Psychologie osobnosti

Slides:



Advertisements
Podobné prezentace
Videotrénink interakcí
Advertisements

Individuální psychologie
PhDr. Věra Strnadová, Ph. D.
Psychologické směry Psychologie.
Předmět psychologie Předmět psychologie práce a organizace.
ŠABLONA: III/2 – Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT
Individuální psychologie (samostatná psychologická škola Alfreda Adlera významně ovlivněná psychoanalýzou)
Psychologie osobnosti a sociální psychologie. Alfréd Adler (1870 – 1937)  Zakladatelem druhé vídeňské psychologické školy  Za základní význam v životě.
Erich Fromm ( ) Erik Erikson ( )
OB21-VVP-HUM-ZSV-MIK-L PSYCHOLOGIE, JEJÍ ODVĚTVÍ, VÝZNAM PRO ČLOVĚKA Mgr. Marie Mikulcová.
Emoce (city).
HUMANISTICKÁ PSYCHOLOGIE
Analytická psychologie
Teorie osobnosti S. Freud, C.G.Jung, A. Adler.
Přístupy k osobnosti Škola:
JMÉNO AUTORA: MGR. VLASTA KOLLARIKOVÁ DATUM VYTVOŘENÍ: ČÍSLO DUMU: VY_32_INOVACE_18_OSVZ_ON ROČNÍK: I. VZDĚLÁVACÍ OBLAST: SPOLEČENSKOVĚDNÍ.
Významní teoretici v historii psychologie
Sigmund Freud zkoumání kreativity z hlediska tvořivé osobnosti
Psychoanalýza Sigmund Freud ( ).
Eriksonova teorie psychosociálního vývoje
Psychoanalytické /Psychodynamické teorie
Motivační témata a životní příběhy
Rodina, ve které žiji Není nejmenších pochyb o tom, že je to v prostředí rodiny a domova, kde se všechny největší ctnosti, veškeré ctnosti, které vévodí.
Zdravá škola.
Hlubinná psychologie MILANA REICHLOVÁ.
Obrazotvornost či představivost
Motivační témata a životní příběhy
PSYCHOLOGIE LIDSKÉHO VÝVOJE
VÝVOJOVÁ PSYCHOLOGIE PhDr. Daniel Heller.
Psychologie II Sociální psychologie
Definice a vlastnosti Typy sociálních institucí Hodnoty a normy
26. července26. července 1875 – 6. června června1961 Byl švýcarský lékař a psychoterapeut, zakladatel analytické psychologie. Jeho přínos psychologii.
DETERMINISMUS PSYCHIKY OSOBNOSTI Různá pojetí teorie osobnosti
Narcismus.
2. DUŠEVNÍ VÝVOJ OSOBNOSTI, PORUCHY VÝVOJE OSOBNOSTI
Model transkulturní péče
Alfred Adler Narození 7. Únor 1870 Vídeň Úmrtí 28. Květen 1937 Aberdeen - rakouský lékař a psycholog, zakladatel individuální psychologie.
Agrese a agresivita.
Člověk jako osobnost (psychologie, disciplíny a směry)
Alfred Adler Svatava Krejčová C4A.
PSYCHOLOGIE OSOBNOSTI
Nevědomí Souhrn duševních procesů, které probíhají mimo duševní oblast a pozornost člověka. Zapomenuté a potlačené objekty a pudy. Neuvědomovaná oblast.
pochází z rodiny maďarského židovského obchodníka narodil se 7. února roku 1870 ve Vídni jako druhé ze šesti dětí jako dítě byl v ohrožení života, když.
Vývojová psychologie Dostupné z Metodického portálu ISSN: , financovaného z ESF a státního rozpočtu ČR. Provozováno Výzkumným ústavem.
Střední škola a Vyšší odborná škola cestovního ruchu, Senovážné náměstí 12, České Budějovice Č ÍSLO PROJEKTU CZ.1.07/1.5.00/ Č ÍSLO MATERIÁLU.
Teorie a přístupy v SP. Podmínky atestace Písemný test.
PSYCHOLOGICKÉ SMĚRY. Projekt: CZ.1.07/1.5.00/ OAJL - inovace výuky Příjemce: Obchodní akademie, odborná škola a praktická škola pro tělesně postižené,
Osobnost žáka jako jeden ze subjektů výchovně-vzdělávacího procesu Autor: Miroslav Vild.
Přednáška Wundt W., Freud S., Freudová A. Wundt-vznik vědecké psychologie Freud-zakladatel psychoanalýzy a psychodynamicky orientované psychologie.
Osobní bezpečí. Sebepojetí Sebepojetí - znamená porozumět sám sobě, svému JÁ, svým náladám, chování Sebepojetí – zahrnuje sebepoznávání, sebehodnocení.
Osoba a osobnost Pavlína Jordánová, Margita Přikrylová, Eliška Roubalová.
 Závazný dokument pro předškolní pedagogy (mateřské školy, přípravné třídy základních škol) a pro zřizovatele vzdělávacích institucí (od )
Osobní bezpečí Název školy: ZŠ Salvátor Název školy: ZŠ Salvátor Číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/ Číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/ Název výstupu:
Psychická struktura osobnosti Vytvořila Ing. Lenka Hřibová, Duben 2016.
Osobnost Biologická (tělesná), sociální (společenská) a psychologická (duchovní) jednotka Struktura osobnosti Soubor relativně stálých vlastností.
Zpětná vazba Jitka Navrátilová
Vzdělávání pro konkurenceschopnost
Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám
Mediální manipulace rozjizdeji-kampan-proti-propagande-a- bludum/r~c1f97c0ea36f11e6a16a fea04/
Sebepoznání a sebepojetí
ČÍSLO PROJEKTU ČÍSLO MATERIÁLU NÁZEV ŠKOLY AUTOR TÉMATICKÝ CELEK
Psychologie osobnosti
Sociálně psychologické aspekty kulturní historie lidstva
Zameranie na psychodynamické sily:
INDIVIDUÁLNÍ PSYCHOLOGIE – Alfred Adler
Nevědomí.
Analytická teorie Carl Gustav Jung.
5. Kultura jako řešení problémů přežití
Dějiny psychologie současná psychologie.
RODIČ A SPORTOVNÍ PŘÍPRAVA DĚTÍ
Transkript prezentace:

Psychologie osobnosti Modely osobnosti

Sigmund Freud (1856 – 1939) Rakouský lékař a psychiatr židovského původu Zakladatel psychoanalýzy (hlubinné psychologie) Freud byl přesvědčen, že za chování člověka je z drtivé většiny odpovědno nevědomí, tzn. to, co je v nás někde zasuto a nevíme o tom – např. zážitky z dětství Psychoanalýza je léčebná metoda, kdy zasuté informace z nevědomí jsou vytaženy na světlo, člověk je pojmenuje a tím se od nich osvobodí 

Sigmund Freud (1856 – 1939) Lidská osobnost se skládá ze tří hlavních částí: VĚDOMÍ PŘEDVĚDOMÍ NEVĚDOMÍ

Sigmund Freud (1856 – 1939) VĚDOMÍ: je část našeho vnitřního prostoru, která je v centru pozornosti a je přirovnávána k části ledovce nad hladinou.

Sigmund Freud (1856 – 1939) PŘEDVĚDOMÍ: je oblast, která sice není aktuálně v centru naší pozornosti, ale leží nepříliš hluboko pod hladinou a můžeme si z ní kdykoliv vybavit některé informace.

Sigmund Freud (1856 – 1939) NEVĚDOMÍ: je pak oblast, která je naší vědomé kontrole nepřístupná, leží hluboko pod hladinou, ale přitom tvoří těžiště ledovce, nachází se zde např. zážitky z dětství, potlačené strachy, pudové tužby atd. Některé informace z nevědomí k nám ale mohou promlouvat například prostřednictvím snů a změněných stavů vědomí.

Sigmund Freud (1856 – 1939) SUPEREGO Lidská osobnost se dle Freuda dále skládá ze tří subsystémů: SUPEREGO (= NADJÁ) – princip dokonalosti EGO (= JÁ) – princip reality ID (ONO) – princip slasti EGO ID

Sigmund Freud (1856 – 1939) SUPEREGO (= NADJÁ): obsahuje omezení a zákazy ukládané dítěti v raném a mladém věku rodiči a pro ně významnými dospělými. Superego se vytvoří až když jsou omezení a zákazy zvnitřněny – jedinec je přijme za své. Je to moralizující síla v osobnosti. Superego se řídí principem dokonalosti. Málo vyvinuté superego mají zločinci, příliš vyvinuté lidé úzkostní, jejichž úzkost se může vyvinout až v chorobu. EGO ID

Sigmund Freud (1856 – 1939) EGO (= JÁ): SUPEREGO EGO (= JÁ): stanovuje povahu a vhodnou dobu uplatnění požadavků id. Je racionální. Řídí se principem reality. Působí na vědomé úrovni. Zvažuje činy a jejich následky, testuje realitu EGO ID

Sigmund Freud (1856 – 1939) ID (= ONO): SUPEREGO ID (= ONO): temná, nepřístupná oblast naší osobnosti. Chaos, kotel plný kypících vznětů a pudů. Působí na nevědomé úrovni. Domáhá se okamžitého a úplného uspokojení svých tužeb. Je iracionální /nerozumové/. Řídí se principem slasti. Ve svém usilování o slast se nikterak nestará o potřeby jiných lidí. Ryzí id je kojenec. EGO ID

Sigmund Freud (1856 – 1939) LIBIDO: Celou osobnost člověka prostupuje energie sexuálního pudu, kterou Freud nazval libido. Tvoří základní psychickou sílu. Libidiózní energie vyvěrá z ID. Sexualita se neprobouzí až v pubertě, ale je v člověku přítomna už od narození. Člověk pociťuje sexuální vjemy už od narození.

Sigmund Freud (1856 – 1939) Lidská sexualita (libido) prochází vývojovými stádii: 1) Orální stádium – 1. rok života. 2) Anální stádium – 2. – 3. rok života 3) Falické stadium – asi 3. – 5. rok Oidipovský komplex, Elektřin komplex 4) Období latence (= skrytosti) - 5. rok – puberta 5) Genitální stádium – od puberty - ...

Sigmund Freud (1856 – 1939) Poruchy vývoje libida: 1) Regrese 2) Fixace 3) Sublimace 4) Vytěsnění

Sigmund Freud (1856 – 1939) Podle Freuda jsou sny (a jejich analýza) nejlepší cestou k porozumění lidské psychice (hlavně jejím „temným“ stránkám) Každý sen odpovídá nějakému potlačenému přání. Zdrojem snů jsou dětské vzpomínky, tělesné podněty a prožitky a přání z uplynulého dne... Sen má dvě složky: manifestní /zjevnou/obsah snu latentní /skrytou/ - význam snu, který se má rozluštit. Přes pochopení významu máme odkrýt snové myšlenky – potlačená přání.

Psychoanalýza v kultuře Psychoanalýza se stala zdrojem inspirace řady uměleckých směr, které pracují s tématikou snů: Surrealismus Salvador Dalí (1904 - 1989) Magický realismus Franz Kafka (1883 - 1924) Jan Švankmajer (1934)

CARL GUSTAV JUNG (1875 – 1961) Významný švýcarský psycholog a psychoterapeut Žák S. Freuda

CARL GUSTAV JUNG Kolektivní nevědomí: Obsahuje v sobě duševní život předků až k prvopočátkům. Zděděné, nezískané za osobního života. Je to nejhlubší společný jmenovatel všech lidí. Mysl lidstva, kde jsme všichni stejní. Obsahuje negativní i pozitivní zkušenosti lidských i zvířecích předků. Je to možný zdroj moudrosti v lidském životě – pokud se z něho naučíme čerpat, můžeme dosáhnout moudrosti. Obsahuje archetypy (=praobrazy), které zůstávají v různých dobách a kulturách nezměněny. Jsou společné všem lidem a jsou vyjádřeny v pohádkách, pověstech, mýtech, rituálech, uměleckých dílech, náboženských systémech a snech.

CARL GUSTAV JUNG Archetypy: Např.: Nebe a podsvětí, zlatý věk – ráj, oheň a voda, narození a smrt, rituály plodnosti, uctívání světla jako protikladu k temnotě a nebezpečí, praotec, velká matka, moudrý stařec. Základní archetypy: Animus a anima Persona Stín

CARL GUSTAV JUNG Animus a anima Každé člověk (muž/žena) má v sobě zárodek pohlaví opačného. Anima: označení nevědomého ženského protějšku mužské vědomé psýchy Animus: označení nevědomého mužského protějšku ženské vědomé psýchy

Persona CARL GUSTAV JUNG Maska, která má u ostatních vyvolat určitý dojem a skrýt pravou povahu jednotlivce Pomáhá člověku uchovat si svoji identitu při podřizování se požadavkům společnosti Je to užitečný mechanismus, pokud člověka zcela nepohltí – takový člověk se pak stává konformním (příliš přizpůsobivým)

CARL GUSTAV JUNG Stín Skryté nebo nevědomé aspekty nás samých, které naše já buď vytěsnilo, nebo nikdy nerozpoznalo. Všechny méněcenné, špatné, primitivní a živočišné vlastnosti Stín je „to, čím člověk nechce být“. Je stejného pohlaví jako jedinec. Může se objevovat ve snech, fantaziích, nebo může být projikován.

ALFRED ADLER (1870 – 1937) Rakouský lékař – psychiatr, psycholog židovského původu. Jako dítě trpěl křivicí – posedával v koutě v obvazech, zatímco se jeho vrstevníci bavili. Ti ho však přijali mezi sebe… Po třicítce přestoupil na protestantskou víru – pokládal ji za kulturně otevřenější než judaismus. Přestěhoval se do USA. Zemřel při přednáškové cestě ve Velké Británii .

ALFRED ADLER (1870 – 1937) Méněcennost: Každý člověk trpí pocity méněcennosti, které jsou sice psychologickým jevem, ale příčina je fyziologická – slabost dětského těla. Nadřazenost, převaha (vůle k moci): Jedinec prožívá silné odhodlání proměnit situaci nedostatku (svoji slabost) na situaci dostatku – získat převahu. Toto úsilí může mít: zdravou podobu – sebeuskutečnění jedince, snaha něčeho dosáhnout nezdravou podobu – antisociální projev

ALFRED ADLER (1870 – 1937) Sociální cit: Je cílem vývoje osobnosti. Sociální cit je znakem dobře přizpůsobené osoby. Znamená „vidět očima druhého, slyšet ušima druhého, cítit srdcem druhého“ a spolupracovat s druhými. Adler prohlašuje, že orientace na sociální cítění je uzdravující. „Všechno své úsilí věnuji posilování sociálního citu pacienta. Vím, že pravým důvodem jeho nemoci je nedostatek schopnosti spolupráce, a chci, aby i on to uviděl. Jakmile se dokáže spojit s druhými lidmi na základě rovnosti a spolupráce, je vyléčen. Lékem na většinu psychických problémů tedy není jít do sebe, ale vyjít ze sebe.

Karen Horneyová (1885 – 1952)   americká psycholožka a psychiatrička německého původu Představitelka neopsychoanalýzy (kulturní psychoanalýzy) Pocházela z nevyrovnaného rodinného prostředí: Velký věkový rozdíl mezi rodiči, přísný otec, depresivní matka rozhodující úlohu ve vývoji osobnosti mají zážitky z dětství. Je-li dítě v rodině často vystaveno vlivům neurotických problémů členů rodiny; jsou-li rodiče panovační, přehnaně opatrující, nadržují – li sourozencům, cítí se nejisté a zranitelné – může dojít k rozvinutí tzv. základní úzkosti – tj. pocit osamocenosti a bezmocnosti v nepřátelském světě.

Karen Horneyová (1885 – 1952)   Proti základní úzkosti si dítě vytváří obranné mechanismy, která mají podobu určitého přístupu k okolnímu světu a k ostatním lidem. Tyto přístupy přetrvávají až do dospělosti. Pokud některý přístup výrazně převažuje může vést k rozvoji neurózy. Typy dětských postojů: Pohyb k lidem – obvykle ke členům své rodiny. Snaží se získat jejich dobrou vůli. Při nesouladu mezi dospělými se bude držet osoby, která se zdá být nejsilnější Pohyb proti lidem – vyjadřuje nedůvěru vůči společnosti. Dospělo k závěru, že jediným prostředkem k přežití je agresivní chování. Pohyb od lidí – vymaňuje se ze vztahů s druhými. Má za to, že mu nikdo nerozumí a že nikomu na něm nezáleží.

Karen Horneyová (1885 – 1952) Neurotické potřeby dospělých:   Neurotické potřeby dospělých: Výskyt neurotických potřeb v dospělosti je pokračováním strnulých postojů k druhým lidem z dětství. Jsou to potřeby nutkavé a v základu nevědomé. Náklonnosti a schválení Mít partnera, který převezme péči o můj život Vymezit svůj život úzce vytyčenými hranicemi Moci Využívat druhých Prestiže Obdivu Výkonu Soběstačnosti a nezávislosti Dokonalosti a nenapadnutelnosti Člověk musí překonávat neurotičnost svépomocí. V mysli každého je mnoho uzdravujících sil. Sám život je proces s mnoha příležitostmi ke změně osobnosti. Změnu např. mohou podnítit příklady osob, které jsou v životě člověka významné.