Úvod do farmakologie Co je to farmakologie???
Co je to farmakologie ? Farmakologie je vědní obor zabývající se účinky látek (farmak) na živé organismy a jejich osudem v organismu věda,studující interakci látek a organismu na všech úrovních složitosti ( molekulární, buněčné, orgánové, celého organismu) cílem studia je určení, zda a jak je možno látku použít jako léčivo
vývoj nových léků (preklinicky x klinicky) sledování používání léků (TDM) v České republice…...35 miliard Kč - farmakoekonomika každý rok celosvětově cca 40 nových léčiv (NCE) většina lékařů předepisuje léky, které nebyly známy v době jejich promoce
hospitalizovaní pacienti užívají v průměru 15 dávek různých léků (cca 6-7) denně v ČR 98% kontaktů pacient-lékař končí předpisem NÚ léčiv jsou příčinou 6,5% hospitalizací (minimálně třetině lze předejít)
hospitalizovaní pacienti v 6,7% zažijí závažnou nežádoucí příhodu, 0,32% na ní umírá (tj. 4-6. příčina úmrtí celkem) hospitalizace se v důsledku NÚ prodlužuje o 2,2 dny
Farmakologie základní, speciální farmakologie molekulární farmakologie..mol. biologie experimentální (preklinická) farmakologie klinická farmakologie klinická farmakokinetika (TDM) farmakoepidemiologie, farmakovigilance farmakoekonomika farmakogenetika
Základní (obecná) farmakologie studuje obecně platné zákonitosti, jimiž se řídí interakce organismu a farmaka - tj. jeho osud v organismu, mech. působení, vzájemné vztahy účinků několika farmak apod.
Speciální farmakologie zkoumá jednotlivé látky a jednotlivé skupiny léčiv např. antihistaminika, anestetika
Mol. a experimentální farmakologie Molekulární farmakologie sleduje účinky na molekulární úrovni Experimentální farmakologie - molek. úroveň - zvíře - člověk
Klinická farmakologie Farmakokinetika - zabývá se osudem léčiv v organismu a jejich účinkem z hlediska časového průběhu Farmakodynamika - nauka o mechanismu účinku léčiv
Farmakoepidemiologie - sleduje chování léku ve společnosti a epidemiologickými metodami zjišťuje rizika a prospěšnost terapie. vedle faktorů jako je chemická podstata léčiva a interakce léčiva se somatickými strukturami, je nutné brát v úvahu i faktory vnějšího prostředí jako je chování zdravotníka, chování samotného pacienta - compliance a chování společnosti k léku - marketing, konkurence, způsob úhrady
Farmakovigilance sledování bezpečnosti léčiv v klinickém zkoušení a praxi identifikace bezpečnostních rizik léčiv opatření ke zvyšování bezpečnosti léčiv CÍL: minimalizovat riziko spojené s používáním léčiv
Farmakoekonomika jejím cílem je přinášet podklady pro rozhodování, jak racionálně užít studovaná léčiva. sleduje náklady na jednotlivé lékové skupiny nebo jednotlivá léčiva a jejich účinnost a srovnává tak efektivní vynakládání peněz na jednotlivé léčebné postupy, či na jed. části farmakoterapie
Farmakogenetika sleduje interakce léčiva s organismem z hlediska genetiky - závislost účinku léčiv na genetických faktorech
Farmakologie jako předpoklad racionální farmakoterapie Racionální FT = správný lék, správnému pacientovi, ve správné dávce a formě, ve vhodnou dobu, za rozumnou cenu
znalost mechanismus účinku ( !! duplicita) farmakokinetika (lékové interakce) nežádoucí účinky účinnost cena (nákladová efektivita)
Postup racionální FT určení pravděpodobné diagnózy pochopení patofyziologie a možností farmakoterapie pochopení farmakologie (PK/PD) vybraného léku výběr nejvhodnějšího léku (účinnost, KI, NÚ, LI, cena)
vývěr cílů léčby..účinnost, snášenlivost (risk/benefit) vytvoření terapeutické aliance s pacientem (compliance) zpětná vazba…optimalizace
LL, LP, L LL + PL = LP LP - forma, obal, označení L - LP po podání do organismu
ČESKÝ LÉKOPIS 2002 PHARMACOPOEA BOHEMICA základní dílo normativního charakteru s celostátní závazností obsahuje předpisy o kvalitě, kontrole, skladování a vydávání léčiv a udává běžné terapeutické dávky a o dávky maximální léčiva zařazena do lékopisu se nazývají OFICINÁLNÍ (officina = lékárna) 5 dílů
1. díl ČL 2002 Evropská část, která obsahuje: - všeobecné zásady ( terminologie, značky, symboly, obecná ustanovení) - zkušební metody ( přístroje, pomůcky, F-CH metody,zkoušky totožnosti) - část věnovaná obalům a obalovým materiálům - zkoumadla - obecné texty (sterilita, technologie vakcín)
Obecné články – extrakta, imunosera, radiofarmaka (výroby, vlastnosti, zkoušky totožnosti a na čistotu, stanovení obsahu, označení) Obecné články lékových forem – LL, PL, vehiculum capsule, tablety ...
2. Díl ČL 2002 speciální část - obsahuje jednotlivé lékopisné články pro jednotlivé léčivé a pomocné látky zařazené v abecedním pořadí A - D
3. Díl ČL 97 E - O
4. Díl ČL 2002 P – Z vakcíny pro hum. a veterinární použití imunoséra pro hum. a veterinární použití homeopatické přípravky vlákna pro hum. a veterinární použití vaty
5. Díl ČL 2002 Národní část ČL 2002 složení lékopisné komise obecné statě a tabulky speciální část - léčivé a pomocné látky (A-X) - léčivé přípravky (A-Z) - vaty
Národním specifikem jsou potom připojené tabulky - celkem 11 Tabulka 1 - omamné a psychotropní látky (§§, §), uchovávají se samostatně ve zvláštní místnosti nebo v uzamčené skříni omamné látky - modrý pruh
Tabulka 2 - Venena - obsahuje velmi silně účinná léčiva (zvláštně nebezpečné jedy ) (++) uchovávání v uzamčené skříni Tabulka 3 - Separanda- léčiva silně účinná a žíraviny (+) uchovávání odděleně od ostatních léčiv
Tabulka 4 -Doporučené terapeutické dávky léčiv pro dospělé obsahuje doporuč. dávky v gramech ( pokud není uvedeno jinak) a to tak, jak byly odvozeny v klinických studiích a jak je upravuje klinická zkušenost pro různé způsoby aplikace jedná se o dávky jednorázové (jednotlivá terapeutická dávka) nebo dávky na den (denní terapeutická dávka)
tyto dávky jsou uvedeny pro orientaci lékaře a lékárníka tyto dávky jsou uvedeny pro orientaci lékaře a lékárníka.Lékař pak upravuje dávku podle požadovaného terapeutického účinku, vnímavosti nemocného, jeho tělesné hmotnosti, stavu,trvání léčby atd. doporučené dávky uvedené v tabulce odpovídají průměrnému dávkování a slouží jako vodítko
tabulka obsahuje u silně účinných léčiv také maximální dávky tabulka obsahuje u silně účinných léčiv také maximální dávky.To jsou takové dávky pro člověka, které nesmé lékárník překročit (jak jednotlivé, tak dávky denní) pokud to lékař nevyznačí na receptu. při překročenní dávky - povinnost vypsat slovy + označit !
Tabulka 5 -Doporučené terapeutické dávky pro děti obsahuje dávkování léčiv u kojenců a dětí do 15 let Tabulka 6 - pro zvířata Tabulka 7 – závislost relativní hustoty na obsahu etanolu (lihová tabulka)
Tabulka 8 – izotonizace vodných roztoků léčiv připravovaných v lékárnách Tabulka 9 – latinské, anglické a české názvy obecných statí a článků ČL 2002 Tabulka 10 – standardní názvy lékových forem, způsobů podání a obalů Tabulka 11 – relativní atomové hmotnosti prvků
Cvičení-Příklad 1, 2 a 3: Najděte v textu: (jsou-li??) farmakokinetické údaje. Farmakodynamické údaje. Farmakovigilanční údaje. Farmakoepidemiologické údaje. Experimentální data.
1.KODEIN Je indikován při dráždivém kašli různého původu, před diagnostickými výkony, algické stavy, vyžadující kombinaci antipyretika s kodeinem. (Ve všech indikacích má přípravek Codein Slovakofarma léčebné použití, před diagnostickými výkony i preventivní použití). Dospělým a dětem od 12 let průměrně 1 tabl. po 15 mg, anebo 30 mg 3krát denně. Nejvyšší jednotlivá dávka100 mg,nejvyšší denní dávka je 300 mg. U dospělých je jako maximální antitusická dávka doporučeno 120mg/den Kontraindikace Ztížená expektorace, zejména v pokročilejším stadiu bronchopulmonální nemoci, průjmy při intoxikacích a pseudomembranosní kolitidě, známá přecitlivělost na některé složky přípravku. Přípravek patří do skupiny omamných látek s rizikem vzniku lékové závislosti. Při dlouhodobém podávání možnost vzniku obstipace. Interakce Při užívání kodeinu s anticholinergiky vzniká riziko těžké zácpy až paralytického ilea a retence moči, při současném užívání kodeinu s léky proti průjmu je zvýšené riziko úporné obstipace; při současném užívání kodeinu s antihypertenzivy možnost potenciace jejich hypotenzního účinku. Podávání kodeinu současně s jinými narkotickými analgetiky může prohloubit depresi CNS a dechového centra. Současné užívání buprenorphinu může snížit terapeutický efekt kodeinu. Těhotenství a laktace Přípravek není vhodné podávat v graviditě, protože se mohou objevit abstinenční příznaky u novorozence. Průnik účinné látky do mateřského mléka může u kojence vyvolat depresi dýchání a proto se nedoporučuje podávat přípravek v průběhu kojení. Nežádoucí účinky Vyskytují se ve 4-5%: útlum, anebo euforie až zmatenost, vertigo, nausea, vomitus, zácpa, biliární spasmy, poruchy mikce, sucho v ústech, návaly, bradykardie, palpitace, miosa, raš, urtika, trombocytopenie, bolesti hlavy, poruchy spánku, poruchy visu a sluchu. Mechanismus účinku Přípravek je přirozený alkaloid opia, patří mezi centrálně působící antitusika; reflex kašle inhibuje tím, že tlumí centrum pro kašel. Kodein se dobře vstřebává z trávicí soustavy, metabolizuje se v játrech na morfin a norkodein, které se spolu s kodeinem, částečně vázané na kyselinu glukuronovou, vylučují močí. Většina těchto látek se vyloučí do 6 hodin po podání, úplně za 24 hodin. Jen malé množství se vyloučí stolicí. Průnik účinné látky do mateřského mléka může u kojence vyvolat depresi dýchání.
2. FELODIPIN má velmi vysokou vaskulární selektivitu a dlouhý biologický poločas (10-16 hodin); v klinické praxi se používá v lékových formách s prodlouženým účinkem, u nichž je maximálních plazmatických hladin dosaženo za 2-5 hodin po podání a jejichž účinek po opakovaném podání přetrvává 24 hodin; dobře se resorbuje z trávicího ústrojí, biotransformuje se v játrech, vylučuje se močí (prakticky pouze ve formě metabolitů); na začátku terapie má mírný diuretický účinek; Indikace: terapie ischémie myokardu, terapie arteriální hypertenze. Nežádoucí účinky: bolesti hlavy, závratě, perimaleolární otoky, zvýšená únava, ospalost, nauzea, návaly horka, tachykardie, palpitace; méně často alergické kožní reakce. Lékové interakce: zvyšuje účinek antihypertenziv; jeho plazmatické hladiny zvyšují a biologický poločas prodlužují cimetidin a erythromycin; jeho plazmatické hladiny a toxicitu zvyšují azolová antimykotika, ritonavir a saquinavir; jeho účinek snižují rifampicin, phenobarbital, phenytoin a carbamazepin. Dávkování: počáteční dávka je 5 mg 1x denně (u starších pacientů nebo u pacientů s těžší poruchou funkce jater 2,5 mg 1x denně), dávku lze v případě potřeby postupně zvyšovat, obvyklá udržovací dávka je 5-10 mg 1x denně,nedoporučuje se překračovat denní dávku 20 mg.
3.ANXIOLYTIKA Nejdůležitější skupinou anxiolytik jsou benzodiazepiny. V řadě zemí se jedná o nejčastěji předepisovaná léčiva vůbec. Na rozdíl od benzodiazepinových hypnotik zmírňují benzodiazepinová anxiolytika úzkost nezávisle na svém účinku tlumivém, který lze tedy pokládat za účinek nežádoucí. Přesto se někdy využívá jejich podání večer k usnadnění usnutí. Benzodiazepiny jsou po farmakologické stránce charakterizovány účinky myorelaxačními, antikonvulzivními, hypnotickými a anxiolytickými. S mechanismem účinku benzodiazepinů (agonistický účinek na GABA-receptorech) souvisí jejich nepříznivý účinek na paměťové a jiné kognitivní funkce, který se může projevit i anterográdní amnézií, poruchami kontinuity vědomí a deliriem, zvláště u starých lidí, pokud kombinovali léčivo s alkoholem. Porucha paměti může mít u starších lidí užívajících benzodiazepiny dlouhodobě ireverzibilní charakter. Benzodiazepinová anxiolytika jsou kontraindikována při intoxikaci alkoholem (tedy i při patologické opilosti) a při intoxikacích léčivy tlumícími CNS. Velké opatrnosti je třeba při myasthenia gravis. Mohou snižovat schopnost řídit motorová vozidla. O volbě jednoho z benzodiazepinových anxiolytik rozhoduje jejich biologický poločas a rozdíly v jejich sedativním a myorelaxačním působení. Zvláštní místo zaujímá alprazolam díky tomu, že kromě agonistického účinku na GABA-receptorech má také mírný agonistický účinek na serotoninových receptorech, a je tedy účinný i u panické úzkostné poruchy a díky poměrně selektivnímu (tedy bez výraznější sedace a bez myorelaxace) anxiolytickému účinku také u anxiozity provázející jiná onemocnění.