Pohled na ceny lesní půdy v USA na počátku 21. stolení

„Když vezmete v úvahu, kolik dnes musíte zaplatit za lesní půdu, pak si ji nemůžete dovolit používat k pěstování dřeva.“ Poznámka, kterou nedávno (2004) utrousil přední ekonomický odborník na lesy v jižní části USA

z obecného pohledu vzato jsou přírodní zdroje a lidé naše dva základní zdroje výrazem důležitosti půdy jakožto základu lesních ekosystémů je cena lesní půdy DŘÍVE cena lesní půdy (soukromých pozemků) byla určována cenou dřeva na pni a schopností holé půdy produkovat následné těžby dřeva

DNES stále existují vyšší a lepší alternativy ocenění lesnického využití se stává složitějším (překrývání územního plánování, zákonů o životním prostředí, regulaci lesnických postupů, uznání jiných hodnot z lesních zdrojů než dřeva) jiné využití lesa – např. zvířata žijící ve volné přírodě tržní hodnoty lesní půdy mohou být např. určovány cenou mysliveckých práv a ne produkcí dřeva

hlavními důvody pro konverzi lesní půdy na jiný způsob využití jsou „vyšší a lepší“ nelesnické alternativy, vyšší a lepší odkazy na tržně cennější využití půdy než pěstování dřeva

DNES je určující lesnickou politikou trvale udržitelný rozvoj lesa = větší společenský zájem o trvalou udržitelnost půdy pro poskytování zboží a služeb, jež my, jako společnost požadujeme trhy s půdou přináší důkaz o zjištěném chování lidí, z něhož vyplývá, kolik jsou skutečně ochotni zaplatit za soubor práv nutných pro získání přístupu k půdě, která může poskytovat zboží a služby trvale

Ovšem díky selhání tržních sil a povaze některých cen lesní půdy trhy vždy neodhalí pravdivou cenu lesní půdy

Koho cena lesní půdy zajímá? historie (války o získání držby půdy, těsné spojení s půdou - obživa) ve 20. století = rozšíření hranice půdní etiky (pozemky, vodní toky, rostliny a zvířata nebo společně „půda“) Lidské vazby k půdě a přirozenému prostředí jsou jedním z důvodů, proč nás cena lesní půdy zajímá ceny lesní půdy nám pomáhají pochopit důležitost lesů a řídit půdní zdroje tak, aby mohly být využívány efektivně a účinně a pomáhaly lidem zajistit vyšší životní úroveň

ceny lesní půdy nám tedy pomáhají plánovat lepší využití půdy, přijmout kroky k uspořádanějšímu a efektivnějšímu využívání našich půdních zdrojů a zasahovat v případě potřeby prostřednictvím vyhlášek o územním plánování a dalších veřejných opatření do kontroly a určování postupů při využívání půdy ve veřejném zájmu

ocenění lesů ve světě se velmi liší, avšak ceny lesní půdy jsou v různých zemích vzájemně propojeny prostřednictvím trhů se dřevem a dalším zbožím a službami vycházejícími z lesů Evropa, USA, Japonsko: více než polovina lesů je v soukromém vlastnictví Kanada, Austrálie: velká většina lesů je ve veřejném vlastnictví  hodnota lesní půdy zde není obvykle aktuální záležitostí ALE –aktuální by ale být měla i v případě veřejných pozemků –bez ohledu na vlastnictví by se na lesy mělo pohlížet jako na národní bohatství a měly by se řídit za účelem maximalizace čistého veřejného prospěchu, ekologicky, sociálně a ekonomicky v takovém případě se ceny lesní půdy trvale upřesňují, aby odrážely stále se měnící ekonomické a kulturní hodnoty

Cena lesní půdy hraje zásadní úlohu v transakcích na trhu, kde se půda kupuje, prodává, dává do zástavy či pronajímá je potřeba i pro oceňování majetku a daně, je potřebná pro volbu alternativního využití půdy

v neomezené tržní ekonomice musí využívání soukromých lesů počítat s konkurenčními alternativami nelesnického využití (plánování, zdanění, regulace…)  přesun za účelem dosažení vyšší hodnoty na druhé straně se mohou ceny lesní půdy zvýšit a) správným lesnickým hospodařením b) uznáním všech hodnot, které les produkuje (lesní ekosystémy generují široké spektrum užitných hodnot - dřevo, služby aj.)

mezi rozvojovými cíli na soukromé půdě a společenskými zájmy často dochází ke sporům netržní (společenské) výhody všeobecně nejsou připočítány k tržním cenám za půdu a diskutuje se, jak mohou veřejné a soukromé instituce zasáhnout při nápravě selhání trhů spojených se ztrátou zalesněné půdy jakožto otevřeného prostoru

Určující faktory ceny půdy v teorii má lesní půda v současnosti tržní cenu rovnou současné hodnotě očekávaných budoucích čistých užitků proces oceňování je komplikován nedostatečnou znalostí a předpovědí budoucích výhod a nákladů na hospodaření s půdou část nejistoty zahrnuje soubor práv, které může mít soukromý vlastník k pozemkovému majetku v rámci naší společnosti je důležité pochopit, že člověk nevlastní les trvale

vlastní soubor práv k půdě může či nemusí být převoditelný a podléhá omezením politické moci vlády vykonávané v zájmu veřejného zdraví, bezpečnosti a blahobytu z právního pohledu je neomezené využívání půdy věcí ve světě dávno minulou povaha omezení se mění a má dopad na cenu půdy právní požadavky ovlivňují produktivitu získávání dřeva tím, že omezují možnosti a zvyšují náklady, čímž snižují hodnotu soukromé lesní půdy odhadci používají srovnatelné prodeje nebo příjmový potenciál ke stanovení cen lesní půdy, kdy se započítávají všechny možnosti a omezení

Některé anomálie při oceňování lesní půdy 1. Pozemek s dospělým lesem vhodným k těžbě – uprostřed pozemku hnízdí chráněná sova (Strix occidentalis) – omezení přístupu a zákaz těžby, dokud bude sova hnízdiště využívat jaká je spravedlivá tržní cena pozemku v den, kdy stát ochrannou zónu vyhlásí? průzkum trhu ke zjištění obdobných transakcí s lesní půdou, na níž je uvaleno břemeno v podobě sovy (zjistit jak hráči na trhu oceňují tento habitat) není-li důkaz o transakci na trhu, resp. ani ze strany ochránců přírody, kteří jsou ochotni koupit primární habitat sovy, pak by ochranná zóna mohla být přiměřeně oceněna jako plocha s malou nebo nulovou tržní hodnotou

2. Stanovení ceny holé půdy projekce režimu hospodaření se dřevem do budoucnosti a výpočet čisté současné hodnoty pro holou půdu výsledná hodnota je to, co si může kupec dovolit zaplatit za holou půdu při očekávané míře výnosnosti z investice do pěstování dřeva při použité diskontní sazbě ve většině případů lesní půda po holoseči vychází jako vyšší než to odůvodňuje výpočet pro hospodaření se dřevem (pozn.: vysvětluje se to tím, že existují vyšší a lepší varianty využití půdy) může také vzrůst, jestliže má vlastník zájem o vícenásobné využití lesního stanoviště a odvozuje cenu od zboží a služeb, které nejsou ze dřeva a nejsou tržní (např. rekreace) a dále ze dřeva, které se na trhu obchoduje

Ceny lesní půdy jsou rovněž ovlivňovány faktory na straně poptávky, např. počtem potenciálních vlastníků toužících po lesní půdě Pozn.: 9 z 10 soukromých vlastníků lesa v USA vlastní méně než 50 akrů lesní půdy a asi 90 % vlastníků rodinných lesů je na východě USA Za daných socioekonomických podmínek s rostoucí a stárnoucí populací bude pravděpodobné, že bude pokračovat trend rostoucího počtu vlastníků s menšími parcelami lesní půdy

Tržní hodnota takových lesních parcel také závisí na lokalitě včetně blízkosti městských oblastí

Je zapotřebí zajistit v tržních ekonomikách, aby lesní využití půdy byla ekonomicky konkurenceschopnější vůči jiným způsobům využívání z důvodu ochrany životního prostředí a kvality života (ochrana půdních zdrojů na světě) kde lesní využití nemůže konkurovat na tradičním trhu, potřeba (přání, požadavek) ochránit lesní půdu může vyžadovat –dotace –chráněná lesní území ve veřejném vlastnictví –aktivity ze strany neziskových skupin ochránců půdy

institucionální faktory mohou ovlivňovat ceny lesní půdy (půda ve veřejném vlastnictví, politiky a programy v souladu se zákony apod.)

Britská Kolumbie zvažuje dopady na ceny půdy a veřejné požitky při možném prodeji některých lesů ve vlastnictví Koruny do soukromých lesů

dalším komplikovaným aspektem ceny lesa je zalesňování – obnova či zalesňování degradovaných pozemků existují příklady z N. Zélandu, Chile a Irska – vládní zájem k hospodářské činnosti založené na lesích zvýšil také poptávku po půdě vhodné k pěstování lesa jakmile se lesní půda stala vzácnou, pozornost se zalesňováním se obrátila na pastviny a křoviska – vytváření hodnoty tam, kde předtím neexistovala lesní využití se ukázalo jako nejvyšší a nejlepší v případě půdy, která měla dříve marginální ekonomickou hodnotu

priority společnosti při využívání půdy jsou vyjadřovány prostřednictvím trhů a vládou v podobě opatření pro územní plánování, daňovou politiku a i jinak správci zdrojů a političtí činitelé budou muset v rostoucí míře na lesní půdě prosazovat různorodé cíle – dostatečné zásoby dřeva, ochranu povodí, ochranu biodiverzity, poutání uhlíku i ochranu otevřeného prostoru správci půdy a političtí činitelé mohou využívat výhod plynoucích z lepší informovanosti o hodnotách, které společnost přisuzuje lesní půdě a souvisejícím zdrojům to zahrnuje extenzivnější zkoumání velikosti a distribuce fiskálních a dalších finančních dopadů ochrany lesní půdy vůči získaným společenským hodnotám