrizový pakt (řešení dopadu hospodářské krize v r. 1929) - zahájení tzv.,,švédského modelu“ nebo,,třetí cesty“ (mezi západním kapitalismem a sovětským centrálním plánováním o expanze silně redistributivního a propracovaného sociálního státu – progresivní zdanění o rozsáhlý veřejný sektor, ekonomické plánování a státní kontrola nad obchodem o kontroverzní přijetí ze strany veřejnosti – rudo-zelený historický kompromis jako,,koňský handl“

Historický vývoj stranického systému III. Etapa – 70. – 90. léta 20. stol. −postupné,,rozmrzání“ stranického systému a překonávání rozporů mezi nesocialistickými stranami −volby v r znamenaly konec převládajícího postavení sociální demokracie v systému – prostor pro větší politickou soutěživost −na přelomu 80. a 90. let expanze nových stranických aktérů – konec původního formátu 5 stran −významným mezníkem volby v r – historické minimum obdržených hlasů pro sociální demokraty včetně poklesu celkové podpory pro 5 tradičních formací

Současná podoba stranického systému velmi stabilní systém politických stran typické blokové uspořádání, kdy proti sobě obvykle stojí blok socialistický a nesocialistický nejčastěji se hovoří o umírněném pluralismu s dominující stranou (Sartoriho typologie) nebo o multipartismu s dominující stranou (B l ondel) z hlediska počtu relevantních stran: extrémní pluralismus (vysoký počet stran v systému však nemá za následek polarizaci a neovlivňuje typ stranického systému)

A. Červeno-zelený blok (socialisté) Sociální demokracie (Socialdemokraterna - SAP) -vznikla v r vláda v letech , , sleduje linii demokratického socializmu -důraz na principy rovnosti, solidarity a svobody, obhajuje feminizmus -Plně podporuje členství země v EU a přistoupení k měnové unii -předsedky ní je od r Mona Sahlin ( v březnu 2011 nový předseda Hakan Juholt) Levicová strana (Vänsterpartiet - Vp) -vznikla v r radikálně levicová formace se silným enviromentálním, feministickým a pacifickým zaměřením -odmítá omezování výdobytků sociálního státu a moc finančního kapitálu -nesouhlasí s členstvím Švédska v EU -předsedou je od r Lars Ohly

A. Červeno-zelený blok (socialisté) Strana zelených (Miljöpartiet de Gröna - MpG) -vznikla v r. 1981, ekologická strana -je proti členství Švédska v EU a proti jaderné energii -důraz na trvale udržitelný rozvoj, solidarita na všech úrovních, max. využití přímé demokracie, omezení výdajů na armádu a zbrojení -mluvčími jsou od roku 2002 Maria Wetterstrand a Peter Eriksson

B. Aliance pro Švédsko (pravice) Umírněná strana (Moderaterna - M) - vznikla v r. 1904, pravostředová konzervativně-liberální - podporuje omezení role státu v ekonomice, privatizaci a nižší daně - předsedou je od roku 2003 Fredrik Reinfeldt Strana st ř edu (Centerparteit - Cp) - vznikla v r. 1913, liberálně-centristická - ekohumanismus – rovnost všech (humanismus) + enviromentální hodnoty - význam tržního hospodářství a decentralizace - podporuje imigrační politiku a federalizaci EU - předsedkyní je od roku 2001 Maud Olofsson Liberální lidová strana (Folkpartiet liberaterna - Fp) - vznikla v r. 1934, pravostředová – liberální strana - podporuje sociální stát bez socializmu – formálně sociální liberalismus - předsedou je od roku 2007 Jan Björklund

B. Aliance pro Švédsko (pravice) Křesťanští demokraté (Kristdemokraterna) - vznikla v r. 1964, pravostředová křesťanskodemokratická strana - zasazují se o zlepšení péče o důchodce, akcent na rodinu, humanitní křesťanské duchovní dědictví -předsedou je od roku 2004 Göran Hägglund - ve vládě jen jednou

Volební systém systém poměrného zastoupení s kompenzačními mandáty k rozdělování 349 mandátů dochází na dvou úrovních: a)1. fáze: 310 mandátů se přiděluje na úrovni 29 volebních obvodů (velikost se v současnosti pohybuje v rozmezí 2–36 mandátů v závislosti na počtu voličů v daném obvodu; volební obvody se shodují se správním rozdělením země) b)2. fáze: přidělování 39 kompenzačních mandátů se následně účastní pouze politické subjekty, které překročí celostátní omezovací klauzuli ve výši 4 % (na základě všech hlasů odevzdaných na úrovni volebních obvodů je vypočteno ideální rozdělení všech 349 mandátů v rámci celé země pomocí modifikovaného dělitele Sainte- Laguë a následné distribuce kompenzačních mandátů se účastní pouze subjekty, které na základě ideálního výpočtu získají více hlasů, než obdržely v obvodech)

Volební systém v 50. letech zaveden modifikovaný Sainte-Laguë systém (volební výsledky se dělí lichými čísly, přičemž upravený S.-L. spočívá v tom, že místo prvního dělitele čísla 1, se jako první dělitel používá 1,4, čímž se ztěžuje přístup menších politických stran k prvnímu mandátu) tzv. dodatečné mandáty způsob, jak odstranit znevýhodnění menších politických stran, které je s upraveným S.-L- systémem spojeno – vázáno na splnění podmínky překročení 4% omezovací klauzule v celostátním měřítku nebo alespoň 12% hlasů v jednom volebním kraji

Témata voleb v r vysoká nezaměstnanost především mladých lidí, způsobená také neflexibilním systémem s velkými ochranářskými opatřeními ve prospěch zaměstnanců a s vysokými náklady pro toho, kdo chce vlastní zaměstnance mít Sociální demokracie −po dvanácti letech u moci diskreditována různými skandály (útěky nebezpečných vězňů z nápravných zařízení nebo nezvládnutou evakuaci švédských státních příslušníků z jihovýchodní Asie po katastrofách způsobených vlnami tsunami v prosinci roku 2004 −reakce na Umírněné jen výroky o „zvyšování solidarity“ – de facto další zvyšování vybraných sociálních dávek bez konkrétního cíle kromě cíle získat další voliče Umírněná strana (předseda Fredrik Reinfeldt) −přesun do politického středu −se třemi dalšími nesocialistickými uskupeními vytvořil blok Aliance, který na rozdíl od dřívějších voleb, ve kterých si tyto strany spíše vzájemně přetahovaly své voliče, vystupoval jednotně −nechce mohutný švédský sociální stát zrušit, ale pouze zpružnit – např. snížení povinných odvodů zaměstnavatelům a větší motivaci mladých nezaměstnaných k hledání pracovních míst tím, že nástupní plat bude větší než podpora v nezaměstnanosti, takže se pracovat vyplatí −daně snižovány především nižším a středním příjmovým skupinám

Výsledky voleb v r Politická stranaHlasy v %Počet křeselRozdíl Umírněná strana26,23%9742 Strana středu7,88%297 Lidová strana7,54%28-20 Křesťanští demokraté6,59%24-9 Aliance pro Švédsko 178 Sociální demokracie34,99% Levicová strana5,85%22-8 Strana zelených5,24%192 Červeno-zelený blok 171

Výsledky voleb v r volební účast 81,99 % vládu vytvořila Aliance pro Švédsko v parlamentu obsadila 178 křesel (51 % všech křesel) premiérem se stává předseda Umírněné strany Fredrik Reinfeldt Sociální demokraté zaznamenali nejhorší volební výsledek od r. 1921, naopak Umírněná strana svůj najlepší od roku 1928 Göran Persson rezignoval na post předsedy Sociální demokracie

Vláda Fredrika Reinfeldta Aliance si rozdělila posty podle výsledků voleb program racionální změny sociálního systému snaha vytvořit pracovní podmínky pro ty, kteří chtějí pracovat a znižovat daně pro méně výdělečně schopné politický program reforem v dopravě, kultuře, vzdělání a zdravotnictví

Témata voleb v r Pravice - příležitost k pokračování reformního programu - pokles podpory švédského modelu sociálního státu a stoupající ochotu veřejnosti akceptovat reformy zaměřené na zpřísnění systému sociálního zabezpečení a zvyšování motivace k práci oproti životu ze sociálních dávek pomoc podnikatelskému sektoru při překonávání dopadů globální ekonomické krize zvyšování konkurenceschopnosti Švédska, v němž byla vláda F. Reinfeldta úspěšná a voliči tento fakt ocenili důraz na ekologický rozměr podnikání a boj proti emisím skleníkových plynů, udržitelný rozvoj v oblasti energetiky apod. Opozice – zaměření se na lidi, kteří utrpěli úspornými ekonomickými reformami v oblasti sociálního zabezpečení

Výsledky voleb v r Politická stranaHlasy v %Počet křeselRozdíl Umírněná strana30,06%10710 Strana středu6,56%23-6 Lidová strana7,06%24-4 Křesťanští demokraté5,60%19-5 Aliance pro Švédsko 173 Sociální demokracie30,66% Levicová strana5,60%19-3 Strana zelených7,34%256 Červeno-zelený blok 156

Druhá vláda Fredrika Reinfeldta volební účast 84.6% (nižší než v r.2006) za dva týdny po volbách sestavena menšinová vláda současné středopravé koalice (Aliance) ztráta parlamentní většiny – o křesla ji připravily Švédští demokraté (nacionalistická strana, hlavním bodem jejich programu je snížení přistěhovalectví do Švédska až o 90 %. Za největší zahraniční hrozbu od 2. světové války označují islám, zvažují odchod své země z EU a chtějí zavést trest smrti) pokračování v reformách z předchozího volebního období stále diskuze nad přijetím Eura, vstupem do NATO, ekonomickým řešením globální krize

Zdroje Strmiska, Maxmilián a kol: Politické strany moderní Evropy. Praha: Portál, Fiala, Vlastimil: Politický systém skandinávských zemí. Olomouc: Moneta-FM,