slabší individualismus morálka není důležitá pozitivní svoboda rovnost příležitostí odpovědnost státu silný individualismus důraz na morálku negativní svoboda formální rovnost důraz na slabý stát

Ideje klasického a moderního liberalismu ve střetu aliance KL a konzervatismu x aliance ML a socialismu rovná daň x progresivní daň (DPH, daň z převodu nemovitosti, daňové slevy) základní práva x sociální a emancipační práva (kouření v restauracích, registrované svazky, adopce homosexuály) Zastupitelská demokracie x přímá demokracie (otázka referend, přímá volba prezidenta, poměrný volební systém, „odvolatelnost politiků“)

Krajní pozice AYN RANDová Filosofie „objektivismu“ „dáma, vedle níž je i Klaus trockista“ Cílem filozofické revoluce, kterou zahájila Ayn Rand, je dokázat, že egoismus (racionálně pojímaný) není zlem, že je dobrem, ctností, že je morálkou umožňující a podporující život člověka. Protože morálka racionálního egoismu je odvozena rozumem, je primárním úkolem objektivismu obhájit rozum jako jediný nástroj lidského poznání a přežití. Právo na život, majetek a svobodu je neslučitelné s jakýmkoli odstínem "sociálního státu" či "smíšené," státem regulované ekonomiky. Kapitalismus není jen praktickým nástrojem k dosažení blahobytu člověka. Je jediným morálním společenským uspořádáním. Kapitalismus není dobrem jen pro zdravé, sebevědomé, racionální či bohaté lidi. Je dobrem pro každého člověka, protože je odvozen z podstaty člověka jako volní bytosti se schopností rozumu. Každému otevírá možnost pro realizaci svého potenciálu, umožňuje člověku žít jako člověk. Kritika – radikální egoismus, anti-teismus, nietzscheovská inspirace

Krajní pozice AYN RANDová "Každý státní zásah do ekonomiky spočívá v dávání nezasloužených výhod některým lidem na úkor jiných pomocí násilí.„ Capitalism: The Unknown Ideal "Lidská spodina, která by ve své hlouposti umřela hlady, nepřispívá těm nad sebou zhola ničím, získává však výdobytky všech jejich mozků. Taková je povaha soutěže mezi silným a slabým intelektem. V tom spočívá 'vykořisťování' kvůli kterému odsuzujete silné...„ John Galt, hlavní hrdina románu Atlas Shrugged (1957)

Krajní „minarchistické“ pozice Paleo-libertarianismus (např. Hans-Hermann Hoppe, Democracy: The God that Failed: The Economics and Politics of Monarchy, Democracy, and Natural Order, 2001) Secese - obnova přirozeného řádu před vznikem organizovaného státu rovných individualizovaných občanů (patriarchální rodina, přirozená aristokracie, na státu nezávislé politické entity) Libertarianismus (např. Robert Nozick, Anarchy, State and Utopia, 1974) Zcela minimální stát zajišťující vnitřní a vnější bezpečnost, žádné redistributivní zdanění

Kritikové liberalismu Socialismus (kapitalismus, individualismus) Konzervatismus (absence morálky) Komunitarismus (individualismus) Anarchismus (panství)

Konzervatismus Konzervatismus je „filosofií lidské nedokonalosti“ Principy konzervatismu: - tradice - nedokonalost člověka - pragmatismus - organické pojetí společnosti - hierarchie, autorita - majetek Konzervatismus je „filosofií lidské nedokonalosti“ Tradice je „demokracie mrtvých“ (Chesterton)

Konzervatismus Edmund Burke, Úvahy o revoluci ve Francii (1790) kritika Francouzské revoluce (1789) Obhajoba tradičních institucí a morálky Proti abstraktním osvícenským principům staví „předsudek“ Stát má bránit zlu, nikoli „prosazovat dobro“ Nebyl Tory, ale Whig, v době Americké revoluce vyjadřoval americkým koloniím podporu, uznával ideje Adama Smitha V tomto předjímal alianci konzervatismu a klasického liberalismu

Konzervatismus Russel Kirk, The Conservative Mind (1953) (Česky Konzervativní smýšlení) má zato, že lze konzervatismus lze shrnout do celkem šesti zásad : • víra v transcendentní řád či přirozený zákon • rozmanitost, tajuplnost a nedokonalost lidské existence • strukturovanost, organicita a řád ve společnosti • svoboda a majetek jsou úzce svázány • víra ve zvyklosti, konvence • společenské změny musí být uvážené X radikalita, hledání dokonalosti člověka i společnosti, pohrdání tradicí a důraz na rozum, důraz na ekonomické a politické rovnostářství

- ancient regime - tradice minulosti - monarchie - nedůvěra ke svobodě - konstitucionalismus - elitářská demokracie - klasický liberalismus - respekt ke svobodě - důraz na hodnoty a morálku - respekt k lidské svobodě - podpora tržní ekonomiky - podpora demokracie

Impulsy k rozvoji konzervatismu ve 20. století Enormní síla socialismu a moderního liberalismu ve 20. století – reakce a impulsy: Obnova klasického liberalismu a libertarianismu F. A. Hayek Road to Serfdom (1944) Ludwig von Mises Human Action (1949) Tradicionalismus Richard M. Weaver Ideas Have Consequences (1948) Eric Voegelin New Science of Politics (1952) Russel Kirk Conservative Mind (1953) Antikomunismus James Burnham The Struggle for the World (1947) Whittaker Chambers Witness (1952)

Nová pravice (New Right) Vzestup od 70. let 20. století - Margaret Thatcherová (UK) Ronald Reagan (USA) Kombinuje morální konzervativní hodnoty s liberální ideologií svobodné ekonomiky

Nová pravice (New Right) Frank S. Meyer – „fusionismus“ (konvergence libertarianismu a tradicionalismu) přesvědčení, že tyto dvě velké tradice nestojí v rozporu – cílem politického řádu je podle něj svoboda, zatímco cílem morálního řádu je ctnost. Nutit lidi ke ctnosti, jak by mohli považovat za žádoucí někteří tradicionalisté a autoritáři, nepovažoval Meyer za správný cíl politického řádu „Nová pravice chce budovat silný, avšak minimální stát – silný v oblasti prosazování práva, udržování pořádku, podpory národní jednoty a posilování obrany, slabý v oblasti ekonomické“

Neoliberalismus čerpá z tradice klasického liberalismu (neoklasický liberalismus) zdůrazňuje liberální hodnoty zejména v ekonomické sféře („laissez faire“) obhajuje minimální stát, považuje svobodný trh za samoregulující (reakce na Keynesianismus, sociální liberalismus odmítá a omezuje sociální stát (F. A. Hayek, M. Friedman)

Neokonzervatismus Vychází z některých idejí klasického konzervatismu Zdůrazňuje význam politické autority, z obavy před oslabením morálních standardů a rozkladu společnosti. Klade proto důraz na právo, pořádek a morálku a to jak v soukromé, tak ve veřejné sféře, tradiční rodinné hodnoty a instituce Aktivistická zahraniční politika, vývoz demokracie Má v sobě i výrazný náboženský prvek, zejména v USA, dokonce se dá hovořit o „křesťanské Nové pravici“ (New Christian Right)