Název školyStřední odborná škola a Gymnázium Staré Město Číslo projektuCZ.1.07/1.5.00/ AutorPhDr. Jitka Mannová Název šablonyIII/2 – Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Název DUMuStarořecká filozofie I. -B Stupeň a typ vzdělávánístřední Vzdělávací oblast Občanská nauka Vzdělávací obor4. ročníky maturitních oborů Tematický okruhfilozofie Druh učebního materiáluVýukový materiál Cílová skupinaŽák, let AnotaceCharakteristika a rozdělení starořecké filozofie, přehled jednotlivých škol a směrů. Vybavení, pomůcky- Klíčová slovaKosmologická, antropologická, systematická a helénistická filozofie, pralátka, dialektika, ataraxie, atom Datum STAROŘECKÁ FILOZOFIE I.

starořecká filozofická škola v 6. a 5. st. př. n. l., která vznikla ve městě Elea na západním pobřeží dnešní Itálie navázala na Herakleitovu problematiku bytí a pohybu, ale vytvořila statické pojetí světa vychází z myšlenky o neměnné podstatě světa a iluzornosti všech patrných změn a rozdílů snižuje význam smyslové zkušenosti jako základu poznání (smysly jsou nedokonalé) zdůrazňuje úlohu rozumu mezi hlavní představitele patří: ELEATÉ

Xenofanés ( asi 570 – 480 př. n. l.) zakladatel eleatské školy, také básník a satirik. na rozdíl od Herakleita popírá vývoj, podle něj existuje jedno věčné, dokonalé, neměnné, nehybné bytí. Parmenidés ( asi 540 – 480 př. n. l.) navázal na problematiku jediného jsoucna, popírá změny, neboť je nelogické připustit existenci bytí a nebytí zároveň ( pohybu jako změny od nebytí k bytí a opačně). Věčnost světa předpokládá uznání neměnného základu – to lze poznat pouze myšlením „…jen rozumem rozsuď to zkoumání sporné“ ELEATÉ - POKRAČOVÁNÍ

Zenón ( asi 490 – 430 př. n. l.) navázal na Parmenida -důkazy o neexistenci pohybu – tzv. aporie (= paradoxy – každé učení o pohybu vede k rozporům) dichotomie – půlení vzdálenosti mezi bodem A a B na nekonečné množství polovičních vzdáleností, v konečném čase nelze překonat letící šíp - je v každém okamžiku v jednom místě, tedy se nepohybuje, protože v jednom čase nemůže být zároveň ve dvou místech Achilles a želva – závodí v běhu, želva dostane náskok, než ji Achilles dožene, překoná kousek vzdálenosti, která i kdyby byla sebemenší, nikdy se nebude rovnat nule stadion – zkoumá poměr proti sobě běžících těles a stojících

Empedoklés ( asi 490 – 430 př. n. l.) završuje ranou přírodní filozofii teorií o čtyřech rovnocenných živlech – voda, vzduch, oheň, země Jsou nezničitelné, neměnné, dění se uskutečňuje pomocí dvou vnějších sil – lásky (sjednocující síla) a sváru (oddělující síla začal uznávat pohyb a klid jako dva principy světa Anaxagorás ( asi 500 – 428 př. n. l.) neexistuje jediná pralátka, ale nekonečné množství kvalitativně rozdílných prvků (semen nebo zárodků) jsou uváděny do pohybu vnějším nekonečným tvořivým principem – označuje ho nús (=rozum), jehož působením vznikl z původního chaosu účelně uspořádaný svět poprvé přinesl filozofii do Athén, ale jeho učení vyvolalo odpor, byl obviněn z bezbožnosti a vypovězen z města MLADŠÍ FYZIKOVÉ

v 2. pol. 5. st. př. n. l. se objevuje na severu Trácie nové centrum filozofie v Abdéře působili zde dva představitelé atomistického učení, podle něhož je svět složen z atomů Leukippos ( 500 – 440 př. n. l.) zformuloval tezi, že atomy jsou nejmenší, dále nedělitelné části hmoty, které se odlišují tvarem, velikostí, polohou a uspořádáním atomy (jsoucno) se pohybují v nekonečném prázdnu (nejsoucnu) – obojí je stejně příčinou věcí. ATOMISTÉ … Ani jedna věc nevzniká bez příčiny, ale vše vzniká z nějakého důvodu a nutnosti..

Démokritos ( 470 – 400 př. n. l.) pocházel z majetné rodiny, hodně cestoval a studoval dosáhl encyklopedických znalostí – matematických, fyzikálních, astronomických, geografických, hudebních atd. vychází z myšlenky jednoty světa. Jsoucno je látkově totožné, liší se tvarem, velikostí a místem. ATOMISTÉ Je rozumný, kdo se nermoutí pro to, co nemá, nýbrž se raduje z toho, co má

atomy jsou neměnné, ale jejich spojení nejsou stálá pohybují se v předem určených drahách, narážejí do sebe, přitom se spojují – věci tak neustále vznikají a zanikají vše se děje podle zákonitosti, neexistuje náhoda rozumem poznáváme, že základem změn je přemísťování atomů v etických názorech vychází z blaženosti (ataraxiá), která je cílem lidského života a dosáhneme jí umírněností a spokojenou myslí DÉMOKRITOS - POKRAČOVÁNÍ

Charakterizujte milétskou školu a její představitele. Co je podstatou světa podle Pythagora? Jak chápe pohyb Hérakleitos? Proč eleaté kritizují Hérakleitovu koncepci světa? V čem je přínos mladších fyziků? Co je podstatou atomistického učení? OTÁZKY KE ZKOUŠENÍ

ZDROJE A PRAMENY MANNOVÁ, Jitka a Ivana ŠLAPÁKOVÁ. Základy společenských věd: filozofie, sociologie, politologie, etika, estetika : (studijní materiál pro žáky středních škol). Vyd. 1. Brno: PC- DIR, ISBN MĚŠŤÁNEK, Tomáš. Poznámky k dějinám filozofie. 1. vyd. Praha: Bílý slon, Trychtýř. ISBN RUFFING, Reiner. Filozofický depozitář: 50 nejdůležitějších filozofických myšlenek EMMERT, František. Odmaturuj! ze společenských věd. Vyd. 1. Didaktis, 2003, 224 s. Odmaturuj!. ISBN Parmenides.jpg GLJGmKSq- 99BM&tbnid=gO4NF61RIy8ChM:&ved=0CAUQjRw&url=http%3A%2F%2Fwww.energywe b.cz%2Fweb%2Findex.php%3Fdisplay_page%3D2%26subitem%3D2%26slovnik_page%3D demokrit.html&ei=AqjvUo37J6vY0QW7w4CQBw&bvm=bv ,d.ZG4&psig=AFQjC NELgleJ3LWsYnGfmrLdNINFRG3Sqg&ust= px-Leucippe_(portrait).jpg