Architektonické skvosty rodinného bydlení v České republice Obr. 47: vila Tugendhat v Brně od Ludwiga Mies van der Rohe Obr. 48: Müllerova vila v pražských Střešovicích od Adolfa Loose

Vila TUGENDHAT – Ludwig Mies van der Rohe Obr. 49: vila Tugendhat v Brně od Ludwiga Mies van der Rohe „Ze stanoviska technického pokroku a hygieny jsou tyto stavby mnohem méně významné, než jednání obecní rady v Zapadlé Lhotě o zřízení primitivní kanalizace“ (Jaromír Krejcar) vila Tugendhat … „je stroj na reprezentaci, na nádheru, na bezpracný, lenošný život pánů, hrajících golf a dam nudících se v budoárech“ (Karel Teige) Dnes je vila zapsána na seznamu Světového kulturního dědictví UNESCO, je zrekonstruována a přístupná veřejnosti

Mülleorva vila – Adolf LOOS Obr. 50: Müllerova vila v pražských Střešovicích od Adolfa Loose Adolf LOOS (1870, Brno – 1933, Vídeň) Spis „Ornament je zločin“ – vystoupil proti nejen tehdy oblíbenému secesnímu dekoru v architektuře Koncept „raumplan“ – „prostorový plán, kterým členil vnitřek rodinného domu na sled prostorů o různých proporcích, vzájemně důmyslně propojených. Hierarchicky nejvýše stál obývací pokoj, který byl jádrem domu a měl dvojnásobnou výšku než další místnosti. Celek pak umožňoval různá optická propojení, průchody, rampy. To vše bylo ovšem skryto v na pohled všední skořápce. Fasáda takového domu byla nenápadná, záměrně neefektní, byl to vlastně jen velký kvádr s okny umístěnými tak, jak bylo potřeba pro dobré fungování stavby (byť i v jejich rozvrhu byla určitá rafinovanost).“ (Zdeněk Lukeš) Další známé a významné stavby A. Loose: American bar ve Vídni, obchodní dům Goldman a Salatsch tamtéž, dům Tristana Tzary v Paříži, řada úprav interiérů (zejména v Plzni)

Obr. 51: kostel sv. Václava od Josefa Gočára v pražských Vršovicích

ROK 1945 Obr. 52: kostel sv. Václava od Josefa Gočára v pražských Vršovicích Umírá Josef GOČÁR „Jeho dílo, čítající desítky realizací od Paříže až po podkarpatský Užhorod a další desítky neprovedených projektů, tady však zůstává jako memento. V každém stylovém období té neklidné první poloviny dvacátého století vznikla alespoň jedna jeho stavba, nad níž i po tolika letech stojíme v úžasu…“ (Zdeněk Lukeš)