Název školyStřední odborná škola a Gymnázium Staré Město Číslo projektuCZ.1.07/1.5.00/ AutorPhDr. Jitka Mannová Název šablonyIII/2 – Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Název DUMuVelké systémy 17. století - empirismus Stupeň a typ vzdělávánístřední Vzdělávací oblast Vzdělávací oborObčanská nauka 4. ročníky maturitních oborů Tematický okruhfilozofie Druh učebního materiáluVýukový materiál Cílová skupinaŽák, let Anotace Vysvětlit změny ve filozofickém myšlení 17. století, které ovlivnily tzv. evropský způsob myšlení, charakterizovat dvě základní tradice - racionalismus a empirismus jako metody poznání. Vybavení, pomůcky- Klíčová slovaEmpirismus, senzualismus, Datum NÁZEV
EMPIRISMUS „nic není v rozumu, co dříve nebylo ve smyslech“
JOHN LOCKE (1632 – 1704) anglický filozof, působil jako učitel, poradce a rodinný lékař u lorda Shaftesburyho ve své filozofii se zabývá otázkou vzniku poznání kritizuje Descartovu teorii vrozených idejí, podle které jsou obecné pojmy dány před zkušeností podle Locka je lidské vědomí jako nepopsaná deska „tabula rasa“, na kterou se ukládají poznatky získané teprve zkušeností prostřednictvím smyslového poznání obsahem vědomí je buď vnější zkušenost smyslová (sensation=počitek) nebo vnitřní duševní zkušenost (reflexion=sebepozorování), která je odvozena od vnější
J. LOCKE - POKRAČOVÁNÍ zkušenostní fakta jsou materiálem pro vědění – úkolem rozumu je tato fakta srovnávat, třídit, spojovat – vytvářet tak složitější ideje (modu, substance, relace) LOCKOVY SPOLEČENSKÉ TEORIE zabýval se teorií státu a práva vycházel z koncepce tzv. přirozeného práva, které člověk přenáší do společnosti přirozený stav (prvotní stav společnosti) chápal jako stav svobody člověka – proto má být státní moc zajištěna společenskou smlouvou – vědomou dohodou mezi lidmi byl zastáncem demokracie
„být znamená být vnímán“ GEORGE BERKELEY (1684 – 1753) původem Ir, působil na univerzitě v Dublinu, později zastával biskupský úřad v Anglii představitel subjektivního idealismu navazuje na Lockův senzualismus, ale nerozlišuje vnější a vnitřní zkušenost jedinou skutečností je obsah našeho vědomí – počitky tzv. solipsismus – jen já (subjekt) obsahuje ve svém vědomí objektivní realitu, vnější svět existuje jen v jeho představě
„Naše mravní přesvědčení se nezakládají na rozumu, nýbrž pocitech.“ DAVID HUME (1711 – 1776) původem Skot, působil ve vládních a diplomatických funkcích představitel agnosticismu – jeho gnozeologie je skeptická navazuje na Berkeleyho, ale neuznává jeho jistotu subjektivního vnímajícího vědomí skutečnost = proud dojmů – počitků a představ – není chaotický, ale jeho příčiny a účinky nemůžeme nikdy poznat ovlivnil I. Kanta
THOMAS HOBBES (1588 – 1679) „ člověk člověku vlkem jest“ anglický filozof zabýval se teorií společnosti stojí mezi empirismem a racionalismem částečně je ovlivněn scholastikou, kterou však zbavuje teologických prvků položil základy evropského liberálního myšlení
HOBBESOVA TEORIE STÁTU podle jeho učení byl člověk v původním stavu podroben určitým přírodním zákonům, řídil se pudem sebezáchovy, neměl svobodnou vůli existoval stav boje všech proti všem pud sebezáchovy nás vede k zajištění bezpečí, a proto je nutné vytvořit určitá pravidla stát vzniká na základě společenské smlouvy, kterou však na rozdíl od Locka nechápe jako dohodu, ale jako rozhodnutí silného jedince – je zastáncem absolutní moci panovníka proti křesťanskému pojetí staví stát jako výlučné dílo člověka, vytvořené účelově bez nutnosti zdůvodňovat státní moc nábožensky
1.Vysvětlete pojem empirismus 2.Co je základem Lockovy filozofie, jaké jsou její přednosti a nedostatky? 3.Charakterizujte Lockovu teorii státu a srovnejte s koncepcí T. Hobbese. 4.Vysvětlete pojem subjektivní idealismus. 5.Co je podstatou solipsismu a jakým způsobem ho řeší G. Berkeley? 6.Vysvětlete pojem agnosticismus – jak se projevuje u D. Huma? OTÁZKY KE ZKOUŠENÍ
ZDROJE A PRAMENY _by_John_Smibert.jpg/441px-George_Berkeley_by_John_Smibert.jpg /495px-David_Hume.jpg ait).jpg MANNOVÁ, Jitka a Ivana ŠLAPÁKOVÁ. Základy společenských věd: filozofie, sociologie, politologie, etika, estetika : (studijní materiál pro žáky středních škol). Vyd. 1. Brno: PC-DIR, ISBN MĚŠŤÁNEK, Tomáš. Poznámky k dějinám filozofie. 1. vyd. Praha: Bílý slon, Trychtýř. ISBN RUFFING, Reiner. Filozofický depozitář: 50 nejdůležitějších filozofických myšlenek. Vyd. 1. Praha: Euromedia Group,k. s. – Knižní klub, ISBN