Principy výživy kojenců a malých dětí podle doporučeních WHO (2002)
Trvání výlučného kojení a zavedení příkrmu Kojit výlučně do 6 měs. Příkrm zavádět v ukončeném 6. měs při pokračujícím kojení
Udržování kojení Kojit podle potřeby dítěte do dvou let i déle
Citlivá reakce na potřeby dítěte při krmení Pomáhat dítěti, když se učí jíst samo Citlivě reagovat na známky hladu a sytosti (povzbuzovat, nenutit Krmit pomalu a trpělivě Odmítá-li dítě – zkoušet různé kombinace, chuti, způsoby pozbuzování… Klidné prostředí na jídlo Udržovat zrakový kontakt a laskavě mluvit na dítě
Bezpečná příprava a uchovávání příkrmu Mytí rukou Čisté nádobí pro přípravu jídla i servírování Udržování čistoty Vhodné skladování (teplota, oddělení syrové a vařené stravy, temno…) Podávat čerstvé porce
Potřebné množství příkrmu Individuální potřeby Závisí na kalorické hodnotě potravin Začíná se několika lžičkami, postupně se přidává
Konzistence stravy Mění se s věkem 6. měs. – pyré, kaše Cca 8. měs. – přidávat kousky, jídlo do ruky Okolo 12. měs. – konzistence jako dospělí Nedávat potravu, která může způsobit aspiraci
Četnost a energetická hustota jídla Denní frekvence se zvyšuje s věkem Frekvence závisí na energetické hustotě Minim energet hustota by měla být 3,3 kJ (0,8 kcal)/g
Obsah živin v příkrmu Maso, ryby, vejce denně nebo tak často, jak je to možné Ovoce, zelenina denně Dostatečné množství tuku Nedávat tekutiny s nízkou výživovou hodnotou (např. slazené limonády) Vegetariánská strava nepokrývá výživové potřeby dětí
Dle potřeby používání výživových doplňků pro matku a dítě U nás vit. D Fortifikovaná strava (např. kaše, mléka) Dle potřeby vitamínové a minerální preparáty pro matku a dítě
Krmení během a po nemoci Během nemoci Hodně tekutin Oblíbená jídla Po uzdravení – častější jídlo, více Po nemoci potřebuje dítě vyšší příjem živin (náhrada ztrát, nedostatku v průběhu nemoci a pro dohnání růstu)