Fakulta architektury ČVUT / Dějiny techniky ETRUSKOVÉ
ETRURIE 8. – 4. století před n.l.
DůLEŽITÁ DATA (vše před n.l.) okolo 800: počátky etruské kultury, zakládání měst 753 založení Říma / největší rozmach Etrusků okolo 700: mohylové hroby s nástěnnými malbami a uměleckými předměty 550: etrusko - kartaginská koalice proti Řecku 540: vítězství nad řeckým loďstvem v námořní bitvě u Korsiky 524: porážka v námořní bitvě u Kymy okolo 510: svržení posledního etruského krále v Římě 396 dobytí etruského města Veii Římany 90: udělení římského občanství od 40: úplná romanizace Etrusků
OBECNÁ FAKTA Etruskové: málo poznaný starověký národ sídlili v Etrurii na území dnešní Itálie jako svébytná kultura působili zhruba od 8. století před n.l. mocenského vrcholu dosahovali v období do 4. století před n.l. poté jejich význam výrazně upadá a postupně splývají s kulturou antického Říma sami sebe označovali jako Rasenna (Rasena) název Etruskové („Etrusci“ nebo „Tusci“ – viz Toscana) je latinského původu velmi silně ovlivnili římskou kulturu
KULTURA ETRUSKů etruské náboženství bylo polyteistické a ovlivnilo některé prvky náboženské soustavy Říma mytologie s ním spojená nese některé maloasijské prvky a je ovlivnění mytologií řeckou umělecké předměty, především z hrobek, jsou hlavním pramenem poznatků o jejich zvycích, rituálech i každodenním životě vynikali především v malířství a sochařství nebo některých uměleckých řemeslech (keramika, granulování šperků) vlivy řecké (z archaického a helénistického období) a orientální (Malá Asie) naopak odkazy na etruské umění lze najít později v umění římském, etruské vlivy se podílely na stylu umění doby laténské, jehož nositeli byli Keltové.
DRUHY STAVEB Chrámy ovlivněno řeckými vzory - takzvaný chrám pódiový - většinou prostylos na kamenné vysoké podezdívce. Dvě a více cely (více bohů), sloupová vstupní hala, schodiště z průčelí, sedlová střecha s velkým přesahem Pohřební architektura hroby šachtové (kónická šachta), skalní (tesány v tufu a travertinu s plochými stropy) komorové (vyzděné z tufových kvádrů, nepravá klenba) tumulus (tvar odvozen z hliněné mohyly) Opevnění kamenné hradby z kyklopského zdiva, obrovské brány s profilovaným překladem Obytné budovy obdélný atriový dům (atrium tuscanum) Inženýrské stavby dlážděné ulice kanalizace (Cloaca maxima)a meliorace mosty a akvadukty
CHRÁMY
CHRÁMY
CHRÁMY
CHRÁMY Portonaccio, Veii 515-490 př.n.l.
CHRÁMY
CHRÁMY Orvieto VillaGiuliaŘím (rekonstrukce)
HROBKY Nekropole Banditacia u Cerveteri lineární hrobky
HROBKY Nekropole Banditacia u Cerveteri tesané prostory
HROBKY Nekropole Banditacia u Cerveteri tesané prostory
HROBKY Nekropole Banditacia u Cerveteri tesané prostory
HROBKY Tesaná hrobka v Monterozzi
HROBKY Hrobka u Perugie tesané prostory
HROBKY Nekropole Banditacia u Cerveteri tumuly
HROBKY Nekropole Banditacia u Cerveteri tumuly
HROBKY Nekropole Banditacia u Cerveteri tumuly
MĚSTA Opevněné město Bagnoregio
STAVEBNÍ TECHNIKA Svislé nosné konstrukce Zdi cihelné i kamenné zdivo (např. z tufu), používaní litého zdiva „kyklopské“ zdivo – kamenné hrázděné zdivo – sušené cihly do dřevěné konstrukce „opus quadratum“ – velké pravidelné kvádry různých velikostí sestavovány do pravidelných řad a spojovány hliněnou maltou Sloupy zpočátku dřevěné, později kamenné Vodorovné nosné konstrukce klenby - nejdříve používána přečnělková klenba (nepravá) od 5.stol.př.n.l. i pravá valená klenba stropy dřevěné - dřevěné kladí obkládané terakotou Šikmé nosné konstrukce krovy převážně dřevěné Tesání prostorů v měkkém kameni
STAVEBNÍ TECHNIKA
STAVEBNÍ MATERIÁLY Dřevo: pro sloupy, stropy a krovy Kámen: pro nosné zdivo a klenby Hlína: cihly nepálené i pálené, jíl s proutím, terakota na obklady a střešní tašky, zásyp Vápno: štukové omítky
PRAMENY Literatura: Mika Waltari: Tajemný Etrusk (beletrie) Antonella Magagnini: Etruskové Jan Bouzek: Etruskové - jiní než ostatní národy Web: Wikipedia: heslo Etruskové (česky, anglicky,…) www.mysteriousetruscans.com
PRAMENY / WEB Klíčová slova: Etruskové / Etruscan Cloaka maxima / chrám pódiový / klenba valená / opus quadratum / prostylos / tumulus Veii / Bandinaccio / Portonaccio