DUM - Digitální Učební Materiál Název školy: Střední odborná škola obchodní s.r.o. Broumovská 839 460 01 Liberec 6 IČO: 25018507 REDIZO: 600010520 ____________________________________________________________________________ Vzdělávací oblast : Český jazyk a literatura   Název a číslo DUMu :Romantismus ; VY_32_INOVACE_D1_09 Anotace : Interaktivní výklad: romantismus ve světě, představitelé, díla. Třída a datum ověření : 2.A. , 31.10.2012 Autor : Mgr. Ludmila Muchová Registrační číslo : CZ.1.07/1.5.00/34.0701

ROMANTISMUS

Situace 1. polovina 19. st. ideály osvícenství dávaly lidem naději, že svět se bude postupně zlidšťovat a že převládnou přirozené vztahy mezi lidmi – mezi osvícenou vládou a poddanými měšťanská třída převzala ale jen ty zásady, které jí pomohly odstranit pozůstatky feudalismu a nastolit kapitalistické vztahy touha po svobodě přichází období moci peněz, které rozhodovaly o osobním životě, přátelství i lásce, o vztazích v rodině – všechno se převádělo na užitkové hodnoty, rozhodující byly peníze a ne schopnosti člověka, ani nadaný člověk nemůže bez peněz uskutečnit své plány člověk se cítí vyřazen ze společnosti, stále tíživěji pociťuje své osamění a prožívá rozpor mezi sebou a světem buřičství poprvé v novodobých dějinách člověk pociťuje svou odcizenost světu – to se projevuje právě v romantismu

Romantismus je to nejen umělecký styl, ale i životní pocit a postoj člověka ke společnosti a světu bývá také vnímán jako jeden ze dvou základních uměleckých principů a metod, které se objevují v různých literárních směrech a obdobích (2. princip a metoda – realismus ve 2. polovině 19. století) dostal své jméno od románu – útvaru, ve kterém převládala citovost nad rozvahou a rozumem

Znaky a) vychází z konfliktu – snaha podrobit si svět podle své představy, když v něm nemůže uplatnit své schopnosti – revolta proti společnosti, zákonům a konvencím b) děj umisťovaný do divoké přírody nebo vzdálených krajin c) výjimečné postavy hrdinů – individualistů, kteří se cítí osamělí, hledají únik v protispolečenském gestu nebo násilném činu d) hrdina splývá většinou s autorem, je jeho sebevyjádřením e) hrdina většinou touží po lásce, ale ví, že ji nenajde, většinou miluje nešťastně – vysněnou nebo už provdanou ženu, často tragický konec f) výjimečné situace – často záhadný rodinný původ, tajemné, osudové, hrůzné nebo fantastické okolnosti

Znaky g) hrdinové vynikají silou citu a vášně, vedle toho ale trpí oslabenou vůlí, bývají znudění životem (Rusko) h) zpočátku je romantikům utěšitelkou příroda, pozdější autoři v ní naopak vidí něco nepřátelského a necitelného, lhostejného k osudu člověka i) obdiv k minulosti, zejména ke středověku – nejen jako únik, ale i jako jediná možnost vyjádřit své myšlenky (hl. u národů bojujících o samostatnost) j) estetickým ideálem přestává být vyrovnanost, místo toho nastupuje zvláštnost a bizarnost, „harmonie kontrastů“ – např. krása x ošklivost, ďábelská zločinnost x andělská čistota (Francie) k) romantický autor nezobrazuje skutečnost celou – vybírá si jen určité jevy, které jsou mu blízké a které chce zdůraznit l) píše se hlavně poezie – nejlépe vyjadřuje fantazii a city, veršovaná povídka, epos, dramatická báseň, v próze je to historická povídka a román, méně významné je drama

Romantismus Romantismus se nevyskytoval obvykle v čisté podobě, ale měl v sobě prvky klasicismu a preromantismu, později také realismu.

Hudba Hudba – L. van Beethoven (9 symfonií – 5. – Osudová, 9. – Óda na radost) , F.Schubert, R.Schumann, F.Chopin, G.Rossini, C.M.von Weber.

Obr. č. 1 - Beethoven Obr. č. 3 - Chopin Obr. č. 2 - Schumann Obr. č. 4 - Rossini Obr. č. 5 - Weber

Výtvarné umění Výtvarné umění – E.Delacroix (delakroa), F. Goya, A. Kosárek, J.Navrátil. Obr. č. 6 - Delacroix Obr. č. 8 - Kosárek Obr. č. 7 - Goya

Německo -přelom 18. a 19. století, poezie „modrého květu“ Novalis (1772-1801) – sbírka Hymny noci: kontrast dne a noci, života a smrti Heinrich von Ofterdingen: nedokončený román, v němž středověký básník hledá modrý květ jako symbol pravé poezie a života   Bratři Grimmové (Jakob a Wilhelm)- čerpají z germánské mytologie a německé lidové tvorby – vydání německých lidových pohádek (vliv na K.J.Erbena)

Německo Heinrich Heine (1797-1856)- autor lyrické poezie s motivy nešťastné lásky- Kniha písní Obr. č. 9 - Novalis Obr. č. 11 – Heinrich Heine Obr. č. 10 – Bratři Grimmové

Anglie George Gordon Byron (1788-1824)-představitel aktivního, revolučně zaměřeného romantismu, pocházel z aristokratické rodiny, rozešel se se svým prostředím i se ženou, většinu života strávil v cizině, zemřel na mor, když bojoval na straně řeckých bojovníků za svobodu proti Turkům; Childe Haroldova pouť – rozsáhlý epos s autobiografickými prvky, hrdina opouští svou společenskou vrstvu a vydává se na cestu Evropou, poznává přírodu a historii zemí, které kontrastují s nesvobodou a tyranií nesvobodných národů; filozofická dramata Manfred a Kain - boj proti Bohu i světovému řádu, hrdinové ale ztroskotávají, protože trpí hlubokým pesimismem. byronismus – spor hrdiny se světem, osamocený boj za svobodu proti tyranům.    

Anglie Percy Shelley(1792-1822) – odpor vůči předsudkům a pokrytectví, tyranii státu i náboženství, sociální nespravedlnosti – za tyto názory musel dvakrát opustit universitu a stal se terčem prudkých veřejných útoků, Odpoutaný Prométheus – filozofické lyrické drama o konečném vítězství dobra nad zlem (Prométheus trpí tak dlouho, dokud osudná chvíle nesmete tyrana z trůnu) titanismus – vzdor proti osudu a moci, víra v konečné vítězství dobra, kontrast božské moci a lidskosti.   Walter Scott (1771-1832) – sběratel skotských lidových balad, zakladatel historické povídky a románu, první dílo vydal anonymně, protože si nevěřil, po příznivém ohlasu čtenářů i kritiky psal dál pod svým jménem; Ivanhoe – ze středověkých anglických dějin, z doby vlády Richarda Lví srdce, dovedl přiblížit mrtvou minulost, oživit rytířské ctnosti. Emily Bronteová(1818-1848)- spisovatelka období viktoriánské Anglie, román Na větrné hůrce: vztah mezi ženou a mužem

Obr. č. 12 – George Gordon Byron Obr. č. 11 - Percy Shelley Obr. č. 12 - Raeburnův portrét Waltera Scotta Obr. č. 13 – Emily Bronteová od Patricka Brontë

Francie - francouzský romantismus má hodně blízko k realismu, často se s ním prolíná  Victor Hugo (1802-1885) – vyšel z klasicismu, syn napoleonského generála, matkou vychován k nenávisti k revoluci i k Napoleonovi, postupně se ale sám přiklonil k svobodomyslným názorům; drama Cromwell – manifest fr. romantismu, soucit s utlačenými a chudými, nenávist k despotům a tyranům; po zklamání v politice odešel Hugo do vyhnanství a stal se odpůrcem císaře, vytvořil zde svá nejlepší díla: Chrám Matky Boží v Paříži – děj ve Francii 15. st., protiklad ošklivosti, laskavosti a dobroty (zvoník Quasimodo), pokrytectví a ničemnosti (kněz Frollo), krásy (Esmeralda);

Francie Bídníci (Ubožáci) – hl. hrdina Jean Valjean (žán valžán), uprchlý galejník (odsouzen za krádež chleba k mnohaletému trestu), péčí laskavého biskupa se stane čestným člověkem, který pomocí svého jmění zmírňuje bídu chudých, dále básnický cyklus předznamenávající vývoj lidstva k humanismu- Legenda věků. Citáty: „Život je čekání na to, kdy se naše sny změní ve skutečnost.“   „Kdo viděl rozbouřené moře a rozzuřenou ženu, raději polituje manžela než námořníka.“ „Jak ubozí jsou ti lidé, kteří nikdy nezpívají, a zemřou se vší svou hudbou v sobě.“

Francie Stendhal (1783-1842) – vlastním jménem Henry Beyle, účastník napoleonských válek, jeho hrdinové prožívají vášnivé lásky, jsou v rosporu s dobou, které se navenek přizpůsobují – stávají se pokrytci, pokud se vzbouří, zemřou. Román Červená a černá (červená – symbol revoluce, černá – symbol tmářství a despotismu) – hl. hrdina Julian Sorel chce dosáhnout vyššího postavení, chová se pokrytecky, své názory hlásá podle toho, jaký zisk mu to přináší, stejně se chová i v lásce, miluje dvě ženy, jednu z nich postřelí, než by přijal milost od nenáviděné společnosti, volí raději smrt. Dalším dílem je román, příběh mladého šlechtice, plný intrik a pokrytectví, s tragickým koncem- Kartouza parmská

Obr. č. 14 – Victor Hugo od Jana Vilímka Obr. č. 15 – Ilustrace z knihy Chrám Matky Boží v Paříži Obr. č. 16 – Pamětní deska Viktora Huga na ostrově Jersey Obr. č. 17 – Ilustrace z knihy Bídníci Obr. č. 18 - Stendhal

Rusko – pravdivé zobrazení života ruské společnosti, útisk chudých i salónní nuda šlechtice, prolínání romantismu a realismu. Alexandr Sergejevič Puškin (1799-1837) – básník, prozaik, dramatik, pocházel ze staré šlechtické rodiny, za spojení s proticarskými povstalci musel odejít do vyhnanství, až do smrti žil pod policejním dozorem, dvorské intriky jej dohnaly k souboji, v němž byl zabit (38 let); Kavkazský zajatec – lyrickoepická skladba, Rus upadne na Kavkazu do zajetí, zamiluje se do něj místní dívka, on její lásku odmítá, protože nemůže zapomenout na svou první lásku, dívka jej přesto pouští na svobodu a páchá sebevraždu ve vlnách dravé řeky; Evžen Oněgin – veršovaný román, nejslavnější Puškinovo dílo, znuděný Oněgin vzbudí lásku v Taťáně, sám ji však neopětuje, v souboji zabije přítele Lenského, otřesen odchází do ciziny, po letech se vrací, setkává se s provdanou Taťánou, vášnivě se do ní zamiluje, ale ona ho odmítá - Oněgin ztrácí poslední naději, že najde smysl života, pocit zbatečného člověka. Taťána – ušlechtilá nositelka nejkrásnějších ženských vlastností. Kavkazský zajatec, Bachčisarajská fontána – lyrickoepické skladby Kapitánská dcerka, Piková dáma – povídky

Rusko Michail Jurjevič Lermontov (1814-1841) - básník, prozaik, dramatik, dvakrát vypovězen z carova rozkazu do vyhnanství na Kavkaz, i on zahynul předčasně v souboji (27 let); básnická poéma Démon – vydaná po jeho smrti, o střetu dobra a zla, přesvědčení, že zlo se rodí z bezmocnosti dobra: démon zatouží po dobru, zamiluje se do dívky Tamary, i ona po něm zatouží, jeho láska ji však zabíjí, tak opět prohrává svůj odvěký zápas s bohem; démon v jeho pojetí není satan, ale nespokojený duch, který pro svůj neklid rozsévá zlo; Hrdina naší doby: román o aktuálních společenských otázkách, hl. hrdina Pečorin se cítí povznesený nad okolní svět, marně hledá smysl své existence, nenachází ho ani v lásce nebo přátelství, zaujat sám sebou se stává „zbytečným člověkem“.

Obr. č. 20 - Ilja Repin: Souboj Oněgina s Lenským- z knihy Evžen Oněgin Obr. č. 19 – A.S. Puškin Obr. č. 21 – Michail Jurjevič Lermontov

Polsko – romantismus splynul s národním bojem za svobodu (Polsko rozděleno mezi tři státy), autoři většinou z prostředí zchudlé šlechty, což byla nejrevolučnější třída, po nezdařeném povstání většina z nich žila ve vyhnanství a ztratila kontakt se zemí  Adam Mickiewicz (1798-1855) – za účast v povstání poslán do vyhnanství do Ruska, tam se seznámil s Puškinem, následně žil ve Francii, v době krymské války odešel do Turecka organizovat polské legie, podlehl choleře; rozsáhlý epos Pan Tadeáš: znepřátelené rody usmíří až láska dvou mladých lidí, Konrád Wallenrod: téma národně osvobozeneckého boje.

Obr. č. 22 - Adam Mickiewicz - obraz Walenteho Wańkowicze

USA Edgar Allan Poe (1809-1849)- básník a prozaik, autor hrůzostrašných próz, položil základy detektivního žánru, Vraždy v ulici Morgue, Jáma a kyvadlo. Obr. č. 23 – Edgar Allan Poe

Seznam použitých zdrojů SOCHROVÁ, Marie. Český jazyk a literatura. Praha:Fragment,2007,126s.ISBN 978-80-253- 0468-6. POLÁŠKOVÁ, Taťána. Literatura: přehled středoškolského učiva, Třebíč:Petra Mrákotová, 2006,207s.ISBN 80-902571-6-X. HÁNOVÁ, Eva a kol.autorů,Odmaturuj z literatury1.Brno: Didaktis, 2004,208s.ISBN 80-7358- 016-0. BAUER, Alois. Čeština na dlani. Olomouc: Rubico,2005,416s.ISBN 80-7346-042-4. Obr. č. 23 – Edgar Allan Poe Beethoven. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. [cit. 2012-09-18]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Beethoven Schumann. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. [cit. 2012-09-18]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Robert_Schumann Chopin. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. [cit. 2012-09-18]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Chopin Rossini. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. [cit. 2012-09-18]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Rossini Weber. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. [cit. 2012-09-18]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Carl_Maria_von_Weber

Seznam použitých zdrojů Delacroix. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. [cit. 2012-09-18]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Delacroix Francisco Goya. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. [cit. 2012-09-18]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Goya Adolf Kosárek. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. [cit. 2012-09-18]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Adolf_Kos%C3%A1rek Novalis. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. [cit. 2012-09-18]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Novalis Bratři Grimmové. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. [cit. 2012-09-18]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Brat%C5%99i_Grimmov%C3%A9 Heinrich Heine. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2012-09-18]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Heinrich_Heine George Gordon Byron. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. [cit. 2012-09-18]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/George_Gordon_Byron Percy Shelley. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. [cit. 2012-09-18]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Percy_Bysshe_Shelley Walter Scott. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. [cit. 2012-09-18]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Walter_Scott Emily Bronteová. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. [cit. 2012-09-18]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Emily_Bront%C3%ABov%C3%A1

Seznam použitých zdrojů Victor Hugo. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. [cit. 2012-09-18]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Victor_Hugo Chrám Matky Boží v Paříži - ilustrace. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. [cit. 2012-09-18]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Chr%C3%A1m_Matky_Bo%C5%BE%C3%AD_v_Pa%C5%99%C3%AD%C5%BEi Ilustrace z knihy Bídníci. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. [cit. 2012-09-18]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/B%C3%ADdn%C3%ADci Pamětní deska Viktora Huga na ostrově Jersey. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. [cit. 2012-09- 18]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Plaque_Victor_Hugo_Jersey.jpg Stendhal. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. [cit. 2012-09-18]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Stendhal Alexandr Sergejevič Puškin. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. [cit. 2012-09-18]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Pu%C5%A1kin Ilustrace - Evžen Oněgin. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. [cit. 2012-09-18]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Ev%C5%BEen_On%C4%9Bgin Michail Jurjevič Lermontov. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. [cit. 2012-09-18]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Lermontov Adam Mickiewicz. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. [cit. 2012-09-18]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Mickiewicz Edgar Allan Poe. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. [cit. 2012-09-18]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Edgar_Allan_Poe